1.5. Lesní poměry

Materiál a metoda

Popis lesních poměrů v oblasti povodí Odry se týká jen 79,4 % plochy lesů, které se v ní nacházejí, tj. bez území spadajícího do působnosti Vojenských lesů a statků Libavá.

Plocha celkem Z toho lesní půda Lesnatost ha % 625439 240528 38,5

Popis vychází z ekosystémové analýzy potenciální přirozené vegetace, z analýzy struktury lesních porostů a z rozboru funkce lesa.

Růstové podmínky přirozené vegetace jsou dány lesními vegetačními stupni (LVS) a ekologickými řadami ( viz mapa A 1.5a a mapa A 1.5b ).

LVS % 1 dubový 0,9 2 buko-dubový 0,6 3 dubo-bukový 15,2 4 bukový 31,1 5 jedlobukový 38,5 6 smrko-bukový 9,4 7 buko-smrkový 3,2 8 smrkový 0,9 9 klečový 0,2

V Oblasti povodí převažuje 5 LVS s téměř 40%, následuje 4 LVS s více než 30% a 3 LVS s 15%. Z přirozených lesních společenství pak převládají jedlové bučiny, následují bučiny a dubové bučiny. Celkem to představuje téměř 85%.

řada % extrémní 0,9 javorová 6,7 kyselá 9,2 živná 71,5 lužní 4,2 oglejená 7,0 podmáčená 0,4 rašelinná 0,1

Na území oblasti je dominantní živná ekologická řada s 71,5%, následuje kyselá řada s necelými 10%. Struktura lesních porostů je dána druhovou a věkovou skladbou.

jehličnany (73,9%)	BO JD MD SM ostatní 3,1 1,2 3,7 65,5 0,4
listnáče (26,1%)	BK BR DB HB JS KL LP OL ostatní 12,2 1,6 3,1 0,8 1,4 1,9 2,1 1,8 1,2

Vysvětlivky: BO - borovice, JD - jedle, MD - modřín, SM -smrk, BK - buk, BR - bříza, DB - dub, HB - habr, JS - jasan, KL - javor klen, LP - lípa, OL - olše.

Převládá smrk (SM ) s majoritním podílem nad 65%, u listnáčů má největší zastoupení dub ( DB ) s 3,1% a buk ( BK ) s 12,2%.

Zastoupení JD MD SM ost.jehl. DB BK ost.list. Současná 1,2 3,7 65,5 0,4 3,1 12,2 10,8 Přirozená 12,2   10,0 1,0 7,0 60,0 10,0 Polyfunkční 6,0   35,0 1,0 5,0 35,0 18,0

Značné rozdíly jsou mezi přirozenou a současnou druhovou skladbou ve prospěch jehličnanů, resp. zastoupením smrku. Navržená polyfunkční skladba představuje majoritní zastoupení podílu dřevin přirozené druhové skladby v lesních porostech. Jen tak je zaručeno polyfunkční plnění funkcí lesa.

Rozložení věkových stupňů (VS) je nevyrovnané v neprospěch 3 a 6 věkového stupně, které jsou pod normálním rozložením. Normální rozložení by se mělo pohybovat kolem 8% plochy na věkový stupeň. Poněkud překvapivé je vysoké zastoupení 1 a 2 VS, zřejmě odraz zvýšení plochy lesů v oblasti.

Stupeň přirozenosti lesních porostů

Stupeň přirozenosti porostů je základním ukazatelem pro vyjádření potenciálních schopností lesních porostů ovlivňovat hydrickou a půdoochrannou funkci. Vychází se z předpokladu, že lesní porosty (nejvyšší forma vegetace -- klimax) na úrovni potenciální přírodní vegetace mají tento potenciál nejvyšší, a naopak čím více se od ní vzdalují, tím je nižší.

