5.5 Území vyhrazená pro ochranu stanovišť nebo druhů
Posledním typem chráněných území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou oblasti a území, které byly vymezeny pro ochranu stanovišť nebo druhů volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin a současně jsou tato stanoviště nebo druhy závislé na vodním prostředí. Směrnice hovoří o tom, že udržení současného stavu vod nebo jeho zlepšování je důležitým faktorem ochrany takto vymezeného území nebo druhů.
V rámci Společenství byly na konci sedmdesátých a na začátku devadesátých let minulého století přijaty dvě zásadní směrnice, které mají zajistit ochranu nejvíce ohrožených a nejvzácnějších druhů rostlin a živočichů a chránit cenná přírodní stanoviště. První je směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků druhou směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
Dvojice výše zmíněných směrnic je základem soustavy chráněných území evropského významu označovaných jako soustava Natura 2000. Jejím cílem je zachovat biologickou rozmanitost v rámci celé Evropské unie prostřednictvím ochrany vybraných druhů rostlin a živočichů a přírodních stanovišť, které jsou nejvíce ohroženy lidskou činností nebo patří k tomu nejvzácnějšímu, co se na evropském kontinentě zachovalo.
Kromě těchto dvou směrnic, které zajišťují koordinovanou ochranu v rámci celé Evropy, existuje v České republice územní a druhová ochrana vycházející ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Ten ochranou přírody a krajiny rozumí ochranu volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a jejich společenstev, nerostů, hornin, paleontologických nálezů a geologických celků stejně jako ochranu ekologických systémů a krajinných celků. Tento zákon zde není uveden náhodou, protože jeho novela (zákon č. 218/2004 Sb.). stanovuje způsob vymezení a ochranu území soustavy Natura 2000, jak ve formě národního seznamu, tak i území schválených Evropskou komisí. Je také zřejmé, že řada dříve vyhlášených zvláště chráněných území se bude zčásti nebo zcela překrývat s navrhovanými územími soustavy Natura 2000. Z tohoto pohledu je nanejvýš rozumné do připravovaného Registru chráněných území podle Rámcové směrnice nějakým vhodným způsobem začlenit i stávající zvláště chráněná území s definovaným vztahem k vodnímu prostředí. Proto jako třetí kapitolu po ptačích oblastech a oblastech ochrany stanovišť a druhů zařazujeme zvláště chráněná území s vazbou na vody podle zákona 114/1992 Sb.
SOUSTAVA NATURA 2000
Ptačí oblasti - SPA
Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků ukládá členským státům mimo jiné vymezit na svém území dostatečný počet oblastí určených pro ochranu vybraných druhů ptáků -- tzv. Special Protection Areas (SPA) -- ptačí oblasti. Ptačí oblasti vyhlašuje přímo vláda daného členského státu a současně přebírá odpovědnost za udržení příznivého stavu ptačích populací druhu, pro který bylo území vyhlášeno. Legislativně je vyhlášení ptačích oblastí v České republice zajištěno přijetím novely zákona 114/1992 Sb. (zákon 218/2004 Sb.) a jednotlivá území jsou postupně vyhlašována nařízením vlády.
V České republice začaly práce na vymezování ptačích oblastí pro soustavu Natura 2000 v roce 2000, kdy Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pověřila navržením kritérií a seznamu kandidátů na ptačí oblasti Českou společnost ornitologickou. Výsledkem byl "Návrh oblastí ochrany ptáků v České republice", který byl předložen Ministerstvu životního prostředí v únoru 2002. V současné době probíhá proces vyhlašování navržených ptačích oblastí podle zákona 114/1992 Sb. a jeho novely -- zákona 218/2004 Sb.. Ke konci září 2004 bylo nařízením vlády schváleno prvních šest oblastí.
Ptačí oblasti byly vymezovány podle článku 4.1 směrnice 79/409/EHS pro všechny druhy ptáků z přílohy I, které se vyskytují na území státu a pro stěhovavé druhy ptáků podle článku 4.2. Podrobný postup vymezování ptačích oblastí je k dispozici na internetové adrese http://ptaci.natura2000.cz/.
