5. Registr chráněných území
Tento dokument vznikl ve spolupráci Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a Agentury ochrany přírody České republiky s použitím dat a podkladů, poskytnutých státním podnikem Povodí Odry a Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Celý dokument nebo jeho části mohou být použity, kopírovány, nebo jinak upravovány pouze s výslovným souhlasem autorů, zpracovatelských organizací a poskytovatelů dat. Při využití dokumentu nebo jeho částí je povinen každý uživatel uvést řádnou citaci a zdroj dat.
Citace:
Rosendorf, P. a Filippi, R. eds. (2004): Registr chráněných území v oblasti povodí Odry -- Zpráva 2005 o charakterizaci oblastí povodí ČR. Účelový výstup úkolů VÚV T.G.M. VaV/650/2/03 Zřízení registru chráněných území včetně mapové dokumentace obsahu registru a 1200.03 Implementace Rámcové směrnice pro vodní politiku ES -- DÚ 03 Chráněná území. VÚV T.G. M. a AOPK ČR, Praha, 33 s + CD-ROM.
Obsah
Legenda: - odkaz na mapu
Předkládaný dokument je zpracován na základě Metodického návodu odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství a odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí o úpravě postupu při plánování v oblasti vod v roce 2004 a ve formě podle Makety zprávy 2005 o charakterizaci oblastí povodí ČR, verze 1.1.4 (Vyskoč et al., 2004).
Dokument je společným dílem Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Pro zpracování kapitoly o odběrech vody pro lidskou spotřebu byly použity údaje státního podniku Povodí Odry, pro zpracování kapitoly o rekreačních vodách byly použity údaje Ministerstva zdravotnictví. Oběma institucím tímto děkujeme za poskytnutí dat a podkladů.
Registr chráněných území je zpracován jednotným postupem pro všechny oblasti povodí na území České republiky. Menší rozdíly jsou pouze ve zpracování území vyhrazených pro odběry vody pro lidskou spotřebu, protože primární evidence odběrů jednotlivých správců povodí se liší.
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka jako instituce pověřená sestavením Registru chráněných území podle Rámcové směrnice předpokládá, že údaje uvedené v této zprávě budou bez výraznějších změn začleněny do Zprávy 2005 o charakterizaci oblasti povodí Odry. Případné úpravy se mohou týkat pouze formátování textů, tabulek a map za účelem jednotného provedení ve výsledné zprávě. Významnější změny je nutné konzultovat s autory dokumentu.
Ve zprávě jsou použity následující zkratky:
| AOPK ČR | Agentura ochrany přírody a krajiny ČR |
| ČR | Česká republika |
| ČSÚ | Český statistický úřad |
| EHS | Evropské hospodářské společenství |
| EHS | Evropské hospodářské společenství |
| EO | ekvivalentní obyvatel |
| EU | Evropská unie |
| GIS | geografický informační systém |
| CHKO | chráněná krajinná oblast |
| MZCHÚ | maloplošná zvláště chráněná území |
| MŽP | Ministerstvo životního prostředí |
| NP | národní park |
| NPP | národní přírodní památka |
| NPR | národní přírodní rezervace |
| Sb. | Sbírka zákonů |
| VÚV T.G.M. | Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka |
| PiVo | informační systém Ministerstva zdravotnictví |
| PP | přírodní památka |
| PR | přírodní rezervace |
| pSCI | navrhované Evropsky významné lokality stanovišť a druhů (z anglického potencial Sites of Conservation Interests) |
| SPA | ptačí oblasti (z anglického Special Protection Areas) |
| ÚSOP | Ústřední seznam ochrany přírody |
| VN | vodní nádrž |
| ZCHÚ | zvláště chráněná území |
5. Registr chráněných území
Registr chráněných území (dále jen Registr) je v Rámcové směrnici (SR 2000/60/ES) definován v článcích 6 a 7 a související Příloze IV.Článek 6 směrnice vyžaduje, aby členské státy zřídily v každé oblasti povodí registr nebo registry všech území, která byla vymezena jako uzemí vyžadující podle příslušných právních předpisů Společenství zvláštní ochranu povrchových a podzemních vod nebo zachování stanovišť a druhů přímo závislých na vodě. Registr musí zahrnovat přinejmenším všechna území vyjmenovaná v příloze IV Rámcové směrnice. Registr nebo registry musí být dokončeny do 22. prosince 2004.
