2.1.5 Určení umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod

Úvod

Koncepce silně ovlivněných a umělých vodních útvarů byla vytvořena proto, aby umožnila pokračování těch specifikovaných využití, která poskytují značné společenské a ekonomické přínosy, aby však zároveň umožnila změkčit opatření ke zlepšení kvality vody.

Pro klasifikaci jako silně ovlivněný nebo umělý vodní útvar je ekologickým cílem "dobrý ekologický potenciál" (GEP) a dobrý chemický stav, který musí být dosažen do roku 2015. GEP je méně přísný cíl než GES ("dobrý ekologický stav"), protože připouští úlevy pro ekologické dopady vyplývající z těch fyzických změn, které jsou nutné k podpoře specifikovaného využívání nebo které musí být zachovány, aby byly vyloučeny negativní vlivy na širší životní prostředí.

Umělé vodní útvary

Z definice dle Rámcové směrnice 2000/60/ES (Článek 2) Umělým vodním útvarem se míní útvar povrchové vody vytvořený činností člověka. Tyto pokyny specifikují umělý vodní útvar jako "útvar povrchové vody, který byl vytvořen na místě, kde před tím vodní útvar nebyl a který nebyl vytvořen přímou fyzickou změnou nebo pohybem nebo přemístěním stávajícího vodního útvaru". Mohou to být malé rybníky, přítoky nebo strouhy, které nebyly považovány za samostatné a významné prvky povrchových vod. Podle písemného vyjádření VÚV se v oblasti povodí Odry žádný umělý vodní útvar nevyskytuje. Povodí Odry navrhuje vymezit následující vodní útvary jako umělé:
Přivaděč Morávka-Žermanice
Bohumínská Stružka (mezi hraničními meandry Odry a Vrbickou Stružkou)

SILNĚ OVLIVNĚNÉ VODNÍ ÚTVARY

Úvod
Metodika vymezení silně ovlivněných vodních útvarů, vytvořená v rámci projektu "Silně ovlivněné vodní útvary -- Metody a jejich využití na pilotních povodích" (kooperační program Flandry -- Česká republika) vychází z následujících principů: je založena na dostupných datech, je aplikovatelná pro správce povodí a její výsledky jsou kompatibilní s metodikami EU. Zároveň je tato metodika co nejjednodušší.

Postup předběžného vymezení
Pro celkové zhodnocení založené na vlivu všech tlaků je nezbytné přiřadit jednotlivým tlakům v každém vodním útvaru parametry, které je možné mezi sebou porovnávat a ze kterých je možné vytvořit výsledné hodnocení. Všechny parametry nabývají hodnot v rozmezí 0 -- 10 (0 -- minimální ovlivnění, 10 -- maximální ovlivnění).

Parametry pro jednotlivé tlaky
1. zakrytí/zatrubnění úseků vodních toků SN_CL
2. napřimování úseků vodních toků SN_SL
3. zavzdutí úseků vodních toků SN_IL
4. kombinované hodnocení úprav koryta toku SN_MI
5. změna příčného profilu vodního toku součást    SN_MI
6. regulace průtoku (příčné překážky) SN_MG
7. užívání vody (odběry) SN_A

Z těchto parametrů pro jednotlivé tlaky se pak počítají výsledné parametry pro jednotlivé vodní útvary.

Výsledné parametry pro hodnocení vodních útvarů
průměrná normovaná významnost tlaků v rámci vodního útvaruASN
maximální normovaná významnost tlaků v rámci vodního útvaruMSN

kde

ASNk =( Wcv*[SN_CL]k + Wsl*[SN_SL]k + Wil*[SN_IL]k + Wmi*[SN_MI]k + mg*[SN_MG]k + Wa*[SN_A]k )/ 6
MSNk = max {[SN_CL]k, [SN_SL]k, [SN_IL]k, [SN_MI]k, [SN_MG]k, [SN_A]k}

Wcv, Wsl, Wil, Wmi, Wmg, Wa -- váhové faktory jednotlivých dílčích tlaků
k -- dílčí vodní útvar (k <1;130>)

Vážení významnosti jednotlivých tlaků v rámci vodního útvaru

Možnost vážení významnosti jednotlivých tlaků v rámci vodního útvaru
Významnost jednotlivých tlaků stoupá s významností úseku toku na němž se vyskytují. Bylo navrženo vážení významnosti podle principu, že každý jednotlivý tlak má takovou váhu, jaký je součet délek všech vodních toků nad ním. Prakticky byly segmenty vodních toků rozřazeny do pěti tříd. Tlakům na páteřních tocích spadajících do třídy 1 byla přiřazena 5x vyšší významnost než tlakům na pramenných segmentech třídy 5.

Relativní vyvažování inventarizovaných tlaků a celkové zařazení
Váhové faktory:
Při provedení prvního kroku je pro každý vodní útvar vypočteno šest parametrů v rozsahu od 0 do 10. Ty mohou být jednoduše zprůměrovány do jednoho výsledného parametru. V praxi je upřednostňováno přiřazení váhových faktorů každému ze šesti parametrů, aby bylo umožněno dát vyšší relativní důležitost jednomu typu změny než jinému.
druh tlaku akronym váhový faktor
zakrytí/zatrubnění úseků vodního toku SN_CL 0,1
napřímení úseků vodního toku SN_SL 0,1
zavzdutí úseků vodního toku SN_IL 0,2
kombinované hodnocení úprav koryta toku SN_MI 0,3
regulace průtoku (příčné překážky) SN_MG 0,2
užívání vody (odběry) SN_A 0,1
součet váhových faktorů   1,0

