S e d l n i c e

říční kilometr: 0,000 – 23,670

Obsah :

1.  Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

2.  Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

3.  Přehled významných stromů

4.  Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a měkkýšů) 

Zpracovali :

Antonín Buček, Ing., Csc.

Jan Štykar, Ing., Dr.

Petr Čermák, Ing.

Kamil Král, Ing.

Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc.

Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.

Brno 1999

Ostrava 2006

Ostrava 2009

Pramen Sedlnice leží severně od Veřovic v dolní části jihozápadního svahu v nadmořské výšce 500 m. Délka toku činí 23,67 km, povodí má plochu 56,7 km². Jedná se o oblast středně vodnou, v dolní části se povodí  nachází v oblasti málo vodné. Retenční schopnost je velmi malá, průtok silně rozkolísaný, koeficient odtoku dosti vysoký, v dolní části povodí střední. Sedlnice ústí zprava do Odry v nadmořské výšce  234 m, průměrný průtok u ústí je 0,53 m³s^-1.

V horní a střední části toku protéká Sedlnice Štramberskou vrchovinou. Pramenný úsek se nachází na úpatních svazích  Šostýnských vrchů s členitým vrchovinným reliéfem, dále tok pokračuje  dnem erozně-denudační sníženiny Ženklavské kotliny s fluviálně akumulačním povrchem a protéká průlomovým údolím na okraji Libotínských vrchů do plochého reliéfu Libhošťské pahorkatiny. Geologické podloží tvoří jílovce a pískovce karpatského flyše, časté jsou též výchozy bázických vyvřelých těšínitů, u Štramberka též jurských vápenců. Z půdních typů jsou v povodí Sedlnice nejrozšířenější mezotrofní kambizemě typické na zrnitostně těžších substrátech kambizemě pseudoglejové a pseudogleje. Převládá mírně teplá klimatická oblast MT 10, v horní část povodí náleží chladnější oblasti MT 9. Poloha na návětrné straně Beskyd podmiňuje relativně vyšší množství srážek.

Horní a střední část povodí náleží do Podbeskydského biogeografického regionu, který je součástí Západokarpatské biogeografické podprovincie. V bioregionu naprosto převažuje 4.bukový vegetační stupeň a mezotrofní trofická řada B. Do 4. vegetačního stupně stupně Sedlnice 4 náleží niva Sedlnice v pramenném úseku a na horním toku. Převažuje zde skupina typů geobiocénů javorové jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris superiora). V dolní části Ženklavy přechází nivní geobiocenózy do 3.dubobukového vegetačního stupně Sedlnice 3. Kromě javorových jasanových olšin nižšího stupně (Fraxini-alneta aceris inferiora) zde mají značné zastoupení i vlhčí jasanové olšiny nižšího stupně ( Fraxini-alneta inferiora).

Na území Štramberské vrchoviny protéká Sedlnice zemědělsko-lesní krajinou s lesními porosty se změněnou dřevinnou skladbou a s dosti vysokým zastoupením trvalých travních porostů. Tok Sedlnice tvoří urbanizační osu  vesnic Ženklava, Závišice a Sedlnice, takže dlouhé úseky  nivy jsou výrazně ovlivněny venkovskou zástavbou. Pramenný úsek toku se nachází na území přírodního parku Červený kámen. Na severním okraji Sedlnic navazuje na potoční nivu přírodní památka (PP) Sedlnické sněženky, kde je na ploše 11 ha chráněna bohatá populace sněženek (Galanthus nivalis). 

Výrazně odlišný je krajinný ráz v dolní části toku. V severní části vesnice Sedlnice přechází potok do plochého reliéfu Moravské brány. Protéká nejprve Bartošovickou pahorkatinou budovanou pleistocenními sedimenty kontinentálního zalednění s překryvy sprašových hlín, na nichž vznikly luvizemě pseudoglejové a končí v Oderské nivě, budované mladopleistocenními a holocenními sedimenty s hlubokými glejovými fluvizeměmi. Klimatické podmínky ovlivňuje jak blízkost návětrného svahu Beskyd, tak i vliv severních nížin.

Biogeograficky náleží dolní část Sedlnice do Polonské biogeografické podprovincie, nejprve do Ostravského a v dolním úseku do Pooderského biogeografického regionu. Ze skupin typů geobiocénů  širokých říčních niv 3.vegetačního stupně převládají  sušší habrojilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta carpini superiora) nad vlhčími dubovými jaseninami vyššího stupně (Querci roboris-fraxineta superiora). V tomto úseku převládá zemědělská polní krajina, v Oderské nivě zemědělská krajina s vysokým zastoupením luk a rybníků a zbytky lužních lesů. Dolní úsek Sedlnice od Nové Horky po ústí protéká územím CHKO Poodří.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

Levý břeh:

ř.km 0,05 - 0,55; koridor mezi tokem a porostem kolem silnice navazuje na přítok menšího toku. Dřeviny: vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis), bříza bělokorá (Betula pendula), vrba jíva (Salix caprea), svída krvavá (Swida sanqunea). Hustý podrost zejména Humulus lupulus, Solidago giganteum, Urtica dioica, Rubus caesius. Seřezávané hlavaté vrba křehká (Salix fragilis), vrba bílá (Salix alba).

