4.2.1 Prognóza trendů vývoje klíčových hnacích sil na národní úrovni

Exogenní proměnné

Vývoj populace
Demografický vývoj v České republice v dlouhém období je sledován ve třech variantách:

varianta: NÍZKÁ - stagnace současné nízké plodnosti žen v následujících 2-3 letech, do roku 2030 plynulý vzestup úhrnné plodnosti, po roce 2030 plodnost na stabilizované úrovni; očekávané zlepšování úmrtnostních poměrů s nadějí dožití u mužů (do roku 2050) na 77,8 roku a u žen na 83,2 roku; další snižování kojenecké úmrtnosti ovlivní střední délku života jen velmi málo, pro celé období je uvažováno kladné migrační saldo ve výši 10 tis. osob ročně

varianta: STŘEDNÍ - malý růst úhrnné plodnosti do roku 2005, do roku 2010 je očekáván vzestup, za horizontem 2030 stabilizace celkové úrovně plodnosti; rovnoměrné, prodlužování naděje dožití u mužů v období (do roku 2050) na 78,9 roku, u žen 84,5; vliv dalšího snižování kojenecké a dětské úmrtnosti bude malý, pro celé období je uvažováno kladné migrační saldo ve výši 25 tis. osob ročně

varianta: VYSOKÁ - postupný růst úhrnné plodnosti do roku 2005 s posunem vrcholu rozložení specifických plodností do vyššího věku, poté další růst do roku 2030; po roce 2030 plodnost na stabilizované úrovni, maximální plodnost u 30-32letých žen; u mužů prodloužení naděje dožití na 80,3, u žen na 86; uvažováno kladné migrační saldo ve výši 40 tis. osob ročně

Projekce vývoje obyvatelstva v letech 2003 -- 2015:
v letech 2003 2005 2010 2015
Počet obyvatel - predikce Nízká varianta 10 202 10 163 10 095 9 949
Střední varianta 10 202 10 213 10 220 10 167
Vysoká varianta 10 202 10 301 10 465 10 457

Obecně ekonomický vývoj
Česká ekonomika se bude do roku 2006 pohybovat po trajektorii ekonomického růstu v intervalu 2 -- 4 % (růst HDP ve stálých cenách roku 1995) s postupnou akcelerací při oživení růstu v zemích hlavních obchodních partnerů, zejména EU. V letech 2008 až 2010 je předpokládána akcelerace hospodářského růstu až na 4,8 %, v následujících letech postupné zpomalování růstu až na 3 % v roce 2015 (růst HDP ve stálých cenách roku 1995). Očekává se, že nákladově inflační tlaky budou tlumeny, v delším období bude cenový vývoj ovlivňován procesy souvisejícími s konvergencí české ekonomiky k úrovni rozvinutých zemí. Růst cenové hladiny se bude pohybovat v intervalu 2-3 %.

Stabilizace nezaměstnanosti se předpokládá na úrovni cca 10%, výraznější pokles až po roce 2008; v letech 2008 až 2015 se předpokládá na trhu práce roční konstantní růst zaměstnanosti ve výši 0,2%, míra nezaměstnanosti by se měla v 2015 ustálit na hodnotě 6,5%

Vývoj vybraných makroekonomických veličin -- současnost a predikce do r. 2015
Položka m.j. 2003 2005 2010 2015
  skutečnost - predikce
HDP mld.Kč stálé ceny roku 1995 1 587 1 685 2 071 2 493
Meziroční růst HDP ve stálých cenách % 2,9 3,2 4,8 3,0
HDP mld.Kč běžné ceny 2 410 2 699 3 921 5 336
Meziroční růst reálného HDP % 2,9 6,1 7,9 5,5
Nezaměstnanost % 9,9 10 9,0 6,5
Inflace % 0,1 3,2 3,0 2,4

Technologické změny

Sledovány jsou technologické změny, které mají vliv na vodní hospodářství ČR.

Domácnosti:
Současný stav - V České republice je napojeno na veřejné vodovody (stav v roce 2002) 89,8% obyvatelstva. U veřejných kanalizací je to pouze 77,4% obyvatel, ale ne vždy je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod (ČOV). Ceny podléhají věcnému usměrňování ze strany Ministerstva financí ČR, podíl vodného a stočného na ročním čistém příjmu jedné osoby se pohybuje kolem 2 -- 3%.

Střednědobý výhled - Počet připojených obyvatel k veřejným vodovodům v ČR dlouhodobě mírně poroste (meziročně v průměru o 0,25%).Trend postupného nárůstu obyvatel zásobených vodou z veřejných vodovodů lze očekávat i v následujících letech i přes pozvolné snižování absolutního počtu obyvatel. Ve střednědobém horizontu budou ceny vodného ovlivněny inflačními očekáváními provozovatelů VaK a zvýšením ceny služeb na základě novely zákona č. 588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty (přeřazení jednotlivých služeb z 5 na 19%).Predikce cen vodného se proto v tomto období opírá pouze o projekci minulých trendů do budoucnosti (tj. o průměrný roční nárůst o 1,68 Kč/m3).

V letech 2003 -- 2007 lze očekávat dynamický vývoj zvyšování počtu obyvatel bydlících v domech připojených na kanalizaci. Na úseku kanalizací změna cen stočného bude nejvíce ovlivněna mírou finanční participace soukromého sektoru na výstavbě ČOV v rámci implementace směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Obecně je podíl vlastníků infrastruktury a provozovatelů VaK odhadnut na 35% celkových nákladů. Předpokládá se, že tyto náklady budou přímo promítnuty do cen stočného. Strategie financování ČOV a kanalizačních sítí je vymezena do roku 2010 a celková částka pro období 2003-2010 činí 75,35 mld.Kč.

