3.2.3. Další charakterizace rizikových útvarů podzemních vod
Další charakterizace z hlediska kvantitativního stavu
Při další charakterizaci útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu byla pozornost zaměřena jednak na stanovení věrohodnosti použitých dat, dále rozbor útvarů, stanovených jako rizikové, a na doporučení pro další postup po roce 2004.Stanovení věrohodnosti použitých dat, které zároveň vypovídá o stupni jistoty hodnocení, se zprvu vztahovalo k hodnotám přírodních zdrojů podzemních vod. Zároveň však nebylo možné pominout problém, který s věrohodností stanovených přírodních zdrojů úzce souvisí, tj. nutné úpravy pojetí a rozsahu kvartérních útvarů. Vymezení útvarů podzemních vod totiž z důvodů termínu reportingu předcházelo zpracování nové hydrogeologické rajonizace (projekt VaV, termín ukončení prosinec 2005). Při vymezení útvarů podzemních vod byly použity již existující výstupy z nové hydrogeologické rajonizace (s více než o 1 rok zkrácenými termíny pro potřebu analýzy charakteristik). Na konci roku 2003, který byl poslední možný, aby bylo možno provést výchozí a další charakterizaci útvarů podzemních vod do podzimu 2004, však ještě nebyla provedena úprava hranic kvartérních rajonů. Pro výchozí charakterizaci byly tedy převzaty stávající kvartérní rajony. V současné době se však ukazuje, že rozsah kvartérních rajonů dozná významných změn a s tím i vyčíslení hodnot přírodních zdrojů. Toto přehodnocení však nelze provádět na konci výchozí charakterizace, ale až po roce 2004. V současné době tedy je nutné vyhodnocení všech kvartérních útvarů nutno považovat za nejisté, tj. i výsledky rizikovosti. To se týká hlavně kvartérních útvarů, označených jako rizikové -- nepředpokládá se, že by po roce 2004 rizikových kvartérních útvarů výrazně přibylo, naopak se očekává, že většinou budou zařazeny do nerizikových. Zde se ukazuje další specifický rys kvartérních útvarů -- odběry zde vykazované občas patří k indukovaným zdrojům, tj. de facto k odběrům z povrchových vod. Stupeň využití pak samozřejmě vykazuje méně příznivé hodnoty.
V další charakterizaci tedy zatím nedošlo k významnějším změnám v zařazení útvarů do kategorie rizikových, spíše se vyjasnila věrohodnost výsledků a specifikovalo zaměření do budoucna. V tabulce níže je uveden přehled všech hodnocených útvarů, výsledek hodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního stavu ve výchozí charakterizaci, výsledek hodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního stavu v další charakterizaci, důvod rizikovosti a věrohodnost výsledků. V období po roce 2004 bude nutno buď provést další charakterizaci znovu či sledovat vývoj situace u všech útvarů, ať již rizikových či nerizikových s věrohodností výsledků střední či nízkou. Nízká věrohodnost byla uvedena prakticky jen u těch útvarů, kde buď chyběla data o přírodních zdrojích či je potřeba provést jiný typ hodnocení -- buď dvou hydraulicky propojených útvarů či naopak rozlišení proplyněné a prosté vody. Podrobnější vysvětlení je uvedeno ve shrnutí a komentáři výsledků.
V oblasti povodí Odry nedošlo při další charakterizaci ke změnám v hodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního stavu. U kvartérních útvarů se sice nepředpokládají významné změny ve vymezení, ale bude nutno vzhledem k nízké hodnověrnost dat o zdrojích provést další charakterizaci včetně vyhodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního stavu po roce 2004 znovu. Současné hodnocení rizikovosti má tedy v tuto chvíli pouze informativní charakter. Ostatní útvary byly vyhodnoceny jako nerizikové s vysokou mírou spolehlivosti výsledků a nebudou proto pro ně nutné po roce 2004 další práce.
Další charakterizace z hlediska chemického stavu
Výše uvedené civilizační vlivy na podzemní vody jsou hlavními rizikovými faktory v oblasti povodí.Specifická problematika vlivu důlní činnosti na podzemní vody zasahuje svými projevy do částí útvarů podzemních vod 1510, 1530, 1562 a 1563 (všechny v některém z ukazatelů jako rizikové nebo nejisté). Hornickou činností je intenzivně narušeno území o ploše kolem 30 km2 formou poklesů původního povrchu terénu nebo jako důsledek vzniku antropogenních novotvarů, infiltrace kontaminovaných vod, hydraulicky nedokonalá likvidace vrtů a opuštěných báňských děl, propojení kolektorů apod. Likvidované doly v ostravské dílčí pánvi tvoří hydraulicky propojený celek, komunikující prostřednictvím stařinných důlních děl s doly v petřvaldské i karvinské dílčí pánvi a z bezpečnostních důvodů budou čerpány i po likvidaci dalších dolů.
Mineralizované důlní vody (průměrná koncentrace rozpuštěných látek kolem 20 mg.l-1) pocházejí z kolektorů fosilně zvětralého povrchu karbonských hornin (mocnost až 50 m) a nadložních bazálních neogenních klastik, které mají obdobné hydrogeologické charakteristiky. Vlastní tzv. karbonské vody s mineralizací i přes 100 mg.l-1 a teplotou přes 35?C jsou množstvím omezeny na tektonická pásma jinak nepropustných karbonských hornin. Všechny uvedené kolektory (skupiny) se svým hloubkovým umístěním, rozsahem i úrovní poznání ocitají mimo definovanou strukturu útvarů podzemních vod v rámci oblasti povodí, ovlivňují však místy nadložní útvary podzemních vod. Detailní ovlivnění konkrétních útvarů nelze specifikovat pro nedostatek údajů, celkovou míru lze odhadovat z údajů těžby (13,8 mil t černého uhlí a 30 mil m3 zemního plynu v roce 2002).
Vody infiltrující do důlních děl jsou převážně směsnými vodami, jejichž hydrochemický obraz odráží změny způsobené snížením tlaku, odplyněním, zdržením ve starých dílech apod. Čerpání a vypouštění těchto vod ovlivňuje podzemní i povrchové vody individuálně v každém konkrétním případě. V měřítku jednotlivých útvarů podzemních vod definovaných v oblasti povodí je možné tento vliv považovat za plošný odběr a souhrnně jej kvantifikovat celkovým vypouštěným množstvím (v r. 1998 14,5 mil. m3), z něhož odhadem 40% pochází z kvartérních kolektorů. Čerpané důlní vody se likvidují přímo nebo prostřednictvím retenčních nádrží řízeným vypouštěním do povrchových vod (Odra a Olše, příp. jejich přítoky).
Nejistý je vliv minerálních vod vypouštěných do kanalizace na útvar 1530 (chloridové sodné jódové vody, v roce 1991 v množství 34 000 m3). Tyto vody s mineralizací nad 20 mg.l-1 pocházejí z bazálních klastik a tzv. hlavního obzoru autochtonního neogénu pod kvartérním kolektorem. Poklesy neogénu způsobené těžbou v podložním karbonu jsou doprovázeny nepatrnými laminárními mezivrstevními pohyby, při nichž nevznikají otevřené pukliny a nehrozí komunikace mezi jednotlivými zvodněmi. Existuje pouze možnost poškození výstroje některého z mnoha jímacích vrtů.
Z hlediska potenciálního ohrožení podzemních vod radonem vlivem důlní činnosti leží rizikové útvary podzemních vod mimo oblasti se zvýšeným rizikem výskytu radonu.
V další charakterizaci rizikových útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu došlo ke změnám v zařazení útvarů podzemních vod do rizikových jednak na základě ověření hodnocení z výsledného chemického stavu - kategorií vysoce či středně rizikových (se zohledněním dalších významných vlivů, které celkový výsledný stav nijak nezměnily), a jednak podle způsobu posuzování útvaru, útvar byl posuzován buď jako celek, anebo byl rozdělen vzhledem k jeho heterogenitě na menší jednotky podle dílčích povodí povrchových vod.
Stanovení spolehlivosti použitých dat vypovídá o stupni jistoty vyhodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod podle zařazení prioritních a nebezpečných látek (bodové zdroje znečištění, atrazin) a hlavních znečišťujících látek (dusík z plošného znečištění) do kategorií rizikovosti a podle způsobu jejich hodnocení (nepřímé nebo přímé hodnocení). Při přehodnocování výsledků byla větší váha přisuzována hodnocení přímému (z monitoringu) oproti nepřímému Plošné znečištění acidifikací hodnocené v 1. fázi není předmětem hodnocení další charakterizace. Změny v rizikovosti útvarů, pokud nebyly ovlivněny dalšími významnými vlivy, se týkají jen útvarů, které nebyly hodnoceny jako celek.
V případě zařazení útvaru k vysoce rizikovým z důvodu přímého hodnocení vůči atrazinu nebo bodovým zdrojům znečištění (kategorie 3), byl útvar i v další charakterizaci zařazen jako rizikový s vysokou spolehlivostí nezávisle na způsobu posuzování útvaru jako celku nebo pouze jeho menší části vymezené dílčím povodím povrchových vod.
Pokud bylo znečištění B jediným důvodem vysoké rizikovosti z nepřímého hodnocení u útvarů, které nebyly hodnoceny jako celek (útvary s lokálním zvodněním), byly tyto útvary přehodnoceny na nerizikové s nízkou spolehlivostí.
V tabulce níže je uveden přehled všech hodnocených útvarů, výsledek hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu ve výchozí charakterizaci, výsledek hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu v další charakterizaci, důvod rizikovosti a spolehlivost výsledků.
U útvarů s nízkou spolehlivostí, které nebyly sledovány jako celek, bude nutno po roce 2004 provést na základě sledování povrchových vod další charakterizaci. Podrobnější vysvětlení je uvedeno ve shrnutí a komentáři výsledků. V další charakterizaci došlo k významnějším změnám v zařazení útvarů do kategorie rizikových na základě ověření jednotlivých hodnocení, především bodových zdrojů znečištění.
