Řeka Osoblaha - v dřívějších dobách rovněž nazývaná Osa - je povodím i vodností největším tzv. okrajovým přítokem Odry, tedy přítokem, který do Odry ústí mimo území České republiky v Polsku. Pramení na svazích Kutného vrchu ve výšce 715 m n. m. a ve svém dolním profilu protéká státní hranici mezi ČR a Polskem u obce Studnice v 205 m n.m. Celková její délka na území ČR je 35,7 km, v Polsku do Odry ústí poblíž Krapkowic. Na území ČR má Osoblaha dělenou správu, její převažující úsek odspoda (km 0,0) po most v Petrovicích (km 33,3) spravuje státní podnik Povodí Odry, výše ležící bystřinnou trať pak Lesy ČR.
Podélný sklon Osoblahy bez ovlivnění spádovými stupni a jezy se v její spodní části pohybuje od 3 do 6 ‰, ve vyšší trati nad zaústěním potoka Mušlov pak 9 až 15 ‰ 1. Do Osoblahy ústí z větších přítoků odshora Svinný potok, potok Mušlov, Liptaňský potok, Povelický potok a dále přítoky Lužná, Hrozová a Prudnik. Ze sídel, která na řece nebo v její bezprostřední blízkosti leží, jsou to obce Petrovice, Jindřichov, Dívčí Hrad, Dolní Povelice, Bohušov a Osoblaha.
Řeka nespadá do žádné z chráněných krajinných oblastí, Osoblažský výběžek je však jako celek z hlediska ochrany přírody řazen k evropsky významným lokalitám. Chráněnými živočichy, kteří se v řece vyskytují, jsou mihule potoční, střevle potoční a vranka pruhoploutvá, hnízdí zde i ledňáček. Mezi technické památky, ležící v její blízkosti, je řazen dům „u potoka“ (č.p. 115) v Petrovicích.
Charakter Osoblahy odpovídá tokům spíše s menším podélným sklonem dna v podhorských oblastech, přecházejícím do nížin, v jejím případě do nížiny Dolnoslezské, která sem zasahuje z Polska. V horní trati (nad asi km 20) ale protéká úzkým údolím, do něhož je směstnána hustá zástavba včetně souběžných komunikací. V těchto místech včetně horní trati byly úpravy koryta v minulosti vyvolány důsledky povodní z konce 19. stol. v r.1880 a zejména pak té z r. 1903, která Vidnavský a Osoblažský výběžek zasáhla zvláště výrazně. Souvislejší regulace započaly již v r. 1906 a trvaly do r. 1932. Ve větším rozsahu tehdy byly prováděny i úpravy horní trati v podobě hrazení bystřin (kolem r. 1930). Řeka do 2. světové války byla tak zregulována obdobným způsobem, jako druhý největší z okrajových přítoků Odry v sousedícím povodí, řeka Bělá, to znamená téměř z 90 % svojí délky.
Osoblaha je snad jediným tokem v povodí Odry, který byl v minulosti velkoryse regulován také ve volné krajině i mimo zástavbu. Bylo tomu např. na dolní části toku od státních hranic proti proudu po obec Bohušov. Důvodem k tomu byla snaha o lepší využití vlhkých luk v nivě řeky, snaha je odvodnit a zajistit přístup na ně. Iniciativa k tomu vzešla od „Vodního družstva pro úpravu řeky Osy“, které z popudu pobřežníků existovalo za 1. republiky po dobu více než 25 let 2 .
Účelem úprav byla i snaha o energetické využití toku, k čemuž byla vybudována řada jezů s náhony k pohonu mlýnů a menších provozoven. Rozsah úprav a jejich směrové i sklonové uspořádání jsou v podstatě od doby jejich provedení zachovány dodnes.
Úpravy Osoblahy byly po svém provedení poškozovány povodněmi, zejména tou v r. 1940, po níž technický stav koryta se poté ještě zhoršil koncem válečných let. Osoblažsko jako celek bylo tehdy těžce poškozeno jak válečnými událostmi - Ostravskou operací, která tudy v hlavním proudu ve svých počátečních fázích probíhala - ale i odsunem původního německého obyvatelstva po válce. Jedno s druhým se promítlo i do péče o základní fondy, vybudované na tocích v předchozí době. Mimoto jezy, které na nich existovaly, po r. 1945 přestaly být využívány a vesměs byly opuštěny. Jejich stabilizační funkci přitom - nemělo-li dojít ke zničení provedených úprav - bylo nutno udržet. Opravy těchto objektů se podařilo na Osoblaze přece jen postupně prosadit, obnova některých z nich ale probíhala až v 60. a 70. letech minulého století. Z původních 13 jezů, které na Osoblaze existovaly před r. 1939, je jich dnes ve funkci 5, z toho jeden na Petrovickém potoce (km 27,8 – jez Čajánek), zbývající čtyři (v km 4,8 – s malou vodní elektrárnou - v km 9,7 – Dubský, v km 10,2 – „obecní“ a km 12,7 – Povelický) na dolní Osoblaze. Na toku je udržováno celkem na 105 menších spádových objektů (z větší části i stabilizačních prahů) fixujících dno regulovaného koryta. K jejich opravám a obnově došlo i po poslední povodni z r. 1997.