Predikce obyvatel napojených na kanalizace v letech 2003 -- 2010
Položka m.j. 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Počet obyv. bydlících v domech připojených na veřejnou kanalizaci tis.obyv. 8 041,3 8 262,0 8 472,4 8 727,3 8 948,0 9 198,7 9 389,4 9 610,0
Počet obyv. bydlících v domech s kanalizací napojenou na ČOV tis.obyv. 7 070,4 7 427,7 7 768,3 8 189,0 8 538,3 8 895,5 9 252,8 9 610,0
Náklady na implementaci směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod v letech 2003 - 2010
Položka m.j. 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Suma
Celkem na implementaci mld. Kč 6,27 9,70 9,4 11,21 9,69 9,69 9,69 9,69 75,34
z toho vlastní zdroje investorů mld. Kč 1,45 2,24 1,27 1,69 5,1 5,1 5,1 5,1 27,05
% z celkových nákladů na implementaci v letech 2003 -- 2010 celkem % 8,3 12,9 12,3 14,9 12,9 12,9 12,9 12,9 100

Změna průměrné ceny stočného v důsledku výše uvedeného nákladového faktoru může být modelována v následujících třech scénářích:

1. minimální scénář
-- výstavba kanalizací a ČOV bude mít dopad do cen stočného, ale pouze do výše sociální únosnosti obyvatelstva přičemž za sociálně únosnou hranici podílu stočného na čistém měsíčním příjmu domácnosti se považuje výše 0,82 %. Průměrné stočné v letech 2004 -- 2010 včetně DPH 5% by dosahovalo:
Položka m.j. 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Čistý měsíční příjem domácností Kč/měs. 20 961 21 854 22 747 23 640 24 533 25 426 26 319
Produkce splaškových odpadních vod na jednu domácnost napojenou na kanalizaci m3/dom./měs. 9,7 9,7 9,7 9,7 9,7 9,7 9,7
Průměrné stočné Kč/m3 17,72 18,47 19,23 19,98 20,73 21,49 22,25
Průměrná platba domácností za stočné Kč/měs 171,9 179,2 186,5 193,8 201,2 208,5 215,8

2. střední scénář
-- implementace směrnice bude mít dopad na zvýšení cen stočného do výše běžného vývoje v letech 1997-2002. Ceny stočného jsou v období 2003 -- 2007 modelovány podle uplynulého vývoje v letech 1996 -- 2002, ve kterých byl průměrný roční nárůst o 1,55 Kč/m3. Jelikož je v těchto cenách zahrnuta současná výše DPH (5%), jsou počítány i průměrné ceny pro sazbu 19%. V dlouhodobém horizontu je totiž pravděpodobné, že dojde k úplnému zrušení zvýhodněné sazby DPH na úrovni 5% (fiskální politika EU požaduje sazbu DPH ve všech členských státech v intervalu 15-25%). Průměrné stočné v letech 2003 -- 2010 by pro obě sazby dosahovalo:
Položka m.j. 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Průměrné stočné -- 5% DPH Kč/m3 18,77 20,32 21,87 23,42 24,97 26,52 28,07 29,62
Průměrné stočné -- 19% DPH Kč/m3 20,33 22,01 23,69 25,36 27,04 29,98 29,07 30,67

3. maximální scénář
-- náklady na implementaci směrnice se plně promítnou do ceny stočného. Základním předpokladem by bylo plné financování soukromých investičních nákladů na implementaci směrnice o čištění městských odpadních vod z běžných příjmů podniků VaK. Scénář předpokládá stabilní průměrnou produkci splaškových odpadních vod na 1 obyvatele napojeného na kanalizaci a rok ve výši 47 m3. Splaškové vody představují přibližně 64% z množství celkových vypouštěných odpadních vod (průměr 2000-2002).

Průměrné stočné v letech 2003 -- 2010 včetně DPH 5% by za uvedených předpokladů dosahovalo:
Položka m.j. 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Produkce splaškových vod celkem tis.m3/rok 377941 388314 398203 410183 420556 432338 441302 451670
Zvýšení nákladů přepočítané na m3 produkované splaškové vody Kč/m3 2,46 3,69 2,04 2,67 7,76 7,55 7,40 7,23
Průměrné stočné -- 5% DPH Kč/m3 21,23 24,01 23,91 26,09 32,73 34,07 35,47 36,85

Z tabulky vyplývá zvýšení průměrného stočného o 12 -- 31 % oproti střednímu scénáři vývoje, který nepředpokládá masivní promítnutí investic do cen stočného. Je nutné podotknout, že v závislosti na působení řady limitujících (především sociálních) faktorů nepovažujeme tento scénář za reálný. Přesto upozorňujeme na nutnost zabezpečení avizovaných 35 % zdrojů soukromého sektoru na budoucí výstavbu kanalizací a ČOV a na významný dopad promítání těchto investic do běžných cen vodného a stočného.

Ačkoliv se průměrné stočné na úrovni 30 Kč/m3 a více zdá v současné době nereálné, jak spolufinancování výstavby kanalizací a ČOV , tak i další investice na rozvoj vodovodů, údržbu hmotného a nehmotného majetku aj., bude podle filozofie Rámcové směrnice o vodě nutné pokrýt z rozpočtů spotřebitelů vodních zdrojů.

Dlouhodobý výhled - V případě vodovodů bude nadále trend postupného nárůstu počtu obyvatel zásobených vodou z veřejných vodovodů pokračovat, avšak nebude tak výrazný, jako doposud. V tomto období bude upřen zájem zejména na modernizace stávajících rozvodných sítí, tzn. snižování ztrát a zajištění, resp. udržení kvalitní pitné vody. Uplatnění principu "uživatel platí" povede k dalšímu zvyšování konečné ceny pro spotřebitele. Výše této ceny bude z pochopitelných důvodů limitována sociálním hlediskem.

Na úseku výstavby ČOV a kanalizací se v dalších letech nepředpokládá pokračování vzestupného trendu.Celková aktivita poklesne a bude zaměřena zejména na dobudování kanalizačních sběračů u aglomerací velikostní kategorie s méně než 2000 EO, na snižování ztrát a modernizaci stávajících sběrných systémů.

Dlouhodobý výhled cen stočného, zpracovaný expertním odhadem, udává možný vývoj podle tří scénářů:

1. minimální scénář - respektující cenový trend pro střednědobý výhled, růstový trend čistého měsíčního příjmu domácností a sociální únosnost ceny stočného ve výši max.0,82% průměrného čistého měsíčního příjmu domácnosti. Konstantní produkce splaškových vod na jednu domácnost je při tom uvažována ve výši 9,7 m3/domácnost/měsíc. Pro r. 2015 pak vychází maximální cena stočného při průměrném čisté měsíčním příjmu domácnosti 30 958 Kč/měs. ve výši 26,17Kč/m3 vč. 5% DPH

2. střední scénář -- respektující stejné trendy a produkci splaškových vod, avšak při průměrném nárůstu cen o 1,55Kč/m3 (podle střednědobého vývoje). Pro r. 2015 by při průměrném čistém měsíčním příjmu domácnosti 30 958 Kč/měsíc činila předpokládaná průměrná cena stočného 37,37 Kč/m3 vč.5% DPH, resp. 38,42 Kč/m3 vč.19% DPH

