F.3. Posouzení nákladové efektivnosti jednotlivých opatření včetně ekonomických dopadů
F.3.1. Hodnocení opatření k naplnění cílů ochrany vod
F.3.1.1. Posouzení základních opatření
F.3.1.2. Doplňková opatření
F.3.2. Náklady na opatření nezbytná pro splnění požadavků právních předpisů Evropských společenství v oblasti vod a ekonomické důvody změn cílů, termínů dosažení dobrého stavu vodních útvarů nebo vyhlášení silně modifikovaných útvarů
F.3.2.1. Náklady na opatření nezbytná pro splnění požadavků právních předpisů Evropských společenství v oblasti vod
F.3.2.2. Ekonomické důvody změn cílů, termínů dosažení dobrého stavu vodních útvarů nebo vyhlášení silně modifikovaných útvarů

F.3. Posouzení nákladové efektivnosti jednotlivých opatření včetně ekonomických dopadů

V rámci této kapitoly se hodnotí efektivnost jednotlivých opatření navržených v programech opatření zajišťujících nebo podporujících veřejné zájmy při naplňování cílů ochrany vod (viz kapitola C.4).

K hodnocení jsou použity tyto podklady:

• Plán hlavních povodí České republiky
• Metodika hodnocení programu opatření (VRV, 2006)
• Metodický přístup k aplikaci čl. 4 Rámcové směrnice vodní politiky ES v plánech oblastí povodí (VRV, 2007)

F.3.1. Hodnocení opatření k naplnění cílů ochrany vod

Podle § 11 odst. 4 a 5, vyhlášky o plánování v oblasti vod, se tato opatření dělí na základní, kterými jsou:

• opatření naplňující stanovené cíle ochrany vod,
• opatření vyvolaná požadavky práva Evropských společenství v oblasti životního prostředí
• opatření k ochraně vod používaných k výrobě pitné vody,
• opatření k regulaci odběrů povrchových a podzemních vod
• opatření k regulaci umělých infiltrací,
• opatření u bodových zdrojů znečištění,
• opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění,
• opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu,
• opatření k zábraně vypouštění znečišťujících látek do podzemních vod,
• opatření k odstranění znečištění povrchových vod zvlášť nebezpečnými závadnými látkami a nebezpečnými závadnými látkami,
• opatření k prevenci havarijního znečištění,
• opatření k ochraně povrchových vod využívaných ke koupání osob

a doplňková, která mohou být navržena podle seznamu vzorových doplňkových opatření obsažených v Příloze VI, část B Rámcové směrnice, a kterými jsou:

• legislativní nástroje,
• administrativní nástroje,
• ekonomické nebo fiskální nástroje,
• sjednané environmentální dohody,
• regulování emisí,
• kodexy správných postupů,
• znovuzřízení a obnova mokřadů,
• regulace odběrů vody,
• opatření na ovlivňování požadavků (nároků), mimo jiné podpora adaptované zemědělské výroby jako je pěstování plodin s malou vláhovou potřebou v oblastech trpících suchem,
• opatření zaměřená na účinnost a opakované využití, mimo jiné podpora úsporných technologií v průmyslu a postupů zavlažování šetřících vodu,
• stavební projekty,
• revitalizační projekty,
• umělé doplňování zvodní,
• vzdělávací projekty,
• výzkumné, vývojové a demonstrační projekty,
• další relevantní opatření.

Podle závaznosti lze základní opatření rozdělit na:

• - základní opatření závazná,
• - základní opatření ostatní.

Základní opatření závazná - vycházejí ze závazných rámcových opatření Plánu hlavních povodí České republiky, národních právních předpisů, resp. směrnic EU a přístupových dohod s Evropským společenstvím. Tato opatření mají současně stanoven konkrétní termín splnění, který je bližší než období tohoto cyklu plánování.

Základní opatření ostatní nejsou obsažena v závazných rámcových opatřeních Plánu hlavních povodí České republiky a požadavek na jejich realizaci není vyžadován národní legislativou.

V kapitole C.4. jsou navržena konkrétní jednotlivá základní opatření podle následujících oblastí účinku:

• – bodové zdroje znečištění,
• – zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu.

