Řeka Lubina je pravostranným přítokem středního úseku Odry nad Ostravou, úseku, který je vymezen ústím řeky Opavy na jeho dolním a prostorem Moravské Brány u Jeseníku n/Odrou na horním konci. Lubina ústí do Odry poblíž obce Košatka nad Odrou ve výšce 222 m n.m., pramení na severozápadním svahu Radhoště v Beskydech v 740 m n.m. Celková délka toku od pramene k ústí činí 36,3 km, její správa je dělená, když převažující část toku od zaústění po soutok s Bystrým potokem (km 28,7) ve Frenštátě p/R spravuje státní podnik Povodí Odry, nad soutokem je Lubina v péči Lesů České republiky.
Sklon dna Lubiny (bez ovlivnění spádovými objekty) má poměrně značnou variabilitu. V dolní části, přiléhající k širší nivě Odry, se až po přítok Trnávky (km 3,3) pohybuje okolo 2 ‰, výše k ústí Klenosu pod Příborem (km 15,2) je na úrovni 4 ‰ a dále k soutoku s Bystrým potokem ve Frenštátě p/R má přibližně 7 ‰. Směrem k prameni dále výrazně vzrůstá, v horní trati s vysloveně bystřinným rázem se pohybuje řádově v procentech. Z větších přítoků s povodím nad 10 km2 do Lubiny ústí mimo již uvedený Bystrý potok ještě Lichnovský potok, Tichávka, Kopřivnička a Trnávka.Z větších sídel, jimiž protéká, jsou to města Příbor a Frenštát p/R, z ostatních obcí Petřvald na Moravě, Mošnov a Skotnice
Lubiny protéká územím dvou Chráněných krajinných oblastí (CHKO). Na horním toku, který je zde ve správě LČR, je to CHKO Beskydy, na spodním výustním úseku, spravovaném státním podnikem Povodí Odry, je to CHKO Poodří. U CHKO Beskydy Lubina do ní spadá přibližně od železničního mostu trati ČD Ostrava – Kojetín (km 29,4) směrem proti toku, do CHKO Poodří vstupuje výustní tratí od mostu v Košatce nad Odrou směrem na Starou Ves nad Ondřejnicí (km 1,9)
Z chráněných živočichů, kteří v toku žijí, jsou to ryby střevle potoční a vranka pruhoploutvá, mimo ně pak rak říční. Řeka je i lovištěm ledňáčka a vydry. Rybím společenstvem je Lubina vodou pstruhovou v úseku od Příbora proti proudu směrem do pramenné oblasti, níže má charakter smíšený s dominací druhů parmového pásma.
Charakter toku Lubiny je na své relativně krátké délce obdobného rázu, jako je mají toky sousedních povodí Jičínka a Ondřejnice. V dolní trati, připadající k nivě Odry, je Lubina tokem nížinného charakteru, ve střední části pak podhorského rázu a výše v povodí směrem k prameni je typickou bystřinou o velkém sklonu dna. Jako všechny pravostranné přítoky střední Odry odvádí i Lubina průtoky ze severozápadní návětrné strany Beskyd, které za povodní jsou charakteristické kratšími, ale velmi strmými povodňovými kulminacemi s vydatným chodem splavenin.
Nejstarší zahrazovací práce na Lubině z období již před 1. světovou válkou (r. 1906) byly prováděny v horních úsecích, v navazujících dvacátých letech minulého století práce pokračovaly i směrem níže po toku 1 . V době po r. 1928 byly provedeny úpravy v prostoru Příbora a ve výustní trati v Košatce nad Odrou, od r. 1935 na to navázaly úpravy přes obce Skotnici, Skorotín a Petřvald na Moravě.
Po druhé světové válce vyvstaly nové požadavky na regulace některých toků na Novojičínsku v souvislosti s modernizací tamější silniční infrastruktury. Známá z té doby na rozhraní padesátých a šedesátých let 20. století je návaznost úpravy dílčího úseku Lubiny u Mošnova na zřízení silničního spojení tehdy nově vybudovaného mošnovského letiště s Ostravou.
Povodně na návětrné straně Beskyd si v šedesátých letech na Lubině vyžádaly další úpravy, které předchozí regulace doplnily a propojily, zejména v úseku Mošnov - Skorotín. Někde to bylo prováděno i opakovaně. Nejdříve na kapacitu průtočného profilu, která uvažovala se snížením kulminačních průtoků retenčním účinkem nádrže u Vlčovic, s níž se tehdy velmi vážně uvažovalo, a dodatečně se zvýšením kapacity (většinou nasedlanými hrázkami podél toku), když se ukázalo, že výstavba této údolní nádrže není reálná. Až do r. 1975 tak byla Lubina postupně upravena (včetně ohrázování) po celé své délce mimo výustní úsek, který je zaplavován zpětným vzdutím povodňových průtoků z řeky Odry. Mimo tento úsek, dva krátké mezilehlé úseky v Drnholci a Vlčovicích (v celkové délce 0,6 km) a mimo pramennou oblast (km 34,6 – 36,3) je tedy dnes celý tok z převažující délky prakticky soustavně regulován. V upravených tratích jsou vybudovány více než 3 desítky spádových objektů, přitom zde existuje jen jeden funkční jez (v Klokočově km 15,2).
