|
|
||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
||||||||
POVODÍ ODRY, OPAVY A ÚZEMÍ POVODÍ HORNÍ OPAVY
Na území ČR zaujímá povodí řeky Odry rozlohu celkem 7217 km². Zahrnuje povodí "Horní Odry" a "Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry". Dílčí povodí Horní Odry představuje horní část mezinárodního povodí Odry (úmoří Baltského moře), kde pramení i hlavní tok celého povodí - řeka Odra. Dílčí povodí Horní Odry zaujímá na území České republiky 6252 km². Povodí horního toku Odry je tvořeno převážně menšími toky a nachází se na styku dvou významných geografických jednotek - České vysočiny a Západních Karpat. Odra a její hlavní přítoky, levostranná Opava s Moravicí a pravostranná Ostravice a Olše, vytváří kostru hydrografické sítě, která se sbíhá v Ostravské pánvi. Tok Odry v Moravské bráně tvoří osu rozhraní České vysočiny a Karpat. V říční síti je nejvýznamnějším tokem Odra, která pramení v Oderských vrších. Odtud odtéká jihovýchodním směrem a po asi 55 km se její trasa pravoúhle stáčí vstupem do Moravské Brány. Z těchto míst odtéká na severovýchod směrem k Ostravské pánvi a ke státním hranicím s Polskou republikou. Samotná Odra má na území ČR délku 132,3 km, zbývající délka přes Polskou republiku až po ústí do Baltského moře činí 734,3 km. Řeka Opava je nejvýznamnějším přítokem Odry a je s ní hydrologicky srovnatelná. Opava má délku 122 km a plochu povodí 2 089 km². Významnými přítoky Opavy jsou Moravice, vtékající do ní zprava pod městem Opavou (povodí 901 km²), a řeka Opavice (povodí 195 km²), která zleva ústí v Krnově, dalšími většími přítoky Opavy jsou Krasovka a Čižina. Soubor opatření na snížení povodňových rizik označovaný jako Opatření na horní Opavě se vztahuje k povodí horního toku řeky Opavy, čímž se rozumí část jejího povodí po soutok s řekou Moravicí pod městem Opavou. Území se nachází v Moravskoslezském kraji, západně od Ostravy, podél státních hranic České republiky a Polské republiky. Část zájmového území se nachází na území Polské republiky. Povodí horní Opavy po soutok s Moravicí má rozlohu 946 km². Geograficky se jedná o rozmanité území. Na západě leží masiv Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem Pradědem (1492 m n.m.), směrem k východu přechází přes masiv Nízkého Jeseníku do nížin Opavsko-ostravské pánve s poměrně intenzivním zemědělským využitím. 
Horní část povodí má vysoký podíl zalesnění (v povodí Opavy nad Krnovem je to téměř 77 % a v povodí Opavice nad Krnovem přes 72 %). Minimální míra zalesnění byla dosažena v 19. století, kdy intenzivní těžba dřeva, zejména pro výrobu dřevěného uhlí, zasáhla podstatnou část území povodí řeky Opavy s výjimkou nepřístupných vrcholových partií Jeseníků. Zvrat nastal až s rozvojem těžby černého uhlí v ostravské oblasti a od té doby se zalesnění opět zvyšovalo, avšak nejednalo se již o porosty s původní druhovou skladbou. Značnou část území dnes zaujímá Chráněná krajinná oblast (CHKO) Jeseníky. Řeka Černá Opava pramení v Hrubém Jeseníku v rašeliništích u Rejvízu, teče nejprve východním směrem a po 5 km se stáčí na jih. Opavou ji nazýváme od soutoku se Střední a Bílou Opavou ve Vrbně pod Pradědem. Další významné přítoky Opava přibírá až po desítkách km, v Krnově vtéká do Opavy zleva řeka Opavice a po dalších cca 14 km ústí zprava Čižina. Opavice od Města Albrechtic a úsek Opavy pod Krnovem vytváří podstatnou část severovýchodních hranic České republiky a Polska. Tvar povodí Opavy i Opavice je protáhlý. Průměrný podélný sklon Opavy v horním úseku je strmý, v horské a podhorské části povodí překračuje 1%, v oblasti Krnova dosahuje 0,4% a v úseku mezi Krnovem a městem Opavou je 0,25% až 0,15% . V povodí horní Opavy se nachází řada sídel, největšími z nich jsou města Krnov a Opava. Uspořádání zástavby center měst podél břehů řeky Opavy bylo historicky formováno především v období průmyslového rozvoje koncem 19. a počátkem 20. století. Mimo měst je území charakteristické rozvolněnou venkovskou zástavbou, která byla v tomto území navázána na zemědělské pozemky nacházející se v údolní nivě. |
||||||||