Z článků 6 a 7 i navazující přílohy IV je zřejmé, že zřizovaný Registr ve smyslu Rámcové směrnice zahrnuje řadu dříve přijatých směrnic, které chrání vodu nebo vodní útvary nebo které zajišťují ochranu území nebo volně žijících rostlin a živočichů. Týká se to následujících směrnic:
Pro bod i) odstavce 1 Přílohy IV to je přímo článek 7 Rámcové směrnice a také Směrnice Rady 75/440/EHS o požadované jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody v Členských státech. Uvedená směrnice se sice zabývá pouze povrchovými vodami a přednostně požadavky na jakost vody, přesto by měly být poznatky a informace z její implementace využity pro zřízení Registru.
Pro bod ii) odstavce 1 Přílohy IV je příslušnou směrnicí Směrnice Rady 79/923/EHS o požadované kvalitě měkkýšových vod.
Pro bod iii) odstavce 1 Přílohy IV je to Směrnice Rady 76/160/EHS o kvalitě vod pro koupání.
Pro bod iv) odstavce 1 Přílohy IV jsou to hned dvě směrnice a to Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeným dusičnany ze zemědělských zdrojů a Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.
Pro bod v) odstavce 1 Přílohy IV jsou to opět dvě směrnice, které společně vytvářejí soustavu Natura 2000: Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
Rámcová směrnice byla po dlouhé diskusi přijata na konci roku 2000, ale dlouho před její platností byla přijata skupina výše zmíněných směrnic, které mají přímou nebo zprostředkovanou vazbu k vodě a vodním ekosystémům. Během téměř třiceti let od začátku platnosti prvních z nich je členské státy různým způsobem transponovaly a implementovaly. Členské státy legislativně upravily vymezení území nebo vodních útvarů vyžadujících zvláštní ochranu a současně přijaly určitá opatření pro zlepšování stavu vod. V některých případech dokonce definovaly pro jednotlivé typy území environmentální cíle blízké pojetí Rámcové směrnice. Při vytváření Rámcové směrnice ale nastal problém, jakým způsobem stávající ochranu ze starých směrnic začlenit do systému směrnice. Rozhodně nepřicházelo v úvahu dříve platné směrnice ihned zrušit a nahradit vše principem vodních útvarů. Řada starších směrnic již funguje více než dvacet let a některé nástroje se již dobře osvědčily. Proto tedy přišlo na řadu kompromisní řešení, kterým je zřízení Registru, který bude zahrnovat veškerou územní ochranu nebo ochranu vodního prostředí, která byla rozpracována do doby přijetí Rámcové směrnice.
Tím, že Rámcová směrnice pracuje primárně s vodními útvary, zatímco Registr zahrnuje jak vodní útvary tak i různé plošné územní jednotky bez významnější vazby na vodní útvary, dochází nejen v České republice ale i v jiných státech EU k problémům pojetí jednotlivých typů chráněných území. Tím, že vztah území Registru a vodních útvarů je velmi proměnlivý (od prostorové shody ve vymezení, po chráněné území nacházející se v pramenné oblasti s minimálním vztahem k vymezenému vodnímu útvaru), může být v první fázi zpracování plánů oblastí povodí výhodné oddělit chráněná území od vodních útvarů a vést obě kategorie zvlášť. V průběhu další fáze zpracování plánů oblastí povodí by se mělo ukázat, jestli je účelné je nadále vést odděleně nebo přistoupit k určité formě jejich ztotožnění.
Podle implementačního plánu Rámcové směrnice, přijatého vládou v únoru 2003, je za celkové zřízení Registru chráněných území v České republice k 22. prosinci 2004 odpovědné Ministerstvo životního prostředí. Zajištěním některých částí Registru jsou pověřeny také Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zdravotnictví.
