3.1.2. Posouzení dopadů významných vlivů na útvary povrchových vod

Popis postupu posouzení dopadů k roku 2003

Způsob posouzení dopadů:
Posouzení dopadů lidské společnosti na stav vod je klíčovou analýzou procesu charakterizace. Toto hodnocení je předpokladem pro identifikaci těch vodních útvarů, u kterých existuje pravděpodobnost, že do roku 2015 nedosáhnou enviromentálních cílů. Na zlepšení stavu v těchto vodních útvarech pak budou zaměřeny programy opatření. Výsledky této etapy budou sloužit jako významný podklad pro další práce při přípravě plánů oblastí povodí, pro monitoring a další hodnocení a většina z nich bude promítnuta i do plánů oblastí povodí.
Posouzení dopadů se skládá ze dvou částí:
  • Posouzení dopadů a rizika nesplnění enviromentálních cílů k roku 2003
  • Posouzení dopadů a rizika nesplnění enviromentálních cílů k roku 2015 (zahrnující odhad stavu vod v roce 2015 na základě informací o trendech vývoje hnacích sil a tlaků ovlivňujících stav -- využití ekonomické analýzy)
Tento text se zabývá posouzením dopadů k roku 2003. Posouzením dopadů k roku 2015 je popsáno v textu A9.

Posouzení dopadů se provádí pro útvary povrchových vod, nikoli pro útvary vod stojatých, a to z důvodu, že se jedná o silně modifikované nebo umělé vodní útvary, které byly zřízeny k určitému účelu, jenž v řadě případů předurčuje jakostní kritéria (vodárenské využití, upravitelnost, chov ryb).

Podstatou hodnocení rizika nesplnění enviromentálních cílů je porovnání stavu vod s definicí dobrého stavu vod. Definice dobrého stavu vod je dočasně nahrazena "Pracovními cíli dobrého stavu vodních útvarů povrchových a podzemních vod", které byly vypracovány Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masasyka. Na schématu (obr.1) je uveden celý postup určení rizikových vodních útvarů. Navrhované schéma platí jak pro povrchové, tak pro podzemní vody.

Schéma vychází z Rámcové směrnice, ze Společné implementační strategie a směrných dokumentů (CIS Guidance), a dále z Manuálu zpracovaného v rámci Twinning projektu. Schéma současně zohledňuje také situaci v ČR, dostupnost a úroveň existujících dat a znalostí a zkušeností ze zpracování předchozích relevantních projektů. Z těchto důvodů je navrhované řešení v některých částech poněkud odlišné od řešení v Manuálu -- ať již časovou posloupností řešení, zdůrazněním některých částí, nebo používání odlišných postupů.

Ze schématu je zřejmé, že stanovení pracovních cílů je pouze jednou z částí komplexního hodnocení rizikovosti vodních útvarů. Pracovní cíle a jejich vyhodnocení umožňují posoudit rizikovost vodních útvarů podle tzv. přímého hodnocení, kdy porovnáváme limity určité skupiny látek nebo ukazatelů s hodnotami naměřenými nebo zjištěnými přímo ve vodním útvaru. Kromě prostého srovnání zde důležitou roli hraje také posouzení reprezentativnosti současného monitoringu vzhledem k vymezeným vodním útvarům. To je důležité proto, aby bylo možné stanovit, že posuzované profily dobře charakterizují vlivy působící na vodní útvar.

Kromě přímého hodnocení však do hodnocení rizikovosti vodních útvarů vstupuje další podstatná činnost, kterou je nepřímé hodnocení na základě vlivů a jejich pravděpodobných dopadů na vodní útvar. V řadě případů, kdy pro některé vodní útvary nebudou k dispozici monitorovací profily, bude toto hodnocení rozhodující pro konečný výsledek. Podobně může toto hodnocení významně převážit přímé hodnocení, pokud se prokáže, že monitorovací profily v útvaru nejsou dostatečně reprezentativní, nebo že nepodchycují významné vlivy.

V poslední fázi může ještě výslednou rizikovost vodního útvaru ovlivnit výsledek scénáře vývoje do konce roku 2015.

