Petrůvka

Petrůvka

Řeka Petrůvka pramení v Polsku přibližně v nadmořské výšce 375 m n.m. na okraji města Těšína (Czieszyn, místní část Zamarski). Odtud odtéká na severozápad a ústí do Olše pod obcí Závada jako tok tvořící státní hranice mezi ČR a Polskem. Celková délka od pramene k ústí činí 37,9 km, místo zaústění se nachází přibližně na kótě 205 m n.m. 1 Co do správy je Petrůvka členěna tak, že nad km 14,3 kde se její tok nachází na polském území, je spravována polským správcem (OZGW), mezi km 8,3 až 14,3 teče přes obec Petrovice u Karviné enklávou českého území a pod ní (km 8,3) k ústí pak je „mokrou“ státní hranicí mezi ČR a PR (km 0,0 - 8,3). Ve správě s. p. Povodí Odry je tak v úseku mezi km 0,0 - 14,3.

Převážná délka toku se nachází tedy na polském území tzv. Těšínské pahorkatiny (celkem 23,6 km), které je zde poměrně málo zalesněno. Ve střední a dolní trati má Petrůvka nížinný charakter s meandrovitým průběhem trasy, kdy od vstupu na území ČR u Dolních Marklovic k ústí činí délka jejího koryta téměř dvojnásobek délky údolní nivy (14 km proti 7,5 km). Podélný sklon toku se zde pohybuje okolo 1,0 ‰.

Na Petrůvce v úseku české správy není registrován žádný větší přítok, z větších sídel protéká místními částmi Prstná, Dolní Marklovice a Závada, patřícími pod obec Petrovice u Karv. Z chráněných území se jí dotýká lokalita přírodní památky Dolní Marklovice (výskyt kuňky ohnivé), spodních téměř 10 km toku sousedí s ptačí oblastí Heřmanský stav, Odra - Poolší.

Charakter Petrůvky odpovídá nížinnému toku, přičemž zástavba podél ní je značně rozptýlená a soustředěnější osídlení se vyskytuje jen ve střední části Petrovic u Karv. Petrůvka v minulosti nikdy nebyla soustavněji upravována, vyjma krátkého úseku podél rybníka Urbančík II (km 9,3 -9,7). Jsou sice známy návrhy polských projektantů ze 70.let minulého století, kdy polská strana v úseku, kde potok tvoří státní hranice, tehdy zvažovala s jeho systematickou úpravou ve zcela nové trase. Důvodem pro to byla snaha zabránit proměnlivosti koryta meandrováním a zajistit tak zde stabilizaci státních hranic. Úprava byla navrhována tak, aby bilance ploch obou státních území zůstala po úpravě vyrovnána, avšak pro finanční neúnosnost tohoto záměru bylo od ní později upuštěno. Sporadické zásahy do toku se tak v hraničním úseku omezily pouze na sanace břehových nátrží (např. v km 0,0 – 0,2), v české enklávě pak navíc na krátké úseky úprav břehů kolem mostů. Ochrana břehů byla v krátkých úsecích provedena i u některých nemovitostí, převážně pomocí kamenných patek, pohozu svahů, resp. vegetačního opevnění. Z celkové délky tyto jednostranné zásahy (ze strany ČR) byly provedeny asi jen na 1,1 km délky břehů.

Na Petrůvce se dnes nevyskytují žádné spádové ani jezové objekty. Jeden jez s odběrem do náhonu na levém břehu v minulosti sice existoval (km 11,1), byl však opuštěn a mimo průleh v terénu po bývalém náhonu žádné stopy se po něm nezachovaly. Nejvýznamnějšími elementy, které se dotýkají koryta toku a ovlivňují jeho odtokové poměry, jsou tak jen křížení komunikací - 4 silniční mostky a 3 lávky pro pěší.

V posledních desetiletích proběhlo na Petrůvce několik povodní, které se projevily výraznějšími škodami na majetku občanů. Příznačné byly průběhy povodní v letech 2005 a 2010, z nichž ta druhá byla hodnocena úrovní 100leté vody. V důsledku tohoto stavu byla provedena v letech 2011 – 2012 na toku rozsáhlejší protipovodňová opatření, většinou v podobě jednostranných ochranných hrází kolem meandrujícího toku, tj. 0,33 km dlouhá hráz na pravém břehu odspoda od rybníka Urbančík II po těleso silnice z Petrovic u Karv. do Prstné nahoře (km 9,5 – 9,9), protiproudně pak 0,8 km dlouhé ohrázování levého břehu (km 9,9 -11,5) s protivodním ukončením betonovou zídkou (dl. 45 m). Tato opatření, které skýtají zástavbě ochranu před stoletou vodou, jsou výsledkem mnohaletého hledání kompromisu mezi obcí se správcem toku na straně jedné a na straně druhé ochranou přírody usilující o to, aby tím nebyly přirozené poměry toku Petrůvky nijak dotčeny.

Přímo na Petrůvce není na českém území vybudována žádná významnější akumulace vody hospodařící s jejím větším objemem. Rybníky, které zde existují - Radecký pod okrajem zástavby D.Marklovic a rybníky Urbančík I. a II. pod Petrovicemi u K. - jsou napájeny z malých bočních přítoků. Ve větším rozsahu ale existují boční rybníky na výše situovaném úseku Petrůvky na polském území.

Významný na Petrůvce zůstává rozsah záplavového území v úseku, kde potok tvoří hranici mezi ČR a PR (km 0,0 – 8,3). Zde jeho šířka kolem meandrujícího koryta dosahuje jen na české straně šíře až 300 m. Po provedení úprav a ohrázování je ve vlastních Petrovicích u Karviné dosaženo zde stupně ochrany zástavby před povodněmi na 100letou vodu, ve výše ležícím prostoru Dolních Marklovic je to jen pro povodně menší, než je voda 20letá. Nedostatečnost ochrany pro českou zástavbu zůstává v obci Závada v dolním hraničním úseku (přibližně km 1,0 – 5,0) a pro asi

10 rodinných domků v části Dolních Marklovic. Tady okrajové partie obce jsou ohrožovány záplavami s četností již od vody 5leté (Q5).

Z hlediska vodohospodářské bilance jsou dopady na Petrůvce, jde-li o změnu průtoku v toku užíváním vod, minimální. Zásobení obyvatelstva pitnou vodou se děje většinou z podzemních zdrojů a jen zčásti prostřednictvím Ostravského oblastního vodovodu, vázaného na vodárenské údolní nádrže v horních částech povodí Odry. Jím přiváděné množství se pohybuje jen v řádu litrů za sekundu a hydrologický režim průtoků v toku ovlivňují minimálně. Přímo na Petrůvce není jmenovitě registrován žádný významný uživatel, který by odebíral vody přímo z toku. Mezi bodovými zdroji znečištění jsou na potoce registrovány jen dvě menší čistírny odpadních vod (ČOV) – Beakert v Petrovicích u Karv. a komunální ČOV téže obce.


Mapa

  • Mapa řeky Petrůvka

Fotogalerie

  • 26/1 Místo vtoku Petrůvky z Polska na české území (km 14,2 - po toku); polský úsek nad vtokem je upraven. Od hraničního kamene se státní hranice odklání vpravo

    26/1 Místo vtoku Petrůvky z Polska na české území (km 14,2 - po toku); polský úsek nad vtokem je upraven. Od hraničního kamene se státní hranice odklání vpravo

  • 26/2 Úsek od vtoku na české území po Petrovice u Karviné protéká vesměs v meandrující trase  mimo zástavbu (km 12,2)

    26/2 Úsek od vtoku na české území po Petrovice u Karviné protéká vesměs v meandrující trase mimo zástavbu (km 12,2)

  • 26/3 Protipovodňová ochrana zástavby Petrovic u Karviné je řešena na převážné délce výstavbou odsazené levobřežní hráze, někde s místními zídkami (km 10,9 – po toku)

    26/3 Protipovodňová ochrana zástavby Petrovic u Karviné je řešena na převážné délce výstavbou odsazené levobřežní hráze, někde s místními zídkami (km 10,9 – po toku)

  • 26/4 Na spodním konci  Petrovic u Karviné je hráz podél Petrůvky vybudována jen na jejím pravém břehu (mezi km 9,5 -9,9)

    26/4 Na spodním konci Petrovic u Karviné je hráz podél Petrůvky vybudována jen na jejím pravém břehu (mezi km 9,5 -9,9)

  • 26/5 V českém úseku Petrůvky existuje v její údolní nivě několik rybníků; dva z nich (Urbančík I,II)  leží na dolním konci české enklávy. Pod ní (km 8,3) Petrůvka tvoří hraniční tok

    26/5 V českém úseku Petrůvky existuje v její údolní nivě několik rybníků; dva z nich (Urbančík I,II) leží na dolním konci české enklávy. Pod ní (km 8,3) Petrůvka tvoří hraniční tok

  • 26/6 Pod Petrovicemi u Karviné hraniční úsek (km 0,0 – 8,3) tvoří přirozené meandrující neupravené koryto, lemované břehovými a doprovodnými porosty

    26/6 Pod Petrovicemi u Karviné hraniční úsek (km 0,0 – 8,3) tvoří přirozené meandrující neupravené koryto, lemované břehovými a doprovodnými porosty

  • 26/7 Kapacita hraničního úseku se pohybuje pod 5-letou vodou, za vyšších stavů je záplavami ohrožována okolní rozptýlená zástavba (cca km 1,4 – po toku)

    26/7 Kapacita hraničního úseku se pohybuje pod 5-letou vodou, za vyšších stavů je záplavami ohrožována okolní rozptýlená zástavba (cca km 1,4 – po toku)

  • 26/8 Petrůvka ústí do řeky Olše, jejíž střednice po soutokem tvoří níže po toku opět státní hranice mezi ČR a PR

    26/8 Petrůvka ústí do řeky Olše, jejíž střednice po soutokem tvoří níže po toku opět státní hranice mezi ČR a PR

Copyright © 2016 Povodí Odry, státní podnik | Všechna práva vyhrazena | www.pod.cz .