Každé opatření v těchto oblastech je podrobně popsáno v příslušném „listu opatření“ včetně nákladů na jeho realizaci, jako přínosu na ochranu vod i dalších technických a ekonomických údajů. K hodnocení efektivnosti přínosů a ekonomických dopadů navržených opatření je v listu opatření sestaven přehled relevantních údajů pro každé opatření.

F.3.1.1. Posouzení základních opatření

A. Bodové zdroje znečištění:

Podle základních opatření navržených v kapitole C.4. jsou hodnocena opatření charakteru nové výstavby, intenzifikací a rekonstrukcí ČOV a nové výstavby a rekonstrukce kanalizací. Jednotlivá opatření se hodnotí z hledisek:

• - investiční náročnosti,
• - umístění ve zvlášť chráněných územích z hlediska ochrany přírody,
• - proveditelnosti opatření a. stavu investorské přípravy,
• - priorit s ohledem na naplnění závazku ČR v rámci předvstupních dohod s EK na plnění přechodného období k implementaci směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.

Vedle toho se samostatně hodnotí ČOV z hlediska zlepšování jakosti vypouštěných odpadních vod a dále účinnost nové výstavby kanalizací z hlediska nově připojovaných obyvatel.

Podkladem pro toto posouzení jsou příslušné listy jednotlivých opatření sestavené podle:

• - údajů hlavních provozovatelů a vlastníků infrastruktury:
• - vládní materiál k aktualizaci strategie financování implementace směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod (MZe a MŽP, leden 2008)
• - další údaje zjištěné zpracovatelem, zejména s využitím schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací.

Poznámka:
Podklady hlavních provozovatelů se výrazně liší od údajů aktuálního seznamu aglomerací, který je přílohou vládního materiálu o Aktualizaci strategie financování implementace Směrnice č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod (MZe, MŽP, leden 2008). V současné době se stav ověřuje.

Investiční náročnost:

Byla hodnocena výše investičních nákladů všech navržených základních opatření oproti disponibilním finančním zdrojům, které v horizontu let 2009 až 2015 představují v mil. Kč:

• - fondy EU (OP ŽP a Program rozvoje venkova) ... 4 400,0
• - alokované zdroje Fondu soudržnosti z období do r. 2006 ...1 700,0
• - národní zdroje finančních podpor (kofinancování OP ŽP) ... 350,0
• - SFŽP ... 150,0
• - programy státního rozpočtu (MZe+ MŽP) ... 100,0
• - vlastní zdroje kofinancování podpůrných programů ... 1 000,0
• - ostatní vlastní zdroje vodárenských společností, měst a obcí ...2 000,0
• - ostatní dotace (kraje) ... 100,0
• Celkem ... 9 800,0

Disponibilní finanční zdroje z podpůrných fondů a programů pro období let 2009 až 2015 byly stanoveny úměrně (podle počtu obyvatel v oblasti povodí) k celkovým plánovaným finančním zdrojům podle Plánu hlavních povodí České republiky.

V listech opatření jsou specifikována opatření o souhrnných nákladech cca 15 mld. Kč. Byla provedena analýza všech specifikovaných opatření, která s využitím výše uvedených hledisek zhodnotila přijatelnost a prioritu opatření, a to samostatně pro čistírny odpadních vod a samostatně pro kanalizace.

V tabulkách F.3.1. (potřeba nové výstavby a intenzifikace ČOV) a F.3.2. (potřeba nové výstavby a rekonstrukce kanalizací) a dále v tabulce F.3.3 - seznam kanalizací a ČOV pro obce pod 2 000 EO je uveden výsledek této analýzy, který představuje opatření o celkových investičních nákladech představujících 15,428 mld. Kč.

Potřeba výstavby nebo intenzifikace ČOV v obcích nad 2 000 obyvatel

Jedná se o intenzifikaci 23 ČOV uvedených v následující tabulce F.3.1. Náklady na uvedená opatření představují orientačně 1,3 mld. Kč. Jedná se o tato opatření:

Tab. F.3.1 Potřeba nové výstavby a intenzifikace ČOV

Hodnocení:

Sloupec „Zařazeno do seznamu aglomerací“ v tabulkách F.3.1 a F.3.2 vychází z Usnesení vlády České republiky ze dne 4. února 2008 č. 113 k Aktualizaci strategie financování implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod, a to z aktualizace k únoru 2009 a údaj za lomítkem představuje začlenění aglomerace do:

Dobudování a rekonstrukce kanalizací v městech a obcích nad 2 000 EO

Jedná se o potřebu nové výstavby a rekonstrukce kanalizací v 64 obcích a městech uvedených v tabulce F.3.2. Náklady na tato opatření představují orientačně 9,2 mld. Kč.