V oblasti povodí Odry byl jako rizikový ve výchozí charakterizaci vyhodnocen útvar 1510 Fluviální a glacigenní sedimenty v povodí Odry, který byl i po přehodnocení zařazen mezi rizikové z přímého hodnocení rizikovosti vůči bodovým zdrojům. Dalším důvodem rizikovosti tohoto útvaru je důlní činnost.
Stejně tak útvary 1520 Fluviální a glacigenní sedimenty v povodí Opavy a 1530 Fluviální a glacigenní sedimenty v povodí Olše byli po přehodnocení zařazeny mezi rizikové s vysokou mírou spolehlivosti z přímého hodnocení rizikovosti vůči bodovým zdrojům. Dalším důvodem rizikovosti útvaru 1530 je důlní činnost.
Útvar 1541 Glacigenní sedimenty Žulovské pahorkatiny byl po přehodnocení rizikovosti zařazen mezi rizikové s nízkou mírou spolehlivosti z důvodu nepřímého hodnocení atrazinu.
Útvar 1542 Glacigenní sedimenty Zlatohorské vrchoviny - oblast Mikulovice byl po přehodnocení zařazen mezi rizikové s vysokou mírou spolehlivosti z přímého hodnocení rizikovosti vůči bodovým zdrojům.
Útvar 1550 Glacigenní sedimenty Opavské pahorkatiny byl po přehodnocení rizikovosti zařazen mezi rizikové s vysokou mírou spolehlivosti z důvodu přímého hodnocení atrazinu.
Útvar 1561 Glacigenní sedimenty Podbeskydské pahorkatiny a Ostravské pánve - oblast mezi Odrou a Ostravicí byl po přehodnocení zařazen mezi rizikové s vysokou mírou spolehlivosti z přímého hodnocení rizikovosti vůči bodovým zdrojům
Útvar 1562 Glacigenní sedimenty Podbeskydské pahorkatiny a Ostravské pánve - oblast mezi Ostravicí a Stonávkou byl po přehodnocení zařazen mezi rizikové se střední mírou spolehlivosti z nepřímého hodnocení rizikovosti vůči bodovým zdrojům a atrazinu. Dalším důvodem rizikovosti tohoto útvaru je důlní činnost.
Útvar 2212 Moravská brána - povodí Odry byl po přehodnocení zařazen mezi rizikové s vysokou mírou spolehlivosti z přímého hodnocení rizikovosti vůči bodovým zdrojům.
V útvaru 3210 Flyšové sedimenty v povodí Odry byla po přehodnocení rizikovosti vymezena jako riziková pouze dílčí povodí členěná podle povodí povrchových vod. Po přehodnocení rizikovosti se počet rizikových dílčích povodí změnil. Z útvaru 3210 bylo hodnoceno jako rizikové jedno dílčí povodí (ID 203010690) s nízkou mírou spolehlivosti na základě nepřímého hodnocení atrazinu.
V útvaru 6431 Krystalinikum Východních Sudet - severní část byla po přehodnocení rizikovosti vymezena jako riziková pouze dílčí povodí členěná podle povodí povrchových vod. Po přehodnocení rizikovosti se počet rizikových dílčích povodí změnil. Z útvaru byla hodnocena jako riziková dílčí povodí (ID 204040180, ID 204040260, Id 204040290 a ID 204040470) nízkou mírou spolehlivosti na základě nepřímého hodnocení atrazinu.
V útvaru 6612 Kulm Nízkého Jeseníku - povodí Odry byla po přehodnocení rizikovosti vymezena jako riziková pouze dílčí povodí členěná podle povodí povrchových vod. Po přehodnocení rizikovosti se počet rizikových dílčích povodí změnil. Z útvaru bylo hodnoceno jako rizikové dílčí povodí (ID 202030270) s nízkou mírou spolehlivosti na základě nepřímého hodnocení atrazinu.
Dílčí povodí rozdělených útvarů 3210, 6431 a 6612, která byla ve výchozí charakterizaci hodnocena jako riziková s nízkou mírou spolehlivosti z důvodu nepřímého hodnocení vzhledem k bodovým zdrojům, byla v další hodnocena jako neriziková s nízkou mírou spolehlivosti. V těchto dílčích povodích bude sledování nebezpečných látek probíhat prostřednictvím monitoringu povrchové vody v dílčích povodích, pro něž byla tato povodí hodnocena jako riziková.
Ostatní celé útvary 1543 Glacigenní sedimenty Zlatohorské vrchoviny - oblast Zlaté hory, 1544 Glacigenní sedimenty Zlatohorské vrchoviny - oblast Osoblaha, 1563 Glacigenní sedimenty Podbeskydské pahorkatiny a Ostravské pánve - oblast mezi Stonávkou a Olší byly v průběhu výchozí i další charakterizace rizikovosti hodnoceny jako nerizikové.