Bělá

Bělá

Řeka Bělá patří k tzv. okrajovým přítokům Odry, do níž ústí mimo Českou republiku na území Polska. Pramení pod Videlským sedlem v centrální části Hrubého Jeseníku ve výšce 870 m n. m, odkud odtéká severním směrem a po přibližně 33 km ČR opouští severovýchodně od Mikulovic na kótě 300 m n.m. Po téměř dalších 30 km v Polsku ústí do Kladské Nisy u Glębinowského jezera poblíž města Nisy.

Na území ČR je správa Bělé dělená, část toku od křížení se státní hranicí pod Mikulovicemi (km 0,0) po spádový stupeň v Bělé pod Pradědem (km 30,7) spravuje státní podnik Povodí Odry, výše ležící horní pramenná část je v péči Lesů České republiky.

Přirozený podélný sklon Bělé činí (bez ovlivnění říčními objekty) pod levostranným přítokem Staříče (v km 16,7) okolo 7 ‰, nad ním po Šumný potok (km 21,1) pak více než dvojnásobek - 17 ‰ a v pramenné trati nad Červenohorským potokem (km 26,0) až 3 %. Určitou zvláštností řeky je sklonový zlom, který vytváří přibližně 1,5 km dlouhý úsek mezi Písečnou a Mikulovicemi (km 7,5 – 9,0). V něm se sklon koryta zvyšuje na 10 ‰ (nad ním i pod ním je o polovinu nižší), což je to způsobeno geologickou skladbou podloží. Bělá se zde v úzké soutěsce stává peřejnatým, přirozeným a úpravami zcela nedotčeným tokem bez okolního osídlení, jen se souběžnou komunikací, která probíhá podél po jejím levém břehu.

Do Bělé ústí řada přítoků, z nichž je třeba jmenovat (odshora) potoky Červenohorský, Keprnický, Šumný a Vrchovištní a dále pak přítoky Staříč a Olešnici.

Z větších sídel ležících na řece jsou to okresní město Jeseník s navazujícími obcemi Domašov a Bělá pod Pradědem ve směru proti vodě, a Česká Ves a Písečná situované v níže ležící trati. Jejich zástavba tvoří téměř celistvě souvislou strukturu, jejíž organickou součástí je i regulovaná řeka Bělá.

Tok řeky spadá na podstatné délce do Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky. Nad soutokem se Staříčem vytváří osu severozápadní části této oblasti, níže k Mikulovicím až po soutok s Olešnicí (km 1,4) teče kolem jejího západního okraje, když hranici oblasti tvoří zhruba souběžná silnice I/44. Na území CHKO se nachází celkově 22 maloplošných chráněných území, s vlastním korytem Bělé i její nivou ale žádné z nich přímo nesousedí. CHKO Jeseníky je územně i linií hranic totožná s Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). Z chráněných živočichů žije na horním toku Bělé vranka pruhoploutvá.

Charakter koryta řeky je celkově mnohem stabilnější, než u toků srovnatelné vodnosti na beskydské straně povodí, přesto i zde si řeka Bělá pro zajištění své trasy koryta vyžádala postupně řadu úprav. Bylo to způsobeno zahušťující se zástavbou v úzkém údolí a jeho celkovým hospodářským růstem již od poloviny 19. století. Požadavek na stabilitu trasy si vynutily účinky povodní, které tudy koncem 19. a začátkem 20. stol. proběhly. Od r. 1890 je Bělá jedním z prvních míst v celém českém povodí Odry, kde se začaly soustavně a pravidelně sledovat na vodočtu vodní stavy. Od téže doby si následky povodní vynutily systematičtější zásahy do toku. V horských tratích Bělé se ve větším rozsahu začalo provádět formou hrazení bystřin, lokální úpravy si na ni vyžádala i výstavba četných jezů, vzdouvajících vodu pro hydroenergetické využití. Počet jezů v tu dobu se pohyboval kolem dvaceti, energie vodní síly využívaly tehdy malé i větší provozovny a průmyslové podniky, ležící po celé délce řeky.