Tab. F.3.2 Potřeba nové výstavby a rekonstrukce kanalizací

Hodnocení:

Reálně lze očekávat, že nově bude připojeno cca 130 000 obyvatel a bude realizováno asi 80 % plánovaných rekonstrukcí. Je třeba sledovat, aby v každé aglomeraci bylo připojeno na kanalizaci alespoň 85 % obyvatel (ve velkých městech více než 95 % obyvatel), a to v těch částech aglomerací, kde bude zajištěna vyhovující ekonomická efektivnost v ukazatelích do 100 000 Kč na 1 nově připojeného EO. Relevantní opatření je třeba považovat za základní a závazná.

Obce pod 2 000 EO v území zvláštní ochrany (CHKO, národní parky)

Jedná se o výstavbu ČOV a dostavbu kanalizace v obcích Albrechtičky a Bartošovice o investičních nákladech cca 160 mil. Kč. Realizace těchto závazných opatření ostatních je s ohledem na prioritu operačního programu Životní prostředí reálná.

Obce pod 2 000 EO

Pro tuto skupinu obcí jsou prioritou opatření, která mohou významně přispět k ochraně vodních zdrojů určených pro zásobování obyvatel pitnou vodou, zejména umístěných v povodí vodárenských nádrží, a dále která mohou přispět ke zlepšení stavu vodních útvarů. Jedná se o tato základní opatření ostatní:

Tab. F.3.3 Seznam obcí pod 2 000 EO – základní opatření ostatní

Hodnocení:
S ohledem na finanční náročnost nelze očekávat, že všechna opatření mohou být realizována do roku 2015 v plném rozsahu. Důvodem je především tato skutečnost:
Na základě finanční a ekonomické analýzy k projektu finančně podporovaného z prioritní osy 1 OP ŽP nelze předpokládat u obcí do 2 000 obyvatel schopnost kofinancování z vlastních zdrojů, je-li rozsah projektu cca 100 mil. Kč a více. Z těchto důvodů je nezbytné optimalizovat rozsah opatření zejména v obcích Klimkovice, Dolní Domaslavice, Jistebník, Markvartovice, Jeseník nad Odrou.

Tab. F.3.4 Bodové zdroje znečištění – souhrnné hodnocení

Komentář:
S ohledem na předpokládané souhrnné investiční náklady uvedených opatření u komunálních bodových zdrojů znečištění představuje nedostatek finančních zdrojů cca 20% odhadu potenciálních disponibilních zdrojů na realizaci opatření tohoto typu. Na druhé straně dosažený stav přípravy některých projektů vytváří značnou nejistotu, zda bude možné tyto projekty zahájit v nejbližší době, a proto těžiště jejich realizace může být posunuto za rok 2012, čímž bude posunuta i potřeba finančních zdrojů. Dále je nutné mít na paměti, že pro využití výše uvedených podpůrných finančních zdrojů (OP ŽP, PRV, programy státního rozpočtu a SFŽP, ap.) jsou stanovena konkrétní pravidla, která některé projekty v určitých časových obdobích nebudou splňovat (viz. např. omezení podpory rekonstrukcí nebo podpora opatření v aglomeracích určité velikosti) – tyto projekty by pak bylo nutné realizovat z vlastních zdrojů jejich investorů. Při tomto omezení využití podpůrných finančních zdrojů pak lze očekávat, že dojde k redukci rozsahu předpokládaných rekonstrukcí kanalizačních sítí a ČOV.
Míru nejistoty při čerpání finančních prostředků z dotačních programů lze uvést na příkladu Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP), který představuje rozhodující podíl disponibilních zdrojů. V rámci OP ŽP je přijatelnost vodohospodářských projektů k podpoře posuzována na základě pravidel přijatelnosti definovaných Implementačním dokumentem (ID) OP ŽP v platném znění, které musí žadatel, resp. projekt splňovat a dále Závaznými pokyny pro žadatele v rámci OP ŽP. Podpora projektů je poskytována s maximální hranicí do 85% celkových způsobilých výdajů projektu. Konkrétní výše podpory je limitována maximální povolenou výší způsobilých výdajů projektu stanovených ID OP ŽP, minimálním podílem prostředků žadatele ve výši 10% celkových způsobilých nákladů projektu a „finanční mezerou“ projektu dle finanční, popř. finančně-ekonomické analýzy u projektů generujících příjmy (snížení výše způsobilých výdajů u projektů generujících příjem o výši příjmů vygenerovaných projektem v referenčním období). Zásadní vliv na výši udělené podpory může mít rovněž oddílný model provozování vodohospodářské infrastruktury žadatele na podkladě provozních smluv s provozovatelem. Další omezující podmínky mohou představovat omezení v rámci jednotlivých výzev k předkládání žádostí o podporu z OP ŽP. Současně se předpokládá, že v rámci OP ŽP budou podporovány prioritně ty projekty, které jsou uvedeny v konkrétních seznamech aglomerací v Usnesení vlády ČR č. 113 z 4.2.2008 k Aktualizaci strategie financování implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod, resp. v dalších aktualizacích tohoto materiálu.
Předpokládá se, že opatření, která nebudou připravena nebo nebudou finančně zajištěna, budou realizována v dalších plánovacích obdobích.

B. Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů

Jednotlivá opatření zahrnují projekty revitalizací vybraných úseků vodních toků a zprostupnění příčných překážek (jezů) na vodních tocích.

Jedná se o opatření, jejichž prioritu projednala pracovní skupina složená ze zástupců správců vodních toků (Povodí Odry, státní podnik, Lesy ČR s.p. a ZVHS) a zástupců AOPK ČR.

Každé opatření je podrobně popsáno v listu opatření, ze kterého byly některé údaje a informace převedeny do přehledné tabulky F.3.6. Jedná se o:

• priority opatření, z pohledu ochrany přírody a krajiny, kde
  • - priorita 1 znamená, že opatření je umístěno v rizikových územích registru chráněných území (v případě nerealizace hrozí nedosažení příznivého stavu ochrany),
  • - priorita 2 znamená, že opatření má mimořádný význam pro ochranu přírody a krajiny,
  • - kód a znamená, že připravenost opatření umožňuje realizovatelnost do roku 2012
  • - kód b znamená, že opatření je určeno k přípravě po roce 2012,
• lokalizace k vodnímu toku
• správce vodního toku
• stav přípravy
• investiční náklady
• proveditelnost z hlediska možných střetů a získání nemovitostí pro potřeby stavby
• technická realizovatelnost.

Tyto údaje a informace přispívají k posouzení těchto opatření z hlediska:

• - investiční náročnosti
• - priorit z hlediska ochrany přírody a krajiny
• - proveditelnosti opatření.

Investiční náročnost

Je hodnocena výše investičních nákladů všech navržených základních opatření oproti disponibilním finančním zdrojům, které se v horizontu let 2009 až 2015 předpokládají v mil. Kč:

Disponibilní finanční zdroje z podpůrných fondů a programů byly stanoveny úměrně (podle plochy oblasti povodí) k celkovým plánovaným finančním zdrojům podle Plánu hlavních povodí ČR pro období let 2009 až 2015.

V seznamu tabulky F.3.6. jsou uvedena opatření o celkových investičních nákladech představujících 505 mil. Kč, což znamená, že jsou z hlediska finančních zdrojů realizovatelná, a to přesto, že zatím

• - není uplatněn „Program revitalizace říčních systémů“ financovaný ze zdrojů SFŽP (195,0 mil. Kč)
• - není schválen „Program péče o krajinu“ v působnosti MŽP ČR (90 mil. Kč)

K tomu je však třeba poznamenat, že ZVHS není schopna zajistit finanční, projektové a inženýrské přípravy příslušných opatření, a to z těchto důvodů:

• - nemá finanční zdroje na financování nákladů na projekty (způsobilé výdaje) ve všech stupních do doby, kdy bude projekt schválen k financování z OP ŽP,
• - nemá finanční zdroje na inženýrské činnosti, které nejsou způsobilými výdaji (zejména studie, organizace výběrových řízení, projednávání územního rozhodnutí a stavebních povolení, právní pomoc k získání práv k dotčeným nemovitostem apod.).

