Stružka

Stružka

Stružka patří z tzv. významných vodních toků v povodí Odry spíše k těm menším, a ač s plochou povodí jen 60 km2, přináleží co do ovlivnění lidskou činností a geneze zásahů do jejích odtokových poměrů k těm v povodí nejsložitějším 1 . Je tokem ležícím v nejspodnější části ostravsko-karvinské pánve a má poměrně malou orografickou členitost reliéfu, kdy je jím odvodňován prostor s rozmezím nadmořské výšky přibližně od 200 do 260 m n.m. Dnešní celková délka Stružky činí 14,2 km, místem „pramene“ je považován výtok z odkalovací nádrže Dolu Lazy. Původní přirozený pramen byl přitom situován do začátku 70.let min.století asi o 2 km výše proti toku v místní částí Orlové – Lazy, intenzivní důlní těžbou byl ráz tohoto plochého území zde přeměněn na účelové zdrže, mokřadní plochy a plochy důlních odvalů, čímž horní 2 km koryta toku zanikly.

I dolní zakončení potoka – ústí do Odry - nemá své místo a podobu takové, jak byl původní přirozený stav. Po rozmachu Nového Bohumína na rozhraní 19. a 20. stol. působila Stružka, tekoucí od Rychvaldu mezi N. Bohumínem a Skřečoní, rozvíjejícímu se průmyslu (areálu Železáren a drátoven) za povodní značné problémy, proto v 20.letech ji bylo třeba směrově odklonit, což se stalo směrem na Vrbici a do Odry přibližně v trase tehdejšího náhonu pro mlýn a Heřmanické rybníky. Zkrácením odtokové cesty z původních 10,5 na 4,3 km (tj. o 6,2 km) vzniklo odlehčovací rameno (později nazývané Vrbická Stružka), které postupně přebralo funkci hlavního toku. Místem odbočení z původní trasy, které zůstala funkce náhonu (tzv. Bohumínská Stružka), je současný vakový jez v Rychvaldě v km 4,3.

Druhým aspektem, který významně poznamenal poměry na Stružce, jsou vlivy poddolování. Potok téměř po celé délce spadá do dobývacího prostoru důlních závodů operujících jednak ve spodním úseku v prostředí s méně mocnými uhelnými slojemi ostravského karbonského souvrství (býv. Důl Heřmanice, Odra), nahoře pak s mocnějšími karvinskými (resp. petřvaldskými) vrstvami, jejichž vytěžení má na zemský povrch výraznější důsledky. Mezi nimi je krátký úsek (km 7,5 – 10,0), který dolováním zůstával téměř nedotčen. Doly ovlivňující Stružku od Orlové k ústí (pod km 13,5) ukončily těžbu přibližně před 20 lety (v 90.letech), nadále ale těžba probíhá nad Orlovou v horní pramenné oblasti potoka v poli dosud činného dolu Lazy.

V návaznosti na to, co bylo řečeno, lze ovlivněnou morfologii koryta Stružky celkově asi charakterizovat takto:

  • Úsek km 0,0 – 4,3 je tedy spodní tratí Stružky (tzv. Vrbická Stružka) od jejího ústí po rozdělovací objekt (jez) v Rychvaldě vzniknuvší zmíněnou přeložkou z 20.let, takže je umělým, ale do vegetace dnes zapláštěným korytem. To je nad zaústěním ohrázováno proti zpětnému vzdutí z Odry a. opatřeno v obci Vrbice opěrnou zdí proti vybřežení za povodní. Uvedená zabezpečení jsou od ústí provedena až k místu, kde v 90. letech byl přebudován 200 m dlouhý propust Stružky pod kolejištěm ČD ve Vrbici. Přebudován byl proto, že předchozími vlivy dolování ztratil pro povodně svoji dostatečnou průtočnost. Trať nad propustem až k jezu v Rychvaldě spadá v důsledku výskytu okolních mokřadů, sousedství Heřmanického rybníka a hnízdění tažného ptactva v něm do chráněné Ptačí oblasti „Heřmanský stav – Poolší“. Jez v Rychvaldě byl v poslední době přebudován (2008), mj. pohyblivé stavidlové hrazení bylo nahrazeno vakovým. Voda od jezu se převádí vpravo do Bohumínské Stružky a za nízkých vodních stavů z ní odbočením do Heřmanického rybníka (s trubním přechodem přes Stružku). Tím se do rybníka odvádí Stružkou vedené zasolené detritové důlní vody a rybník je akumuluje pro možnost vydávkování do Odry za vyšších průtoku.

  • Trať v km 4,3 - 12,4 tvoří meziúsek, který byl zásahy do koryta zasažen poněkud méně. Úpravy v stabilizované a příliš neměnící se původní přirozené trase tvoří místní odláždění břehů, paty svahů jsou často stabilizovány laťovými plůtky. Protože se zde jednalo o zásahy postupné, tok je na celém tomto více než 8 km dlouhém úseku přirozeně začleněn do krajiny, k čemuž příznivě přispívají souběhy se historickými rybníky - Velkým Cihelníkem (v délce 0,6 km), Podkostelním rybníkem (0,9 km) a Kališčokem (1,5 km). Na celé délce tohoto úseku se vyskytuje řada křížení toku různými vedeními a trubními přechody, rovněž je zde 26 mostů, mostků a lávek.

  • Úsek 12,4 – 14,1 je velmi úzce spojen s hornickým městem Orlová a ve své spodní části navíc s těžbou historických dolů Evžen, Žofie a Václav, které byly od 50. let 20.stol součástí velkodolu J.Fučík (ukončily těžbu koncem 90.let). Nad městem je ovlivňován jediným dosud činným dolem v tomto prostoru, Dolem Orlová - Lazy. Stružka byla přes Orlovou již za doby první republiky regulována, přes samotné centrum a pod náměstím v podobě 300 m dlouhého zaklenutého profilu. Ten vlivem poddolování doznal značné újmy a již během 50. a 60. let jeho havarijní stav hrozil destrukcí. Po letech odkladů v 2. pol. 80. let nakonec došlo za investičního přispění dolů k přeložce potoka v dotčeném úseku a rozčlenění délky zaklenutí do tří kratších částí a v nové trase. Mimo ovlivňování těžbou dolu v Lazích je osud Stružky dodnes spojen s báňskou činností existencí tzv.Vodní jámy Žofie (v místě býv. dolu), z níž jsou čerpány – a do Stružky vyústěny - slané důlní vody, aby se zabránilo jejich přeronu do nečinných důlních děl karvinské stále funkční části uhelného revíru.
Povodňová ochrana podél potoka má po vyřešení situace v dolní trati ve Vrbici (2013) a po přeložce koryta v Orlové (1986) všude přiměřenou úroveň, až na prostor kolem čistírny odpadních vod v Orlové – Porubě (cca km 11,0). Kromě již uvedeného převodu vody do Bohumínské Stružky a do dávkovací nádrže slaných vod (Heřmanického rybníka) nejsou k Stružce vázány žádné další významnější odběry vody. K profilu jejího ústí je bilanční úbytek z převodu kompenzován zásobením města Orlové a jejího bezprostředního okolí pitnou vodou ze zdrojů OOV, ležících mimo její vlastní povodí. Z hlediska kvality je voda ve Stružce na převažující délce stále hodnocená jako vod znečištěná až silně znečištěná, zejména pak v důsledku jejího anorganického zatížení slanými důlními vodami.

Mapa

  • Mapa řeky Stružky

Fotogalerie

  • 20/1 Laguna kalové nádrže u dolu Orlová – Lazy pro sedimentaci flotačních hlušin

    20/1 Laguna kalové nádrže u dolu Orlová – Lazy pro sedimentaci flotačních hlušin

  • 20/2 Jeden z portálů třech dílčích zaklenutí potoka v centru města Orlové

    20/2 Jeden z portálů třech dílčích zaklenutí potoka v centru města Orlové

  • 20/3 Charakter upraveného koryta mezi Rychvaldem a Orlovou zabezpečeného v patě svahu laťovými plůtky

    20/3 Charakter upraveného koryta mezi Rychvaldem a Orlovou zabezpečeného v patě svahu laťovými plůtky

  • 20/4 Dochovaný objekt původního mlýna na Stužce, jehož náhon se ve 20.letech stal linií trasy odlehčení Stružky do Odry (Vrbickou Stružkou)

    20/4 Dochovaný objekt původního mlýna na Stužce, jehož náhon se ve 20.letech stal linií trasy odlehčení Stružky do Odry (Vrbickou Stružkou)

  • 20/5 Rozdělovací objekt v Rychvaldě je po rekonstrukci v r. 2008 hrazen vakovým uzávěrem

    20/5 Rozdělovací objekt v Rychvaldě je po rekonstrukci v r. 2008 hrazen vakovým uzávěrem

  • 20/6 Členění odběru vody z nadjezové trati rozdělovacího objektu – vpravo do Bohumínské Stružky, vlevo do Heřmanického rybníka

    20/6 Členění odběru vody z nadjezové trati rozdělovacího objektu – vpravo do Bohumínské Stružky, vlevo do Heřmanického rybníka

  • 20/7 Charakter Stružky podél Heřmanického rybníka mezi jezem v Rychvaldě a propustem trati ČD

    20/7 Charakter Stružky podél Heřmanického rybníka mezi jezem v Rychvaldě a propustem trati ČD

  • 20/8 Portál obnoveného propustu pod kolejištěm trati ČD ve Vrbici

    20/8 Portál obnoveného propustu pod kolejištěm trati ČD ve Vrbici

  • 20/9 Zajištění zástavby ve Vrbici na levém břehu Stružky před vybřežením pomocí zdi

    20/9 Zajištění zástavby ve Vrbici na levém břehu Stružky před vybřežením pomocí zdi

  • 20/10 Upravený úsek Stružky pod zástavbou obce Vrbice

    20/10 Upravený úsek Stružky pod zástavbou obce Vrbice

Copyright © 2016 Povodí Odry, státní podnik | Všechna práva vyhrazena | www.pod.cz .