Sezina pramení západně od obce Pustá Polom v nadmořské výšce 460 m, teče jihozápadním směrem a ústí zleva do Bílovky pod Bravanticemi v nadmořské výšce 235 m. Plocha povodí je 74,8 km², délka toku 15,6 km, průměrný průtok u ústí 0,38 m^3.s^-1.

Povodí se geomorfologicky nachází v Nízkém Jeseníku na pomezí s Opavskou pahorkatinou, je tvořeno reliéfem členité až ploché pahorkatiny kerno-hrásťové stavby České vysočiny, dolní část toku v kvartérních strukturách oblasti pleistocenního kontinentálního zalednění. Geologicky je tvořeno břidlicemi a droby, níže čtvrtohorními sedimenty.

Biogeograficky se nachází v Nízkojesenickém bioregionu, jeho přechodném pásmu hercynské podprovincie a dolní část toku v Ostravském bioregionu polonské podprovincie. Fytogeograficky náleží fytogeografickým okresům Jesenické podhůří a Opavská pahorkatina fytogeografického obvodu Česko-moravské mezofytikum. Horní část toku protéká klimatickou oblastí mírně teplá MT7, střední část MT9 a dolní část toku mírně teplou oblastí MT10.

Geobiocenologicky náleží větší část toku do 3. dubo-bukového vegetačního stupně Sezina 3, přechod do 4. bukového vegetačního stupně probíhá v sevřeném údolí pod náhorní plošinou, kde je již rozvinuta vegetace 4. vegetačního stupně Sezina 4 zonálního charakteru. Z trofických řad převládá meziřada A/B. V dolní čtvrtině toku naprosto převládá stg FrAlac 3.vs = Fraxini-alneta aceris 3.vs = javoro-jasanové olšiny 3.vs, tok prochází polní krajinou se zapojenými břehovo-doprovodnými porosty, dále zástavbou obce a údolím s rybníky, lukami, lady a lesními pruhy. Dále přes polovinu toku ovládá zejména stg FrAl 3.vs = Fraxini-alneta 3.vs = jasanové olšiny 3.vs (v horní části přechodu do 4. vegetačního stupně) v úzkém údolí s poli v nivě (část kolem mlýna) a loukami či lady. Poslední část probíhá v hluboce zaříznutém údolí, kde je tok tísněn z obou stran; na samý závěr tok teče od pramene náhorní plošinou kolem a přes obec Pustá Polom.

Dolní část toku pod Bravanticemi v polní krajině s břehovými porosty a meandrujícím tokem spolu s břehovými porosty kolem přítoků a Bílovky zaslouží pro své nejen přírodní vlastnosti, ale i estetickou hodnotu ochranu či péči. Střední část toku je pak bezesporu ekologicky významným krajinným segmentem.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

Levý břeh:

úsek č. 10, 11, 12

Pravý břeh:

úsek č. 7, 8, 9,10

Levý a pravý břeh:

ř.km 11,70 – 14,93; potoční niva s meandrujícím tokem a pěknými břehovými porosty s dominující Alnus glutinosa (olše lepkavá), dále Salix fragilis (vrba křehká), méně Fraxinus excelsior (jasan ztepilý), a dalšími druhy v lesnatém údolí. V nivě louky, popř. lada. Údolí bez zástavby, na jejím okraji bývalý mlýn – nyní rekreační objekty.

Levý břeh:

úsek č. 1; silný jedinec topol černý (Populus nigra) uprostřed úseku

ř.km 4,12; silný dub letní (Quercus robur), pravděpodobně od blesku poškozený, s mohutnou korunou solitérně vyrostlou

ř.km 4,36; na začátku úseku silný dub letní (Quercus robur) s širokou korunou v lesní části

ř.km 4,90; u lesního okraje mohutný jedinec dub letní (Quercus robur) se silným kmenem

ř.km 17,48; úsek č. 12 solitérně rostoucí smrk ztepilý (Picea abies)

Pravý břeh:

ř.km 0,90; u přítoku tři silní jedinci dubu letního (Quercus robur)

ř.km 1,50; u mostu silná lípa srdčitá (Tilia cordata)

ř.km 3,00; výskyt mohutných jedinců vrby křehké (Salix fragilis) a vrba červenavá (Salix x rubens) s pěkným kmenem

úsek č. 4; silný jedinec jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), ve 4m dvoják

ř.km 6,45; v meandru mohutný jedinec topolu černého (Populus nigra)

ř.km 13,33; mohutný jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) s krátkým kmenem  

ř.km 16,00; silný javor klen (Acer pseudoplatanus)