3. maximální scénář -- za analogických předpokladů cenového a růstového trendu množství produkce splaškových vod na domácnost, avšak masivního promítnutí investic do cen stočného, a při indexu nárůstu průměrného stočného v 5ti letém cyklu (2005-2010) 1,54 by při průměrném čistém měsíčním příjmu domácnosti 30 958 Kč/měsíc činila předpokládaná průměrná cena stočného 56,76 Kč/m3 vč.5% DPH, resp 64,33 Kč/m3 vč.19% DPH

Průmysl:

Současný stav - Během transformace ekonomiky ČR se průmysl dokázal vcelku flexibilně adaptovat na tržní podmínky, což platilo zejména v období recese (1996 -- 1998), kdy jeho tržby vzrostly o 12 %, přestože HDP se ve stálých cenách ve stejné době snížil o 1,8 %. Rozvoj zpracovatelského průmyslu v ČR v posledních letech příznivě ovlivnily přímé zahraniční investice a růst zpracovatelského průmyslu kromě toho pozitivně stimulují i četné podpůrné programy.

Od roku 1990 došlo k zásadním změnám vlastnických vztahů a potom, co se česká ekonomika otevřela tržnímu prostředí, došlo k propadu celkové poptávky a průmyslové výroby. Ruku v ruce s tím razantně poklesly i kvantitativní nároky na odběry vody, které se snížily téměř na polovinu, množství vypouštěných odpadních vod z vybraných odvětví průmyslu činí v posledních letech kolem 300 mil. m3, meziroční pokles vypouštění se pohybuje v rozmezí 2 až 4%. Ke stagnaci množství vypouštěných vod došlo prakticky ve všech odvětvích. Na spotřebě vody se nejvýznamněji podílí energetika, a to z 69%, významnými uživateli jsou odvětví chemického a papírenského průmyslu.

Střednědobý a dlouhodobý výhled - viz Makroekonomickou politiku sektoru

Zemědělství / závlahy:

Současný stav - Základním cílem dosavadní koncepce agrární politiky bylo zastavit snižování rozměru českého zemědělství, čehož bylo v podstatě dosaženo. Hrubá přidaná hodnota v zemědělství vykazovala od roku 2001 trvalý pokles, po vstupu České republiky do EU se očekává výrazné zvýšení. Podíl zemědělství (hrubé zemědělské produkce) na HDP vykazuje trvalý pokles již od počátku 90. let, předpokládá se, že současný podíl bude stabilizován na úrovni zemí EU, kde činí přibližně 3%.

Pokud se jedná o nakládání s vodami v sektoru zemědělství, je v České republice jeho podíl na celkové spotřebě vody dlouhodobě velmi nízký (méně jak 2%), což vychází především z klimatických podmínek a polohy ČR na hlavním evropském rozvodí. Zemědělské subjekty spotřebovávají povrchovou a podzemní vodu v určité míře i z dodávek podniků provozujících vodovody a kanalizace (VaK).

Spotřeba povrchové vody v sektoru zemědělství, která mírně kolísá, v roce 2003 činila 11,3 mil. m3 (tj. 0.8% z celkové spotřeby povrchové vody). Povrchovou vodu nad rámec 15 tis. m3/rok v ČR odebíralo 79 zemědělských podniků (v povodí Labe 34 odběrů, Moravy 20 odběrů, Odry 0). Spotřeba podzemní vody která je dlouhodobě stabilní na úrovni 1-2% z celkové spotřeby, činila 7,3 mil. m3 (tj. 1,7% z celkové spotřeby podzemní vody). Podzemní vodu odebíralo 386 zemědělských subjektů, z čehož jich 134 bylo situováno v povodí Moravy, 126 v povodí Vltavy a 27 v povodí.Odry, což je zhruba 0,5 mil. m3

Spotřeba vody ze sítí VaK byla 7 mil. m3 (tj. 1%)

Ceny u povrchové vody se odvíjí od Plateb k úhradě správy vodních toků a správy povodí, které na základě zveřejněné kalkulace účtují podniky Povodí podle svých nákladů na provoz. Cena podléhá věcnému usměrňování Ministerstva financí ČR. Za odběry podzemní vody se platí "Platbou za odebrané množství podzemní vody", která má charakter administrativně určeného poplatku. Za odběry vody ze sítí VaK podniky sestavují každoročně kalkulace svých nákladů, na základě kterých je určena cena (vodné a stočné) za m3 pro následující zúčtovací období. Cena podléhá věcnému usměrňování Ministerstva financí ČR.

Střednědobý a dlouhodobý výhled - viz Makroekonomická politika sektoru

Změny v daňové / fiskální oblasti:

Současný stav - Základním prvkem rozpočtové soustavy ČR je státní rozpočet, přes který prochází většina veřejných výdajů. Na centrální úrovni jsou také zastoupeny mimorozpočtové fondy, transformační instituce, rozpočty obcí a rozpočty krajských úřadů. Cílem fiskální politiky je snížení trendu růstu deficitu veřejných rozpočtů.

Daňové zatížení obyvatelstva, vyjádřené složenou daňovou kvótou, se v posledních letech mírně snižovalo a kleslo pod 40%. Charakteristickou vlastností české daňové soustavy nadále zůstává vysoký podíl zákonného pojistného, což se projevuje v nadstandardně vysokém zdanění práce s negativními dopady na poptávkovou stranu trhu práce.

Střednědobý výhled - Reforma veřejných rozpočtů bude muset být realizována opatřeními na obou stranách, tedy jak příjmové, tak i výdajové; poměr mezi těmito opatřeními by měl být zhruba 1:2. Opatření budou mít dopad na snížení vládní spotřeby a mohou se také projevit zvýšenou mírou nezaměstnanosti.

Na straně daňové politiky opatření povedou ke zvyšování fiskálního významu nepřímých daní -- zejména DPH, a selektivních spotřebních daní a ke snižování efektivního zdanění právnických osob. Trendem je také vyrovnávání podmínek v oblasti placení zákonného pojistného mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Naplnění výše uvedené prognózy bude do značné míry závislé na politické orientaci vlády v ČR.

Dlouhodobý výhled - Na konci prvního desetiletí 21. století bude pokračovat proces fiskální konsolidace, tak aby deficit veřejných rozpočtů dosáhl v roce 2008 hodnoty maastrichtského kriteria, tedy 3% HDP. V následujících letech by měly být udržovány hodnoty deficitů veřejných rozpočtů pod touto hranicí. Nepředpokládá se však, že by byly veřejné rozpočty vyrovnané či dokonce přebytkové. Výrazným dlouhodobým rizikem pro udržitelnost veřejných financí jsou fiskální dopady stárnutí populace. Důležitým krokem k posílení dlouhodobé stability veřejných financí je zejména redukce primárního deficitu a připravovaná systémová změna důchodového zabezpečení, která posílí motivaci k delší účasti na pracovním trhu, zvýší příjmy systému a zkrátí dobu závislosti na důchodových dávkách.

V oblasti daňové politiky nejsou v dlouhém časovém horizontu definovány žádné cíle. Jedinou výjimku představuje plánované zavedení tzv. ekologických daní v roce 2008. Nepředpokládá se však růst složené daňové kvóty a očekává se tedy ekvivalentní snížení jiné daně. Uvažuje se o snižování sociálního pojištění. Pokračoval by tak trend posunu směrem k většímu relativnímu významu nepřímých daní. Dále lze předpokládat trend poklesu zdanění práce, zejména tzv. vedlejších nákladů -- tedy zákonného pojistného.

Klimatické změny:

Současný stav - Globální změna klimatu, která by mohla nastat zejména v důsledku emise skleníkových plynů, pravděpodobně povede nejen k postupnému růstu teploty zemského povrchu, ale i ke změně rozdělení srážek a zvýšenému výskytu extrémních atmosférických událostí.

Střednědobý výhled - Scénáře a použité hydrologické modely naznačují pokles průměrných průtoků v rozpětí 15 až 40 %. Obdobné poklesy lze očekávat i u minimálních průtoků a u minimálních odtoků podzemních vod. Vlivem vyšších teplot v zimních měsících se může redukovat zásoba vody ze sněhu a zvyšovat územní výpar, což povede k posunu zvýšených průtoků , k dotaci zásob podzemní vody z jara do konce zimy a k redukci jejich množství. Existující vodní nádrže snížením průtoků a zvýšením výparu by tak mohly mít sníženou schopnost zabezpečovat a vyrovnávat odběry. Povodí s výraznými akumulačními prostory ve formě zásob podzemní vody nebo přehradních nádrží jsou vůči dopadům změny klimatu odolnější. S poklesem průtoků a oteplením vody roste i nebezpečí eutrofizace vodních toků. V souvislosti se zvýšenou variabilitou rozložení srážek a extremalitou počasí narůstá riziko povodní a záplav a období sucha. Adaptační opatření by pak měla spočívat zejména v realizaci opatření vedoucích ke zvýšení retenční schopnosti krajiny pro vodu, v revitalizaci říčních systémů, ale měla by vést i k bezpečnosti vodních děl proti přelití, příp. ke změnám ovladatelného retenčního prostoru, ke zvětšení kapacity bezpečnostních přelivů a vůbec ke zvýšení efektivnosti řízení vodních děl v nestacionárních podmínkách.

Snižování ztrát v rozvodech vody, snižování nároků na spotřebu vody a minimalizace znečisťování vodních toků budou patřit ke klíčovým opatřením, která pomohou hospodaření s vodou a ke zvyšování její kvality.

Dlouhodobý výhled - není komentován

Makroekonomická politika v jednotlivých sektorech

Zemědělství

Střednědobý výhled - Strategické cíle pro agrární sektor ČR v tomto období musí reagovat na globální, evropské i specificky české vývojové problémy a výzvy, v nichž se bude usilovat o zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, o rozvoj tržně orientovaného, udržitelného zemědělství a o posílení rozvoje venkova modulací podpor. Z časového hlediska lze pro koncepci zemědělské politiky ČR po vstupu do EU rozlišovat 3 období:
  • vstupní období 2004 -- 2006, ve kterém bude ČR uplatňovat zjednodušený systém přímých plateb
  • přizpůsobovací období 2007 -- 2010, ve kterém musí ČR transformovat systém přímých plateb na nový reformní systém
  • období 2011 -- 2013, tj. období reálného vyrovnání úrovně přímých plateb ČR s EU-15
Po celou tuto dobu se u zemědělského sektoru neočekává zvýšení poptávky po vodě, mělo by ale dojít k omezení jejího znečišťování zemědělskými i průmyslovými podniky.

Dlouhodobý výhled - V etapě přizpůsobení (období 2008 -- 2010) by mělo dojít k implementaci opatření akcentujících nastartování žádoucích změn v agrárním sektoru ČR, které budou probíhat i za horizontem roku 2013.

Cílová hranice pokračujícího trendu poklesu podílu pracovních sil v zemědělství v členských státech EU by se měla pohybovat kolem 3,5 % celkového počtu pracovníků národního hospodářství. Podíl zemědělství na tvorbě HDP, který kopíruje vývoj v členských státech EU, bude na úrovni 2,5 - 3 %.

Spotřebu vody v zemědělství ovlivní především potřeba pro zavlažování, což může být ovlivněno řadou faktorů především institucionální povahy (obnovení dotací) a budoucím vývojem zemědělství ČR v rámci systému Společné zemědělské politiky EU. Neznámou veličinou je případná změna potřeby zavlažování v souvislosti s globální změnou klimatu. Její predikce na základě současných dat nemůže být prozatím zodpovědně provedena.

Průmysl

Průmysl představuje v každé vyspělé ekonomice důležitý zdroj tvorby hrubého domácího produktu.

Střednědobý výhled - Hlavním cílem českého průmyslu v období po připojení ČR k EU je potvrdit trvalé tendence růstu produktivity práce, resp. dosáhnout růstu přidané hodnoty. Cílové tempo růstu přidané hodnoty je v rozmezí 5 až 7 % (ve stálých cenách), průměrné tempo růstu produktivity práce 7 až 8 %, tj. o 3 - 4 % vyšší než v EU.

Dlouhodobý výhled - Strategickým cílem pro průmysl je vytvořit přibližně do roku 2010 takový průmyslový potenciál, který bude plně srovnatelný s průměrem dosahovaným v tomto časovém období v EU, a to jak svým podílem na tvorbě HDP, tak i v kvalitě a efektivnosti produkce a v produktivitě práce. Ve vztahu k současné ekonomické úrovni EU to znamená, že ČR přestane být jako celek méně rozvinutým regionem EU podporovaným ze strukturálních fondů. Za hranici je považován ukazatel HDP na obyvatele, který překoná 75 % průměrného HDP/obyv. zemí EU.

S tím bude souviset i vývoj spotřeby vody průmyslem a množství vypouštěných odpadních vod. V dlouhodobém horizontu se dá předpokládat, že v České republice se bude rozvíjet především lehký zpracovatelský průmysl (strojírenský, spotřební elektronický, papírenský), v důsledku aplikace přísnějších legislativních požadavků se bude snižovat náročnost průmyslu na spotřebu vody a zvyšovat zastoupení moderních průmyslových technologií (BAT). Zvyšovat se bude také podíl recyklované vody, tudíž dojde k poklesu vypouštěných odpadních vod na jednotku vyrobeného produktu.

Prognóza odběru vody v průmyslu a energetice pro období 2005 -- 2015 (mil.m3) je popsaná ve třech scénářích v následující tabulce:
Položka m.j. 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Minimální scénář mil.m3 445 443 440 437 434 430 425 421 416 410 410
Střední scénář mil.m3 471 476 480 482 483 482 480 476 471 464 456
Maximální scénář mil.m3 496 509 519 527 532 535 535 532 527 519 508

Minimální scénář předpokládá, že podíl průmyslu na HDP bude klesat a podniky budou investovat do nových technologií s nižší spotřebou vody.

Střední scénář počítá s nárůstem průmyslu v důsledku přílivu investic a předpokládá, že investice budou směřovat do technologií odpovídajících nejlepším dostupným technologiím s nízkou spotřebou vody a maximálním využitím recyklace.

Maximální scénář počítá s nárůstem průmyslové výroby a předpokládá, že obměna technologií u stávajících podniků bude probíhat pomaleji.

Energetika

Současný stav - ČR má omezené zásoby vlastních energetických zdrojů. Využitelné zdroje jsou hnědé a černé uhlí, vodní energie a další vybrané obnovitelné zdroje. ČR je energeticky soběstačná ze 77%. Těžba uranu slouží pouze pro potřeby vlastní jaderné energetiky. Vývoz energie je menší než dovoz energie obsažené v energetických nosičích (plyn, uhlí, ropa), ale roste. Zatím se nepodařilo vytvořit podmínky pro podnikání v energetice, porovnatelné s EU.

Spotřeba ČR představuje asi 2,8 % trhu energií v EU. Spotřeba primárních energetických zdrojů na obyvatele ČR je srovnatelná s průměrem EU, energetická náročnost na jednotku HDP (v paritě kupní síly), je proti průměru EU 2,3 krát vyšší.

Střednědobý a dlouhodobý výhled - Pro sektor energetiky jsou navrženy dva scénáře možného rozvoje. První z nich vychází ze Státní energetické koncepce, schválené usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. března 2004, druhý ze "Zeleného scénáře -- U" , který nepočítá v horizontu roku 2015 s rozvojem tepelných elektráren a podle něhož by v následujících letech měl být zajištěn ekonomický a sociální rozvoj ČR při jen velmi malém růstu potřeby zdrojů energie.

Výhodnější a současně i větší část našeho hydroenergetického potenciálu je již využita. Další rozvoj hydroenergetiky je nutné plánovat s ohledem na posouzení jejího vlivu na životní prostředí, optimální využití toků nelze řešit pouze plným obsazením všech lokalit, ale také technickou úrovní všech provozovaných MVE. Zde by bylo vhodné zaměřit se na modernizaci stávajících MVE a realizovat výměnu těch technologií, které často nesplňují technickou úroveň a ani ekologickou bezpečnost na vodním toku.

Z hlediska dalšího rozvoje energetiky po roce 2015 je třeba při plánování investic zohlednit i budoucí potřebu vody. Z tohoto hlediska jsou vhodnější elektrárny s cirkulačním chlazením, které jsou investičně náročnější, mají však podstatně menší nároky na spotřebu vody.

Doprava a vodní doprava

Současný stav - Jedinou souvislou vodní cestou v ČR pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu je v současné době labsko-vltavská vodní cesta o celkové délce 303 km. Všechny ostatní úseky splavných toků jsou izolované, nesouvislé a využívané jako lokální občasné vodní cesty. V letech 1995 až 2001 došlo k významnému poklesu podílu odvětví vodní dopravy na tvorbě HDP, celkový její podíl na přepravních výkonech v tomto období se pohyboval od 1,4 do 2,8 %.

Přes tento útlum se investiční výdaje do celkové dopravní infrastruktury naproti tomu výrazně zvýšily. V listopadu 1996 předložilo MDS do vlády materiál "Program podpory rozvoje vodní dopravy v ČR do r. 2005", ke kterému vláda přijala usnesení č. 635.

Střednědobý výhled - V roce 2001 zpracovalo Ministerstvo dopravy a spojů materiál "Harmonogram a finanční zajištění realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010, v němž jako vládní priority, plynoucí ze schválené dopravní politiky v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury vnitrozemských vodních cest do roku 2010 bylo stanoveno:

a) na stávající labsko-vltavské vodní cestě zlepšení plavebních podmínek na úseku Ústí nad Labem -- státní hranice ČR/SRN tak, aby bylo dosaženo doporučených parametrů vodní cesty a plné splavnosti po celý rok, v ostatních úsecích zaměření rekonstrukcí, modernizací a břehových úprav na postupné zlepšování parametrů vodní cesty a její spolehlivosti

b) splavnění Labe do Pardubic propojením již splavných úseků mezi Chvaleticemi a Přeloučí a výstavba přístavu Pardubice.

V následujících letech jsou v plánu projekty splavnění Odry a Moravy. Stavbou, která je momentálně ve stadiu projednávání, je napojení Břeclavi na Dunaj. Celá stavba závisí na dotaci z Kohezního fondu, která by měla být ve výši 60-80 %. Rozvoj vodní dopravy je nutné provádět s ohledem na zmírnění vlivů a dopadů na životní prostředí.

Dlouhodobý výhled - V dlouhodobém horizontu je sledována možnost napojení ČR na Dunaj splavněním vodního toku Moravy a napojení ostravského regionu na splavnou Odru, které je uvažováno i v rámci evropské dohody AGN. Ve vzdálenějším horizontu pak přichází v úvahu vybudování vodní cesty Labe - Odra - Dunaj. Investice nutné na tuto stavbu se odhadují ve výši 3,88 mld. EURO. Příprava i případná realizace závisí na mezinárodních dohodách s příslušnými státy a na ekonomických možnostech našeho státu. Dalším ovlivňujícím faktorem bude i vývoj zátěžových proudů.

Turistický ruch a rekreace u vody

Současný stav - Cestovní ruch je významným zdrojem příjmů státního rozpočtu, přispívá k tvorbě pracovních míst v oblastech, kde je vhodný potenciál pro jeho rozvoj. Rovněž je důležitým faktorem rozvoje regionů, včetně hospodářsky slabých a strukturálně postižených. Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu v Kč poklesly v roce 2002 a je důležité dosáhnout oživení zájmu o destinaci ČR formou propagačních a marketingových aktivit nadregionálního a mezinárodního významu a přispět tak ke zvýšení počtu zahraničních a domácích účastníků cestovního ruchu. Cestovní ruch a navazující odvětví se v současnosti podílejí na tvorbě HDP 9 - 11 % a na celkové zaměstnanosti 9 - 10 %.

Střednědobý výhled - Vedle tradičních produktů cestovního ruchu (lázeňství, městská turistika, kulturně poznávací turistika, sportovní, pěší turistika apod.) má ČR dobré podmínky pro rozvoj mnoha moderních produktů v růstových oblastech cestovního ruchu, který může ekonomicky oživit řadu oblastí na území ČR. Současným vývojovým trendem cestovního ruchu je zohledňování jeho environmentálních aspektů.

Dlouhodobý výhled - Trend rozvoje cestovního ruchu a jeho vliv na životní prostředí bude stále více směřovat k alternativním formám trávení volného času, tzv. ekoturistice. Rozvoj cestovního ruchu bude pokryt v rámci predikce spotřeby vody a vypouštění odpadních vod sektorem služeb.

Vodní politika a investice

Odhady investic v jednotlivých okruzích

Zásobování vodou -- zdokonalení stávajícího, nová zásobení, nové technologie

Čištění odpadních vod -- kanalizační systémy, ČOV

Programy redukce znečištění - ze zemědělství a z průmyslu K zabezpečení výše uvedených sektorů a zejména rozvoje vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod a jejího kvalitního provozování v souladu s požadavky právních předpisů Evropských společenství bude třeba zajistit:

  • zvýšení počtu obyvatel připojených na veřejný vodovod na úroveň 91% do konce roku 2010 (s přihlédnutím k závazkům České republiky podle Protokolu o vodě a zdraví),
  • výstavbu chybějící vodohospodářské infrastruktury (čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů) a zlepšení technologií čištění odpadních vod,
  • výstavbu kanalizačních systémů a čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2 000 EO, kde existuje kanalizace,
  • podporu výstavby kanalizačních systémů a čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2 000 EO, které dosud sběrný kanalizační systém nemají,
  • zkvalitnění technologie úpravy vody a systémy přepravy pitné vody pro zásobování obyvatelstva.
Odhaduje se, že redukce znečištění ze zemědělství a průmyslu a z toho plynoucí ochrana vod bude představovat celkové implementací vyvolané investice do roku 2012 ve výši 180 mld. Kč (z celkového objemu vyvolaných investic na ochranu životního prostředí 280 mld. Kč). Celkové výdaje na ochranu životního prostředí jsou odhadovány na přibližně 3 % HDP ročně. Hlavními zdroji financování investic souvisejících s implementací Směrnic ES by měly být : státní rozpočet (na zajištění státní monitorovací sítě vč. ČHMÚ, budování a rekonstrukce ČOV v majetku MO a MV), rozpočty samospráv a soukromých subjektů (rekonstrukce a budování kanalizací a ČOV u všech obcí nad 2000 EO, zajištění kvality pitné vody v souladu s parametry ES) a jiné zdroje (mezinárodní půjčky a dotace, Státní fond životního prostředí a bankovní zdroje.)

Střednědobý výhled - Financování investic ze státního rozpočtu se předpokládá s celkovými požadavky v letech 2005 -- 2007 ve výši přibližně 4,5 mld. Kč, největší investiční náročnost představují programy na podporu výstavby a technické obnovy ČOV a kanalizací, výstavby a technické obnovy vodovodů a úpraven vod. K těmto účelům se očekává získání půjčky od EIB v období 2005 -- 2008. Financování investic ze soukromého a obecního sektoru obsáhne rekonstrukce a vybudování kanalizací a ČOV u všech obcí nad 2000 EO, zajištění dodávek pitné vody v souladu s parametry ES a zajištění odpovídajících kapacit na skladování statkových hnojiv ve zranitelných oblastech. V případě zachování dnešní úrovně investičních výdajů požadavky v letech 2005-2007 převyšují odhadované zdroje soukromého sektoru o cca 16,3 mld. Kč. Z tohoto rozdílu plyne potřeba podpory soukromého sektoru ze strany státu např. formou ekonomických nástrojů a podpůrných programů. Jedním z významných zdrojů financování investic na ochranu vod bude také SFŽP.

Následující tabulka shrnuje všechny požadavky a zdroje financování investic v oblasti ochrany vod. Z tabulky je zřejmý deficit financování v letech 2005 -- 2007, a to ve výši 530 mil. Kč (náklady na opatření realizované soukromým sektorem byly zjištěny dotazníkovým šetřením).

Dlouhodobý výhled - Celkové požadavky na zajištění investic ze státního rozpočtu se pohybují ve výši 3,385 mld. Kč v letech 2008 - 2010. V tomto období se nepředpokládají povinné výdaje ze státního rozpočtu, pouze podpory výstavby. Zajištění požadavků směrnic ES v podoblasti kvalita vody zahrnuje především rekonstrukce a vybudování kanalizací a ČOV zejména u všech obcí nad 2000 ekvivalentních obyvatel, přičemž celkový objem investic v letech 2008 -- 2010 je odhadován na přibližně 31 mld. (přičemž více než 27 mld. připadá pouze na výstavbu kanalizací a ČOV). Většina oslovených podniků v rámci dotazníkového šetření předpokládá, že opatření na ochranu vod budou realizována do konce roku 2007. Tento závěr je však v rozporu s odhadovanými reálnými investicemi soukromého sektoru v tomto období, které jsou predikovány na úrovni přibližně 28 mld. Kč.

V letech 2008 -- 2010 jsou MŽP předpokládány konstantní výdaje ze SFŽP, a to ve výši 2 mld. Kč ročně. Dalším zdrojem financování investic budou zejména půjčky Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Světové banky pro obnovu a rozvoj nebo prostředky strukturálních fondů EU či fondu Kohezního.

Následující tabulka znázorňuje souhrn všech požadavků a zdrojů financování investic na ochranu vod. Z této tabulky je zřejmý přebytek financování v letech 2008 -- 2010, a to ve výši 93,828 mld. Kč.