Ve větším rozsahu a v souvislejších úsecích se rozběhly úpravní práce po povodni v r. 1903, která zvláště ničivě postihla území jesenicko – vidnavského prostoru a podhůří Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor 1 . Důsledky této povodně si vynutily regulace řeky Bělé, která proběhla v letech 1908 – 1911, přes vlastní město Jeseník celkově na délce 2,5 km, (obdobně se úpravy prováděly i na stejně postiženém Staříči). Všude to bylo s obnovou souběžných komunikací, mostních a říčních objektů. Postupným prodlužováním ůpravy toku směrem po (na Písečnou) ale i proti vodě (na Bělou p/P) se stalo, že v r. 1928 byla Bělá na území města kompletně upravena. Většinou se jednalo o úpravy těžkého typu s řadou opěrných zdí a s dlažbou na svazích koryta, takže po pozdějších opravách (po povodni r. 1940) byla Bělá do doby osmdesátých let min. století takto zregulována až z 90%.

V této podobě koryto řeky víceméně setrvalo - včetně krušných let válečných a následujících 50 let zanedbávané údržby - až do povodně v r. 1997. Četnost výskytu této povodně tehdy přesáhla úroveň 100leté vody, při níž došlo k téměř úplné destrukci opevňovacích prvků na toku. Vzniklý stav si vyžádal kompletní obnovu a doplnění úprav a obnovní práce probíhaly po dobu přibližně 10 let (do r. 2008). V současné době na Bělé z délky 31 km (mimo pramennou oblast pod Videlským sedlem) zůstává v přirozeném stavu bez úprav pouze 2,1 km v pěti kratších úsecích, přičemž nejdelší z nich je v místě uvedeného zlomu sklonu dna mezi Písečnou a Mikulovicemi. Provedené úpravy se staly nezbytností pro zachování životaschopnosti osídlení v údolí a pro jeho další hospodářský rozvoj 2 . Zkapacitněné koryto Bělé skýtá okolnímu prostoru ochranu v okresním městě Jeseníku na padesátiletou vodu (kapacita koryta činí 130 m3/s nad Staříčem a 160 m3/s pod Staříčem), ostatní obce, jejichž zástavba je spíše rozptýlená, mají ochranu před vodou dvacetiletou. Součástí všech funkčních úprav toku je i velký počet spádových objektů (82 stupňů balvanitých skluzů a prahů), které podélný profil řeky stabilizují. Fixace dna toku využívá i četné skalní výchozy v horní polovině toku Bělé, které vytváří vesměs jeho rulové skalní podloží. Pro zpřírodnění průtočného profilu a zlepšení poměrů pro život ryb v upraveném korytě a pro zlepšení jeho biologického stavu bylo v některých úsecích dno toku doplněno pohozem balvany.

Energetický potenciál řeky Bělé byl využíván nejen v dřívějšku, ale jeho pozdější renesance na Bělé nastala i v nedávné době po ropném šoku v polovině sedmdesátých let minulého století. Dnes na Bělé existuje 14 jezů, z nichž u 13 je vybudována malá vodní elektrárna. Po povodni z r. 1997, kdy jezy bylo třeba vesměs opravit, rekonstruovat či obnovit, podstatná jejich část byla vybavena rybími přechody, aby tak netvořily migrační překážky pro živočichy vázané na vodu.

Záplavové území podél řeky se kolem ní soustřeďuje na užší pruh s minimálním šířkovým rozsahem. Aktivní zóny tohoto území, v nichž další rozvoj zástavby by měl být v dalším eliminován, se vyskytují v omezeném rozsahu jen v dolní trati (Písečná).

V souvislosti s povodňovou ochranou na Bělé je třeba zmínit i prognózování povodňových průtoků, které na ní správce toku v posledních letech praktikuje. Ačkoliv Jesenicko leží mimo vlastní jádro Vodohospodářské soustavy povodí Odry, které jinak je za povodní do značné míry operativně řiditelné pomocí prvků této soustavy 3 , po zkušenostech r. 1997 bylo na Bělé zavedeno předpovídání povodní pomocí srážko-odtokového modelu. Výsledky prognóz jsou využitelné pro povodňové komise obcí i města Jeseníku.

Na Bělé neexistuje žádná větší akumulace vody v podobě údolní nádrže a vzhledem ke konfiguraci úzkého údolí o vysokém sklonu ani akumulace ve formě rybníků. Veškeré užívání vod v podobě odběrů vody bylo a je vázáno vesměs jen na vlastní tok. Z hlediska vodohospodářské bilance je situace na řece vyrovnaná, existuje zde jen několik významnějších odběrů vody (vodárenských - Borový a Šumný potok), které jsou odváděny potrubím do spotřebišť, odkud se po vyčištění čistírnou odpadních vod v České Vsi (koncentrující většinu komunálních odpadních vod v údolí Bělé a Staříče) vrací zpět do toku.

