VIII.1. Seznam dalších podrobnějších programů a plánů s vodohospodářskou tématikou
VIII.2. Souhrn opatření uskutečněných pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v PDP
VIII.3. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP
VIII.4. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací o povoleních nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích zjišťování a hodnocení stavu vod
VIII.5. Nejistoty a chybějící data
VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
VIII.1. Seznam dalších podrobnějších programů a plánů s vodohospodářskou tématikou
Tato kapitola obsahuje seznam dalších projektů, programů a koncepcí s vodohospodářskou tématikou týkajících se dílčího povodí Horní Odry, včetně krátkého shrnutí jejich obsahu.
Koncepce rozvoje státního podniku Povodí Odry na období 2015 až 2019
Navazuje na předchozí koncepci let 2010 až 2014 a zabývá se všemi aspekty vodního hospodářství v dílčím povodí Horní Odry a je koordinována a provázaná se zpracovaným Plánem dílčího povodí Horní Odry. Koncepce rozvoje státního podniku slouží jako jeden ze základních dokumentů pro rozvoj a další směrování jeho činnosti. Strategické cíle i koncepční záměry v koncepci obsažené jsou podkladem pro strategické rozhodování výkonného managementu v komplexní škále činností podniku.
Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje
Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje zpracovaná roku 2012 je ucelený dokument shrnující všechna analytická zjištění (tzv. SWOT analýza a multikriteriální analýzy), které oblast životního prostředí v kraji charakterizují. Zpracované analýzy se staly základem pro formulaci souhrnu opatření a konkrétních projektů, které přispějí ke zlepšení životního prostředí v kraji.
Snížení eutrofizace v povodí vodní nádrže Slezská Harta v MSK (Pöyry Environment a.s., 12/2011)
Vodní nádrž Slezská Harta vykazuje vyšší úroveň zatížení biogenními prvky (fosforem a dusíkem), což s sebou přináší problémy s eutrofizací vod této nádrže s vodárenským využitím. Cílem projektu bylo zmapovat antropogenní i přirozené faktory podporující rozvoj fytoplanktonu, zejména sinic v nádrži a navrhnout konkrétní opatření vedoucí ke snížení míry trofie nádrže. Byla posouzena opatření na bodových, difúzních a plošných zdrojích znečištění, opatření v povodí nádrže, v bezprostřední blízkosti nádrže i v nádrži samotné. Hodnoceno bylo celkem 8 variant konkrétních opatření, které byly posouzeny z hlediska technické proveditelnosti, finanční náročnosti jejich realizace a účinku na snížení přísunu fosforu do VN Slezská Harta. Byly doporučeny prioritní opatření k realizaci.
Územní studie využitelnosti vodní plochy a břehových pozemků vodní nádrže Slezská Harta
Cílem studie zpracovávané v roce 2014 je posoudit současný stav využití vodní plochy a břehových pozemků vodní nádrže Slezská Harta na řece Moravici, zjistit další možnosti rozvoje rekreace s přihlédnutím k rekreační únosnosti přírody a krajiny, vlastní vodní nádrže i záměrů okolních obcí, navrhnout aktivity na hladině vodní nádrže a přilehlých pozemcích se zabráněním živelné činnosti a rekreaci s negativními dopady na krajinu a vodní zdroje.
Užívání a monitoring pesticidů v povodí vodárenských odběrů povrchových vod
V letech 2015–2018 bude řešen projekt se zaměřením na zpracování certifikované metodiky návrhu monitoringu pesticidů v povodí a ochranných pásmech vodárenských zdrojů podle přírodních podmínek, používaných plodin a užívaných pesticidů a certifikované metodiky určení rizikových faktorů pro užívání pesticidů v povodí vodárenských zdrojů. Vyvíjen bude software pro kvantifikaci významných cest a rizikových faktorů jednotlivých pesticidů. Metodiky budou ověřeny na pilotních povodích vodárenských nádrží v povodí Vltavy a povodí Odry. Hlavním řešitelem je Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., spolupracujícími organizacemi jsou státní podniky Povodí Vltavy a Povodí Odry.