Výsledný návrh ptačích oblastí podle obou článků směrnice zahrnuje celkem 41 oblastí, pokrývajících 8,9 % území ČR . Podrobný popis jednotlivých ptačích oblastí je uveden v dokumentu Hora et al. (2002).
Aby mohly být ptačí oblasti zařazeny do Registru chráněných území podle Rámcové směrnice, musel proběhnou ještě další krok, který spočíval ve výběru území, která mají vazbu na vodní prostředí nebo je stav vod rozhodující pro přítomné druhy ptáků. Výběr byl podřízen tomu, aby se v oblasti vyskytovaly druhy ptáků, které využívají vodní a mokřadní lokality pro hnízdění, jako potravní stanoviště, shromaždiště nebo zimoviště. Druhým rozhodujícím faktorem bylo plošné zastoupení vodních a mokřadních biotopů v navržené ptačí oblasti.
Výsledkem celkové analýzy je seznam 18 ptačích oblastí na území ČR, zahrnující všechny ptačí oblasti vymezené pro stěhovavé druhy ptáků a dále ptačí oblasti vymezené pro druhy z přílohy I, pokud vodní biotopy (vodní toky, plochy a mokřady) zaujímaly alespoň 10 % rozlohy dané oblasti.
V oblasti povodí Odry byly vymezeny dvě ptačí oblasti s vazbou na vody, obě leží zcela v této oblasti. Tabulka 5.3. a mapa G11d obsahují přehled ptačích oblastí s vazbou na vody v oblasti povodí Odry.
|
Území pro ochranu stanovišť a druhů
Ochrana stanovišť a druhů je definována směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Hlavním cílem této směrnice je přispět k zajištění biologické rozmanitosti ochranou přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na území členských států. Směrnice současně definuje soustavu Natura 2000, jejímž cílem je vytvořit evropskou ekologickou síť zvláštních oblastí ochrany.
Pro naplnění cílů směrnice je každý členský stát povinen navrhnout národní seznam evropsky významných lokalit označovaných jako pSCI (potencial Sites of Conservation Interests). Národní seznam lokalit by měl být zaslán Evropské komisi do Bruselu. Ta došlé seznamy všech členských států posoudí, vyžádá si případná doplnění a rozhodne, které z vybraných lokalit se stanou součástí celoevropské soustavy Natura 2000. Toto rozhodnutí sdělí Komise členským státům a ty budou mít povinnost vybraná území do šesti let vyhlásit za zvláště chráněná podle svých národních zvyklostí. V případě České republiky se počítá s využitím zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a jeho novely zákonem 218/2004 Sb., která zohledňuje evropskou legislativu a soustavu Natura 2000..
Lokality národního seznamu, označované jako pSCI, jsou podle směrnice Rady 92/43/EHS vybírány pro druhy rostlin a živočichů a také typy přírodních stanovišť, které jsou vzácné a ohrožené v rámci Evropské unie. Aby mohly být v České republice navrženy evropsky významné lokality, bylo v roce 2000 zahájeno rozsáhlé mapování druhů a v roce 2001 i mnohem rozsáhlejší mapování stanovišť. Práce koordinovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jako podklad pro mapování stanovišť vznikl v roce 2001 rozsáhlý materiál "Katalog biotopů České republiky", ve kterém byly detailně popsány nejen typy přírodních stanovišť, ale i další biotopy významné pro ČR (souhrnně jsou nazývány přírodními biotopy) a biotopy vytvořené nebo silně ovlivněné člověkem (Chytrý et al., 2001). Na základě tohoto podkladu a rozsáhlé síti koordinátorů a mapovatelů se podařilo téměř vyčerpávajícím způsobem zmapovat celé území ČR.
Z výsledků podrobného mapování vyplynulo, že v České republice se vyskytuje 40 druhů rostlin, 75 druhů živočichů a 58 typů přírodních stanovišť, pro něž je povinnost vyhlásit chráněná území soustavy Natura 2000.