Priority z hlediska ochrany přírody a krajiny

Z tohoto pohledu se opatření hodnotí dle výše uvedených priorit č. 1 a 2 a kódů a) a b).

Vzhledem k hodnocení investiční náročnosti se potvrzuje, že v návaznosti na zpracování technických studií a vyhlášení příslušné výzvy OP ŽP je možné zahájit projektovou a inženýrskou přípravu opatření priorit č. 1 a 2, kódu a) po roce 2009 i přípravu opatření – kód b), (v případě investorství ZVHS po vyřešení financování projektové a inženýrské přípravy).

Proveditelnost opatření:
Proveditelnost opatření je hodnocena z hlediska možných střetů získání nemovitostí pro potřeby stavby a technické realizovatelnosti – viz tab. F.3.6.

Tab. F.3.5 Opatření pro zajištění hydromorfologických podmínek VÚ – souhrnné hodnocení

Komentář:
Uvažovaný odhad disponibilních finančních zdrojů dává předpoklad, že uvedená revitalizační opatření lze z hlediska finančních zdrojů realizovat. Z hlediska realizovatelnosti je nutné pro postup přípravy projektů v gesci Zemědělské vodohospodářské správy zabezpečit finanční prostředky na projektovou a investorskou přípravu akcí ještě před případných využitím prostředků Operačního programu Životní prostředí. Realizovatelnost uvedených opatření je také podmíněna zintenzivněním jejich projektové a investorské přípravy a formulací projektů tak, aby odpovídaly stanoveným parametrům přijatelnosti.

Tab. F.3.6 Proveditelnost opatření

C. Opatření k omezování vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod - staré ekologické zátěže

Jednotlivá opatření představují projekty sanace starých ekologických zátěží v oblasti povodí, u nichž se předpokládá, že jejich realizace bude mít zásadní význam pro hodnocení rizikovosti dotčených útvarů podzemních vod.

Aktuální údaje o zátěžích vybraných z databáze SEKM (dříve SEZ) MŽP na základě výsledků monitoringu (údaje ČHMÚ) byly ověřeny a doplněny o další dostupné informace získané především z databází krajských úřadů, České inspekce životního prostředí a v omezené míře také přímo od oslovených řešitelských organizací.

Vyhodnocení a výběr zátěží byl proveden expertním posouzením zástupců příslušných orgánů státní správy, správce povodí a odborníků z VÚV TGM Praha. Na základě vyhodnocení vstupních údajů bylo pro řešení v rámci tohoto cyklu plánování v oblasti vod vybráno 28 starých ekologických zátěží, které jsou uvedeny v tabulce F.3.7. Pro každé opatření je zpracován příslušný list opatření, kde jsou uvedeny základní údaje.

Tab. F.3.7 Opatření pro řešení staré ekologické zátěže

Investiční náročnost

Investiční náročnost opatření s uzavřenými ekologickými smlouvami nebyla hodnocena, protože na tato opatření jsou již potřebné finanční prostředky alokovány.

Pro vybraná opatření bez uzavřených ekologických smluv je hodnocen odhad disponibilních finančních zdrojů, které se v horizontu let 2009 až 2015 předpokládají ve výši (mil. Kč):

• - fondy EU (OP ŽP) 179,3
• - vlastní zdroje kofinancování podpůrných programů 31,6
• celkem 210,9

Disponibilní finanční zdroje z podpůrných fondů a programů byly stanoveny úměrně (podle plochy oblasti povodí) k celkovým plánovaným finančním zdrojům podle Plánu hlavních povodí České republiky, pro období let 2009 až 2015.

S ohledem na současný stav přípravy opatření uvedených v tabulce F.3.7 a její další nutné pokračování v nejbližších letech se předpokládá, že jsou tato opatření z hlediska finančních zdrojů realizovatelná. K tomu je třeba poznamenat, že pro stanovení nákladů uvedených opatření nejsou zpracovány všechny potřebné podklady a proto stanovení nákladů bude možné až na základě podrobně zpracované realizační studie nebo projektu konkrétních opatření.