Modelování emisí živin pro mezinárodní oblast povodí Odry z bodových zdrojů a různých difúzních zdrojů pro historické, současné i budoucí velikosti emisí živin (MONERIS)
V letech 2012–2014 byl v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním řešen projekt modelování emisí živin z bodových a difúzních zdrojů v celém mezinárodním povodí Odry se zaměřením na výpočty a predikce vnosů dusíku a fosforu v období 2000 až 2021. Řešení bylo prováděno pomocí modelového systému MONERIS (Modelling Nutrient Emissions into River Systems).
Vývoj nástrojů včasného varování a reakce v oblasti ochrany povrchových vod
Cílem projektu řešeného v letech 2011–2014 Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka, v.v.i., bylo vytvoření certifikovaného metodického postupu popisujícího nástroje rychlé detekce vzniku a příčin havárií, teroristických útoků či kriminální činnosti s dopadem na kvalitu povrchových vod. V rámci projektu jsou ve spolupráci se státním podnikem Povodí Odry provozována dvě zařízení (Daphnia Toximetr), které slouží pro kontinuální sledování havarijního znečištění v profilech Olše - Dětmarovice a Odra - Bohumín.
Stanovení množství nelegálních drog a jejich metabolitů v komunálních odpadních vodách - nový nástroj pro doplnění údajů o spotřebě drog v ČR
Cílem projektu řešeného v letech 2012–2015 Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka, v.v.i., bylo přinést nový pohled na spotřebu drog v populaci a pomocí analýz surových komunálních odpadních vod odhadnout jejich spotřebu v odkanalizované aglomeraci, a tím i doplnit oficiální statistiky sociologických průzkumů. Do programu vzorkování v rámci projektu jsou zahrnuta rovněž větší města a jejich čistírny odpadních vod v rámci Moravskoslezského kraje - Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek, Havířov, Orlová, Český Těšín, Opava, Nový Jičín a Bruntál.
Emise a jejich dopad na vodní prostředí
Cílem projektu řešeného v letech 2012–2014 Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka, v.v.i., bylo vytvoření nástrojů - metodiky a příslušného programového vybavení - pro vyhodnocení dopadu emisí na stav vod. Metodika a software umožní, aby pro vodní útvar, kde z hlediska určitého ukazatele jakosti hrozí riziko nedosažení cílů ochrany vod, bylo možné kvantifikovat podíl jednotlivých zdrojů znečištění, které se na nepříznivém stavu vod podílejí, a poskytne tak podklady pro návrh příslušných opatření. Nástroje zohlední specifické vlastnosti látek a charakteristiky prostředí (půda, horninové prostředí), kterým se do vod dostávají. Nástroje budou koncipovány tak, aby byly využitelné v procesu plánování a při rozhodovací činnosti vodoprávních úřadů a jednotně aplikovatelné na celém území ČR. Aplikace metodiky a programu byla ve spolupráci se státním podnikem Povodí Vltavy modelově ověřena na povodí Vltavy. Výstupy projektu jsou aplikovatelné na celé území ČR.
VIII.2. Souhrn opatření uskutečněných pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v PDP
Popis zapojení veřejnosti v jednotlivých etapách zpracování PDP
Výsledky přípravných prací a návrhy plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik byly podle §25 odst. 1 písm. a) a b) zákona o vodách zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám. Dle §16 a §19 vyhlášky 142/2011 Sb., o plánech povodí a plánech po zvládání povodňových rizik, byly tyto práce zveřejněny po dobu 6 měsíců na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a na krajských úřadech a u správce povodí, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách.
Zveřejněny byly následující dokumenty:
- Časový plán a program prací pro 2. plánovací cyklus. Zveřejněno od 2. 5. 2012.
- Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v části mezinárodní oblasti Odry na území České republiky. Zveřejněno od 15. 8. 2013.
- Návrh Národního plánu povodí Odry, Návrh Plánu pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Odry a Návrh Plánu dílčího povodí Horní Odry. Zveřejněno od 22. 12. 2014.
- Vyhodnocení podaných připomínek k návrhům Národního plánu povodí Odry, Plánu pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Odry a Plánu dílčího povodí Horní Odry. Zveřejněno od 19. 8. 2015 pod dobu 30 dní.
- Dále byly 20. 12. 2013 byly v souladu s článkem 10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik veřejnosti zpřístupněny mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik, které byly zpracovány na vodních tocích v oblastech s vyhodnoceným potenciálně významným povodňovým rizikem. Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik jsou k dispozici na stránkách Centrálního datového skladu http://cds.chmi.cz.
