V i d n á v k a

říční kilometr: 0,000 – 21,400

Obsah :

Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

Přehled významných stromů

Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a  měkkýšů)

Zpracovali :

 

Antonín Buček, Ing., Csc.

Jan Štykar, Ing., Dr.

Petr Maděra, Ing., Dr.

Kamil Král, Ing.

Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc.

Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.

 

Brno 2001

Ostrava 2004

Ostrava 2006

 

1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

 

Vidnávka pramení na jižních svazích vrcholu Na radosti v nadmořské výšce 870 m a protíná státní hranici s Polskou republikou u Vidnavy ve výšce 221 m n.m. a ústí zprava v Nisském jezeře do Kladské Nisy v polském Slezsku. Délka toku je 25,3 km, plocha povodí 159,3 km2, průměrný průtok u státní hranice 1,81 m3.s-1.

Horní část se nachází v Rychlebských horách, střední a dolní část povodí v Žulovské pahorkatině a tok opouští republiku ve Vidnavské nížině. Geomorfologicky se jedná o plochou vrchovinu přecházející do členité pahorkatiny až roviny. Rychlebské hory jsou kerno-hrásťové stavby České vysočiny, pahorkatina je tektonicky méně porušená vrásozlomová struktura. Převažují variské křídové biotitické granity, biotitické až amfibolicko-biotitické granodiority až diority, v Rychlebských horách s velmi pestrou skladbou dalších hornin (např. krystalické vápence, kvarcity aj.).

Biogeograficky horní část povodí náleží do Jesenického bioregionu hercynské biogeografické podprovincie; dolní část povodí pak do Vidnavského bioregionu polonské biogeografické podprovincie. Fytogeograficky se nachází v okresech Rychlebská vrchovina  a Vidnavsko-osoblažská pahorkatina fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum.

Pramenná část se nachází v klimatické oblasti chladné CH7, tok protéká dále mírně teplou klimatickou oblastí MT7 a zbylá polovina náleží do mírně teplé oblasti MT9, výskytem inverzního údolí pod Žulovou. Klimatologická stanice Stará/Nová Červená Voda u Vidnavy uvádí 8,1 0C průměrnou roční teplotu vzduchu a 814 mm průměrného srážkového úhrnu (vztaženo k dolní části povodí).

Geobiocenologicky lze mapovaný úseku tok zařadit do 3. dubo-bukového vegetačního stupně Vidnávka 3 s inverzním výskytem 4. bukového vegetačního stupně Vidnávka 4 v  údolí pod městečkem Žulová Horní část mapovaného úseku (od km 20,0) spadá do zonálně rozvinutého 4. vegetačního stupně. Z trofických řad převládá řada A/B (oligomezotrofní) a B (mezotrofní). V dolní části toku převláda v nivě skupina typů geobiocénů habro-jilmové jaseniny 3. vegetačního stupně, které kolem km 3,0 přechází do potočního luhu stg javoro-jasanových olšin 3. vegetačního stupně Vidnávka 2,3. Vlastních jasanových olšin je podstatně méně, střídají se v menších segmentech s javoro-jasanovými olšinami a to zejména v části nad Žulovou. Mapované pásmo je zejména pod Žulovou svíráno stráněmi údolí a kontaktní skupiny typů geobiocénů jdou často až k toku, k horní části toku se údolí svírá postupně a svahy zasahují k toku podstatně méně než jak je tomu v inverzním průlomovém údolí ve střední části toku.

Vidnávka protéká na relativně krátké vzdálenosti různé typy krajiny – od horské pramenné části s lesními komplexy, přes podhorské údolí s loukami a pastvinami a roztroušenou až řadovou zástavbou potoční obce k pahorkatinné krajině s ostře zařezaným lesnatým kaňonem a nakonec řeka vtéká do polní krajiny mírně zvlněné až ploché roviny.

Střední kaňonovitá část je bezpochyby ekologicky významným krajinným segmentem, taktéž je však hodnotná i horní část toku v podhůří Rychlebských hor.

 

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

 

Vid 01 Vid 02 Vid 03 Vid 04 Vid 05 Vid 06 Vid 07 Vid 08
Vid 09 Vid 10 Vid 11 Vid 12 Vid 13 Vid 14 Vid 15 Vid 16

 

2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

 

Levý  i pravý břeh :

ř.km 10,30 - 11,95; významný krajinný prvek: po většinu úseku přirozený tok, niva s přírodě blízkými porosty, přilehlé zalesněné svahy.

úsek č.11; je významný krajinný prvek, řeka si prorazila cestu kaňonem, zajímavý krajinný aspekt.

 

3. Přehled významných stromů

 

Levý břeh:

ř.km 1,35;  topol euroamerický (Populus x canadensis), vyška cca 25m, průměr asi 170 cm; výška nasazení koruny asi v 9 m

ř.km 8,70;   Přímo u břehu statná lípa malolistá (Tilia cordata), obvod 325cm, výška 27m.

ř.km 14,60; statnější lípa srdčitá (Tilia cordata)

ř.km 15,20; dva silní jedinci topolů černých (Populus nigra)

 

4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů,  měkkýšů)

 
mihule potoční (Lampetra planeri) Výskyt byl zjištěn v úseku ohraničeném horním profilem cca 150 m nad železničním přejezdem nad obci Kobylá a profilem státní hranice s Polskem v  ř. km 0,00.
střevle potoční (Phoxinus phoxinus) Výskyt byl zjištěn v trase  ohraničené profilem o souřadnicích N 50°20'57,2", E 17°07'27,9" nad Vidnavou a profilem státní hranice s Polskem v ř. km 0,00.
jelec jesen (Leuciscus idus) výskyt nebyl zjištěn
ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) výskyt nebyl zjištěn
piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) výskyt nebyl zjištěn
mník jednovousý (Lota lota) výskyt nebyl zjištěn
vranka obecná (Cottus gobio) výskyt nebyl zjištěn
vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus) Výskyt byl zjištěn v podélném profilu toku od ř. km 24,50;  po Vápennou  v ř. km 18,00.
ledňáček říční (Alcedo atthis) Výskyt byl zjištěn v dolní trase toku. Bez hnízdních možností.
břehule říční (Riparia riparia) výskyt nebyl zjištěn
vydra říční (Lutra lutra) výskyt nebyl zjištěn
bobr evropský (Castor fiber) výskyt nebyl zjištěn
rak říční (Astacus astacus) Kvalitní populace zjištěna od hranice s Polskem až po Kobylou. Dále se raci vyskytují v pravostranném přítoku Šírava.