Kvalita vody na Bělé je celkově klasifikována II. třídou jakosti jako jen mírně znečištěná. jako voda mírně znečištěná.


Mapa


Fotogalerie

  • 29/1 Horní část údolí Bělé z Červené hory (1333 m n.m.) v Hrubém Jeseníku při pohledu směrem po toku

  • 29/2 Bělá pramení pod Videlským sedlem a po přibližně 3 km od pramene vtéká do stejnojmenné obce (Bělá pod Pradědem, km 28,2)

  • 29/3 Obec je v horní části významným rekreačním místem Jesenicka (Horní Domašov, km 27,0 - po toku)

  • 29/4 Staré úpravy koryta bylo nutno po povodni r. 1997 téměř na celé délce řeky zcela obnovit (úsek pod ústím Červenohorského potoka, km 25,7)

  • 29/5 Obnova úprav v sevřeném údolí trvala více než 10 let a obnova jednoho z posledních úseků proběhla v Jeseníku - Bukovicích (km 20,5 - po toku)

  • 29/6 Souběh Bělé se silnicí I/44 přes město Jeseník (km 18,5 - po toku)

  • 29/7 Údolí Bělé v úseku nad městem Jeseník, pohled údolím z lázeňské „kolonády“ směrem proti vodě

  • 29/8 Vodní tvrz v Jeseníku, jedna z nejstarších památek regionu, je vázána k řece Bělé tím, že z ní byl příkop okolo tvrze napájen vodou. Po rekonstrukci památky (1970 -82) se příkop dnes nachází jako suchý jen v parkové úpravě

  • 29/9 Opěrné zdi na pravém břehu chrání v městě Jeseníku promenádní chodník a spodní partie parku pod Křížovým vrchem (km 17,75 - po toku)

  • 29/10 Obnovený spádový stupeň s rybím přechodem pod zaústěním potoka Staříče (Jeseník, km 16,7)

  • 29/11 Šikmý most u „Technických služeb" (km 16,1 - po toku) byl povodní z r. 1997 stržen a byl nahrazen zcela novým objektem

  • 29/12 Pod okresním městem Jeseník se údolí Bělé rozevírá a napojuje na jižní okraj Slezské nížiny v Polsku (pohled z Lázní Jeseníku po vodě směrem k České Vsi, Mikulovicím a česko – polským státním hranicím)

  • 29/13Dno Bělé je na horním konci České Vsi po obnově úpravy koryta stabilizováno nízkými prahy (km 14,5 - proti vodě)

  • 29/14 Jízek na dolním konci České Vsi pro malou vodní elektrárnu (km 13,0) je vybaven pérovou klapkou, která se má automaticky sklápět při zvyšování hladiny za povodní

  • 29/15 Přívalové povodně mohou způsobit záplavy, které s dostatečnou průtočností hlavního recipientu území přímo nesouvisí. Příkladem je povodeň v roce 2010, která postihla obec Písečná, jíž řeka Bělá protéká (km 10,6 - po toku)

  • 29/16 Přirozená peřejnatá trať Bělé mezi Písečnou a Mikulovicemi, kde se ve vztahu k navazujícím úsekům podélný sklon koryta na délce 1,5 km lokálně zvyšuje až na 10 ‰ (km 7,5 – 9,0)

  • 29/17 Jez V Širokém Brodě s půdorysně šikmou přelivnou hranou (km 7,5) vzdouvá vodu pro malou vodní elektrárnu

  • 29/18 Účelem jezu na horním okraji Mikulovic (km 4,0) je mimo energetické využití malou vodní elektrárnou i odlehčování povodňových průtoků do krátkého pravobřežního říčního ramene

  • 29/19 Obnova regulace Bělé přes střed Mikulovic byla po povodni z r. 1997 provedena pomocí těžkého opevnění břehů (km 2,48 - proti vodě)

  • 29/20 Regulace byla protažena až pod zástavbu Mikulovic s ohledem na ochranu čistírny odpadních vod. Ta byla povodní r. 1997 značně poškozena (km 1,0 - proti vodě)

Copyright © 2016 Povodí Odry, státní podnik | Všechna práva vyhrazena | www.pod.cz .