Legislativní rámec. Povinně zveřejňované informace a další způsoby informování veřejnosti
Členské státy EU jsou v souladu s požadavky Rámcové směrnice (Článek 14) a Povodňové směrnice (Článek 9 a 10) povinny podpořit aktivní zapojení všech zúčastněných stran při vypracování, přezkoumání a aktualizaci plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění, rovněž určuje, že národní plány povodí vydává MZe jako opatření obecné povahy a plány pro zvládání povodňových rizik vydává MŽP jako opatření obecné povahy. V souladu se zákonem 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, může k návrhu opatření obecné povahy kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky.
Zároveň je podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, nutno plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik posoudit z hlediska vlivů koncepcí na životní prostředí (proces SEA), které rovněž zahrnuje zapojení veřejnosti formou veřejného projednávání. Proces SEA byl proveden pro NPP Odry, pro který je PDP Horní Odry společně s PDP Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry podkladem. Proces SEA byl ukončen vydáním souhlasného stanoviska Ministerstva životního prostředí se stanovenými požadavky a podmínkami.
Shrnutí úprav PDP na základě podaných připomínek
K Návrh Plánu dílčího povodí Horní Odry bylo celkem předloženo 37 podnětů a návrhů na úpravy a doplnění od fyzických a právnických osob a institucí.
Návrhy a připomínky ve stanoviscích obsažené jsou různorodého charakteru. Od konkrétních požadavků na doplnění textů či listů opatření až po připomínky obecného charakteru. Připomínky byly ze strany pořizovatelů Plánu dílčího povodí Horní Odry v co nejširší míře vypořádány. Všem subjektům, které podaly připomínku, byl státním podnikem Povodí Odry zaslán způsob vypořádání dopisem.
Všechny tyto připomínky byly vyhodnoceny a pokud to bylo možné, byly do PDP Horní Odry zapracovány.
Seznam připomínek a způsob jejich vyhodnocení je uveden v souhrnné zprávě zveřejněné na internetových stránkách Povodí Odry s.p.
VIII.3. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP
Seznam pořizovatelů PDP, kompetentních úřadů a příslušných správních úřadů
Uvedený seznam institucí a úřadů pro dílčí povodí Horní Odry zahrnuje:
- Název organizace
- Úplné kontaktní detaily
- Úloha organizace
Pořizovatel Plánu dílčího povodí Horní Odry
Povodí Odry, státní podnik
Varenská 49,
701 26 Ostrava
tel. 596 657 111
www: http://www.pod.cz/
Povodí Odry, s.p., jako správce povodí Odry, je pořizovatelem Plánu dílčího povodí Horní Odry ve spolupráci s Krajskými úřady Moravskoslezského a Olomouckého kraje a s ústředními vodoprávními úřady. Zpracování PDP konzultoval s ostatními správci povodí, krajskými úřady příslušnými v dílčím povodí, se správními úřady pro územní plánování a Českou inspekcí životního prostředí. Plán dílčího povodí je podkladem pro zpracování Národního plánu povodí Odry, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí.
Krajské úřady
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
odbor životního prostředí a zemědělství
28.října 117, 702 18 Ostrava
tel.: 595 622 222
fax: 595 622 126
e-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz
Krajský úřad Olomouckého kraje
odbor životního prostředí a zemědělství
Jeremenkova 40 a),b), 779 11 Olomouc
tel.: 585 508 111
fax: 585 508 111
e-mail: podatelna@kr-olomoucky.cz
Krajské úřady ve smyslu § 107, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění spolupracují s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů dílčích povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech dílčích povodí a při provádění kontroly plnění plánů dílčích povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů.
Ústřední vodoprávní úřady
Ministerstvo zemědělství ČR
Těšnov 17, 117 05 Praha 1
tel.: 221 811 111 (ústředna)
fax : 224 810 478
e-mail: posta@mze.cz
MZe vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu, není-li zákonem o vodách (§ 108) stanoveno jinak.
V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.
