3.2.8. Doporučení pro monitoring

Z hlediska kvantitativního stavu pozemních vod bude do budoucna také nutné doplnit shromažďovaná data o údaje kolísání hladin podzemních vod v blízkosti velkých odběrů podzemních vod.

Zásadním problémem monitoringu jakosti podzemních vod je to, že se systematicky vyhýbá bodovým zdrojům znečištění. Z hlediska směřování státní sítě pozorování je to v pořádku a samozřejmost pro odběry vody pro pitné účely, pro hodnocení rizikovosti je to však závažný nedostatek. Jak již bylo konstatováno v kapitole 3.2.7, data ze Systému evidence zátěží nemohou tento deficit ve stávající podobě nahradit. Na základě výsledků charakterizace by měla být pravidelně shromažďována alespoň data poblíž problematických bodových zdrojů znečištění, které byly vyhodnoceny jako rizikové (nepřímé hodnocení). Vhodnější by samozřejmě byl systematický přístup a pravidelné hodnocení rizikovosti všech bodových zdrojů znečištění podle kritérií Rámcové směrnice.

Obecně nejvíce doporučení by mělo směřovat do oblasti monitoringu nebezpečných látek v podzemních vodách. Podle požadavků Rámcové směrnice bude nutné hlavně přizpůsobit monitorovací programy výsledkům charakterizace. V útvarech, kde se nachází buď významný zdroj znečištění, vyhodnocený jako rizikový (problematická stará zátěž, vysoké vstupy plošného znečištění apod.) nebo byl útvar označen jako rizikový na základě přímého hodnocení by měl být monitoring podrobněji zaměřen na problematické látky -- a to jak pro provozní, tak situační monitoring. Konkrétní doporučení vyplývají z výsledků hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod.