Drobná rybka dlouhá obvykle 10 cm, vzácně dorůstá 15 cm. Je převážně hnědého a hnědošedého zabarvení s nepravidelným mramorováním. Žije u dna v horských a podhorských potocích a řekách v mělčích úsecích s členitým kamenitým dnem. Jelikož nemá vzduchový měchýř neplave ale pohybuje se trhavými poskoky. Aktivní je ve večerních a nočních hodinách v denní dobu se ukrývá pod kameny. Je náročná na vysoký obsah kyslíku ve vodě v důsledku čehož je významným bioindikačním druhem. Potrava je živočišného (larvy vodního hmyzu) a bentického původu. Tření probíhá v březnu nebo dubnu.

Vranka obecná je všeobecně rozšířená především v oblasti Karpat, tj. i v karpatské části povodí Odry v Beskydách. Příbuzná vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus), osídlující vyšší polohy bystřin, je běžným a  hojnějším druhem.

Vranku ohrožuje znečištění vod, necitlivé zásahy do koryt toků a zejména lososovité ryby pro které je potravou. V podkladech pro sestavování seznamu EVL se dokonce doporučuje omezit ve vytypovaných úsecích toků nasazování pstruhů.

Předmětem ochrany je v lokalitách:

Libavá  - Odra ve Vojenském prostoru Libavá (Lojkásek, ř. km 75,0-99,0)

Horní Odra – Odra mezi Jakubčovicemi a ústím Něčínského potoka

Řeka Ostravice – Ostravice od zaústění Olešné po Hodoňovice (Lojkásek, ř. km 12,0-28,0)

Údolí Moravice – Moravice od Hradce nad Moravicí po Žimrovice (Lojkásek ř. km 8,0-14,0)

Základní podklady:

Jiří Čihař a kol. „Příroda v České a Slovenské republice“ (ACADEMIA Praha, 2002, 4v.)

S. Lusk, V. Baruš, J. Vostradovský „Ryby v našich vodách“ (ČSAV Praha, 1983)

V. Baruš, O. Oliva a kol. „ Mihulovci a ryby“ (ACADEMIA Praha, 1995)

RNDr Bohumír Lojkásek CSc. „Ichtyologická charakteristika hlavních toků říční sítě Povodí Odry a posouzení migrační prostupnosti spádových objektů na vodních tocích ve správě Povodí Odry s.p. (Ostrava, 2004)

L.Úradníček, P. Maděra a kol. „Dřeviny České republiky“ (Matice lesnická Písek, 2001)

www.natura 2000.cz