Schéma pro hodnocení rizikovosti útvarů (etapa do konce roku 2004)

Způsob stanovení pracovních cílů:

Způsob stanovení pracovních cílů: Pracovní cíle pro povrchové vody jsou seznamy ukazatelů a jejich limitů, které mají být v etapě do konce roku 2004 použity jako jeden z podkladů pro hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod. Stanovení pracovních cílů dočasně nahrazuje stanovení dobrého stavu vodních útvarů na základě podkladů, dostupných v době zpracování. Stanovení pracovních cílů pro povrchové vody je rozděleno na stanovení pracovních cílů chemického stavu a pracovních cílů ekologického stavu.

Pro stojaté vody nejsou pracovní cíle stanoveny z důvodu, že se jedná o silně modifikované nebo umělé vodní útvary, které byly zřízeny k určitému účelu, jenž v řadě případů předurčuje jakostní kritéria (vodárenské využití, upravitelnost, chov ryb).

Pracovní cíle chemického stavu jsou stanoveny bez ohledu na typy vodních útvarů, jak jsou v současnosti vymezeny na území ČR. Platí tedy, že pro každý ukazatel je stanoven pouze jeden limit.

Pracovní cíle ekologického stavu jsou naopak stanoveny s ohledem na různé typy vodních útvarů a jejich skupiny byť v současné době jen ve zjednodušené podobě. Platí tedy, že pro vybrané ukazatele je stanoveno více limitů pro různé skupiny typů vodních útvarů.

Pracovní cíle -- chemický stav

Výchozími podklady pro tvorbu seznamu relevantních látek byly:
  • Přílohy VIII, IX a X Rámcové směrnice 2000/60/EC - WFD.
  • Směrnice o nebezpečných látkách (Seznam I a II SR 76/464/EHS).
  • Závěry projektu VaV/650/3/00 -- Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře ČR, ČHMÚ, (Reider et al., 2003)
  • Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, VÚV T.G.M. a MŽP, (Mičaník et al., 2004)
Z výsledného seznamu relevantních látek pro povrchové vody, který vzešel z kombinace výše zmíněných podkladů byly pro stanovení limitů vybrány pouze ty látky, které jsou součástí standardního monitoringu ČHMÚ a stanovené limity bude možné porovnat s aktuálně měřenými údaji ve vodách.

Postup zpracování hodnotících kritérií - imisních limitů:

Hodnocení je zpracováno pro látky, které jsou relevantní, a které byly podle sdělení Českého hydrometeorologického ústavu v období 2001 - 2003 monitorovány v povrchových vodách. Stanovení limitů bylo zpracováno podle následujících kritérií (pokud nebylo možno kritérium použít, bylo použito následující v pořadí):

Pro látky Přílohy X Rámcové směrnice, které byly označeny za relevantní byly použity jako limit hodnoty EQS (Enviromentálních standardů jakosti) podle materiálu pracovní skupiny při Evropské komisi (Table of existing standard methods and proposed quality standards for priority substances in water, listopad 2003)

Pro ostatní látky byla zvolena hodnota PNEC (Predicted No Effect Concentration), což je hodnota koncentrace látky v prostředí (voda), u které se již nepředpokládá negativní působení na vodní organismy. Vychází z hodnot NOEC (No Effect Concentration), odvozených z testů toxicity (LC 50) na příslušné testovací organismy, násobených příslušným bezpečnostním faktorem, vycházejícím z nebezpečnosti dané látky a citlivosti použitého testovacího organismu. Zdrojem dat jsou vedle uvedených pramenů také literární rešerše údajů o NOEC a PNEC. Postup odpovídá příslušným ustanovením Rámcové směrnice, vedoucích k stanovení a hodnocení Environmentálních standardů jakosti (EQS), zejména čl. 2 (24), 11 (5), 16 (8,9), 22 (4,5,6), Přílohy V (1.2. 1.2.6) a Přílohy IX. Jako zdroj dat byly použity databáze VÚV T.G.M. a ČHMÚ a byla zvolena vždy nejnižší z nalezených hodnot.