F.3.1.2. Doplňková opatření

Na podporu uplatnění navržených základních opatření je nezbytné řešit tato doplňková opatření:

• Pro naplnění požadavku na dlouhodobou udržitelnost hmotného majetku jak v oboru vodovodů a kanalizací, tak v oboru vodních toků (protipovodňová opatření, revitalizace, opatření v krajině apod.), zejména s ohledem na relativně vysokou plánovanou finanční podporu z Operačního programu Životní prostředí a Programu prevence před povodněmi (MZe) je nezbytné sledovat změnu příslušných právních předpisů tak, aby bylo možné odepisovat příslušnou část finančního objemu hmotného majetku, který byl realizován s finanční podporou z veřejných zdrojů, případně bylo v rámci kalkulace možné uplatňovat potřebné náklady obnovy.
• Upravit pravidla poskytování finančních podpor pro státní podniky Povodí tak, aby bylo sníženo procento podílu vlastních zdrojů na opatření typu protipovodňové ochrany, revitalizací a jiných opatření na vodních tocích ve veřejném zájmu, neboť s ohledem na relativně vysoké finanční podpory z veřejných zdrojů by nárůst vlastních zdrojů mohl v budoucnu neúměrně zvyšovat „vodné“, tj. cenu vodohospodářské služby, která se v horizontu let 2010 až 2015 bude blížit sociální únosnosti.
• Změnit pravidla dotačních titulů (zejména Operačního programu Životní prostředí) a umožnit dotovat finanční zdroje organizační složce státu ZVHS tak, aby byla schopna naplnit předpoklady Programu opatření (blíže viz kapitola F.3.1.1. – B).
• Cestou legislativní sledovat odstranění výjimek pro některé uživatele vody, kteří nehradí náklady související s užíváním vody. Jedná se o osoby, které ve smyslu § 57, vodního zákona, nehradí údržbu vodních děl umožňujících nakládání s vodami za účelem využití hydroenergetického potenciálu k výrobě elektřiny a osoby, které nehradí platby za odběr povrchové vody ve smyslu § 101, odst. 4, vodního zákona.
• Sledovat postupné uplatňování rámcových opatření v oblasti legislativních, ekonomických a administrativních nástrojů navržených v Závazné části Plánu hlavních povodí České republiky.

F.3.2. Náklady na opatření nezbytná pro splnění požadavků právních předpisů Evropských společenství v oblasti vod a ekonomické důvody změn cílů, termínů dosažení dobrého stavu vodních útvarů nebo vyhlášení silně modifikovaných útvarů

F.3.2.1. Náklady na opatření nezbytná pro splnění požadavků právních předpisů Evropských společenství v oblasti vod

V rámci programů opatření jsou zajišťovány požadavky vyplývající z dále uvedených právních předpisů Evropských společenství v oblasti vod. K jednotlivým předpisům jsou odhadnuty náklady příslušných opatření, které jsou porovnány s disponibilními podpůrnými finančními zdroji.

1) Směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění

Opatření pro zajištění požadavků této směrnice budou realizována prostřednictvím typů opatření:

• technická opatření u průmyslových znečišťovatelů (odstraňování zvlášť nebezpečných látek)
• odstraňování starých ekologických zátěží
• komplexní sledování, zjišťování a hodnocení stavu jakosti a množství vod (komplexní monitoring vod).

Východiskem pro tato opatření bude Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami. Tato opatření jsou zaměřena jednak na eliminaci znečištění z průmyslových zdrojů, ve vazbě na povrchové vody a dále, ve vazbě na podzemní vody, na staré ekologické zátěže.

Opatření jsou uvedena v kapitole C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod. a C.4.8. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění. Předpokládané náklady na dosud konkrétně specifikovaná opatření se odhadují v řádu desítek miliard Kč, odhad bude upřesňován v návaznosti na další postup přípravy opatření, zejména sanací jednotlivých starých ekologických zátěží.

V souladu s Plánem hlavních povodí ČR se předpokládá, že realizace uvedených typů opatření bude významně podpořena z fondů EU (Operační program Životní prostředí) a národních podpůrných zdrojů – viz. kapitola F.4.1.4., kde je uveden předpokládaný objem finančních podpůrných zdrojů pro relevantní typy opatření v řešené oblasti povodí.