Záplavové území kolem řeky Osoblahy se v horní trati (přes Jindřichov, Janov a Petrovice) soustřeďuje vesměs na úzký pruh kolem koryta a udržitelnost příznivého stavu odtokových poměrů zde představuje především požadavek na zajištění stability trasy toku, aby v úzkém údolí nedocházelo k ohrožování souběžných komunikací a zástavby. V dolní polovině řeky, kde se niva poněkud rozšiřuje, rozšiřuje se i rozsah inundačního prostoru. Zástavba obcí Osoblaha, Bohušov, Dolní Povelice a Dívčí Hrad má tady ochranu na přibližně dvacetiletou povodeň, což dostačuje charakteru osídlení, které tyto obce představují. Větší plošný rozsah rozlivů při 20.leté četnosti výskytu povodně postihuje území ležící mezi intravilány obcí, území využívané jako zemědělská půda.
S odstupem doby, co byl tok upraven, se v současnosti projevila snaha v těchto v dřívějšku jen zemědělsky využívaných prostorách, tok po kratších dílčích úsecích revitalizovat, když tlak na jejich dostatečný stupeň ochrany před povodněmi pominul. Tak bylo v poslední době (2014 - 5) provedeno několik revitalizačních opatření v podobě inicializace meandrů, diverzifikace dna krátkými výhony, vytváření tůněk a slepých ramen, atd. (vše v km 0,0 – 11,3 v prostoru k.ú. města Osoblahy a Bohušova). Tyto revitalizace na Osoblaze patří zřejmě k nejrozsáhlejším na tocích v české části povodí Odry. V úsecích přes obce funkčnost úprav, jak byly v minulosti provedeny a jak zajišťují současnou povodňovou ochranu, však zůstává zachována.
Na Osoblaze nebo v její nivě neexistují žádné větší akumulace vody v podobě údolních nádrží nebo větších rybničních soustav. Rybníky na dolním toku sice v minulosti vybudovány byly 3 , postupem doby řada z nich ale ustoupila dřívějšímu zemědělskému využití a právě odvodnění podmáčených prostor bývalých rybníků bylo jedním z důvodů, proč byla řeka Osoblaha před necelými 100 lety soustavně regulována. Z většího rozsahu rybníků se do dnešní doby zachovaly pouze rybníky nad Bohušovem (Bohušovský a Filštejnský) a pak rybník v Dívčím Hradě a všechny dnes slouží místním rybochovným účelům.
Z hlediska vodohospodářské bilance neexistuje přímo na toku Osoblahy žádné větší nakládání s vodami, které by ji ovlivňovalo. Z bodových zdrojů znečištění je registrováno pouze vypouštění z čistírny odpadních vod v Jindřichově. Z kvalitativního hlediska je voda v Osoblaze k hraničnímu profilu hodnocena jako mírně znečištěná.
27/1 Horní trať Osoblahy nad ústí Mušlova (km19,0) nese rovněž název Petrovický potok. Úsek nad Petrovicemi (nad km 33,3) spadá do správy LČR
27/2 Břehy od vstupu do Petrovic jsou často lemovány starými, ale dosud funkčními opěrnými zdmi (km 31,7 - po toku)
27/3 Křížení řeky viaduktem trati ČD Krnov - Jeseník v Jindřichově ve Slezsku (km 24,3)
27/4 Charakter Osoblahy nad přítokem Mušlova (km 20,0 - proti vodě). Řeka zde byla regulována v době po 1. světové válce
27/5 Úsek na horním konci obce Dívčí Hrad (km 16,7 - proti vodě)
27/6 Rybník v Dívčím Hradě je situován pod obcí na levém břehu řeky (v km 14,7 – 15,2)
27/7 Některé původní kamenné stupně z meziválečného období byly po destrukci povodněmi v sedmdesátých letech min. století nahrazeny stupni larsenovými (km 13,6)
27/8 Zaústění Lužné do Osoblahy (km 10,1) pod Dolními Povelicemi
27/9 Průběh upraveného koryta přes obec Bohušov (km 8,0 - po toku)
27/10 Udržovaný úsek regulovaného toku přes obec Osoblahu s nízkými spádovými stupni (km 4,6)
27/11 Dolní trať pod Osoblahou je upravena do profilu dvojitého lichoběžníka (km 3,7 - po toku)
27/12 Soutok s levostranným přítokem Prudnik se nachází 0,4 km na místem, kde Osoblaha kříží státní hranice a opouští území ČR