V případě že limity navržené výše uvedeným postupem byly nižší než obecně používaná mez stanovitelnosti dané látky, byla jako limit uvedena mez stanovitelnosti. Použitá mez stanovitelnosti je nejnižší společná mez stanovitelnosti pro celé území ČR podle ČHMÚ.

V některých případech byl limit stanoven i s ohledem na geogenní pozadí (v případě některých kovů) nebo pouze odborným odhadem, způsob stanovení výsledného limitu je v tabulce uveden.

Každý členský stát je povinen podle Rámcové směrnice monitorovat stav svých povrchových vod a určit, stav vodních útvarů vymezených na jeho území. Pro definování stavu vodních útvarů má být použita normativní definice uvedená v příloze V. Ekologický stav vodních útvarů je podle této přílohy definován jednotlivými složkami stavu, rozdělenými na biologické, hydromorfologické a chemické a fyzikálně chemické. Biologické složky (vodní flóra, bentos, ryby) jsou pro hodnocení zásadní, ostatní složky jsou definovány jako podpůrné, což znamená, že ovlivňují stav a strukturu biologických společenstev.

Útvary povrchových vod na území státu mají být rozděleny na typy podle přílohy II a pro každý typ mají být stanoveny typově specifické referenční podmínky, které budou sloužit pro hodnocení stavu daného vodního útvaru.

Vzhledem k tomu, že do konce roku 2004, ve fázi zpracování charakterizace povodí a určení rizikových vodních útvarů, je k dispozici velmi málo údajů o biologických složkách stavu a ve stádiu počátečního zpracování jsou i typově specifické referenční podmínky pro vodní útvary, bylo nutné definovat tzv. pracovní cíle dobrého ekologického stavu,

Zpracování pracovních cílů dobrého ekologického stavu je založeno na předpokladu, že složení biologických společenstev ve vodním útvaru určitého typu je významným způsobem určováno souborem přírodních podmínek, které, pokud nejsou významně antropogenně ovlivněny, dávají vzniknout přirozenému, nenarušenému společenstvu. Pokud jsme schopni pro jednotlivé typy útvarů nebo jejich skupiny definovat tyto přírodní podmínky formou jednotlivých ukazatelů a jejich limitů, definujeme tak i nepřímo dobrý stav biologických složek v útvaru.

Výchozím podkladem pro seznam ukazatelů a jejich limitů se stala příloha V Rámcové směrnice s výčtem hydromorfologických, chemických a fyzikálně-chemických složek ekologického stavu. Pro každou biologickou složku stavu -- fytoplankton, fytobentos, makrofyta, bentos a ryby -- byly hledány odpovídající ukazatele, jejichž změny mohou zásadním způsobem ovlivňovat jejich výskyt v tekoucích vodách a signalizovat odchylky od dobrého stavu. V případě nalezení takového ukazatele byl navržen limit, který byl použit buď plošně pro všechny typy vodních útvarů, nebo byly stanoveny rozdílné limity pro skupiny typů vodních útvarů. Pro stanovení ukazatelů a jejich limitů byla ve většině případů používána zjednodušená typologie, založená na odlišení útvarů podle řádu toku (Strahler) a nadmořské výšky. Pro podrobnější členění na všechny typy přítomné na území ČR nebyl dostatek odborných podkladů.

Pro stanovení limitů byly použity podklady uvedené v části o Pracovních cílech chemického stavu a expertní odhady.

Pokud byly pro jednotlivé biologické složky stavu (fytoplankton, fytobentos, makrofyta, bentos a ryby) stanoveny jiné limity stejného ukazatele pro danou skupinu útvarů, byl do výsledné tabulky zařazen nejpřísnější limit.

Použitá data

Data potřebná pro posouzení dopadů k roku 2003 byla získána především od Povodí Odry s.p., ČHMÚ a Zemědělské vodohospodářské správy Ostrava. Pro posouzení byly získány všechny dostupné databáze, které se týkají vlivů, majících dopad na vodní útvary, a monitoringu. Využita byla tabulka a grafická vrstva významných bodových zdrojů znečištění. Dále seznam monitorovacích profilů v oblasti povodí Odry s jejich lokalizací. Seznam obsahoval profily provozované ČHMÚ, účelové monitorovací profily státního podniku Povodí Odry a monitorovací síť Zemědělské vodohospodářské správy. K potřebám určení rizikovosti vodních útvarů byl použit soubor dat obsahující informace o všech měřených parametrech v jednotlivých monitorovacích profilech (státní, orientační, profily ZVHS) za období referenčního dvouletí 2002 - 2003.

Hodnocení vlivů (nepřímé hodnocení)

Nepřímé hodnocení je zpracováno ve všech útvarech a pro všechny ukazatele chemického stavu. Při nepřímém hodnocení se pohlíží na to, zda se v daném vodním útvaru vyskytuje významný bodový vliv nebo významný zdroj plošného znečištění. Pro většinu syntetických látek z bodových zdrojů znečištění obsahuje toto nepřímé hodnocení hlavně informaci, jestli je výskyt příslušné látky relevantní pro daný profil. Pro látky z plošného znečištění (hlavně atrazin a dusíkaté látky) je využito hodnocení významných plošných zdrojů znečištění a v útvarech, kde je vstup střední nebo vysoký je posouzena míra ohrožení. Pokud je ve vodním útvaru provedeno přímé hodnocení, vstupy plošného znečištění se musí v tomto hodnocení projevit. Pokud nemůže být provedeno přímé hodnocení, v útvaru není žádný významný bodový zdroj a vstupy z plošného znečištění jsou střední a vysoké, je útvar vyhodnocen jako nejistý. Útvary bez významných bodových zdrojů a s malým vstupem plošného znečištění (minimální osídlení a zemědělství) jsou prohlášeny za nerizikové.

Hodnocení současného monitoringu (přímé hodnocení)

Přímé hodnocení je provedeno pro vodní útvary, ve kterých je monitorovací profil vyhodnocen jako reprezentativní. Postup vyhodnocení reprezentativnosti monitoringu je popsán v části věnující se reprezentativnosti současného monitoringu. Přímé hodnocení je provedeno zvlášť pro chemický a zvlášť ekologický stav.

Hodnocení chemického stavu je prováděno porovnáním hodnot mediánů měřených v monitorovacích profilech s navrženým limitem pro jednotlivé látky.

Hodnocení celé skupiny látek je rozděleno na dvě hlavní části: Na hodnocení látek zvlášť nebezpečných relevantních pro ČR a látek ostatních. Hodnocení se provádí pro každou látku zvlášť a podle překročení limitu se pro každou látku označí vodní útvar za rizikový či nerizikový.

Pokud některá z látek první skupiny (zvlášť nebezpečné látky relevantní pro ČR) vychází jako riziková, je útvar označen jako rizikový. Poté se zohlední rizikovost látek v druhé skupině (ostatní látky). Pro ty platí, že za rizikový může být označen takový útvar, kde minimálně dvě organické látky budou rizikové, nebo jsou rizikové jedna organická látka a kov, nebo některá z forem dusíku.

Celkový výsledek je kombinací obou hodnocení, přičemž platí, že rozhoduje méně příznivý výsledek obou hodnocení.

Ekologický stav je definován pomocí biologického stavu a fyzikálně-chemických složek kvality. Biologické elementy ekologického stavu jsou:

