3.2.7. Nejistoty a chybějící data

Kvantitativní vlivy a dopady

Určité nejistoty se týkají prakticky všech použitých dat. Z tohoto hlediska jsou asi na nejvyšší úrovni data o odběrech podzemních vod. Hlavně v případě více útvarů podzemních vod nad sebou však bude nutné znát i údaj, z kterého kolektoru je odběr uskutečňován, aby mohl být zařazen do správného útvaru. Další nejistoty jsou více méně metodického charakteru: podíl indukované a povrchové vody v odběrech z kvartérních útvarů, nejasné zařazení odběrů ze štěrkovišť -- v některých případech jako povrchový, jindy jako podzemní odběr.

Relativně nízkou věrohodnost mají údaje o hodnotách přírodních zdrojů podzemních vod. Zde bude nutný jak další metodický vývoj (hlavně opět u kvartérních útvarů), tak pravidelné hodnocení v rámci hydrologické bilance.

Prakticky úplně chybí údaje o umělé infiltraci, což většinou nevadí -- pokud by však byla lokálně významná, bylo by nutné data doplnit.

Do budoucna bude také nutné doplnit shromažďovaná data o údaje kolísání hladin podzemních vod v blízkosti velkých odběrů podzemních vod.

Vlivy a dopady na chemický stav podzemních vod

Údaje o bodových zdrojích byly převzaty ze Systému evidence zátěží (databáze SEZ) jako nejúplnější informace na úrovni ČR. Přes vysokou úroveň systému patří mezi významnější problémy pro implementaci Rámcové směrnice neúplnost shromážděných dat, občas problematický způsob aktualizace a neúplný rozsah sledovaných látek.

Data o plošném znečištění nepatří do kategorie primárních dat -- je nutné je zpracovat a interpretovat. Jejich věrohodnost je tedy ovlivněna jak úrovní a dostupností primárních dat, tak metodickými postupy a možnostmi vyhodnocení a interpretace.

Data o vstupech dusíku ze zemědělství byla na úrovni okresů naposledy zpracovávána ČSÚ za rok 1999. Od té doby jsou vydávána pouze na úrovni krajů, což je již naprosto nepřijatelná úroveň generalizace. Pro potřeby Nitrátové směrnice se v současné době připravuje zpracování na menší jednotky, tato data však budou k dispozici až v příštím roce.

Data o vstupech síry a dusíku z atmosférické depozice jsou zpracovávány v ČHMÚ. Problémem je jednak velmi nízký počet stanic, na kterých se provádí měření (cca 20 na celou republiku) a také fakt, že tímto způsobem se hodnotí pouze tzv. mokrá depozice, což výrazně zkresluje vstupy dusíku a síry na půdu z atmosférické depozice.

Vstupy prostředků pro ochranu rostlin (pesticidů) do půdy jsou vedeny na velmi dobré úrovni, problémy jsou zde spíše v metodické rovině (výběr problematických pesticidů, chování pesticidů v půdě a ve vodě atd.).

Dalšími základními údaji pro plošné vlivy je užívání půdy, tedy CORINE. Pro hodnocení byla použita data z poloviny 90. let, ve kterých zatím stále přetrvávají různé chyby. V současné době se dokončuje CORINE z let 2000 -- 2002 -- snad alespoň část problémů zde bude odstraněna.

Data z monitoringu jakosti podzemních vod jsou k dispozici jednak ze státní sítě ČHMÚ, jednak ze sledování surové vody pro pitné účely. U dat ze sledování surové vody je problémem jednak jejich dostupnost a hlavně formáty předávaných dat, které téměř znemožňují hodnocení dat. Státní síť sledování podzemních vod bude v nejbližším období procházet rekonstrukcí (vybudování nových objektů). Největším problémem pro hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu je u některých ukazatelů nízký počet sledování (1x ročně, poslední 2 -- 3 roky) -- viz tabulka přehledu monitoringu v kapitole 2.2.2. Z hlediska pesticidů se jeví jako problematické vykazování hodnot celkových pesticidů u odběrů podzemních vod pro pitné účely. Sumární hodnota je naprosto nevypovídající.

Zcela chybí věrohodná data z monitoringu poblíž významných zdrojů znečištění -- jak státní síť, tak odběry podzemních vod pro pitné účely se bodovým zdrojům znečištění pochopitelně vyhýbají. Data z databáze SEZ nemohou tento deficit ve stávající podobě nahradit.