Řeka Opavice pramení na jihozápadních svazích Příčného vrchu v nadmořské výšce 850 m, celková délka toku činí 35,7 km, plocha povodí 195,4 km². Horní část  povodí náleží k oblasti dosti vodné, střední a dolní část leží ve středně vodné oblasti. Retenční schopnost je malá, odtok středně rozkolísaný, koeficient odtoku dosti vysoký. Průměrný průtok u ústí do Opavy v Krnově činí 1,33 m³.s^-1. Mapována byla střední a dolní část toku v délce 26,675 km, od ústí pravostranného přítoku Tisová ve vesnici Spálené v nadmořské výšce 495 m po ústí do řeky Opavy v nadmořské výšce 311 m.

V horní části mapovaného úseku, mezi vesnicí Spálené a Městem Albrechtice protéká Opavice údolím, zahloubeným v členitém reliéfu Krasovské vrchoviny, budované spodnokarbonskými drobami a břidlicemi, na nichž vznikly kyselé až velmi kyselé kambizemě typické. Členitý georeliéf podmiňuje dosti vysoké ohrožení půd erozí (hodnota potenciální eroze půdy proudící vodou činí 1-5 mm za rok). Klimaticky se jedná o chladnou oblast CH 7, v zahloubeném sevřeném údolí se projevuje vliv inverze.

Tento úsek náleží do Nízkojesenického biogeografického regionu, kde převládají geobiocenózy 4. bukového vegetačního stupně. V říční nivě dochází k pozvolnému přechodu 4. bukového Opavice 4 do 3. dubobukového vegetačního stupně Opavice 3 v oblasti Hynčic, kde se údolí postupně rozevírá. Převládající skupinou typů geobiocénů jsou javorové jasanové olšiny (Fraxini-alneta aceris) nižšího (3.vs) a vyššího stupně (4.vs). Současnou krajinu lze charakterizovat jako zemědělsko-lesní  s výrazně změněnou dřevinnou skladbou. Říční niva je v celém tomto úseku výrazně ovlivněna takřka souvislou venkovskou zástavbou.

Ráz krajiny a trvalé ekologické podmínky se výrazně mění v Albrechtické kotlině, vyplněné neogenními a kvartérními sedimenty a v pleistocénu modelované kontinentálním ledovcem. Řeka Opavice vytváří v erozně akumulačním reliéfu dna kotliny širokou údolní nivu a její tok dále pokračuje v širokém, tektonicky predisponovaném údolí Opavické nivy až k ústí v Krnově. Na mladopleistocenních a holocenních sedimentech vznikly hluboké glejové fluvizemě. Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast MT 7. Opavická niva je řazena do Opavského bioregionu, náležejícího do Polonské biogeografické podprovincie. V nivě vznikla typická škála geobiocenóz širokých údolních niv, řazených do 3.dubobukového vegetačního stupně. Výjimečná je jejich nadmořská výška (311-350 m). Jedná se tedy o nejvýše položená společenstva širokých říčních niv v povodí Odry a pravděpodobně i na území ČR.  Ze skupin typů geobiocénů převládají habrojilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta carpini superiora), místy byly mapovány i rozsáhlejší segmenty vlhčích dubových jasenin vyššího stupně (Querci roboris-fraxineta superiora), pouze ostrůvkovitě se vyskytují též nejvlhčí olšové vrbiny vyššího stupně (Alni glutinosae-saliceta superiora). Kultivace krajiny započala zřejmě již v neolitu, kdy byla  Opavická niva na pomezí souvisle osídlené pravěké ekumeny. V současné době se jedná o zemědělskou polní krajinu, říční niva je v celém úseku takřka souvisle ovlivněna vesnickou a městskou zástavbou, lužní lesy se nezachovaly ani ve zbytcích. Tím vzrůstá ekologický význam břehových a doprovodných porostů Opavice jako základu biokoridoru lužní bioty.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

Levý břeh:

ř.km 14,45; v sousedství toku vzrostlý dub letní (Quercus robur)

ř.km 17,00 -17,20; podél toku pás velmi vzrostlých javor mléč (Acer platanoides)

ř.km 18,70; dvě statné vrby červenavé (Salix x rubens)

Pravý břeh:

ř.km 3,00; výskyt mohutných vrb křehkých (Salix fragilis) a topolů černých (Populus nigra)

úsek č.3; zpočátku úseku pěkné vrba křehká (Salix fragilis)

ř.km 8,50; pěkné vrby křehké (Salix fragilis), topoly černé (Populus nigra), olše lepkavé (Alnus glutinosa), javory kleny (Acer pseudoplatanus) parkový vzhled, dále mohutná lípa srdčitá (Tilia cordata)

ř.km 16,20 -16,50; relativně hodnotný břehový porost tvořený vzrostlými vrbami červenavými (Salix x rubens)

ř.km 23,325;  statná lípa malolistá (Tilia cordata)