  • Složení a výskyt akvatické flóry
  • Složení a výskyt bentické bezobratlé fauny
  • Složení, výskyt a věková struktura rybí fauny
Složky, které určují fyzikálně -- chemický stav v řekách jsou:
  • Všeobecné
    • Tepelné poměry
    • Kyslíkové poměry
    • Slanost
    • Acidobazický stav
    • Živinové podmínky
  • Specifické polutanty
Jako pomocné složky pro hodnocení stavu jsou posuzovány hydromorfologické složky. Tyto složky jsou posuzovány k tomu účelu, aby bylo zajištěno, že nebude opomíjen nepříznivý vliv na ekologický stav ve vodních útvarech způsobený hydromorfologickými změnami a to zejména v období, než začne rutinní monitoring všech biologických složek (makrofyta, ryby, atd.), který v současnosti ještě není zaveden. Hydromorfologické složky týkající se řek uvedené v Pracovních cílech, jsou následující:
  • Hydrologický režim
  • Kontinuita toku
  • Morfologické podmínky
Celý proces hodnocení dopadů je poznamenán nedostatkem dat z monitoringu. Je to jednak tím, že stávající vodní síť nepracuje s vodními útvary, a dále proto, že v současnosti ještě neprobíhá rutinní monitoring některých biologických složek (ryby, makrofyta, fytobentos, atp.).

Reprezentativnost současného monitoringu

Pravidelné sledování jakosti vody v tocích bylo zahájeno v roce 1963 a bylo tehdy vyvoláno především nadměrným zhoršováním jakosti vod v tocích v důsledku vypouštění zvýšeného množství většinou nečištěných odpadních vod. Provoz pozorovací sítě byl postupně zajišťován různými organizacemi (Státní vodohospodářskou inspekcí, Vodohospodářským rozvojem a výstavbou, Výzkumným ústavem vodohospodářským, apod.), pro něž odběry vzorků a jejich rozbory zajišťovaly laboratoře nejdříve Krajských vodohospodářských rozvojových a investičních středisek a později (po r. 1966) podniků Povodí. Správou státní sítě sledovaných profilů povrchových a podzemních vod byl od sedmdesátých let min. století pověřen Hydrometeorologický ústav (HMÚ -- nyní ČHMÚ) s tím, že praktické provádění odběrů a analýz zůstalo u podniků Povodí.

Státní síť sledování jakosti povrchových vod

Sledování kvality vody je prováděno určitým systémem, jenž se postupem doby rovněž vyvíjel. K roku 2003 na území povodí Odry zahrnoval tento systém, pokud jde o povrchové vody, síť 47 dlouhodobě stabilizovaných míst (profilů), která jsou systematicky rozmístěna, tvoří základní kostru monitoringu a jakost vod je v nich sledována v pravidelných časových intervalech (12x do roka). Vzorky vody jsou odebírány pro analýzy základních fyzikálně -- chemických parametrů, pro analýzy těžkých kovů, specifických organických sloučenin, biologických a mikrobiologických ukazatelů, přičemž v pěti závěrných profilech dílčích povodí je sledování komplexnější a je rozšířeno o analýzy plavenin, sedimentů a biomasy.

Monitoring správců významných toků

Na státní síť monitorovacích profilů, která vzhledem ke své hustotě nemůže být úplným a vyčerpávajícím zdrojem informací o kvalitě povrchových vod v povodí navazují podrobnější sítě správců toků, z nichž nejvýznamnější je monitoring státních podniků Povodí. Jejich monitoring má rovněž dlouhou tradici, rozsah sledovaných látek je podobný rozsahu ve státní síti, je průběžně a operativně upravován a celý systém slouží jako doplňující informace.

Nedílnou součástí je i sledování kvality vody na vodních dílech, zvláště vodárenských, které slouží k odběrům vody pro pitné účely. Celý monitoring je doplněn sledováním zdrojů znečištění, tzn. sledováním kvality odpadních vod přímo z výustí jednotlivých uživatelů vody. Všechna tato sledování slouží k plnění povinností správců povodí na úseku jakosti vod v tocích a vodních dílech, ke kontrole o dodržování podmínek a povinností uživatelů vody stanovených v povoleních a souhlasech vodoprávních úřadů a k vytváření podkladů pro činnost těchto úřadů.

Správce povodí rovněž provádí na základě bilaterálních dohod mezi ČR a PR i monitoring na hraničních vodách.