Ministerstvo životního prostředí ČR
Vršovická 65, 180 01 Praha 10
tel.: 267 121 111
fax: 267 310 308
e-mail: info@env.cz
MŽP vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108, odst. 2, zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Palackého nám.4, 128 01 Praha 2
tel.: 224 971 111
fax: 224 972 111
e-mail: mzcr@mzcr.cz
MZ vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108, odst. 3, zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění a to ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke koupání. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.
Ministerstvo dopravy ČR
nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12
P.O.Box 9, 110 15 Praha 1
tel.: 972 211 111 (ústředna)
fax: 972 231 184
e-mail: judita.javurkova@mdcr.cz
MD vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108, odst.4, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění a to ve věcech užívání povrchových vod k plavbě. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.
Ministerstvo obrany ČR
Tychonova 1, 160 01 Praha 6
tel.: 973 201 111 (ústředna)
e-mail: posta@army.cz
MO vykonává působnost Ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105, odst. 3.
Ústřední správní úřad pro územní plánování (dotčený orgán státní správy)
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR)
Staroměstské nám.6, 110 15 Praha 1
tel.: 22486 1111
e-mail: info@mmr.cz
MMR je ve smyslu § 14, odst. 1, zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (kompetenční zákon), ústředním orgánem státní správy ve věcech územního plánování.
Ústřední správní úřad v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí
Ministerstvo životního prostředí ČR
Vršovická 65, 180 01 Praha 10
tel.: 267 121 111
fax: 267 310 308
e-mail: info@env.cz
MŽP je ústředním správním orgánem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a v této oblasti vykonává vrchní státní dozor. Dále je ústředním orgánem státní správy na úseku ochrany přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění.
Seznam kompetentních a ostatních dotčených správních úřadů pro plánování v dílčím povodí Horní Odry je přehledně sestaven do tabulky VIII.3a., tabulka VIII.3b. obsahuje seznam odborných subjektů a správních úřadů řízených kompetentními úřady.
Tab. VIII.3a - Seznam kompetentních a ostatních dotčených správních úřadů pro plánování v dílčím povodí
Popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP
Při zpracování plánů dílčího povodí se vycházelo z vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.
Na podporu zpracování plánů dílčích povodí byly již v prvním plánovacím cyklu zřízeny tyto komise:
Komise pro plánování v oblasti vod (KPOV) byla ustavena MZe v r. 2003. Koordinovala činnost plánování vod na národní úrovni, projednávala a schvalovala postupy, metodiky a dokumenty procesu plánování, které pak byly využity pro konkrétní činnosti zpracování plánů. Úkolem komise bylo a je napomáhat institucím zapojeným v procesu plánování.
Členy komise jsou nejen zástupci ústředních vodoprávních úřadů, krajských úřadů, krajů, pořizovatelů plánů dílčích povodí, ale i zástupci ostatních zainteresovaných subjektů, včetně odborných a nevládních organizací.
KPOV podle statutu zřídila Programový výbor, který připravuje a předjednává odborné podklady pro její jednání. Do KPOV byla rovněž začleněna pracovní skupina pro implementaci směrnice 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.
Na úrovni pořizovatele Plánu dílčího povodí Horní Odry byla ustavena Komise pro oblast povodí Odry (v druhém plánovacím cyklu pokračuje jako Komise pro dílčí povodí Horní Odry), jako poradní orgán pořizovatele. Účelem této komise bylo řízení plánování, koordinace a spolupráce na úrovni dílčího povodí a poskytování podkladů. Komise byla složena ze:
- správce povodí Odry – Povodí Odry, státní podnik;
- zastupitelů Moravskoslezského a Olomouckého kraje;
- zástupců krajských úřadů Moravskoslezského a Olomouckého kraje;
- zástupců MZe, MŽP, MD, CHMU, AOPK ČR, VÚV T. G. M., v.v.i. ČRS, Světového fondu na ochranu přírody (WWF), Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním, ČIŽP, KHS;
- správců toků (Lesy ČR, s.p.);
- zástupců významných podniků (SmVaK Ostrava, a.s., ArcelorMittal Ostrava a.s., OKD, a.s.).
V průběhu přípravy druhých plánů povodí se konalo celkem 8 jednání KPOV, 25 jednání Programového výboru KPOV a 5 jednání Komise pro dílčí povodí Horní Odry.
Tab. VIII.3b - Odborné subjekty a správní úřady řízené kompetentními a ostatními správní úřady
VIII.4. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací o povoleních nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích zjišťování a hodnocení stavu vod
Kontaktní místa pro získávání informací
Povodí Odry, s.p.