Klasifikace ovlivnění vodních útvarů:
V závislosti na vypočtené hodnotě vážené průměrné normované významnosti tlaků v rámci vodního útvaru (W_ASNW) jsou vodní útvary rozděleny do dvou skupin: silně ovlivněné a přírodní vodní útvary, a to podle následujícího klíče:

(W_ASNW < 1) OR (MSNW < 5): není kandidátem na silně ovlivněný vodní útvar
(W_ASNW >= 1) OR (MSNW >= 5) : je kandidátem na silně ovlivněný vodní útvar

Použitá data
Správce povodí poskytl zpracovateli následující data:

  • odběry (xls tabulka)
  • příčné překážky (xls tabulka)
  • nízký průtok (ČHMÚ)
  • hydromorfologie (xls tabulky)
  • podkladová data:
    shapefily segmentů, dílčích povodí vodních útvarů, útvarů povrchových vod stojatých

Výstupy
Výstupem předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v povodí Odry je shapefile (vektorová vrstva vodních útvarů) s atributovou tabulkou, obsahující jak výsledné hodnocení každého vodního útvaru, tak i výsledky výpočtů pro jednotlivé tlaky

V oblasti povodí Odry bylo vymezeno 110 vodních útvarů a pro předběžné vymezení těch silně ovlivněných správce povodí shromáždil informace pro všechny relevantní toky (od čtyř správců toků -- tj. informace vlastní, od LČR a ZVHS). Na tomto podkladě DHI Hydroinform provedl numerické vyhodnocení tak, že pro každý vodní útvar bylo vypočteno šest parametrů, které nabývají hodnot od 0 do 10 a každému ze šesti parametrů byl přiřazen váhový faktor, aby bylo umožněno dát vyšší relativní důležitost jednomu typu změny, než jinému. Výpočet byl uzpůsoben tak, že významnost jednotlivých vlivů stoupá s významností úseku toku, na němž jsou zaznamenány. Vážení významnosti se provedlo podle principu, že každý jednotlivý vliv ("tlak") má takovou váhu, jaký je součet délek všech vodních toků nad ním. Po uvedeném dvojím vážení bylo zmíněných šest parametrů následně zprůměrováno do jednoho výsledného parametru (akronym W_ASNW), udávajícího průměrnou váženou normovanou významnost vlivů ("tlaků") v rámci vodního útvaru.

V závislosti na limitních hodnotách W_ASNW a MSNW (průměrná a maximální normovaná významnost tlaků v rámci vodního útvaru) byly vodní útvary rozděleny na ovlivněné a neovlivněné. Jako mezní kriteria jsou uvažovány hodnoty W_ASNW = 1 a MSNW = 5. Při stanovení podmínky

(W_ASNW >= 1) OR (MSNW >= 5)

připadne v povodí Odry 73 z celkových 111 vodních útvarů (tj. 65,8 %) do kategorie silně ovlivněných. 110 vodních útvarů patří do kategorie tekoucích povrchových vod. Sedm z osmi vodních útvarů v kategorii stojaté vody leží na posuzovaných tocích, a tedy se kryjí s existujícími vodními útvary v kategorii tekoucí vody. Zbývající osmý vodní útvar, Heřmanický rybník, UPOVJ_ID = 203020080017, neleží na žádném z posuzovaných toků, čímž zvyšuje celkový počet vodních útvarů ze 110 na 111. Jako útvar stojaté vody patří automatický mezi útvary silně ovlivněné.

Volba limitních kriterií vyplývá z následující logiky:
Hranice s hodnotou W_ASNW = 1 znamená, že pokud i jeden významný vliv nabývá maximální hodnoty 10, je považován za natolik závažný, že se vodní útvar stává předběžně silně ovlivněným. V oblasti povodí Odry parametr W_ASNW, který teoreticky může nabývat hodnoty až 10, dosáhl maximálně v nejexponovanějším útvaru hodnoty 4,23.

Hranice s hodnotou MSNW = 5 znamená, že jeden z vlivů působí minimálně na polovině vodního útvaru.

Pokud jde o nejčastější vlivy, které způsobují zařazení vodních útvarů mezi silně ovlivněné, pak se jedná zejména o napřimování toku, vzdouvání, narušení konektivity toku příčnými překážkami a kombinovaný vliv, který zahrnuje další vlivy, hlavně zpevnění břehů a koryta, změnu profilu toku a zastavěné oblasti v blízkosti toku. Nejrozšířenější užívání, způsobující zařazení vodních útvarů mezi silně ovlivněné, je jednoznačně ochrana před povodněmi, zemědělství, lesnictví a urbanizace.

Dalším ze závěrů předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů jsou návrhy na změny ve vymezení vodních útvarů. Konkrétně jde o vodní útvary:

UPOVR_ID=20471000 (mezi hraničními meandry Odry a Vrbickou Stružkou), kde by měly být hraniční meandry Odry (ryze přírodní úsek toku) odděleny od Bohumínské Stružky (umělý úsek, viz. níže).

UPOVR_ID=20419010 (Morávka po Mohlenici) - přírodní úsek 10 km, jez dělí na 2 části

UPOVR_ID=20395000 (Čeladenka po ústí do toku Ostravice) by měl být přiřazen k vodnímu útvaru 20393000 (Čeladenka po soutok s tokem Frýdlandská Ondřejnice). Zrušení vodního útvaru je navrhováno vzhledem k jeho malé délce 394 m a malé ploše dílčího povodí 0,1 km2.

UPOVR_ID=20435001 (Lučina po soutok s tokem Říčky) by měl být přiřazen k vodnímu útvaru 20451000 (Lučina po ústí do toku Ostravice). Zrušení vodního útvaru je také navrhováno vzhledem k jeho malé délce 665 m.

Přílohy

Tabulka N6 - Silně ovlivněné útvary povrchových vod (předběžné vymezení)
Mapa G3b - Předběžné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů