Staříč

Staříč

Potok je levostranným přítokem řeky Bělé, do níž ústí v dolní části okresního města Jeseník na kótě cca 420 m n.m. Pramení v nadmořské výšce 950 m n.m. pod hřebenem vybíhajícím z vrcholu Smrku (1127 m n.m.), jenž vytváří jižní okraj Rychlebských hor. Jeho celková délka od pramene k ústí je 14,5 km, z toho spodní část (km 0,0 – 8,5) spravuje státní podnik Povodí Odry, výše ležící úsek, tzn. od soutoku s Ramzovským potokem je po pramen ve správě Lesů České republiky. Mimo Jeseník protéká Staříč zástavbou obcí Lipová Lázně a v horní trati Horní Lipovou. Na dolních 8,5 km délky potok Staříč probíhá až ke svému ústí podél hranice Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, v těsné jeho blízkosti se nenachází žádná přírodní památka ani rezervace. Podélný sklon podhorského toku je poměrně vysoký, bez započtení vlivů spádových objektů na něm vybudovaných se na dolních 8,5 km pohybuje okolo 10 ‰.

Staříč patří k typickým podhorským, avšak do značné míry stabilizovaným jesenickým potokům, na spodních 2/3 celé své délky téměř spojitě protékajícím zástavbou uvedených sídel, místy s souběžnými komunikacemi po obou březích koryta. Na tak malý tok je průtah zastavěným územím poměrně pestrý, mimo vesnické trati v horní části v Horní Lipové vede přes průmyslové plochy a městské panelové sídliště v Jeseníku, ale mezi nimi i úsekem přes lázeňský areál Lipové Lázní. Uvedené skutečnosti jsou důvodem, že potok je na celém úseku, který spravuje Povodí Odry, na 100% délky regulován. Dnešní stav je výsledkem rekonstrukce a úplné obnovy všech starších úprav, které pocházely z první třetiny 20. století, kdy byly provedeny v odezvu na povodeň z roku 1903. Starší úpravy bylo třeba po katastrofální povodni roku 1997 téměř zcela obnovit a doplnit, protože povodeň v onom roce, která za kulminačního průtoku převyšovala hodnotu 100leté vody o 50%, vedla tehdy téměř k úplné destrukci starého opevnění koryta. Stav toku po obnově a nově provedených protipovodňových opatřeních kapacitně skýtá okolnímu území dnes vesměs ochranu před 100letou vodou, pouze v některých částech Horní Lipové je jeho průtočnost na vodu 20letou.

O tom, jak potok protéká civilizačně exponovaným územím, svědčí skutečnost, že jej na dolních 8,5 km kříží na 100 různých přechodů, potrubních řadů či vedení, mimo to i 35 různých mostů, mostků a lávek a dno bylo nutno zde stabilizovat 146 spádovými objekty (prahy, stupni, balvanitými skluzy). Břehy potoka lemují na dlouhých úsecích i souběžné opěrné zdi.

Na potoce existují i četné odběry vody, většinou však ale jen menší, „podlimitní“ (menší než 6 tis.m3/rok). Ze sedmi dřívějších jezů na toku plní svoji klasickou vzdouvací funkci, zajišťující odběr vody z něj, jen dva, jeden na okraji Jeseníku jako tzv. „Jez u rybníčka“ (km 2,0), druhý slouží k odběru vody pro pohon malé vodní elektrárny (majitel Matal) v Lázních Lipové (km 7,1). Vzdutí tohoto jezu je ovládáno pohyblivým vakovým uzávěrem na koruně přelivu. Zbývající z původních jezů převážně fungují již jen jako spádové objekty, zajišťující stabilitu podélného sklonu vodního toku.


Mapa


Fotogalerie

  • 30/1 Přemostění potoka viaduktem trati ČD Jeseník – Hanušovice v úseku spravovaném LČR

  • 30/2 Dělicí bod správy mezi Povodím Odry a LČR – soutok s Ramzovským potokem

  • 30/3 Oboustranná zástavba podél je po úpravě potoka chráněna v Lipové před 100letou vodou

  • 30/4 Most z doby před 2. světovou válkou (1931) v Lipové v km 7,2

  • 30/5Vakový jez na Staříči v Lipové

  • 30/6 Úsek podél lázeňského parku v Lipové Lázních (proti vodě)

  • 30/7 Souběh regulované trasy potoka podél panelové zástavby v Jeseníku

  • 30/8 Průtah upraveného koryta potoka výustním úsekem v Jeseníku

Copyright © 2016 Povodí Odry, státní podnik | Všechna práva vyhrazena | www.pod.cz .