Husí Potok

Husí Potok

Je hydrologicky odshora prvním levostranným přítokem střední Odry, který pramení nad obcí Větřkovice ve výšce okolo 505 m n.m. Jeho pramenná oblast spadá do prostoru připadajícímu k Vítkovské vrchovině, celková délka potoka od pramene k ústí činí 27,4 km a celý je ve správě státního podniku Povodí Odry. V horní polovině své délky od Větřkovic směrem k ústí protéká obcemi Dolejší Kunčice a Moravské Vlkovicemi většímu sídlu, Fulneku (s horní okrajovou částí Jerlochovic), přičemž prostor mezi zástavbou těchto obcí tvoří 1,5 až 3,0 km dlouhé meziúseky v zemědělsky využívané krajině s častými doprovodnými lesními porosty, které k nivě potoka přiléhají. Pod Fulnekem má potok obdobný ráz jen na přibližně 0,7 km, od vstupu do zástavby Stachovic směrem po vodě pak protéká přes dlouhé a souvisle osídlené území zástavby této obce a obce Hladké Životice a celkově na délce téměř 8 km (km 1,5 – 9,3). Dolní mezí tohoto úseku tvoří profil jezu, který byl v posledních letech zcela přebudován. Nahradil tak původní více než 50 let starý zchátralý objekt, na nějž je vázán odběr vody pro Moravskoslezskou vagónku Studénka. Odběr vody je stále ve funkci, a aby jez za povodní zpětně nevzdouval vodu, byl přebudován na objekt s pohyblivým hrazením, tvořeným pryžovým vakem. Mimo to pro zajištění jeho migrační prostupnosti vzhledem k živočichům vázaný na vodu je opatřen rybím přechodem, bohužel však s omezenou funkcí. Spodní trať potoka pod km 1,4 připadá svým charakterem k údolní nivě Odry, od křížení s tratí ČD Přerov – Bohumín (km 1,2) směrem k ústí pak k Chráněné krajinné oblasti Poodří.

Přes zástavbu uvedených obcí i města Fulneku byl potok upraven, aby probíhal ve stabilizované trase a skýtal okolí určitou ochranu před povodněmi. V horní polovině toku až po Fulnek tyto úpravy pocházejí z doby převážně z doby mezi světovými válkami, dodnes je udržován jejich stav průběžnými opravami a údržbou. V trati níže od Fulneku směrem po toku bylo nutno veškeré dřívější zásahy do koryta postupně obnovit a rekonstruovat. Zásadní přestavbou regulace prošla původně velmi zanedbaná trať přes vlastní město Fulnek, která bránila obvedení silnice I/47 mimo centrum s náměstím. Stalo se tak již koncem 70. let 20. stol., kdy potok byl v zúženém průtočném profilu na cca 1,1 km (mezi mosty km 10,0 – 11,1) zkoncentrován mezi prefabrikované opěrné zdi a odlážděn tzv. „trávobetony“ (polovegetační tvárnice). Úprava přes město byla dimenzována na tehdy návrhový průtok 50leté vody, použití prefabrikátů v ní nebylo ale šťastným řešením. Za ničivé povodně v r. 1997 došlo k jejich destrukci, takže opevnění svahů lichoběžníkového tvaru koryta bylo nutno po ní nahradit těžkou kamennou dlažbou do betonu. Nad touto městskou regulací byla s odstupem několika let (2010) provedena návazně cca 0,5 km dlouhá regulace (km 1,1 – 11,6), která zlepšuje zabezpečenost zástavby před povodněmi v dolní části Jerlochovic.

Starší dílčí regulace provedené v dřívějšku níže po toku přes zástavbu obcí Stachovice a Hladké Životice doznaly v poslední době rovněž podstatných změn. Bylo tomu v době, kdy byla budovaná dálnice D1, která k údolí potoka kříží na úrovni jeho km 5,2. Rekonstrukční práce v korytě potoka měly souvislost se zkvalitněním navazující celkové infrastruktury obce, a po něm je tak Husí potok upraven až po dolní konec obce přibližně na 6,1 km délky. Regulovaná část skýtá zástavbě ochranu minimálně na 20letou vodu, zajímavostí je, že v důsledky dřívějšího vývinu trasy přibližně pod km 3,0, neteče potok tím nejnižším místem údolí, to tvoří jeden z melioračních příkopů. Inundace za extrémních povodní, převyšujících kapacitu koryta resp. souběžné hráze, tak mají asymetrický průběh směrem za pravý břeh.

Nutno připomenout ještě některé aktivity ve zcela horní části potoka, v jeho pramenné oblasti. V ní počátkem 70. let min. století z iniciativy zemědělského sektoru se prováděly meliorační práce a v rámci nich se provedla i úprava jeho horní trati v délce 1,3 km do podoby odvodňovacího příkopu. V návaznosti na to se vybudovaly i 4 malé vodní nádrže, které měly pokrývat potřebu vody pro závlahu 50 ha zemědělských pozemků místního JZD. Nádrže byly vybudovány, nikdy k tomu účelu nesloužily, ta situovaná na vlastním potoce byla převzata do správy obce, 3 na levostranném přítoku (největší z nich má celkový objem 157 tis. m3) byly v r. 2011 převzaty od Zemědělské vodohospodářské správy do péče s.p. Povodí Odry. Všechny slouží jen k sportovnímu rybolovu a krajinotvorným účelům. Na průběh povodní vzhledem k vysoké poloze v povodí mají vliv minimální.

Na Husím potoce mimo zmíněný odběr od jezu (km 1,5) žádný jiný významný již neexistuje. Kvalitu vody v potoce poněkud zhoršuje znečištění z obcí situovaných zejména nad Fulnekem (Větřkovice, Dolejší Kunčice, Vlkovice), které nemají čištění odpadních vod, toto čistění provozuje pouze město Fulnek vlastní čistírnou se zaústěním v km 9,2.


Mapa


Fotogalerie

  • 04/1 Pramenná oblast Husího potoka nad km 26,0

  • 04/2 Hráz malé vodní nádrže Větřkovice na levostranném přítoku Husího potoka

  • 04/3 Upravená trať přes Větřkovice

  • 04/4 Pohled z mostu km 11,0 ve Fulneku (směrem po vodě)

  • 04/5 Městská úprava potoka v opěrných zdech přes Fulnek

  • 04/6 Husí potok pod soutokem s Gručovkou (směrem proti vodě)

  • 04/7 Pod přemostěním dálnice D1 v Hladkých Životicích

  • 04/8 Upravený úsek na dolním konci Hladkých Životic (km 2,7)

  • 04/9 Vakový jez v km 1,5 zajišťující odběr vody pro MSV Studénka

  • 04/10 Výustní trať potoka v údolní nivě Odry

Copyright © 2016 Povodí Odry, státní podnik | Všechna práva vyhrazena | www.pod.cz .