Monitoring Zemědělské vodohospodářské správy

Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) provádí monitoring kvality vod na některých drobných vodních tocích (celkem je jich v povodí Odry 24) a malých nádržích. Monitoring je zaměřen především na identifikaci vlivu difúzního znečištění ze zemědělské činnosti a je koncipován rovněž tak, aby umožňoval plnit organizacím spravujícím zemědělské toky jejich povinnosti správců. Součástí monitoringu hrazeného ministerstvem zemědělství ČR je sledování pohybu cizorodých látek ve složkách životního prostředí. Se systematickým sledováním se započalo v roce 1993.

Na reprezentativnost monitoringu z pohledu vodních útvarů a jejich hodnocení lze nahlížet ze dvou aspektů. V prvním je posuzováno umístění profilu ve vodním útvaru a hodnotí se, jestli profil podchycuje všechny významné vlivy v povodí vodního útvaru, druhý posuzuje už jen rozsah sledovaných ukazatelů, případně četnost sledování a může být proveden až při porovnání výsledků přímého a nepřímého vyhodnocení.

Je zřejmé, že při posuzování reprezentativnosti monitoringu je rozhodující vhodná lokalizace profilu a teprve poté může být posuzován rozsah sledovaných ukazatelů. Vhodně umístěný profil s minimem sledovaných ukazatelů nebude dostatečný pro tzv. přímé hodnocení rizikovosti vodních útvarů a jeho reprezentativnost ve výsledku bude hodnocena jako průměrná nebo nízká. V takových případech bude pro hodnocení rizikovosti rozhodující výsledek nepřímého hodnocení.

I v případě profilů, které budou vyhodnoceny jako reprezentativní z obou pohledů je nutné provést současně i nepřímé hodnocení vodního útvaru, výsledek přímého hodnocení má však v takovém případě větší váhu.

Prvním krokem při posuzování reprezentativnosti monitorovacích profilů ve vodních útvarech je shromáždění dostupných údajů o monitorovaných profilech všech subjektů, které standardně provádějí monitoring v oblasti povodí. Ve většině případů se jedná o Státní síť sledování jakosti vody v tocích, provozovanou ČHMÚ, účelové monitorovací profily státních podniků Povodí a monitorovací síť Zemědělské vodohospodářské správy.

Pro shromážděné profily jsou k dispozici lokalizace (geografická vrstva), základní popisné údaje k profilu a seznam sledovaných ukazatelů, v dalším kroku je posuzována prostorová reprezentativnost monitorovacích profilů ve vztahu k vodním útvarům.

Obecně platí následující zásady:

Monitorovací profil by měl ležet blízko uzávěrového profilu vodního útvarů, nejlépe do vzdálenosti 2--10 km (do vzdálenosti na dolní mezi rozsahu by měly ležet profily na menších tocích -- 4. řádu podle Strahlera, naopak na horní mezi rozsahu mohou ležet profily na velkých řekách -- 8. řádu podle Strahlera. V odůvodněných případech lze udělat výjimky, ale současně musí být zohledněna následující kritéria.

  • Mezi monitorovacím profilem a uzávěrovým profilem vodního útvaru by neměl být lokalizován žádný významný vliv (tlak).
  • Monitorovací profil musí ležet na úseku toku stejného řádu podle Strahlera, jaký má i uzávěrový profil vodního útvaru.
Pokud je v oblasti uzávěrového profilu lokalizováno více monitorovacích profilů, je pořadí důležitosti profilů následující: 1) profil ČHMÚ, 2) profil s.p. Povodí, 3) profil ZVHS, 4) příp. další účelové profily. Pořadí 2)--4) se může změnit při posouzení rozsahu sledovaných ukazatelů a četnosti sledování. Profily ČHMÚ jsou vzhledem k šíři sledovaných ukazatelů vždy brány jako primární.

V případech, kdy dva nebo více profilů různých monitorovacích sítí leží na jednom úseku toku a jeden z nich byl vyhodnocen jako reprezentativní a současně každý z profilů sleduje jiné spektrum látek nebo ukazatelů, je možné takové profily posuzovat společně. Výsledkem tohoto posouzení tedy bude klasifikace prostorové reprezentativnosti profilů na útvar:

1 - dobrá reprezentativnost
0 - špatná reprezentativnost

Navržený postup by měl sloužit k hodnocení prostorové reprezentativnosti monitoringu pro pracovní cíle chemického stavu povrchových tekoucích vod a většinu ukazatelů pracovních cílů ekologického stavu povrchových tekoucích vod. V případě změn morfologických podmínek a kontinuity toku bude hodnocen celý tok vodního útvaru, jehož řád podle Strahlera je shodný s uzávěrovým profilem útvaru (hodnoceny budou pouze toky 4. až 8. řádu podle Strahlera).

