Opavice

Opavice

Řeka Opavice (dřívější název také Zlatá Opavice) je levostranným přítokem řeky Opavy, který pramení na jihozápadních svazích Příčného vrchu ve výšce 850 m n.m. ve Zlatohorské vrchovině, navazující na Hrubý Jeseník. Opavice ústí do řeky Opavy v Krnově v 311 m n.m. Celková její délka od pramene k ústí činí 35,6 km, její správa je dělená, když převažující část od zaústění po přítok Tisové (km 26,7) spravuje státní podnik Povodí Odry, horní pramennou část (km 26,7 – 35,6) pak Lesy České republiky.

Podélný sklon Opavice se (bez ovlivnění spádovými stupni a jezy) na dolním toku pohybuje kolem 5 ‰ a výše nad Městem Albrechtice (nad km 15,0) až po soutok s Tisovou vzrůstá na 10‰ .

Z větších přítoků s povodím nad 10 km2 ústí do Opavice potoky (odshora) Komora, Burkvízský potok a Mohla. Mimo již uvedené Město Albrechtice a Krnov protéká řeka ve střední trati obcemi Spálené, Holčovice a Hynčice, v pramenné oblasti pak Heřmanovicemi. Nespadá do žádné z chráněných krajinných oblastí (CHKO), pouze ve zcela horním úseku její trasa s východní hranicí CHKO Jeseníky krátce sousedí. Jde-li o chráněné živočichy je Opavice biotopem střevle potoční a obou druhů vranek, na dolním toku pod Městem Albrechticemi je souvisle osídlena rakem říčním a ledňáčkem. Rybí společenstvo má mezi km 0,0 - 15,0 charakter lipanového pásma, populace pstruha obecného svým výskytem zasahuje výše pak až k pramenné oblasti.

Charakter Opavice je stejně jako u ostatních podhorských toků jesenické oblasti dotčen značným rozsahem úprav jejího koryta, které byly iniciovány průběhem největších povodní, které se zde na konci 19. i 20. století vyskytly. Úpravy začaly na samém závěru 19. stol. postupem z obou stran. Nejdříve (1891) to bylo zdola v Krnově, kde potřeba ochránit zástavbu města před povodněmi se jevila tehdy nejnaléhavěji. Současně se projevovala snaha řeku stabilizovat - a zabránit jejímu divočení - i odshora v pramenné oblasti nad obcí Spálené systémem hrazení bystřin. Teprve návazně (1906 – 1923) pokračovaly úpravy v sevřeném a zastavěném údolí přes obce Holčovice, Hejnov a Hynčice, ležící v mezilehlém úseku. Ještě později to pak bylo přes Město Albrechtice a v úseku přes Krnov, který těsně navazuje na výustní trať (1931 - 32). Zde regulační zásahy bylo nutno provést i opakovaně.

V trati mezi Krnovem a Městem Albrechticemi tvoří řeka již z dob rozdělení Slezska (v 18. stol.) na deseti kilometrech "mokrou" státní hranici s Polskem (km 3,1–13,1). Zde se během celého vývoje spíše prováděly jen sporadické a místní regulační zásahy, sledující směrovou stabilitu toku a tím stabilitu polohy státních hranic.

Jako na Bělé a tocích horní Opavy, jejichž povodí s povodím Opavice sousedí, tak i zde na Opavici vedla povodeň v r. 1997 k téměř úplné destrukci všeho, co zde bylo (snad až na výustní úsek přes Krnov) pro stabilitu toku a povodňovou ochranu předtím kdy provedeno 1 . Dnešní podoba řeky je na téměř celé její délce výsledkem následné totální obnovy upravených úseků, kterou bylo nutno v období let 2000 – 2002 provést. Opavice protékající zastavěnou oblastí je tak upravena na téměř 100 % délky, ve víceméně přirozeném stavu zůstávají jen velmi krátké úseky. Obnova v údolí se týkala nejen vlastního toku, opevnění břehů, opěrných zdí, či říčních objektů, ale i souběžných komunikací po obou stranách, inženýrských sítí a částečně i zástavby, pokud byla povodní stržena nebo staticky významně narušena. Kapacita provedených úprav koryta je přes zástavbu obcí na dvacetiletou vodu, jen přes Krnov v dolním úseku skýtá úroveň ochrany prakticky na vodu 100-letou. Součástí obnovy byla výstavba i značného počtu nových spádových objektů, celkově je dnes zde asi 55 prahů a 75 spádových stupňů. U většiny vyšších stupňů bylo součástí jejich obnovy i zřízení rybích přechodů, čímž byly odstraněny migrační překážky, které předchozí podoba objektů často působila. Na Opavici jsou ve funkci i dva jezy, jeden polského uživatele v hraničním úseku (km 13,1) a druhý v Městě Albrechticích (km 13,9).