Varenská 49,
701 26 Ostrava
tel. 596 657 111
www: http://www.pod.cz/
Povodí Odry, s.p., jako pořizovatel plánu dílčího povodí při zpracování plánů průběžně eviduje a ukládá dokumenty související se zpracováním PDP a dokumentující postup jeho zpracování včetně výsledných dokumentů z jednotlivých etap prací a projednávání. Dokumenty, použité pro zpracování PDP, jsou po dobu přípravy, zpracování, schvalování a platnosti plánu dílčího povodí veřejně přístupné k nahlédnutí u pořizovatele plánu – Povodí Odry, s.p.
Český hydrometeorologický ústav – úsek hydrologie
Na Šabatce 17,
143 06 Praha 4, Komořany
tel. 244 032 304 (sekretariát náměstka pro hydrologii)
www: www.chmi.cz
Zřizovatelem ČHMÚ je MŽP ČR
Vodohospodářský informační portál VODA
www: http://voda.gov.cz/portal/
- gestorem Vodohospodářského informačního portálu VODA je MZe a MŽP ve spolupráci s dalšími ústředními vodoprávními úřady ČR, tj. MZ, MD a MO, v koordinaci s MI. Prostřednictvím jednotných, přehledných a snadno dostupných aplikací zde zmiňované resorty prezentují široké veřejnosti věrohodné informace o našich vodách a tak přispívají k její lepší a včasné informovanosti.
Plán dílčího povodí Horní Odry je zpracováván v časovém období let 2013 až 2015. Práce jsou rozděleny do 3 etap:
I. etapa – Přípravné práce plánu dílčího povodí
II. etapa – Návrh plánu dílčího povodí
III. etapa – Plán dílčího povodí
I. etapa – Přípravné práce plánu dílčího povodí
V průběhu roku 2013 byly zpracovány následující dílčí činnosti přípravných prací:
- Vymezení vztahu dílčího povodí k územním obvodům krajů a správním obvodům obcí s rozšířenou působností, k národním povodím České republiky a ke koordinačním oblastem mezinárodních povodí.
- Shromáždění závazných podkladů, zejména o stavu povrchových a podzemních vod, o užívání vod a nakládání s nimi a o vlivech na stav povrchových a podzemních vod v členění na vodní útvary.
- Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik, která se zpracovává pro každé dílčí povodí pro úrovně dílčího povodí, vodních útvarů a chráněných oblastí.
- Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, které se zpracovává pro jednotlivé vodní útvary.
- Sestavení předběžného přehledu významných problémů nakládání s vodami zjištěných v oblasti povodí na základě analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik v podrobnosti podle § 13 vyhlášky č. 24/2011 Sb.
- Vymezení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů podle § 14 vyhlášky č. 24/2011 Sb.
- Návrh zvláštních cílů ochrany vod podle § 15 vyhlášky č. 24/2011 Sb.
- Sestavení předběžného přehledu významných problémů nakládání s vodami zjištěných v oblasti povodí.
- Stanovení cílů pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky v členění podle § 24 odst. 4 zákona, aby jejich plnění bylo možné vyhodnotit při aktualizaci plánu povodí.
- Shromáždění dalších pokladů jako zdrojů informací o možných požadavcích na užívání vod a nakládání s nimi a o možných vlivech na stav povrchových nebo podzemních vod, například regionální rozvojové plány a programy, sektorové plány a programy, plány rozvoje vodovodů a kanalizací podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů), plány péče o zvláště chráněná území podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 14/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů).
