3.1.1.2. Významné plošné zdroje znečištění

Pro hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění povrchových vod, byly v rámci charakterizace oblastí povodí vybrány tyto skupiny látek: dusík, síra, pesticidy, eroze a fosfor. Z hlediska typů plošného znečištění se jedná o atmosférickou depozici (síra a dusík), zemědělství (dusík a pesticidy) a samostatně eroze (eroze, fosfor). Významné vlivy na útvary povrchových vod byly hodnoceny formou zátěží, tj. průměrnými specifickými hodnotami. U síry, dusíku a pesticidů byly zpracovány vstupy jednotlivých látek do půdy (s rozlišením na atmosférickou depozici a zemědělství v případě síry a dusíku) a jejich vyhodnocení na povodí (v případě průtočných útvarů povrchových vod na mezipovodí) útvarů povrchových vod.

Pro dusík ze zemědělského znečištění byla využita data Českého statistického úřadu z roku 1999, kdy byla naposledy vykazována data na bývalé okresy (v současné době již jen na kraje). Pro hodnocení vstupů dusíku byla započítána data o produkci statkových hnojiv a o fixaci dusíku. Souhrnný údaj o těchto vstupech dusíku v kg na okres byl rozpočítán v poměru 85 : 15 na plochu orné půdy a ostatní zemědělské půdy v okrese. Tím byl získán údaj o specifickém vstupu na typ zemědělské půdy na hektar. Geografickou analýzou lze pak sečíst celkový vstup dusíku ze zemědělství na plochu povodí útvaru povrchových vod a podle plochy zemědělské půdy v povodí útvaru zjistit specifickou zátěž dusíku na zemědělskou půdu v povodí a na celkovou plochu povodí útvaru povrchových vod.

Pro pesticidy byl použit obdobný postup -- i zde jsou udávána data o spotřebě prostředků pro ochranu rostlin Státní rostlinolékařskou správou v kg na okres za rok. Pro hodnocení byla použita data za rok 2002. Pro výpočet zátěží byl použit jednak součet všech vykazovaných pesticidů a jednak atrazin. I zde jsou uváděny pro jednotlivé útvary dvě specifické hodnoty -- na aplikovanou zemědělskou půdu a na celkovou plochu půdy útvaru.

Pro zátěž síry a dusíku z atmosférické depozice byla jako základ využita prostorově vyhodnocená data o mokré depozici z ČHMÚ z roku 2001. Protože se však ukázalo, že rozdíly mezi mokrou a suchou depozicí jsou v lesích velmi významné a do roku 2015 se bude jejich rozdíl významněji prohlubovat, byly hodnoty v lesích navýšeny na úroveň suché depozice. Výsledkem jsou opět specifické zátěže na hektar plochy povodí útvarů povrchových vod.

Protože dusík vstupuje do půdy jak ze zemědělství, tak z atmosférické depozice, byla zároveň vyhodnocena celková zátěž dusíku. Celková zátěž je udávána v kg na hektar plochy povodí útvaru a vzhledem k tomu, že dusík ze zemědělství vstupuje jen na zemědělskou půdu, kdežto dusík z depozice na celou plochu povodí útvaru, není celková zátěž rovna součtu obou zátěží.

Pro hodnocení zátěží eroze a smyvu fosforu erozí byla jako základní údaje využity výsledky z projektu VÚV T.G.M. VaV 650/04/98 "Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR". Metodou Univerzálni rovnice ztráty půdy (USLE), která zohledňuje hlavně erozní účinnost srážek, délku a sklon svahu, vlastnosti půdy a ochrannou funkci vegetace, byla zpracována mapa průměrné ztráty půdy na celém území ČR v podrobnosti 50x50 m. Výsledky této mapy byly agregovány pro jednotlivá hydrologická povodí 4. řádu a podle charakteru každého povodí redukovány poměrem odnosu. Pro každý vymezený vodní útvar pak byly výsledky z příslušných povodí sečteny a vyjádřeny specifickou hodnotou erozního smyvu v tunách na hektar plochy povodí útvaru povrchových vod na rok. Výsledná hodnota erozního smyvu za vodní útvar představuje množství sedimentů, které vstupuje do vodotečí nebo nádrží.

Erozní mapa byla i výchozím podkladem pro zpracování odnosu celkového fosforu. Nejprve však byly na celém území České republiky přiřazeny na základě expertního odhadu jednotlivým půdním typům obsahy celkového fosforu (mapa 1:200 000, Komplexní průzkum půd).

Kombinací dat z erozní mapy, obsahu fosforu v půdách a zohledněním procesu obohacení erozního sedimentu fosforem během transportu vznikla výsledná mapa transportu celkového fosforu erozním smyvem na území ČR v podrobnosti 50x50 m. I v tomto případě byly výsledky agregovány na povodí 4. řádu a redukovány poměrem odnosu a posléze sečteny za jednotlivé vodní útvary povrchových vod. Výsledná hodnota erozního smyvu fosforu je uvedena v kg/ha plochy povodí útvaru povrchových vod na rok a představuje množství celkového fosforu, které vstupuje do vodotečí nebo nádrží.

Všechny vypočtené zátěže se kromě jednotky plochy vztahují na jeden rok. Časová úroveň dat je obdobná podle dostupných dat -- od roku 1999 (dusík ze zemědělství) po rok 2002 (pesticidy). Pro erozní smyv půdy a fosforu nejsou data vázána na konkrétní rok.

Tabulka A6: Vstupy plošného znečištění do půdy -- povrchová voda
Tabulku naleznete zde.

Přílohy

Mapa A2 - Vstupy plošného znečištění dusíkem do půdy - povrchová voda
Mapa A3 - Vstupy plošného znečištění sírou do půdy - povrchová voda
Mapa A4 - Vstupy plošného znečištění fosforem do půdy - povrchová voda
Mapa A5 - Vstupy plošného znečištění pesticidy do půdy - povrchová voda
Mapa A6 - Ztráta půdy erozí