Úpravy koryta Lubiny skýtají vesměs okolní zástavbě povodňovou ochranu alespoň na 20-letou vodu, ochrana města Příbora je zabezpečena na vodu 50 až 100-letou. Záplavové území tak bylo výrazně po celé délce toku omezeno, jeho tzv. aktivní zóna, odpovídající vodě 20-leté, se soustřeďuje většinou jen na prostor v bezprostřední blízkosti toku, který tvoří převážně břehové a doprovodné porosty, v nezastavěných úsecích i louky a orná půda. Neblahou výjimku, co se týká povodňové ochrany, tvoří na Lubině pouze obec Košatka nad Odrou, která před povodněmi nemá dostatečnou a jí přiměřenou zabezpečenost. Situace je u ní komplikována vlivem široké inundace a úrovní zpětného vzdutí povodňových průtoků z Odry. Problematickým je i křížení inundačního území místní komunikací, spojující Košatku nad Odrou se Starou Vsí nad Ondřejnicí, a samotná dispozice mostního objektu přes vlastní koryto.
Na řece Lubině nebo přímo v její údolní nivě neexistují žádné větší akumulace vody ať již v podobě nádrží, nebo rybníků a podle starších podkladů vodní plochy tohoto druhu nikdy zde neexistovaly ani v minulosti. Niva není totiž příliš široká a existoval-li zájem na rybničním hospodářství v tomto subregionu, byl vždy vázán na příhodnější morfologické poměry v blízkém Poodří, kde rybničních soustav bylo zřízeno hned několik a velmi rozsáhlých.
Z hlediska vodohospodářské bilance lze na Lubině k profilu jejího ústí zaznamenat mírný přírůstek vzniklý v důsledku převodu vody ze sousedních povodí prostřednictvím vodárenského systému Ostravského oblastního vodovodu. Z větších průmyslových uživatelů vody registruje evidence správce toku jako významného odběratele jen Tatru Kopřivnice, která odebírá vodu z jednoúčelové menší přehrady na Svěceném potoce, do níž lze za průtokově příznivé situace vody z vodnější Lubiny čerpat. Jako významná vypouštění, ovlivňující kvalitu vody v řece, jsou registrovány výpusti čistíren odpadních vod (ČOV) ve Frenštátě pod Radhoštěm a v Příboře, (ČOV města Kopřivnice je zaústěna do Lubiny prostřednictvím jejího přítoku Kopřivničky), a dole na toku pak vyústění kanalizací z Mošnova (včetně letiště), a z Petřvaldu
07/1 Lubina vzniká stékáním vějíře bystřin (Bystrá - Lomná – Lubina) v Radhošťské hornatině Moravskoslezských Beskyd, v níž jedním z dominantních vrcholů je Noříčí hora (1047 m n.m.)
07/2 Frenštát p/R obtékají Lubina a Bystrý potok, přičemž Lubina teče západním okrajem, zástavbou pak Bystrý potok (ve správě LČR). Ten je přes ní stabilizován spádovými stupni
07/3 Soutok Lubiny s Bystrým potokem pod Frenštátem p/R (km 28,7)
07/4 Kamenný stupeň (km 18,6) ve staré bystřinářské úpravě mezi Příborem a Vlčovicemi (do 70.let 20.stol. byl úsek Lubiny nad Kopřivnickou ve správě Státních lesů)
07/5 Město Příbor (9 tis. obyv.), ležící na středním toku, patří k historicky nejstarším městům regionu
07/6 Kapacita Lubiny přes město Příbor byla v r. 2005 navýšena na 100-letou vodu dodatečně vybudovanou zídkou (km 15,4 – proti vodě)
07/7 Úsek mezi Mošnovem a Skorotínem byl upraven do dnešní podoby v sedmdesátých letech 20. stol. (km 9,8)
07/8 Již 15 let předtím si silniční infrastruktura vyžádala v souvislosti s nově zřízeným letištěm přeložku trasy Lubiny v prostoru Mošnova (km 8,4 – po toku)
07/9 Stabilizační stupeň (km 7,7) v místě křížení se silnicí I/58, vybudované v nové trase koncem 50.let 20. stol. v souvislosti se řízením letiště Mošnov
07/10 Úsek přes zástavbu Petřvaldu na Mor. (lávka pro pěší v km 6,0)
07/11 Trať toku řeky Lubiny nad limnigrafickým profilem v Petřvaldu na Moravě (km 5,2 – po toku)
07/12 Obec Košatka n/O je částečně chráněna shora před povodněmi Lubiny úpravou koryta a levobřežní hrází (km 2,8 – po toku)
07/13 Kritickým místem povodňové ochrany v Košatce nad Odrou je průtokově málo kapacitní most (km 1,9 - po vodě)
07/14 Neupravená trať pod Košatkou n/O je součástí CHKO Poodří (km 1,2 – po toku)