Následující krok, který spočíval ve výběru lokalit do národního seznamu pro druhy i stanoviště, zohledňoval zejména početnost populace daného druhu na lokalitě, resp. rozšíření a zachovalost stanoviště, schopnost udržitelnosti populace nebo typu biotopu na lokalitě a samozřejmě také minimální rozsah stanoviště na lokalitě. Důležitým kritériem byla také "technická ochranitelnost" druhu nebo biotopu. Při výběru počtu lokalit pro druhy a stanoviště do národního seznamu hrálo významnou roli i to, zda jsou druh nebo stanoviště prioritní z pohledu soustavy Natura 2000. V případě prioritních druhů bylo povinností státu zahrnout do výsledného seznamu vyšší podíl území, kde se druh nebo stanoviště vyskytují. Bližší podrobnosti o postupu výběru lokalit a použitých kritérií jsou uvedeny na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (http://natura2000.cz/)´
K zařazení evropsky významných lokalit z národního seznamu do Registru chráněných území podle Rámcové směrnice bylo třeba vybrat pouze takové lokality, které mají buď prostřednictvím přítomných druhů nebo stanovišť jednoznačnou vazbu na vody. Pro tento účel byl využit výše zmíněný Katalog biotopů a jednotlivé popsané biotopy byly označeny kódy 1, 2 a 0, přičemž kód 1 označoval biotopy s jednoznačnou vazbou na vody, kód 2 biotopy s volnější vazbou na vody a kód 0 biotopy bez vazby na vody. Podobným způsobem byly klasifikovány i druhy rostlin a živočichů. Poté byly z celého seznamu navržených lokalit vybrány pouze ty, ve kterých se vyskytoval biotop nebo druh s kódem 1 nebo 2. Do Registru byly automaticky zařazeny všechny lokality, ve kterých byl přítomen druh nebo biotop s kódem 1 (bez ohledu na plošný rozsah jeho zastoupení) a současně byl daný druh nebo biotop hlavním předmětem ochrany v navrhované lokalitě. Složitější byl postup výběru lokalit, ve kterých se vyskytovaly pouze druhy nebo biotopy s kódem 2. V takovém případě rozhodovala těsnost vazby druhu nebo biotopu k vodnímu prostředí a individuální posouzení celé lokality. Tímto postupem byly na celém území České republiky vybrány 442 lokality z navrhovaného národního seznamu pSCI.
V oblasti povodí Odry bylo vybráno celkem 39 lokalit pro ochranu stanovišť nebo druhů. Čtyři lokality zasahují i do oblastí povodí Moravy, 35 lokalit leží zcela v oblasti povodí. Tabulka 5.4. obsahuje přehled evropsky významných lokalit stanovišť a druhů s vazbou na vodní prostředí v oblasti povodí Odry. Na mapě G11d je znázorněn rozsah území pro ochranu stanovišť a druhů s vazbou na vody.
Podrobné informace o jednotlivých lokalitách včetně důvodu ochrany je možné nalézt na internetové adrese http://stanoviste.natura2000.cz/
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
Kromě oblastí soustavy Natura 2000, které zajišťují ochranu druhů a stanovišť na celoevropské úrovni jsou do Registru chráněných území podle Rámcové směrnice začleněna i stávající nebo nově vyhlašované oblastí a území chráněná podle platné české legislativy.
Základem české legislativy k ochraně druhů a stanovišť je již dříve zmiňovaný zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (zejména zákona 218/2004 Sb.). Kromě toho, že definuje obecnou ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zajišťuje i územní ochranu formou zřizování sítě zvláště chráněných území. Kromě toho také zajišťuje aby vhodným ovlivňováním vodního hospodaření v krajině byly udržovány přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů a zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků, vodních ploch a mokřadů.