Současně budou realizována doplňková opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění, jak vyplývají z relevantních českých právních předpisů. Náklady těchto opatření nelze předem v rozumné míře přesnosti odhadnout.

2) Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod
Směrnice Rady 86/278/EHS, o splaškových kalech

Opatření pro zajištění požadavků těchto směrnic budou realizována prostřednictvím typů opatření:

• Výstavba a rekonstrukce ČOV a kanalizací v aglomeracích nad 2 000 EO
• Výstavba a rekonstrukce ČOV a kanalizací v aglomeracích pod 2 000 EO v územích vyžadujících zvláštní ochranu
• Výstavba a rekonstrukce ČOV a kanalizací v obcích pod 2 000 EO
• Technická a biologická opatření na snížení eutrofizace povrchových vod
• Komplexní sledování, zjišťování a hodnocení stavu jakosti a množství vod (komplexní monitoring vod).

Konkrétní opatření jsou uvedena v kapitole C.4.6. a jsou vyhodnocena v kapitole F.3.1. Podle programů opatření je předpokládaný souhrn nákladů těchto konkrétních opatření cca 15 428 mil. Kč v období do roku 2015 a dále cca 3 600 mil. Kč v navazujícím plánovacím cyklu.

V souladu s Plánem hlavních povodí ČR se předpokládá, že realizace uvedených typů opatření bude významně podpořena z fondů EU (Operační program Životní prostředí) a národních podpůrných zdrojů – viz. kapitola F.4.1.4., kde je uveden předpokládaný objem finančních podpůrných zdrojů pro relevantní typy opatření v řešené oblasti povodí.

3) Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

Opatření pro zajištění požadavků této směrnice budou realizována prostřednictvím typů opatření:

• Realizace opatření pozemkových úprav a komplexních pozemkových úprav
• Zatravňování orné půdy, zvláště podél VT
• Zlepšování druhové a prostorové skladby lesů ve zvlášť chráněných územích
• Zalesňování zemědělské půdy
• Zlepšování druhové skladby lesních porostů
• Ošetřování travních porostů
• Zdokonalování lidského potenciálu v oblasti zemědělství (údržba krajiny a ochrana ŽP, eroze půdy, znečišťování vod, zvyšování biodiverzity apod.)
• Snižování znečištění povrchových a podzemních vod ze zemědělských zdrojů.

Opatření jsou uvedena v kapitole C.4.14., opatření však nejsou konkretizována a s ohledem na to nelze jejich celkové náklady zatím odhadnout.

Významnou roli v naplňování potřebných opatření bude hrát aktualizovaný Akční program pro snížení znečištění ze zemědělských zdrojů a dále a uplatňování zásad správné zemědělské praxe. Náklady na opatření realizovaná v rámci uvedeného akčního programu se podle aktuálních výsledků zjišťování předpokládají ve výši cca 200 mil. Kč.

Náklady na další opatření příslušné k této směrnici, která jsou mimo Akční program pro snížení znečištění ze zemědělských zdrojů opatření se předpokládají ve výši cca 900 mil. Kč.

V souladu s Plánem hlavních povodí ČR se předpokládá, že realizace uvedených typů opatření bude významně podpořena z fondů EU (Operační program Životní prostředí příslušné programy pro rozvoj zemědělství a venkova) a národních podpůrných zdrojů – viz. kapitola F.4.1.4., kde je uveden předpokládaný objem finančních podpůrných zdrojů pro relevantní typy opatření v řešené oblasti povodí.

4) Směrnice Rady 76/160/EHS, o jakosti vod ke koupání

Pro zajištění požadavků této směrnice budou v synergickém efektu působit opatření realizovaná na základě požadavků směrnic uvedených pod čísly 2) a 3).

Náklady na tato opatření jsou uvedeny u výše uvedených směrnic, stejně jako zdroje jejich financování.

5) Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků
Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

V rámci programů opatření nejsou uvedena specifická opatření pro naplnění požadavků těchto směrnic, bude zde však působit synergický efekt opatření uvedených pod čísly 1), 2), 3), tedy opatření uvedených v kapitolách - C.4.6. Opatření k omezování, vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod, C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod, C.4.14. – Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečistění a dále v kapitole C.4.13. – Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů.

