Ropičanka

Ropičanka

Ropičanka, často také nazývaná místním názvem Řeka, je plochou povodí (36,7 km2) nejmenší tok z těch, co jsou zahrnuty do atlasu. Je levostranným přítokem Olše, do níž ústí v 270 m n.m. v horní části města Českého Těšína. Pramení ve výšce 840 m n.m. pod vrcholem kopce Ropice v Moravskoslezských Beskydech. Celková délka toku od pramene k ústí činí 16,5 km. Ropičanka má dělenou správu, když její spodní část od ústí do Olše po spádový stupeň (km 8,3) těsně nad tzv. rozdělovacím objektem ve Smilovicích (km 8,1) spravuje státní podnik Povodí Odry a výše ležící úsek po pramen je v péči Lesů České republiky (LČR).

Tok Ropičanky je bystřinné povahy a je charakteristický, jako většina beskydských toků, značnou rozkolísaností průtoků. Přirozený podélný sklon dna se pohybuje od ústí po Vělopolku (přítok v km 3,4) v rozmezí od 7 a ž 8 ‰, výše pak v procentech. Protéká poměrně hustým osídlením, což spolu se skutečností, že je z ní provozován převod vody do sousedního povodí Stonávky, je důvodem, že tento menší potok byl zařazen mezi tzv. významné toky (ve smyslu znění zákona o vodách).

Ropičanka protéká odshora zástavbou obcí Řeka, Smilovice a Ropice, a na dolním konci okrajem města Českého Těšína. Zvláště v dolním úseku (km 0,0 – 2,6) probíhá komplikovaným územím charakterizovaným příměstskou průmyslovou zónou s křížením četných inženýrských sítí a spletitě trasovaných komunikačních spojení. Jedná se mj. o křížení s tratí ČD Bohumín – Mosty u Jabl., tratí Český Těšín - Frýdek-Místek, silnicemi I/11 a II/468, včetně jejich vzájemného propojení a propojení s dalšími obslužnými komunikacemi (Tovární ul., atd.).

Ropičanka ve své horní části od mostu silnice vedoucí z obce Řeka směrem na Guty (nad km 11,4) až k prameni spadá do Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy, která je územně i hranicí totožná s Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Jde-li o rybí společenstvo, má typickou druhovou skladbu pstruhového pásma s vysokou početní dominancí vranky pruhoploutvé a pstruha potočního.

I na ní jakožto na dravém bystřinném toku, trpícím směrovou i výškovou nestabilitou, byly prováděny již od počátku 20. století četné úpravy a vybudovány stabilizační objekty v korytě, a to v úseku jak spravovaném dnes s.p. Povodí Odry, tak i LČR 1 . Úpravy byly prováděny postupně a v různé době a s různou mírou začlenění do přirozeného rázu toku.

Nejvýznamnější zásahy do koryta proběhly v osmdesátých letech 20. stol. jako důsledek povodní z předchozího desetiletí (zejména v letech 1972 a 1974). Přibližně do téhož období spadá i zřízení převodu vody z Řeky do Stonávky ke zvýšení vodohospodářského potenciálu povodí Stonávky, kde již předtím byla vybudována údolní nádrž Těrlicko. V 70.letech bylo totiž rozhodnuto o výstavbě nového energetického zdroje na severní Moravě v povodí Olše – Elektrárny Dětmarovice (EDĚ), a jemu bylo třeba zajistit i potřebný zdroj vody. Řešení se naskytlo v podobě kompenzačního hospodaření již existující údolní nádrže Těrlicko k níže situovanému profilu jezu na Olši v Dětmarovicích 2 , přičemž patřičnou zabezpečenost odběru vody byl proto nutno zvýšit zřízením převodu. Součástí něj je rozdělovací objekt na Ropičance (jez s pohyblivým segmentovým uzávěrem v km 8,3) a 1,9 km dlouhý otevřený přivaděč do Černého potoka, pravostranného přítoku Stonávky, na níž nádrž níže pak leží 3 .

V důsledku všech úpravních opatření, které již předtím byly provedeny v minulosti pro směrovou stabilizaci toku a ke zvýšení průtočné kapacity, Ropičanka tak dnes skýtá okolnímu území dostatečný stupeň ochrany před povodněmi, stupeň přiměřený jeho povaze

V údolí Ropičanky i v jejím povodí neexistuje žádná významnější akumulace vody, která by měla na její průtokové poměry větší vliv. Po stránce celkové vodohospodářské bilance vykazuje její průtokový režim k ústí (do Olše) určitý úbytek způsobovaný zmiňovaným převodem. Kvalita vody je v Ropičance, sledovaná a vyhodnocena v jejím ústí jako vcelku uspokojivá, žádný významný bodový zdroj znečištění není výše v jejím povodí registrován.


Mapa

  • Mapa řeky Ropičanky

Fotogalerie

  • 24/1 Ropičanka má dělenou správu toku, horní bystřinářsky upravenou trať nad km 8,3 spravují LČR (km 9,3 v obci Smilovice – proti vodě)

    24/1 Ropičanka má dělenou správu toku, horní bystřinářsky upravenou trať nad km 8,3 spravují LČR (km 9,3 v obci Smilovice – proti vodě)

  • 24/2  Rozhraní správy mezi LČR a s.p. Povodí Odry tvoří spádový stupeň (v pozadí) na konci vzdutí od rozdělovacího objektu ve Smilovicích (km 8,1)

    24/2 Rozhraní správy mezi LČR a s.p. Povodí Odry tvoří spádový stupeň (v pozadí) na konci vzdutí od rozdělovacího objektu ve Smilovicích (km 8,1)

  • 24/3 Mezi významné toky byla Ropičanka zařazena proto, že z ní existuje převod vody do sousedního povodí Stonávky. Převod, sloužící ke zvýšení potenciálu vodnosti k přehradnímu profilu nádrže Těrlicko, funguje pomocí rozdělovacího objektu s pohyblivým segmentovým hrazením

    24/3 Mezi významné toky byla Ropičanka zařazena proto, že z ní existuje převod vody do sousedního povodí Stonávky. Převod, sloužící ke zvýšení potenciálu vodnosti k přehradnímu profilu nádrže Těrlicko, funguje pomocí rozdělovacího objektu s pohyblivým segmentovým hrazením

  • 24/4 Od rozdělovacího objektu vede umělé koryto otevřeného přivaděče, jehož prostřednictvím se převádí průtoky vody  Ropičanky do povodí Stonávky s údolní nádrží Těrlicko

    24/4 Od rozdělovacího objektu vede umělé koryto otevřeného přivaděče, jehož prostřednictvím se převádí průtoky vody Ropičanky do povodí Stonávky s údolní nádrží Těrlicko

  • 24/5 Spodní úsek  Ropičanky na okraji Českého Těšína je spojen s řadou křížení významných komunikačních spojů. K nejvýznamnějším patří mosty železničních tratí Bohumín – Žilina a Frýdek - Místek – Český Těšín (km 2,6 v Ropici).

    24/5 Spodní úsek Ropičanky na okraji Českého Těšína je spojen s řadou křížení významných komunikačních spojů. K nejvýznamnějším patří mosty železničních tratí Bohumín – Žilina a Frýdek - Místek – Český Těšín (km 2,6 v Ropici).

  • 24/6 Nová křížení s Ropičankou vyvolala výstavba rychlostní komunikace R48 a rampy jejího propojení se silnicemi  I/11 a II/468 (km 1,25)

    24/6 Nová křížení s Ropičankou vyvolala výstavba rychlostní komunikace R48 a rampy jejího propojení se silnicemi I/11 a II/468 (km 1,25)

  • 24/7 Ropičanka nad městskou zástavbou Českého Těšína doznala značných úprav po úplné destrukci povodněmi v letech 1972 a 1974 (km 0,6 – proti vodě)

    24/7 Ropičanka nad městskou zástavbou Českého Těšína doznala značných úprav po úplné destrukci povodněmi v letech 1972 a 1974 (km 0,6 – proti vodě)

  • 24/8 Ropičanka ústí do řeky Olše zleva těsně pod stabilizačním stupněm a nad ním situovaným polským jezem (snímek proti vodě)

    24/8 Ropičanka ústí do řeky Olše zleva těsně pod stabilizačním stupněm a nad ním situovaným polským jezem (snímek proti vodě)

Copyright © 2016 Povodí Odry, státní podnik | Všechna práva vyhrazena | www.pod.cz .