EN D PL

    1. Povodí Odry, Opavy a území povodí horní Opavy
    2. Historie povodní a povodňové ochrany v území
    3. Povodně 1996, 1997, hledání koncepce ochrany
    4. Informace o současném povodňovém riziku
    5. Výběr koncepce ochrany
    1. Funkce souboru opatření
    2. Zpracování investičního záměru
    3. Charakteristika opatření po celcích dle Investičního záměru
    4. Hlavní správní a rozhodovací kroky (usnesení vlády, EIA)
    1. Vývoj koryta rozrameněné řeky Opavy nad obcí Nové Heřminovy
    2. Revitalizační opatření v zátopě nádrže Nové Heřminovy
    3. Začlenění nádrže Nové Heřminovy v území
    4. Migrační zařízení – obtok zátopy nádrže Nové Heřminovy
    5. Splaveninový režim v řece Opavě a jeho ovlivnění nádrží Nové Heřminovy
    6. Revitalizace a úpravy toků v úseku pod nádrží Nové Heřminovy, v obcích Zátor, Brantice, Kostelec - Krnov
    7. Revitalizační úpravy v úsecích mimo sídla
    8. Úpravy na území města Krnova, pod Krnovem a vlivy na území Polska
    9. Suché nádrže a jejich začlenění do krajiny, opatření v ploše povodí
    10. Zprůchodnění řeky Opavy v úseku v Kunově po Krnov

REVITALIZACE A ÚPRAVY TOKŮ V ÚSEKU POD NÁDRŽÍ NOVÉ HEŘMINOVY, V OBCÍCH ZÁTOR, BRANTICE, KOSTELEC - KRNOV

Revitalizace a úpravy toků v úseku pod nádrží Nové Heřminovy až po město Krnov jsou součástí Celku 2 (úpravy na tocích) Opatření na horní Opavě. Celek 2 obsahuje skupiny stavebních objektů obsahující jednak technická opatření pro zajištění požadované průtočné kapacity (úpravy koryt, ohrázování, objekty na vodních tocích a další objekty s vodním tokem související) a jednak soubor revitalizačních opatření a úprav pro zlepšení hydromorfologického stavu vodních toků. Návrhové průtoky jednotlivých opatření na vodních tocích byly stanoveny s použitím matematického modelování se započítáním retenčního účinku VD Nové Heřminovy.

Koncepce řešení byla opakovaně posuzována v období projednávání investičního záměru. MŽP ČR a správce toku dali v úsecích s převládajícími revitalizačními úpravami před radikálními opatřeními přednost spíše zajištění podmínek pro dlouhodobý přirozený vývoj ve zpřírodněném poříčním koridoru se zachováním existujících hodnotných biotopů. Tento přístup byl podpořen i průzkumy a hodnoceními v období zpracování dokumentace k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

Charakteristika staveb v úsecích zástavby jednotlivých obcí

Ve všech řešených úsecích bylo snahou dosáhnout rozšíření poříčního prostoru a vytvořit podmínky pro zlepšení budoucího vývoje říčních koryt. Území údolní nivy řeky Opavy je v celém úseku charakteristické rozvolněnou zástavbou. Zatímco mimo zástavbu mají navržená opatření povahu revitalizačních úprav a zásahů pro iniciaci přirozeného vývoje a ochrana nemovitostí je zajišťována odsazenými hrázemi, v dílčích úsecích procházejících soustředěnou zástavbou v centrech obcí bylo také nutné minimalizovat dopady na nemovitosti a stavby.

Úsek od přehradní části VD Nové Heřminovy přes obec Zátor – Loučky má charakter přírodě blízké protipovodňové úpravy s revitalizačními prvky v zástavbě. Stavba sahá od říčního stupně pod hrází VD Heřminovy až po konec obce Zátor - Loučky.

Návrhový průtok bezprostředně pod hrází VD Nové Heřminovy je 100 m³/s, pod zaústěním Čakovského potoka 110 m³/s a pod zaústěním Zátoráčku 120 m³/s.