Záplavové území na řece se po provedení úprav po r. 2000 a po zkapacitnění koryta na 20-letou vodu po téměř celé její délce co do plošné rozlohy významně změnilo. Úpravami se prakticky vyloučila tzv. jeho aktivní zóna, nejnebezpečnější prostor, kde jinak nelze rozvíjet žádnou novou výstavbu a nové hospodářské aktivity. Záplavové území pro vody vyšší (nad 20-letou vodu) se soustřeďuje vesměs na užší územní pruh kolem řeky. Větší potenciální rozliv hrozí v hraničním úseku jen na polském území v místě odklonu státní hranice těsně nad Krnovem, a v prostoru zaústění Burkvízského potoka (kolem km 10,5), zde na obou březích, českém i polském.

Na řece Opavici nebo v její údolní nivě neexistují žádné větší akumulace vody ať již v podobě nádrží nebo rybníků. A podle starších podkladů vodní plochy tohoto druhu nikdy zde neexistovaly ani v minulosti. Údolní niva řeky je totiž poměrně úzká a sklonově „strmá“, takže celková konfigurace terénu výstavbu těchto zařízení o objemu, který by měl větší význam, ani neumožňovala.

Rovněž z hlediska vodohospodářské bilance neexistuje přímo na toku Opavice žádný větší nadlimitní (nad 0,5 l/s) uživatel, odebírající vodu přímo z toku 2 . Evidována jako nadlimitní jsou pouze vypouštění, a to ze dvou místních čistíren odpadních vod - z Města Albrechtice a z nemocnice Krnov, jež ovlivňují kvalitu vody v řece.


Mapa


Fotogalerie

  • 11/1 Horní úsek Opavice přes Heřmanovice nad km 26,7 spravují LČR (km 33,1 – proti vodě)

  • 11/2 Soutok s Tisovou (přítok zprava) je místem hranice správy mezi LČR a státním podnikem Povodím Odry (most v km 26,7)

  • 11/3 Koryto Opavice v horní části toku bylo povodní v r. 1997 zcela přetvořeno do nestabilní říční brázdy

  • 11/4 Koryto bylo po destrukci třeba v následujícím desetiletí (2008) nově stabilizovat úpravou na 20-letou vodu (oba snímky v obci Spálené, km 25,4 - směrem proti vodě)

  • 11/5 Rovněž přes intravilány na sebe navazujících obcí Hynčice – Hejnov – Holčovice byla po povodni v r. 1997 provedena úplná obnova regulace koryta (km 22,1)

  • 11/6 Obnovené spádové stupně na řece Opavici byly vesměs vybaveny nově i rybími přechody (km 21,5)

  • 11/7 Úsek s jezem v Městě Albrechtice (km 13,9 - po toku)

  • 11/8 Řeka Opavice ve své dolní třetině na 10 km délky tvoří státní hranice mezi ČR a PR, barokní zámek v Linhartovech leží v její bezprostřední blízkosti (cca km 10,0 – po toku)

  • 11/9 Soutok Opavice s Burkvízským potokem (km 10,6 – proti vodě) spadá do úseku, který tvoří státní hranice mezi ČR a PR.

  • 11/10 Těžké opevnění pravostranného českého břehu podél obce Opavice (km 7,1 – proti vodě)

  • 11/11 Údolí Opavice nad Krnovem (proti vodě, v ose záběru) s podhůřím Hrubého Jeseníku (v pozadí)

  • 11/12 Limnigrafická stanice na Opavici v Krnově je situována na levém břehu upravené městské trati (km 1,7)

  • 11/13 I výustní trať Opavice byla za povodně v r. 1997 extrémně namáhána (vracení inundovaných vod z levobřežního prostoru v km 0,3 za klesajícího průběhu povodně)

  • 11/14 Stejný úsek 10 let poté (r. 2008) po pročištění a opravě koryta

Copyright © 2016 Povodí Odry, státní podnik | Všechna práva vyhrazena | www.pod.cz .