Výsledky přípravných prací byly podle §25 odst. 1 písm. a) zákona o vodách zveřejněny od 15.6.2013 po dobu 6 měsíců k písemným připomínkám uživatelů vody a veřejnosti na MZe, MŽP a na všech krajských úřadech a u všech správců povodí, jejichž územní působnosti se příslušná mezinárodní oblast povodí na území České republiky týká, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách
II. etapa – Návrh plánu dílčího povodí podle právních předpisů a výsledů přípravných prací
V průběhu roku 2014 byly zpracovány následující činnosti plánu dílčího povodí:
- Sestavení návrhu plánu podle osnovy makety plánu dílčího povodí
- Návrh programů opatření včetně odhadu finančních nákladů, aktuálního stavu přípravy a odhadované doby přípravy a realizace opatření
- Zveřejnění návrhu plánu k připomínkám veřejnosti (§ 19)
- Zpracování prezentace návrhu plánu dílčího povodí pro projednání s veřejností
III. etapa – Plán dílčího povodí podle § 20 vyhlášky č. 24/2011 Sb.
- Vypořádání připomínek k návrhu plánu dílčího povodí
- Zpracování plánu dílčího povodí podle vyhodnocení připomínek s úpravou podle schváleného příslušného národního plánu povodí a schváleného příslušného plánu pro zvládání povodňových rizik
- Zpracování stručného souhrnu
- Zpracování prezentace plánu dílčího povodí pro projednání s veřejností
- Zpracování internetové prezentace plánu dílčího povodí
Tab. VIII.4a - Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o plánu dílčího povodí
Možnosti získání informací o monitoringu a hodnocení stavu vod
Ve vyhlášce č. 391/2004 Sb. o evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy je stanoven rozsah údajů, včetně statistických a kartografických dat. Jedná se data a údaje, které jsou zahrnuty v evidencích vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů, vodních nádrží, vodních útvarů, údaje o množství a jakosti povrchových a podzemních vod, odběru povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních vod, o oblastech povodí, citlivých oblastech, zranitelných oblastech, záplavových územích aj.
V uvedené vyhlášce jsou stanoveni nositelé a správci informací o stavu povrchových a podzemních vod, kteří tyto informace mohou zájemcům poskytnout (správním úřadům, správcům povodí a pověřeným odborným subjektům se informace poskytují bezplatně) a současně jsou tito správci povinni vyhláškou stanovené údaje ukládat do informačního systému veřejné správy, který je vytvořený a provozovaný se záměrem usnadnit veřejnosti přístup k potřebným informacím z veřejné správy (zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy).
Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o monitoringu stavu vod v dílčím povodí Horní Odry je uveden v tabulce VIII.4.b.
Tab. VIII.4b - Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o monitoringu stavu vod v dílčím povodí
VIII.5. Nejistoty a chybějící data
Zpracování Plánu dílčího povodí Horní Odry představovalo ucelený komplex činností, který byl do jisté míry ovlivněn následujícími faktory:
- existencí a dostupností nutných vstupních dat,
- prověřenými a akceptovatelnými přístupy k řešení, metodickými postupy.
Z hlediska výše uvedených faktorů je nezbytné definovat nejistoty a chybějící data, které zpracování plánu provázely. V této kapitole je uveden souhrnný přehled stěžejních nejistot a chybějících dat, jejichž odstranění, resp. doplnění bude nutné či alespoň účelné pro aktualizaci jak Plánu dílčího povodí Horní Odry, tak plánů povodí v rámci České republiky obecně.
Plány dílčích povodí jsou zpracovávány dle Makety plánu dílčího povodí, která předepisuje obsah naplnění jednotlivých kapitol, ať už částí textových, tabelárních či mapových. Avšak Maketa nepředepisuje přesný postup provádění určitých analýz a postupů, tudíž data uvedená v různých plánech dílčích povodí se mohou lišit podle přístupu zpracovatele. Přetrvávajícím problémem z prvního plánovacího cyklu je neexistence či nedostupnost elementárních vstupních dat, která je určujícím předpokladem pro zpracování plánu oblasti povodí. V rámci pořízení chybějících dat v dalších plánovacích etapách se bude proto třeba zaměřit na zpřístupnění a doplnění těchto dat.
Vzhledem k určitým problémům na národní úrovni s plněním některých bodů Časového plánu a programu prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik (dále časový plán) nebylo možné některá témata více rozpracovat a vést širší odbornou diskuzi (například výsledky hodnocení stavu a následný návrh opatření).
V následujícím textu jsou stručně uvedeny okruhy chybějících dat a nejistot, které provázely zpracování jednotlivých kapitol Plánu dílčího povodí Horní Odry.
