5.3 Území vyhrazená jako rekreační vody a vody ke koupání
Třetím typem chráněného území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou vodní útvary určené jako rekreační vody včetně koupacích oblastí podle směrnice 76/160/EHS o kvalitě vod pro koupání
Právní předpis, který se k tomuto typu území v legislativě Společenství vztahuje, je již zmíněná směrnice o kvalitě vod pro koupání. Žádné další předpisy, které by definovaly i jiné typy rekreačního využití vod nebyly přijaty.
Směrnice 76/160/EHS o kvalitě vod pro koupání byla do české legislativy transponována zákonem č. 254/2001 Sb. v § 34 a vlastní koupací oblasti definovány vyhláškou č. 159/2003 Sb. Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob. Tato vyhláška v příloze stanovila na území ČR celkem 128 koupacích oblastí (lokalit). Až na dvě výjimky, které se nacházejí v oblasti povodí Horního a Středního Labe, jsou všechna koupací místa situována do různých typů nádrží.
Vedle koupacích oblastí podle Směrnice 76/160/EHS jsou českou legislativou -- zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví -- stanovena a evidována také tzv. koupaliště ve volné přírodě, což jsou přírodní vodní plochy, které jsou označeny jako vhodné ke koupání. Na rozdíl od koupacích oblastí mají svého provozovatele. Způsob kontroly jakosti vod v kopacích oblastech i koupalištích ve volné přírodě definuje zvláštní právní předpis -- vyhláška č. 464/2000 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity venkovních hracích ploch.
Z technického pohledu zajišťují vymezení koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo životního prostředí a jimi řízené organizace. Za lokalizaci koupacích oblastí a nově i za lokalizaci koupališť ve volné přírodě a jejich vedení v informačním systému veřejné správy odpovídá Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Za shromažďování údajů o jakosti vody v koupacích oblastech během koupací sezóny odpovídají místně příslušné hygienické stanice a centrální zpracování dat a ukládání údajů do informačního systému Ministerstva zdravotnictví -- PiVo -- zajišťuje Státní zdravotní ústav a Ministerstvo zdravotnictví.
Koupací oblasti i koupaliště ve volné přírodě jsou vymezeny jako místa v nádrži nebo toku, kde je koupání provozováno. Technicky je koupacím místem u rozsáhlých a členitých nádrží s více koupacími místy bod ve vzdutí nádrže v místě pláže, u nádrží s jedním koupacím místem je to střed nebo těžiště nádrže. V případě koupacích míst na tocích je koupacím místem profil na toku. Přesnost lokalizace odpovídá přesnosti vodohospodářské mapy 1 : 50 000 a technickým podkladům, které byly v době zpracování k dispozici.
Vztah koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě k vymezovaným vodním útvarům povrchových vod není v současné době zcela vyřešen. Přetrvávají nejasnosti v tom, zda mají být chráněná území ztotožňována z pohledu prostorového a zejména z pohledu stanovení environmentálních cílů s vodními útvary. Vzhledem k tomu, že vymezování vodních útvarů není definitivně ukončeno, nebylo by zatím vhodné prohlásit některé vodní útvary za rekreační, jak to požaduje odstavec 1 iii Přílohy IV Rámcové směrnice. Koupací oblasti a koupaliště ve volné přírodě budou prozatím vedeny v Registru jako samostatné bodové objekty a vazba na vodní útvary bude definována v další fázi přípravy plánů oblasti povodí.
V oblasti povodí Odry se nachází celkem 29 koupacích oblastí podle vyhlášky 159/2003 Sb. Všechny oblasti jsou situovány na různých typech nádrží. Koupaliště ve volné přírodě podle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví se v oblasti povodí Odry nacházejí pouze dvě a obě jsou lokalizována na nádržích. Podrobnosti k jednotlivým koupacím oblastem a koupalištím ve volné přírodě jsou shrnuty v tabulkách 5.1 a 5.2. Umístění jednotlivých koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě je patrné z mapy G11b.
|
|
Přílohy
Mapa G11b - Území vyhrazená jako rekreační vody a vody ke koupání