Vyhodnocení stupňů přirozenosti lesních porostů (porovnání stávající druhové skladby ke skladbě na úrovni potenciální přírodní vegetace) se provádí v následujícím rozlišení :

Stupeň Index přirozenosti Klasifikace druhové skladby 0 <=0 introdukce a druhově nevhodné 1 1 - 10 převážně druhově nevhodné 2 11- 30 spíše druhově vhodné 3 31 - 50 kulturní - druhově vhodná 4 51 - 70 spíše přirozená 5 71 - 90 přirozená blízká 6 >=91 přirozená

index % 0 4,1 1 17,1 2 32,0 3 25,1 4 8,2 5 11,6 6 2,1

Převládají porosty druhově nevhodné (53 %) a kulturní (25 %), pouze zbývajících necelých 17% lesa je plně polyfunkční. Z provedených analýz vyplývá, že druhová skladba povodí je ve vztahu k potenciálu přírodní vegetace velmi nepříznivá. Tento ukazatel v podstatě vypovídá o nízké ekologické stabilitě lesních porostů a následným podmíněným plněním funkcí lesa.Pouze 21,9% plochy lesů snesou přirovnání k lesům polyfunkčním.

Funkce lesa:

Produkční podmínky lesů jsou průměrné, díky vysokému podílu kyselé trofické řady. Pro plnění funkcí lesa je limitující zdravotní stav, který se zároveň podílí na stupni ekologické stability lesů. Ta vzhledem k nepříznivému stupni přirozenosti je na nízké až průměrné úrovni. Konkrétně to znamená značné ohrožení lesních porostů kalamitami.

ha % Větrné polomy plošné 3328,91 1,4 rozptýlené 2849,91 1,2 CELKEM 6178,82 2,6 Poškození zvěří plošné 4089,86 1,7 rozptýlené 57684,62 24,0 CELKEM 61774,47 25,6

Poškození lesních porostů zvěří (okus, ohryz a loupání) je s 25,6% prakticky rozhodujícím činitelem stran plnění funkcí lesů, Tento stav výrazně negativně ovlivňuje ekologickou stabilitu lesa.

PASM_POSK Celkem ha % B 10080,49 4,2 C 70101,98 29,1 Celkový součet 80182,47 33,3

Nezanedbatelný je podíl imisního pásma B s 4,2 % plochy, které je koncentrováno částečně do horských poloh Jeseníků, ale převážný podíl je v Ostravské pánvi. Téměř 30% podíl imisního pásma C je převážně lokalizován v SZ a JV části oblasti.

V souvislosti s charakteristikami lesů v povodí je rozhodující hodnocení hydrické a půdoochranné funkce.

Hydrická funkce lesa:

Představuje vliv lesa na složky oběhu vody a její kvalitu. Funkční kritéria jsou zastoupena hodnocením typu vodního režimu, hydraulické vodivosti půd, retenční vodní kapacity s vazbou na granulometrické vlastnosti. Na základě uvedených charakteristik lesních ekosystémů lze konstatovat, že na úrovni potenciálních možností je potenciál hydrické funkce vysoký, v oblasti flyše až mimořádný. Vzhledem k současné druhové skladbě a zdravotnímu ohrožení je reálná hydrická funkce spíše jen na průměrné úrovni.

Půdoochranná funkce:

Představuje schopnost odolnosti lesních půd, resp. lesního ekotopu k těžebně dopravní erozi definované jako objem půdy přemístěné při těžbě a soustřeďování dřeva působením dopravního prostředku, jeho nákladu a soustředěného odtoku. Kritéria vyhodnocení této funkce se opírají o klasifikaci terénního a technologického typu, erozního faktoru, erodovatelnosti a únosnosti půd. Potenciální odolnost půd je sice vysoká až mimořádná, ale reálná vzhledem ke stavu lesních porostů spíše jen průměrná.

Zhodnocení

Lesnatost povodí je s 38,5 % plochy lesa nad celostátním průměrem a patří k nejvyšším v ČR. Prostorově je však fragmentace lesů nevyrovnaná. Komplexy lesů v části Hrubého a Nízkého Jeseníku i Beskyd kontrastují s méně lesnatými částmi Slezské nížiny a Hornomoravského úvalu. Pro plnění funkcí lesa je limitující stupeň ekologické stability lesních ekosystémů. Na základě analýz stupně přirozenosti, věkové struktury a zdravotního stavu porostů není tento stav příznivý a lze konstatovat, že schopnost porostů vyrovnat se s extrémními situacemi je nízká. Zejména rozsah poškození porostů spárkatou zvěří je alarmující.

Přílohy

Mapa A 1.5a
Mapa A 1.5b
Mapa A 1.5c