Pojem Registr chráněných území se v českém právním řádu přímo nevyskytuje. Lze v něm nalézt zákony, nařízení vlády a vyhlášky upravující vymezování některých typů území nebo vod podle starších směrnic Evropské unie. Jde o citlivé oblasti (§ 32 zákona 254/2001 Sb. v platném znění) podle směrnice o čištění městských odpadních vod (SR 91/271/EHS), zranitelné oblasti (§ 33 zákona 254/2001 Sb. v platném znění) podle nitrátové směrnice (SR 91/676/EHS) a povrchové vody využívané ke koupání (§ 34 zákona 254/2001 Sb. v platném znění) podle směrnice o kvalitě vod pro koupání (SR 76/160/EHS). Další typy území jsou v zákoně 254/2001 Sb. zmíněny buď nepřímo -- odběry povrchových a podzemních vod a zdroje povrchových a povrchových vod využívaných nebo uvažovaných jako zdroje pitné vody (§ 21, odst. 2c) body 3 a 7) -- ve formě vytváření a vedení evidence nebo nejsou uvedeny vůbec (hospodářsky významné druhy vázané na vody). Vymezení dalších území je předmětem zákona 114/1992 Sb. a jeho novely zákona 218/2004 Sb. -- území soustavy Natura 2000.
Problém, že Registr není vodním ani jiným zákonem přímo zmíněn není překážkou, neboť i Rámcová směrnice umožňuje, že mohou být stanovené typy chráněných území vedeny ve více registrech (evidencích, databázích). V takovém případě je ale důležité, aby byl zajištěn sběr a ukládání příslušných údajů, byť na více místech a aby, např. na úrovni odpovědného ministerstva, bylo možné požadované údaje shromáždit a shrnout do zprávy pro Evropskou komisi nebo pro další účely. Tuto roli na základě metodického návodu odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství a odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí o úpravě postupu při plánování v oblasti vod v roce 2004 zastává Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, spolu s Agenturou ochrany přírody ČR a ve spolupráci se státními podniky Povodí a Ministerstvem zdravotnictví. Odpovědnosti za plnění jednotlivých částí Registru jsou stanoveny takto:
- odběry povrchových a podzemních vod v rozsahu povinném pro vodní bilanci -- správci povodí
- zdroje povrchových a podzemních vod, u kterých se předpokládá jejich využití jako zdrojů pitné vody -- správci povodí
- oblasti povrchových vod využívané ke koupání -- Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví
- citlivé oblasti -- Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
- zranitelné oblasti -- Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
- oblasti soustavy Natura 2000 a zvláště chráněná území -- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
- všechny aktuálně provozované odběry podzemní nebo povrchové vody používané pro lidskou spotřebu a odebírané množství vody za den je vyšší než 10 m3 -- podle článku 7 a Přílohy IV, odst. 1i) Rámcové směrnice,
- všechny uvažované odběry nebo území podzemní nebo povrchové vody určené pro lidskou spotřebu, jejichž předpokládaná vydatnost za den bude vyšší než 10 m3 -- podle článku 7 a Přílohy IV, odst. 1i) Rámcové směrnice -- tento typ území bude do Registru zařazen později vzhledem k absenci dat.
- koupací oblasti určené podle zákona č. 254/2001 Sb. (§ 34) a vyhlášky č. 159/2003 Sb. a všechna koupaliště ve volné přírodě podle zákona 258/2000 Sb. -- podle Přílohy IV, odst. 1iii) Rámcové směrnice,
- zranitelné oblasti vymezené výčtem katastrálních území podle zákona č. 254/2001 Sb. (§ 33) a vyhlášky č. 103/2003 Sb. -- podle Přílohy IV, odst. 1iv) Rámcové směrnice,
- výběr ptačích oblastí podle směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a podle zákona 114/1992 Sb. ve znění zákona 218/2004 Sb. s definovanou vazbou na vody -- podle Přílohy IV, odst. 1v) Rámcové směrnice,
- výběr lokalit podle směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin z navrženého národního seznamu lokalit pSCI pro stanoviště a druhy s definovanou vazbou na vody podle zákona 114/1992 Sb. ve znění zákona 218/2004 Sb. -- podle Přílohy IV, odst. 1v) Rámcové směrnice,
- výběr zvláště chráněných území podle zákona 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů s definovanou vazbou na vody -- národní kategorie, zařazená navíc do Registru