Jestliže je profil určen jako prostorově reprezentativní, je hodnoceno, jsou-li k dispozici za zvolené období (dvouletí 2002 -- 2003) v daném profilu příslušné výsledky měření. Existuje-li měření alespoň pro jeden rok z tohoto období, je profil prohlášen za dostatečně reprezentativní (profily s měření jen v jednom roce jsou odlišeny od profilů s měřením za celé dvouletí.

Následující tabulka ukazuje počty vodních útvarů v povodí Odry s reprezentativním, nereprezentativním, či žádným monitoringem.

  Počet útvarů
útvary s reprezentativním monitoringem (2002 - 2003) 35
útvary s dobře umístěným monitoringem, ale měření jen v roce 2003 8
útvary s dobře umístěným monitoringem, ale měření jen v období 2000/01 1
útvary s dobře umístěným monitoringem, ale měření jen v období 2001/02 1
útvary bez monitoringu 32
útvary s nepoužitelným monitoringem 26
útvary stojatých vod 7
celkem 110

Popis postupu posouzení dopadů k roku 2015

Posouzení dopadů na vodní útvary povrchových vod k roku 2015 je složitý proces, při němž je zhodnoceno riziko nesplnění enviromentálních cílů do roku 2015. Jak se bude vyvíjet stav vod do roku 2015, bude záviset zejména na trendech vývoje hnacích sil (populace, průmysl, zemědělství, atd.). Při hodnocení dopadů v roce 2015 vycházíme z informací o současném stavu a tento stav "extrapolujeme" pomocí trendů vývoje hnacích sil a tlaků. Informace o trendech ve vývoji klíčových hnacích sil a tlaků do roku 2015, ovlivňujících stav vod, byly převzaty ze Základního scénáře.

Nejvýraznější změny se předpokládají u bodových zdrojů znečištění. V období do roku 2015 budou rekonstruovány, či vybudovány nové komunální ČOV a kanalizace. Díky tomu dojde ke snížení vypouštění nečištěných odpadních vod do recipientů. Jelikož nelze stanovit míra zlepšení kvality vody, je naznačen pouze trend vývoje dopadu. Ve vodním útvaru byl naznačen trend snižování dopadů, pokud bude v daném útvaru rekonstruována stávající ČOV nebo kanalizace. Trend zvyšování dopadů je naznačen v těch vodních útvarech, ve kterých bude vybudována nová ČOV či kanalizace. Tím dojde ke snížení dopadu z plošných zdrojů, ale zvýší se dopad z bodového zdroje. U útvarů, kde se předpokládá výstavba velkých průmyslových zón (existence nových vypouštění), byl naznačen trend zvyšování dopadů. Jinak byl trend vývoje naznačen jako stagnující.

U plošného znečištění ze zemědělství se předpokládá jeho mírné snižování v celé oblasti povodí aplikací nových zemědělských postupů v zemědělství, postupným zaváděním nitrátové směrnice a uplatňováním komplexních pozemkových úprav. Předpokládá se trend mírného snižování "průmyslového" plošného znečištění projevující se zejména ve vodních útvarech situovaných na území Ostravské aglomerace. Trend vývoje plošného znečištění pro vodní útvary, ve kterých byla vybudována ČOV či kanalizace, byl naznačen jako klesající. Díky vybudování ČOV nebo kanalizace dojde ke snížení plošného znečištění od obyvatelstva, ale přibude nový bodový zdroj vypouštění.