V dlouhodobém horizontu let 2010 -- 2015 v souvislosti se splněním požadavků definovaných stávajícími právními normami EU je možné očekávat pokles vyvolaných investic jak ze státního rozpočtu, tak ze soukromých či obecních zdrojů. Podíl státního rozpočtu na financování těchto investic bude klesat ve prospěch financování zejména soukromým sektorem a územně samosprávnými celky, popř. fondy mimo státní rozpočet (obdoba SFŽP). Financování investic na ochranu vod ze zahraničních zdrojů (zejména ze strukturálních fondů či fondu Kohezního EU) bude závislé na ekonomické výkonnosti České republiky, na kterou je využívání těchto fondů vázáno. Významnou úlohu při financování aktivit v ochraně vod je možné očekávat v oblasti dobudování kanalizačních sítí v aglomeracích s méně než 2000 EO. Hlavními zdroji těchto investic budou zejména obecní rozpočty a soukromé zdroje (s již zmíněnou podporou ze státního rozpočtu). Další oblastí, kde lze očekávat investiční aktivitu soukromých a obecních zdrojů, je oblast budování vodovodní sítě v menších obcích.

Ochrana před povodněmi:

Její koncepce na národní úrovni vychází ze Strategie ochrany před povodněmi v ČR, postavené na následujících zásadách:
  • nejefektivnější formou ochrany před povodněmi jsou opatření preventivní
  • na zabezpečení realizace preventivních opatření ke snížení škodlivých účinků povodní se musí podílet vlastníci a správci nemovitostí od Krajů po individuální osoby
  • pro efektivní ochranu před povodněmi je třeba nalézt vhodnou kombinaci opatření v krajině a technických opatření
  • pro návrhy k ochraně je třeba využívat kvalitní informace
  • pro řízení opatření k ochraně lidí a majetku v zaplavovaných územích je nutno zkvalitnit informační systém při povodních a přípravu povodňových plánů
  • s ohledem na charakter území a geografickou polohu České republiky je ochranu před povodněmi nezbytné řešit v mezinárodním kontextu
  • vzhledem k finanční náročnosti je zabezpečení účinné ochrany víceletý proces, kdy prioritou státního zájmu je podpora prevence oproti úhradě nákladů za škody
Financování protipovodňových opatření by mělo být vícezdrojové a měly by se na něm podílet všechny subjekty, které z nich budou mít užitek, přitom ochranu obyvatel by měly zastupovat místní samosprávy. Rovněž všechny tzv. nadstandardní požadavky na ochranu před povodněmi (např. vyšší míra ochrany, než je pro danou oblast přiměřená) by měly být hrazeny "žadatelem". Ve spolupráci s Kraji by bylo vhodné nalézt i jiné způsoby financování akcí na ochranu před povodněmi, např. využitím strukturálních fondů EU. Vodní zákon č.254/2001 Sb. po zavedení systému plánování v oblasti vod předpokládá, že opatření na ochranu před povodněmi, která vymezí programy opatření (dle zákona) z plánů hlavních povodí, bude hradit stát (u opatření technických včetně provozu), opatření z plánů oblasti povodí budou hradit kraje (stát může přispět).

Opatření v krajině:

Naše krajina jako celek se stala v posledních desetiletích do značné míry předmětem nepřiměřené intenzifikace zemědělské i lesnické výroby a nadměrné či nevhodné urbanizace. Veškerá opatření v krajině na zlepšení a opatření na dosažení hydricky příznivého stavu a ochrany před povodněmi v budoucnosti musí sledovat co nejcitlivější dopad na celkové životní prostředí. Přestože opatření v krajině na úseku ochrany před povodněmi sama o sobě nemohou zcela zamezit povodňovým katastrofám, mohou svou významnou retenční schopností sloužit k zachycování především malých povodní. Pro celkové zlepšení ochrany před velkými povodněmi, který jen netechnickými prostředky nelze efektivně a uspokojivě řešit, by na základě odhadu - a za předpokladu přiměřené úrovně ochrany - bylo nutné vynaložit 10 až 30 mld. Kč v období cca 10 let.

Ochrana přírody -- obnova mokřin:

Současný stav - V ochraně přírody a krajiny dosáhla Česká republika v minulých letech sice velkého pokroku, přesto zde přetrvávají závažné problémy, které je nutno v následujícím období řešit. Současné agroekosystémy charakterizuje nepřiměřeně vysoké procento zornění zemědělské půdy (72,2 %), nadměrná velikost honů, malé množství ekostabilizačních prvků, velký podíl ploch ohrožených půdní erozí, všeobecná fyzikální, chemická a biologická degradace půdy a kontaminace cizorodými látkami z hnojiv a pesticidů. V lesních ekosystémech, které na území ČR zaujímají v současnosti 33,3 % rozlohy, se za nejvýraznější nepříznivou změnu považuje nahrazení původního, převážně listnatého lesa, který byl mezi všemi středoevropskými stanovišti (biotopy) biotopem s největším počtem rostlinných a živočišných druhů, málo stabilními jehličnatými monokulturami. Stav vodních ekosystémů je ve velké míře formován povahou a stavem okolních ekosystémů v povodí. Nejvýraznější vliv na jejich podobu a funkce měly zásahy do morfologie koryt vodních toků, výstavba příčných objektů na tocích (stupňů, jezů, přehradních hrází), zatížení komunálními a průmyslovými odpadními vodami, velkoplošné odvodnění pozemků (celkem 25,4 % zemědělské půdy), velkovýrobní intenzifikace zemědělství (eroze, chemizace) a intenzifikace chovu ryb.

Střednědobý a dlouhodobý výhled - Dílčí cíle a opatření na úseku ochrany vod musí celkově sledovat ochranu přírody, krajiny a biologické rozmanitosti, péči o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizaci vodních biotopů a důslednou ochranu všech typů mokřadů. Je třeba do roku 2010 zastavit pokles biodiverzity. K dosažení tohoto cíle je třeba i zkvalitnit plánovací a koncepční procesy dle požadavků evropské legislativy,

Revitalizace toků:

I revitalizace říčních systému má za cíl dosažení větší biodiverzity prostředí a tam, kde to je možné, odčinění některých nepříznivých ekologických dopadů, které vznikly předchozí lidskou činností. I jejich realizací je možno zvyšovat prevenci ochrany před povodněmi a zmírňovat dopady období sucha zvýšením retenční a retardační schopnosti krajiny, zpomalením a vyrovnáním odtoku srážkové vody, snížením erozních účinků. V rámci toho je třeba sledovat odbahňování rybníků, podporu přirozených tvarů vodních toků (meandry), realizaci opatření v krajině a na drobných vodních tocích s ohledem na komplexní řešení vodního režimu krajiny.Při zřizování vodních děl je třeba důsledně respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny, zajistit podmínky pro život a reprodukci původní populace živočichů, popř. dalším technickým i biologickým opatřením zvýšit jejich původní výskyt a omezit výskyt nepůvodních druhů.

