|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
HISTORIE POVODNÍ A POVODŇOVÉ OCHRANY V ÚZEMÍPovodí řeky Opavy je z hlediska výskytu povodní značně exponované. Přes výskyt povodní a jejich dopady, sídla historicky vzniklá na březích řek v povodí řeky Opavy postupně obsazovala stále zranitelnější území. Opatření na ochranu před škodlivými účinky povodní prováděná v 19. a 20. století byla reprezentována především hrazením bystřin v jejich horských úsecích a úpravami toků zvyšujícími jejich průtočnost. Mimořádná povodeň v r. 1880 ale i předcházející menší povodeň v r. 1872 vyvolaly ve Slezsku zvýšení zájmu o povodňovou ochranu. Povodněmi tehdy byly zasaženy nejen hospodářsky intenzivně se rozvíjející a plošně se rozrůstající města, ale také četné obce v horských územích. V letech 1891 – 1892 bylo provedeno hrazení horských vodních toků až po město Vrbno pod Pradědem. V devadesátých letech 19. století byly připraveny projekty regulace řeky v Krnově, jejich podstatná část byla provedena v letech 1897 – 1901. Řeka Opava v městské části Opavy byla regulována v letech 1910 až 1913. I v dalších úsecích podél řeky Opavy byla prováděna technická opatření, která měla snížit rizika škod, zejména na nemovitostech, ale i na zemědělské půdě. Některé další projekty regulace Opavy zůstaly nerealizované, místní úpravy byly ve dvacátých letech minulého století provedeny například v obcích Široká Niva a Nové Heřminovy. Technické úpravy provedené v 19. a 20. století ve městech, v souběhu s průmyslovými podniky případně dopravní infrastrukturou, vytvářejí výchozí situaci, která má být v současnosti řešena. Pokud se v minulosti vyskytly snahy o regulaci využití území, nebyly důsledně naplňovány. Také dnes se jedná o citlivou problematiku vyžadující podrobné zkoumání, jehož výsledkem jsou mapy záplavových území a jejich aktivních zón a z nich následně vycházející průběžná činnost správce povodí v . Od konce 19. století bylo v území prováděno systematické sledování vodních stavů na tocích, za dobře zdokumentované se považují povodně již z let 1902 a 1903, to však neplatí pro povodeň ze srpna roku 1880, která sice dosáhla katastrofických rozměrů, avšak některé záznamy nelze považovat za věrohodné. Vyhodnocené kulminační průtoky a objemy historických povodní
Vzhledem k tomu, že podstatná část povodí zasahuje do pohoří Jeseníků s výskytem vyšší sněhové pokrývky, vznikají na Opavě i Opavici také povodně z tání sněhu. Průtoky za těchto povodní jsou však zpravidla menší než dosažená míra ochrany a nepůsobí významnější škody. Povodněmi směrodatnými pro návrh ochranných opatření v území horní Opavy jsou tzv. letní povodně, jejichž příčinou jsou dešťové srážky o mimořádné velikosti a době trvání. Při vývoji povodní sehrává určitou roli nasycenost půdního horizontu z předchozích srážek. Nezpochybnitelný pozitivní účinek na velikost kulminačních průtoků a průběh povodní nastává zejména u epizod s vyšší pravděpodobností výskytu. V konkrétních podmínkách povodí horní Opavy je známo, že půdní horizont v horských a podhorských oblastech Jeseníků je nízký, může za příznivých podmínek přispět ke snížení odtoku, avšak srážky velmi vysoké intenzity nebo trvání není schopen pojmout. Pozitivní úlohu při průchodu povodní údolími řek sehrávají přirozená rozlivová území v míře, která odpovídá morfologii terénu. Větší význam (vyšší retenční účinek) mají rozlivy v širších údolních nivách při nižších podélných sklonech údolí, například v úseku mezi městy Krnov a Opava nebo pod soutokem s Moravicí. Ochranná opatření však zpravidla mají za úkol určitá území ze záplavových území vyloučit, což oproti stavu, který za historických povodní nastával, situaci může lokálně i mírně zhoršit. Specifickým jevem, který je typický pro horské a podhorské vodní toky, je krátká doba mezi srážkou a zaznamenáním povodně (dotoková doba), což je vždy projevem malých vzdáleností mezi srážkovou oblastí a územím, jenž má být chráněno a také rychlostí proudění v korytech a údolních nivách odpovídajících jejich podélnému sklonu. Interval od zaznamenání rizika povodně po její vznik je dobou, kdy musí být uskutečněna operativní opatření pro omezení rizik ztrát na životech a majetku. Pokud je tato doba krátká jako v povodí horní Opavy, zvyšuje se význam monitoringu a varovných systémů, ale navazující operativní opatření mohou být jen doplňkovými a jejich možnosti jsou omezené. Rozbor zaznamenaných srážkových a souvisejících povodňových epizod ukázal různorodost historických povodní z hlediska jejich plošného rozložení a časového průběhu. V souboru dokumentovaných historických povodní se vyskytují jak povodně z přívalových srážek kratšího trvání (např. povodeň z května 1996), tak povodně z regionálních dlouhotrvajících intenzivních srážek, které měly i více kulminací (například povodeň z července 1997). Analýza povodní z přívalových srážek je velmi důležitá, neboť odhaluje, jak velký přírůstek průtoku v hlavním toku může nastat a jak rychlý průběh takové povodně může být. Zatímco povodně na řece Moravici jsou významně utlumeny přehradními nádržemi (VD Slezská Harta, VD Kružberk), přičemž jejich příznivý účinek zasahuje až po soutok s Odrou, v povodí horní Opavy se nenacházejí žádné umělé retenční prostory, které by mohly významněji průběh povodní ovlivnit. Základní charakteristiky teoretických povodňových vln (PV) pro povodí horní Opavy
Návrhovou povodní pro funkční objekty navrhované přehradní hráze Nové Heřminovy je PV1000 s kulminačním průtokem 372 m³/s a s objemem povodňové vlny 57,2 mil. m³. Za předpokladu, že by nebylo třeba brát v úvahu souběh povodní v hlavním toku a z mezipovodí a průtoky by nebyly ovlivněny ochrannými nádržemi nebo dalšími opatřeními, využívají se pro návrh ochranných opatření na vodních tocích kulminační průtoky teoretických povodňových vln. V případě neustálených jevů (průchod a transformace povodní v údolní nivě, v ochranném prostoru nádrží) je významným parametrem povodní i časový průběh (hydrogram) povodně, z něhož vyplývá objem povodně. V povodí horní Opavy byla provedena analýza podmíněných pravděpodobností objemů povodní a za směrodatné se pro návrhy protipovodňových opatření (PPO) považují teoretické PV s podmíněnou pravděpodobností překročení objemu ppW 0,3. Kulminační průtoky a objemy teoretických PV s podmíněnou pravděpodobností překročení objemu ppW 0,3 na řece Opavě v přehradním profilu
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
