Předmět ochrany:  Rostlinné společenstvo jednoho typu přírodního stanoviště, smíšeného jasanovo-olšového lužního lesa. Živočišné druhy: Žába kuňka žlutobřichá, ryba hořavka duhová a brouci lesák rumělkový a páchník hnědý.

Chráněné druhy se nevyskytují přímo v korytě řeky Odry ale v přilehlém lužním lese a v odstavených meandrech

Stav dotčeného toku:  Hraniční řeka Odra byla po řadu let nákladně upravována českou i polskou stranou s cílem udržet stabilitu státních hranic a nepřipustit územní změny. Úpravy, vzhledem k hydraulicky nevhodnému přirozenému směrovému průběhu toku, byly často povodněmi ničeny. Takže přes řadu provedených břehových úprav, stále patrných na obou březích, při nevyřešených směrových a spádových poměrech pokračuje tok v tendenci napadat břehy a meandrovat Pomineme-li břehové stavby, jejichž zůstatková hodnota na českém břehu dosahuje 1,7 mil. Kč, nejsou škody na pozemcích způsobené pohybem koryta na české straně zásadní. Pozemkové škody vznikají spíše vůči straně polské.

Koryto Odry lemuje neudržovaný břehový porost s hustým podrostem, do kterého razantně pronikají invazní rostliny křídlatka japonská (sachalinská) a netýkavka žláznatá.

 Po katastrofální povodni v červenci r. 1997 nebylo již k nápravě povodňových škod na korytě přikročeno, neboť oderské meandry jsou několik let předmětem snah o vyhlášení zvláště chráněného území s cílem živé meandrující koryto zachovat a chránit. Na české straně byla v této věci nalezena shoda, včetně odklonu trasy v dalekém výhledu uvažované vodní cesty, a proces vyhlášení ZCHÚ byl zahájen. Polské orgány záměr ochrany území na své straně sice vyhlásily ale nezařadily hraniční Odru do seznamu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000.

Vodohospodářské zájmy a jejich vztah k ZCHÚ a k předmětu ochrany: Pokud budou vyřešeny otázky související s ochranou a zabezpečováním státních hranic z hlediska území státu, z vodohospodářského pohledu ponechání hraničního toku Odry přirozenému vývoji principielně nic nebrání. Zájmy uvažované vodní cesty na Odře a její trasování mimo ZCHÚ jsou spíše problémy rázu technického.

Vhodným se jeví situační sledování vývoje meandrů, případně stanovení koridoru pro tento vývoj a to zejména pro potřeby vyhodnocování povodňových situací a jejich následků z vnitrostátního i mezistátního hlediska. V tomto směru bude vhodné vyhlášení ZCHÚ podmínit zřízením a provozováním pozorovacího měřického polygonu.

Sporným a z hlediska předmětu ochrany nelogickým, je zahrnutí pravobřežní oderské hráze pod silničním mostem do Polska  do chráněné lokality. Hráz ochraňuje jednak Starý Bohumín a jednak závěrečnou limnigrafickou a měřickou stanici na Odře na území našeho státu. Provozování stanice a vytváření podmínek pro získávání seriózních hydrologických a kvalitativních údajů státní hydrologické sítě vyžaduje občasné úpravy měřického profilu, zejména úpravy jeho nivelety dna. Údržba hráze a měřického profilu se nesrovnává se snahou zakonzervovat hraniční Odru. Je třeba proto v rámci vyhlašování lokality za ZCHÚ docílit posun hranice lokality ve směru toku nejméně do vzdálenosti 100 m pod profil limnigrafické stanice (cca 250 m pod silniční most).