Náklady na tato opatření jsou uvedeny u výše uvedených směrnic, stejně jako zdroje jejich financování.

6) Směrnice Rady 80/778/EHS o jakosti vody určené k lidské spotřebě ve znění směrnice 98/83/ES

Na zlepšení jakosti vody užívané nebo která se bude využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu synergicky působit realizace typů opatření vyplývajících ze směrnic uvedených pod čísly 1), 2) a 3).

Náklady na tato opatření jsou uvedeny u výše uvedených směrnic, stejně jako zdroje jejich financování.

Specifická opatření pro zlepšení jakosti vody užívané nebo která se bude využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu, nejsou v programech opatření pro oblast povodí Odry navržena.

Zajištění požadavků této směrnice bude realizováno prostřednictvím typů opatření pro přímé zlepšení jakosti vody užívané pro lidskou spotřebu:

• výstavba a rekonstrukce úpraven vod a zdrojů pitné vody
• výstavba a rekonstrukce přivaděčů a rozvodných sítí
• vyhledávání a realizace nových zdrojů podzemních vod pro zásobování obyvatelstva.

Konkrétní opatření jsou uvedena v kapitole C.4. Podle programů opatření je předpokládaný souhrn nákladů těchto konkrétních opatření cca 320 mil. Kč.

V souladu s Plánem hlavních povodí ČR se předpokládá, že realizace uvedených typů opatření bude významně podpořena z fondů EU (Operační program Životní prostředí) a národních podpůrných zdrojů – viz. kapitola F.4. 1.4., kde je uveden předpokládaný objem finančních podpůrných zdrojů pro relevantní typy opatření v řešené oblasti povodí.

7) Směrnice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (Seveso)

V rámci programů opatření jsou zahrnuta opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění, jak vyplývají z relevantních českých právních předpisů, tato opatření však nejsou konkrétně směrována, takže nejsou konkretizovány ani jejich náklady.

8) Směrnice Rady 85/37/EHS o posuzování vlivů na životní prostředí

Působnost této směrnice jde mimo rámec zaměření i programů opatření, takže v nich nejsou zahrnuta specifická opatření pro naplnění jejích požadavků.

Avšak všechna opatření, která jsou zahrnuta do programů opatření, budou v rámci jejich přípravy, vyplývá-li to z příslušného zákona, posuzována z hlediska vlivů na životní prostředí.

9) Směrnice Rady 91/414/EHS o prostředcích na ochranu rostlin

Působnost této směrnice jde mimo rámec zaměření i programů opatření, takže v nich nejsou zahrnuta specifická opatření pro naplnění jejích požadavků. Nicméně určitý efekt může přinést dodržování zásad správné zemědělské praxe.

F.3.2.2. Ekonomické důvody změn cílů, termínů dosažení dobrého stavu vodních útvarů nebo vyhlášení silně modifikovaných útvarů

V rámci tohoto cyklu zpracování a realizace Plánu oblasti povodí Odry se nepředpokládá změna cílů ochrany vod jako složky životního prostředí a k tomuto kroku bude případně přistoupeno po vyčerpání všech možností pro jejich naplnění, a to až v následujících cyklech plánování v oblasti vod.

K otázce změny termínů dosažení dobrého stavu vod lze konstatovat, že v rámci tohoto cyklu plánování budou realizovaná opatření zaměřena na dodržení požadavků jednotlivých směrnic Evropských společenství, zejména požadavků vyplývajících z uděleného přechodného období pro plnění směrnice o čištění městských odpadních vod. Termín pro plnění požadavků z této směrnice je kratší než období tohoto plánovacího cyklu. Proto se vychází z předpokladu, že působení a přínos těchto opatření se projeví na stavu vod do roku 2015.

Předpokládá se také, že další potřebná základní opatření vyplývající z vyhodnocení současného stavu vodních útvarů nebudou realizována pouze v případech, kdy nebude možně je provést z technologických a technických důvodů nebo z důvodů neexistence dostatečných informací pro odůvodněné rozhodnutí o řešení problému (např. sanace starých ekologických zátěží).