ř.km 0,55 - 0,88; rozsáhlejší břehový porost v zátočině u vtoku menšího přítoku. Dřeviny: vrba křehká (Salix fragilis), vrba košíkářská (Salix viminalis), vrba bílá (Salix alba), topol osika (Populus tremula), trnka (Prunus spinosa), bříza bělokorá (Betula pendula), dub letní (Quercus robur), brslen evropský (Euonymus europaeus), kalina obecná (Viburnum opulus). Podrost Humulus lupulus, Aster sp., Phragmites communis.

ř.km 2,90 - 3,60; stromový břehový porost, široký až 20m, mohutné topoly černé (Populus nigra), vrba křehká (Salix fragilis) , hustý podrost s dominujícími Humulus lupulus, Reynoutria japonica, Urtica dioica. Keře: brslen evropský (Euonymus europaeus), líska obecná (Corylus avellana), bez černý (Sambucus nigra).

ř.km 4,00; biokoridor možno navrhnout jako EVSK, spojovací stromový koridor v úžlabině, spojuje tok s lesním porostem. Šířka do 5 m. Dřeviny: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vrba křehká (Salix fragilis), topol černý (Populus nigra), dub letní (Quercus robur), javor klen (Acer pseudoplatanus), bez černý (Sambucus nigra), svída krvavá (Swida sanguinea), líska obecná (Corylus avellana).

ř.km 8,50 - 9,15; rozsáhlý porost v široké zátočině toku se zbytkem slepého ramene a bezodtokými tůněmi, terén vyvýšen nad rameno i tůně, suchý. V některých tůních zaplavené stromy. Dřeviny: lípa srdčitá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), střemcha hroznovitá (Padus avium), trnka (Prunus spinosa), líska obecná (Corylus avellana), bez černý (Sambucus nigra), svída krvavá (Swida sanguinea). Lípy velmi vzrostlé, vysoké přes 30m. Přirozený tok s náplavami a drobnými ostrůvky. Možné stanoviště celé řady živočichů. Chráněné území - PP Sedlnické sněženky.

ř.km 14,30 - 14,80; levobřežní stromový porost, přirozená skladba dřevin: javor mléč (Acer platanoides), lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur), lípa velkolistá (Tilia platyphylla), střemcha hroznovitá (Padus avium), třešeň ptačí (Prunus avium), líska obecná (Corylus avellana), brslen evropský (Euonymus europaeus), javor babyka (Acer campestre). Součástí je i starý sad u ř.km 14,70 - vysokmenné jabloně, švestky.

ř.km 17,50 -18,00; stromový porost. Na naplaveninách v zátočinách převažují olše lepkavá (Alnus glutinosa), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus). Na svazích habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata), buk lesní (Fagus sylvatica), líska obecná (Corylus avellana) ojediněle dub letní (Quercus robur), Hedera helix, Asperula odorata.

úseky 27 + 28; úseky je možno navrhnout jako EVSK. „Meandrující“ toku v roklinovitém zářezu s břehovým a doprovodným porostem

Pravý břeh:

úsek č. 6; pěkný park – možno vymezit jako EVSK

ř.km 9,15; možno navrhnout jako EVSK

úsek č.10; přirozený tok hustě meandrující tok s břehovým porostem. V některých místech dochází k řícení  břehů a k markantnímu posunu koryta toku. Časté jsou ostrovy nánosů v řečišti. Vysoké kolmé obnažené břehy - biotop ledňáčka

ř.km 14,10 - 14,40; vitální břehový porost s pestrou přirozenou druhovou skladbou

úsek č. 14; vysoké strmé břehy – biotop ledňáčka

ř.km 21,50 - 22,15; přirozený tok v zářezu

ř.km 22,15 - 22,80; přirozený tok v zářezovité roklině, s pěknými břehovými a doprovodnými porosty

Levý břeh:

ř.km 0,65;  podél silnice na stromořadí topolů černých(Populus nigra), bříza bělokorá (Betula pendula)

úsek č. 3; dub letní (Quercus robur) v 25 m, p 90 cm, solitér se značnou estetickou hodnotou

úsek č. 4; dub letní (Quercus robur) v asi 30 m, p 90 cm, solitér se značnou estetickou hodnotou

úsek č. 5; vrba bílá (Salix alba) v 30 m, p 90 cm, solitér se značnou estetickou hodnotou

úsek č. 6; dub letní (Quercus robur) v  35 m, p 110 cm

úsek č. 8; topol černý (Populus nigra) v 30-40 m, p 100 cm, jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) v 30 m, p 100 cm, pod kostelem v městské výsadbě, lípa velkolistá (Tilia platyphylla) v  25 m, p 90 cm,  4x jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) v 25 m, p 80-100 cm

úsek č. 9; dub letní (Quercus robur) v 30 m, p 100 cm

úsek č.10; dub letní (Quercus robur) v 30-35 m, p 90 cm

úsek č.16; smrk ztepilý (Picea abies) porostlý Hedera helix (v soukromé zahradě), asi 25 m vysoký

úsek č.17; vrba křehká (Salix fragilis) v 20 m, pěkný vzrostlý exemplář se jmelím

úsek č.18; vzrostlý exemplář javor klen (Acer pseudoplatanus)

úsek č. 22; topol černý (Populus nigra) porostlý Hedera helix v 30 m, p 110 cm)

úsek č. 24; stromořadí líp srdčitých (Tilia cordata) a topolů černých (Populus nigra var. Italica) asi 100 dlouhé