Koncepce ochrany je založena na převedení návrhového průtoku zvětšeným průtočným profilem vytvořeným v rozhodující míře pod úrovní okolního terénu a omezeným využitím ohrázování. Bezpečnostní převýšení břehových hran nad návrhovou hladinou je 0,5 m. V rozšířeném poříčním koridoru stabilizovaném pro ochranu zástavby je vytvořen prostor pro meandrující stěhovavou kynetu s možností větvení do ramen. Kapacita kynety odpovídá přibližně Q30d až Q1.

Bermy a stabilizované svahy začleněné do revitalizovaného říčního prostoru budou zčásti zatravněny a doplněny výsadbou, vzniklé plochy se současně stanou přístupnou částí poříčního prostoru začleněnou do území obce.

Technický návrh byl limitován snahou o omezení dopadů na existující zástavbu. Při rozšíření říčního koridoru se nebylo možné v ojedinělých případech vyhnout stavbám, které budou muset být odstraněny.

Součástí staveb PPO je úprava dotčené infrastruktury, zejména vedení, mostů a cest. Úprava v projednané koncepci je včleněna do územního plánu obce. Řešení je koordinováno s dalšími rozvojovými programy obce (kanalizace).

Koncepce protipovodňové ochrany centrální části obce Brantice je založena na přírodě blízké úpravě koryta s meandrující stěhovavou kynetou lichoběžníkového profilu. Stavba navazuje na revitalizovaný úsek mezi Zátorem a Branticemi a níže po toku opět přechází do revitalizace v úseku Brantice –Kostelec. Návrhový průtok je 120 m³/s, pod zaústěním Krasovky 150 m³/s, bezpečnostní převýšení břehových hran nad návrhovou hladinou je 0,5 m. Kapacita kynety odpovídá cca Q30d. Trasa toku přechází z revitalizační úpravy s odsazenou hrází do zástavby a využívá omezené prostorové možnosti centra obce. Technický návrh v průchodu soustředěnou zástavbou byl limitován snahou o omezení dopadů na nemovitosti.

K provedení návrhového průtoku přispívá rekonstrukce (snížení) spádového stupně, kde se současně vyřešilo jeho migrační zprůchodnění a do objektu se začlenila i vodácká propust.

Úprava je včleněna do územního plánu obce. Koncepce úpravy stupně byla prověřena modelovým výzkumem.

Stavba na ochranu před povodněmi v Krnově – Kostelci navazuje na revitalizovaný úsek od Brantic. Nachází se v katastrálním území Krnov - Horní Předměstí, v zastavěném území krnovské místní části Kostelec a zlepšuje parametry existující protipovodňové ochrany. Návrhový průtok je 150 m³/s, bezpečnostní převýšení břehových hran, hrází a zvýšených ochranných zdí nad návrhovou hladinou je 0,5 m. Koncepce ochrany je založena na přírodě blízké úpravě koryta s ohrázováním (příp. s ochrannými zdmi), trasa toku v místě soustředěné zástavby využívá dosažitelné prostorové možnosti a tomu je přizpůsoben typ úpravy v dílčích úsecích. Při vyšších průtocích vejde do funkce odlehčovací průleh podél jímacího území v levobřežní části inundačního území.

Celková koncepce systému je navržena tak, aby došlo k co nejlepšímu začlenění do prostředí města a současně nedocházelo k nepřiměřeným zásahům do zástavby. Do nově vzniklého koridoru budou začleněny revitalizační prvky, přístupy k vodě, budou zachovány přístupy z místních soukromých zahrad a pozemků na upravenou a zvýšenou korunu hrází, bude provedeno zpevnění koruny hrází pro případné vybudování cyklostezky a vycházkové trasy podél upraveného toku. Sníží se riziko zatopení prameniště. Součástí staveb PPO je úprava dotčené infrastruktury.

Úprava je včleněna do územního plánu města Krnova.