U odběrů povrchových vod je očekávána stagnace případně mírný pokles, který by se mohl projevit mírným nárůstem v požadavcích na odběr podzemních vod, při očekávané stagnaci potřeby vody. U plánované výstavby velkých průmyslových zón se nepředpokládá zvýšení dopadů na vodní útvar z hlediska odběrů, jelikož plánované odebírané množství bude pokryto ze stávajících kapacit.

Stávající významné regulace odtoku vody v oblasti povodí Odry nedoznají razantnějších změn. Do roku 2015 se předpokládá vybudování údolní nádrže Nové Heřmínovy na řece Opavě (objem 37 mil. m3), která bude plnit zejména ochrannou protipovodňovou funkci. Zbudováním této nádrže vznikne nový vodní útvar stojatých vod a stávající útvar "20190000 -- Opava po soutok s tokem Opavice" bude nutno rozdělit na 3 vodní útvary: "Opava nad nádrží Nové Heřmínovy, nádrž Nové Heřmínovy, Opava pod nádrží Nové Heřmínovy".

U dalších významných morfologických úprav se předpokládá stagnace. Vybudováním vodní nádrže Nové Heřminovy dojede ke zvýšení morfologických vlivů působících na útvar povrchových vod "20190000 -- Opava po soutok s tokem Opavice", což bude negativně ovlivňovat tento vodní útvar. Dále se předpokládá zřízení MVE na dolní Opavě a dolní Odře. Tyto stavby by neměly ovlivnit vodní útvary, jelikož budou vystavěny na již existujících jezech (významných příčných překážkách).

Vliv poddolování území by měl do roku 2015 spíše stagnovat. Předpokládají se rekultivace těžbou narušeného území, které jsou finančně nákladné a časově velmi náročné.

U plavby a vodní dopravy se v povodí Odry dle pravděpodobné varianty "Základního scénáře" nepředpokládá do roku 2015 významnější rozvoj.

Rekreace u vody by měla vykazovat mírný růst. Na významných rekreačních nádržích lze v povodí Odry s vysokou pravděpodobností předpokládat, že nebudou problémy s chemickými nebo zdravotně závadnými látkami, ale s eutrofizačními procesy. Do roku 2015 se eutrofizaci v nádržích nepodaří odstranit, dojde sice k omezení přísunu živin, nicméně k významnému ovlivnění procesu eutrofizace, který je dán nízkými prahovými hodnotami (zejména fosforu), nedojde.

U vlivu využití území lze očekávat mírné snížení dopadu, omezením ploch orné půdy, a tím i snížením plošného znečištění ze zemědělství, v souvislosti s uváděním půdy do klidu či změnami kultur. Mírný trend změny zlepšení se projeví ve vodních útvarech se zemědělsky intenzivněji využívanými plochami v podhůří Nízkého a Hrubého Jeseníku.

V oblasti povodí Odry je vysoká hustota osídlení a rozvinutý průmysl, tudíž i velké zatížení na toky, co se týče kvality vod. Řeky mají omezenou samočistící schopnost a bude velmi náročné dosáhnout dobrého enviromentálního stavu k roku 2015. Je jisté, že změnou významných vlivů dojde ke zlepšení enviromentálního stavu, ale nelze kvantifikovat míru tohoto zlepšení. Jelikož nelze přesně predikovat enviromentální stav v roce 2015, nebyly určeny jednotlivé vodní útvary jako rizikové, nerizikové, či nejisté. Byla vytvořena tabulka s naznačenými trendy vývoje vlivů, které působí na enviromentální stav vodních útvarů. Dle Základního scénáře (tab. E7: Prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí) bylo určeno, zda trendy vývoje u jednotlivých vlivů a s tím související dopady na povrchové vody budou rostoucí, stagnující, popř. klesající.

Přílohy

Tabulka A15a - Pracovní cíle pro hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu
Tabulka A15b - Pracovní cíle pro hodnocení rizikovosti z hlediska ekologického stavu
Tabulka A16 - Monitoring jakosti povrchových vod - souhrn pro jednotlivé ukazatele
Tabulka - Posouzení trendů vývoje dopadů k roku 2015
Mapa A9 - Monitoring jakosti povrchových vod