Úvod
- Vyhodnocení pokroku při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí nebylo zajištěno ústředními vodoprávními úřady. Vyhodnocení spočívá v porovnání hodnocení stavu v roce 2006 a 2012. Vzhledem k převymezení vodních útvarů není možné porovnávat tyto mezi sebou, ale je nutné porovnávat reprezentativní profily monitoringu použité k hodnocení v obou obdobích. Také byly změněny metodiky hodnocení a limity dobrého stavu a porovnání hodnocení je tak velmi složité.
- Při tvorbě plánů dílčích povodí bylo použito právní legislativy platné ke konci roku 2014. Na další právní předpisy a normy nebyl brán zřetel. Během roku 2015 došlo v oboru vodního hospodářství k následujícím změnám v legislativě:
- Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna vyhlášky č. 312/2015 Sb.)
- Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna vyhlášky č. 264/2015 Sb.)
- Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna vyhlášky č. 313/2015 Sb.)
- Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Od 1.1.2016 v plném rozsahu nahrazuje Nařízení vlády č. 61/2003 Sb.
- Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě.
- Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (poslední změna zákona č. 39/2015 Sb.
- Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi. Od 1.10.2015 nahrazuje zákon č. 59/2006 Sb.
- Nařízení vlády č. 254/2006 Sb., o kontrole nebezpečných látek. Zrušeno od 1.10.2015 zákonem č. 224/2015 Sb.
- Vyhláška č. 255/2006 Sb., o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie. Zrušeno od 1.10.2015 zákonem č. 224/2015 Sb.
- Vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech prevence závažných havárií. Zrušeno od 1.10.2015 zákonem č. 224/2015 Sb.
- Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna zákona č. 223/2015 Sb.)
- Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna vyhlášky č. 27/2015 Sb.)
- Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna zákona č. 41/2015 Sb.)
- Vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna vyhlášky č. 66/2015 Sb.)
- Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k plavbě na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna vyhlášky č. 65/2015 Sb. a vyhlášky č. 184/2015 Sb.)
- Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna zákona č. 187/2014 Sb.
Kapitola I.
- Statistické údaje používané k charakterizaci dílčího povodí jsou těžce použitelné. Tyto jsou agregovány na území správních jednotek (krajů, obcí s rozšířenou působností, obcí) a nikoliv na území dílčích povodí. Údaje musí být dílčímu povodí (případně vodním útvarům) přiděleny na základě poměru plochy správní jednotky, či obyvatel v ní žijících, přináležející území dílčího povodí. Tímto postupem dochází ke zkreslení použitých statistických dat.
- Revize vymezení vodních útvarů podzemních vod, která měla být dle časového plánu 30.6.2013 nebyla provedena.
- Seznam odběrů vody pro lidskou spotřebu zpracovaný VÚV T.G.M., v.v.i. musel být pracovníky státního podniku Povodí Odry upraven na základě místních znalostí. To znamená, že na národní úrovni není zpracován kompletní seznam těchto odběrů.
- Pro druhé plánovací období nebyl aktualizován seznam maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) s vazbou na vodu.
- Chybí jednotná metodika, která by určila postup určování vzájemných vazeb mezi vodními útvary a na vodní prostředí vázanými ekosystémy.
Kapitola II.
- Data o nakládání s vodami jsou převzata z Evidence uživatelů vod státního podniku Povodí Odry. Kvalita těchto dat se odvíjí od podkladových dat zaslaných jednotlivými subjekty a může být v některých případech nedostatečná.
- Statistické údaje pro uchovávání pesticidů, skladování statkových hnojiv, množství živočišné výroby a další, využitelná při analýzách plošných zdrojů znečištění, jsou agregovány na území správních jednotek (krajů) a tím jsou špatně využitelné při zpracování plánů dílčích povodí.
- Určování významných vlivů je pro povrchové vody provedeno dle metodiky „Emise a jejich dopad na vodní prostředí“. Významné vlivy mohou být i jiné než emise (například odběry), ale pro tyto chybí metodika určení významnosti.
- Přínosem pro další plánovací období by byla evidence významných dešťových oddělovačů v povodí.
- Klimatická změna a její důsledky na vodní hospodářství by měla být řešena centrálně na národní úrovni. Nyní je řešena v každém dílčím povodí odlišně.
- Trendy v užívání vod do roku 2021 jsou zpracovány expertním posouzením na základě minulého vývoje užívání. Chybí jednotná metodika zpracování trendů.
Kapitola III.