Změny v cenové politice ve vodním hospodářství

Střednědobý výhled - Změny v cenové politice ve vodním hospodářství se budou odvíjet od struktury finančních zdrojů. Pro období 2005-2007 je struktura finančních zdrojů uvedena v následující tabulce.


Předpokládá se, že jedním z finančních zdrojů bude státní rozpočet tak, jak je tomu i v současnosti.

Dlouhodobý výhled - Změny v cenové politice ve vodním hospodářství se budou odvíjet od struktury finančních zdrojů. Pro období 2008-2010 je struktura finančních zdrojů uvedena v následující tabulce.

V dlouhodobém horizontu do roku 2015 podíl státního rozpočtu na financování investic bude klesat ve prospěch financování zejména soukromým sektorem a územně samosprávnými celky, popř. fondy mimo státní rozpočet (obdoba SFŽP). Financování investic na ochranu vod ze zahraničních zdrojů (zejména ze strukturálních fondů či fondu Kohezního EU) bude závislé na ekonomické výkonnosti České republiky.

Přístup k EU

Dopad na klíčové hospodářské sektory

Jednou z oblastí, kde se celý proces přistupování České republiky do evropského prostoru projeví nejvýrazněji, je ochrana vod. Ochrana vod patří mezi strategické cíle EU, čemuž odpovídá komplexnost platné evropské environmentální legislativy a v jejím smyslu jsou definovány:
  • zlepšování stavu vodních zdrojů a vodních ekosystémů,
  • podpora udržitelného užívání vod,
  • zmírňování nepříznivých účinků povodní a sucha zvýšením retenční schopnosti krajiny.
Směrnice ES v oblasti ochrany vod implementované do českých právních norem

Společná zemědělská politika

Provázání vodního hospodářství a zemědělství v programových dokumentech EU:

V rámci sektoru zemědělství bude ČR usilovat o to, aby Společná zemědělská politika EU ve větší míře přispívala ke zvyšování ekonomické, sociální a teritoriální soudržnosti EU a k dosažení cílů společné strategie. Jednou ze strategických oblastí zájmu ČR bude i integrovaný rozvoj venkova, zejména komplexní hospodářský, společenský a kulturní rozvoj venkovských oblastí s cílem posílení jejich stability a konkurenceschopnosti, včetně podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství propojených s ochranou životního prostředí. Při respektování tradiční produkční funkce zemědělství je strategie jeho rozvoje v souladu s potřebou řešit vážné problémy a úkoly v oblasti životního prostředí a bezpečnosti potravin. Koncepce budoucí zemědělské politiky je podporována dominantní vizí rozvoje multifunkčního zemědělství a venkova ZEMĚDĚLSKÁ KRAJINA -- VODA -- BIODIVERZITA - VENKOV, která je orientována na tyto hlavní cíle:

  • Zlepšování scenerické hodnoty a rekreační funkce zemědělské kulturní krajiny, včetně zvyšování rekreační hodnoty zemědělských vodních ploch a uchovávání národního kulturního dědictví významných zemědělských vodních děl.
  • Zvyšování schopnosti zemědělsky užívaných ploch zadržovat vodu, zejména stimulováním přeměny orné půdy na trvalé travní porosty, urychlením pozemkových úprav se zohledněním požadavků na retenci vod včetně obnovy malých vodních ploch a mokřadů, urychlením revitalizace zemědělských vodních toků a odbahňování rybníků ad.
  • Zlepšení kvality a čistoty povrchových a podzemních vod, které přicházejí do styku se zemědělstvím.

Zaměstnanost / nezaměstnanost

Současný stav -- Dnešní nezaměstnanost v ČR se pohybuje okolo hodnoty 10 % přičemž její nepříznivý vývoj je navíc znásobován růstem její dlouhodobé složky. Trh práce se také vyznačuje značnými strukturálními problémy plynoucími zejména z nízké regionální a profesní mobility.

Střednědobý výhled - Na straně poptávky trhu práce bude směrem k růstu zaměstnanosti působit zejména ekonomický růst a rozvoj malého a středního podnikání, generující nová pracovní místa. Pokračování restrukturalizačního procesu se projeví dalším rušením neefektivních provozů, tendencí ke snižování zaměstnanosti, tlakem na růst produktivity práce a změnou kvalifikačních požadavků.Výraznější pokles nezaměstnanosti je předpokládán až po roce 2008. Celková míra zaměstnanosti by měla stagnovat, pokračovat by měl přesun zaměstnanců ze sektoru zemědělství a průmyslu do sektoru služeb.

Dlouhodobý výhled - V dlouhodobém výhledu, tedy v letech 2008 až 2015 se předpokládá na trhu práce roční konstantní růst zaměstnanosti ve výši 0,2 %. Postupně by měla být dosažena míra zaměstnanosti jednotlivých skupin odpovídající 70% u obecné míry zaměstnanosti, 60 % u zaměstnanosti žen a 50 % zaměstnanosti starších pracovníků. Tlak na zvyšování zaměstnanosti bude vyvíjen také z důvodu stárnutí populace a rostoucí nerovnováhy důchodového systému. Dále se očekává dokončení přesunů zaměstnanců mezi jednotlivými sektory a je předpokládáno, že v zemědělství bude pracovat cca 4 %, v průmyslu 27 % a ve službách 69 % pracovníků. Míra nezaměstnanosti má začít klesat v roce 2008 a pokles má pokračovat až do roku 2015, kdy by se měla ustálit na 6,5%. To je hodnota odpovídající zhruba přirozené míře nezaměstnanosti a je za předpokladu nízkoinflačního prostředí dlouhodobě udržitelná.

Regionální rozvoj

Základní scénář vývoje nakládání s vodami, užívání vod a vlivů na vody do roku 2015 problematiku neřeší. Na základě Národního rozvojového plánu ČR lze však konstatovat, že investiční činnost bude směřována do všech regionů ČR podle dosažené úrovně makroekonomických ukazatelů, zejména HDP /obyv. a míry nezaměstnanosti.

Důsledky privatizace vodohospodářských služeb

Základní scénář vývoje nakládání s vodami, užívání vod a vlivů na vody do roku 2015 problematiku neřeší.