Dorůstá až 30 cm délky, výjimečně do 35 cm. Jeho tělo je výrazně protáhlé, hřbet tmavě hnědý, drobně skvrnitý, na bocích s tmavým pruhem. Kolem tlamy má až deset masitých vousů. Obývá isolované bahnité tůně, stará říční ramena, zabahněné a zarůstající rybníky. Zdržuje se při bahnitém dně do kterého se často zavrtává. Žije většinou nočním životem. Jelikož má schopnost doplňkového tzv. střevního dýchání s jehož pomocí přijímá atmosférický kyslík, přežije i krátká období vyschnutí tůní a rybníků. Živí se larvami vodního hmyzu. Tření probíhá v dubnu až červnu. Jikry nalepuje na vodní rostliny.

Rozšířen je na celém území republiky, nebývá však nikde příliš hojný. V povodí Odry nepočetné populace nalezneme v odstavených ramenech a v nížinných úsecích Odry, Olše, Opavy, Moravice a Hvozdnice a ve všech soustavách rybníků. Problémem výskytu  jsou dravé ryby a intenzivní rybniční hospodaření.

Předmětem ochrany je v lokalitách:

Děhylovský potok – Štěpán – Rybník Štěpán na pravém břehu řeky Opavy u obce Děhylov

Poodří – rybníky a stará říční ramena v CHKO Poodří (Lojkásek, nejpočetnější výskyt rybniční soustava Jistebník-Studénka a její spojovací strouhy)

Základní podklady:

Jiří Čihař a kol. „Příroda v České a Slovenské republice“ (ACADEMIA Praha, 2002, 4v.)

S. Lusk, V. Baruš, J. Vostradovský „Ryby v našich vodách“ (ČSAV Praha, 1983)

V. Baruš, O. Oliva a kol. „ Mihulovci a ryby“ (ACADEMIA Praha, 1995)

RNDr Bohumír Lojkásek CSc. „Ichtyologická charakteristika hlavních toků říční sítě Povodí Odry a posouzení migrační prostupnosti spádových objektů na vodních tocích ve správě Povodí Odry s.p. (Ostrava, 2004)

L.Úradníček, P. Maděra a kol. „Dřeviny České republiky“ (Matice lesnická Písek, 2001)

www.natura 2000.cz