Do kategorie zvláště chráněných území podle zákona patří:
- národní parky (NP),
- chráněné krajinné oblasti (CHKO),
- národní přírodní rezervace (NPR),
- přírodní rezervace (PR),
- národní přírodní památky (NPP),
- přírodní památky (PP)
V současné době jsou všechna zvláště chráněná území evidována v Ústředním seznamu ochrany přírody spravovaném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.
Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) soustřeďuje podle § 42 odst. (1) a § 47 odst. (1) zákona 114/1992 Sb. a podle § 12 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. základní dokumentaci týkající se zvláště chráněných území (ZCHÚ). Jsou zde uloženy vyhlášky, výnosy a nařízení o zřízení ZCHÚ, mapová dokumentace k nim a to i v digitální formě pro geografické informační systémy (GIS), dále plány péče o zvlášť chráněná území, výjimky ze zákona a další odborná dokumentace (inventarizační průzkumy a pod.).
ÚSOP je tvořen sbírkou listin (vyhlášky, výnosy a nařízení o zřízení ZCHÚ, mapová dokumentace k nim, plány péče, výjimky ze zákona a další odborná dokumentace jako např. inventarizační průzkumy a pod.) a digitálním registrem (databáze základních informací a prostorové zobrazení objektů ÚSOP v prostředí GIS).
Vybrané databázové údaje jsou k dispozici na internetu (http://usop.nature.cz/usop/). Údaje a dokumenty ÚSOP jsou přístupné ve smyslu § 42 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a v souladu se zákonem č. 123/1998 Sb. a zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
V současnosti je v digitálním registru ÚSOP evidováno více než 2 130 maloplošných ZCHÚ. Maloplošná ZCHÚ zabírají necelé 1,2 % rozlohy České republiky, což odpovídá 914 km2 (91 400 ha). Velkoplošných ZCHÚ je evidováno dvacet osm. Národní parky (NP) jsou čtyři, chráněných krajinných oblastí (CHKO) je dvacet čtyři. Celkem velkoplošná ZCHÚ zabírají necelých 14 % rozlohy ČR, tj. cca 11 591 km2 (1 159 100 ha).
Výběr zvláště chráněných území pro Registr chráněných území podle Rámcové směrnice se zaměřil především na všechna maloplošná zvláště chráněná území. Postup výběru území byl založen, stejně jako v případě území na ochranu stanovišť a druhů soustavy Natura 2000, na využití Katalogu biotopů a kategorizaci jednotlivých biotopů podle vazby na vody a vodní prostředí. Do Registru byly vybrány takové lokality, kde hlavním důvodem ochrany byl výskyt vodního nebo na vodu vázaného biotopu nebo stejně specializovaných rostlinných nebo živočišných druhů. Při nejasnostech a v případě biotopů a druhů, u kterých byla vazba na vody volnější, byly důvody a předmět ochrany ověřovány v listinných dokumentech ÚSOP. Výsledkem výběru je seznam 742 maloplošných ZCHÚ na celém území České republiky.
Do Registru nebyla prozatím zařazena žádná velkoplošná chráněná území, protože důvody pro jejich vyhlášení a ochranu jsou převážně komplexního rázu a nezaměřují se pouze na vodní biotopy. Přesto je možné, že v další fázi implementace směrnice a po širší diskusi s veřejností mohou být do Registru některá z nich zařazena (pravděpodobně CHKO Litovelské Pomoraví a CHKO Poodří případně další).
V oblasti povodí Odry bylo vybráno celkem 50 ZCHÚ, přičemž všechny leží uvnitř oblasti povodí. Z celkového počtu 50 území jsou zařazena čtyři do kategorie NPR, žádné do kategorie NPP, 24 do kategorie PR a 22 do kategorie PP. Přehled všech maloplošných ZCHÚ zařazených do Registru v oblasti povodí Odry je uveden v tabulce 5.5. Na mapě G11d je znázorněno umístění uvedených maloplošných ZCHÚ v oblasti povodí.
Přílohy
Mapa G11d - Území vyhrazená pro ochranu stanovišť nebo druhů