- Metodiky hodnocení stavu byly zpracovány a certifikovány se značným zpožděním oproti časovému plánu. Tím došlo k pozdějšímu vyhodnocení a nebylo možno vést širší odbornou diskuzi ohledně postupů používaným při hodnocení i samotných limitů. Výjimkou byla metodika hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického stavu/potenciálu útvarů povrchových vod kategorie „řeka“, která byla po diskuzi upravena.
- Údaje o přírodních zdrojích útvarů podzemních vod sloužící pro hodnocení kvantitativního stavu jsou nedostatečné. Tato data měl zpřesnit projekt Rebilance zásob podzemních vod, který však zatím není zrealizován. Cílem projektu má být přehodnocení přírodních zdrojů podzemních vod ve vybraných hydrogeologických rajonech, které zahrnují přibližně jednu třetinu území České republiky, a příprava metodického a organizačního základu pro systémové a pravidelné přehodnocování přírodních zdrojů podzemních vod na celém území ČR v budoucích letech.
- Pro oblasti vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů vázaných na vodní prostředí, včetně území NATURA 2000 není prováděn cílený monitoring. Vzhledem k neexistenci relevantních dat použitelných pro hodnocení nejsou chráněná území hodnocena. Hodnocení stavu území z registru chráněných území dle Rámcové směrnice o vodách je plně v kompetenci MŽP.
Kapitola IV.
- Stanovení cílů (revize) nebylo zpracováno. Dle časového plánu mělo být zajištěno na národní úrovni do 31.12.2012.
- Chybí jednotné metodiky pro určení konkrétních cílů pro jednotlivé vodní útvary, pro zpracování odhadu dosažení cílů a pro aplikaci výjimek (zvláštních a méně přísných cílů).
- Pro chráněné oblasti nejsou zpracovány jednotlivé podkapitoly vzhledem k faktu, že pro ně není provedeno hodnocení stavu.
Kapitola V.
- Od roku 2013 vydává ČHMÚ nové hodnoty M-denních průtoků, odvozené za referenční období 1981–2010, jež má lépe reprezentovat současný hydrologický režim toků, který je značně ovlivněn antropogenní činností (manipulace na nádržích, odběry vody povrchové i podzemní, vypouštění vod, převody mezi povodími). Nově poskytované údaje se liší od dříve vydávaných hodnot (za referenční období 1931–1980), a to zejména u hodnot nízkých průtoků s velkou pravděpodobností překročení, tj. průtoků Q330d, Q355d a Q364d. Při zpracování nového katastru M-denních průtoků byla využita data z mnohem podrobnější sítě vodoměrných stanic, dostupná data o ovlivnění přirozeného průtokového režimu a pokročilejší metodika výpočtů nepozorovaných profilů. Tyto nové hodnoty M-denních průtoků byly od ČHMÚ získány, ale z důvodů jejich nízké vypovídací schopnosti pro dílčí povodí Horní Odry, především pro vodní toky ovlivněné hospodařením na nádržích (referenční období v sobě zahrnuje zásadní změnu ve využití vodních zdrojů po roce 1989, kdy odběry pro pitné účely a průmysl během několika let výrazně klesly a naopak došlo k násobnému zvýšení minimálních odtoků z nádrží), nejsou data pro zpracování Plánu dílčího povodí Horní Odry použita a jejich přiléhavost a reprezentativnost je diskutována s ČHMÚ.
- Jednotný systém staničení vodních toků, který je převzat z DIBAVODu se více či méně liší od staničení na základních vodohospodářských mapách a především od staničení vzniklého zaměřením podélného profilu vodního toku pro zpracování návrhu záplavového území. Rovněž údaje o délkách vodních toků v ISVS neodpovídají údajům o délce významných vodních toků z vyhlášky 470/2001 Sb.
Kapitola VI.
- Chybí aktualizovaná metodika stanovení programu opatření a pro uplatňování výjimek.
- Chybí metodika hodnocení účinnosti opatření na stav vod.
- U některých opatření nebylo vzhledem k nedostatku relevantních dat možné kvantifikovat předpokládaný účinek vlivu zavedení těchto opatření na životní prostředí.
Kapitola VII.
- Statistická ekonomická data jsou Českou inspekcí životního prostředí i Českým statistickým úřadem agregována po správních celcích a ne po dílčích povodích.
www.pod.cz