5.4 Území citlivá na živiny

Čtvrtým typem chráněného území podle přílohy IV Rámcové směrnice jsou oblasti citlivé na živiny včetně zranitelných oblastí podle směrnice 91/676/EHS a citlivých oblastí podle směrnice 91/271/EHS.

ZRANITELNÉ OBLASTI

Zranitelná oblast je pojem, který definuje Nitrátová směrnice (SR 91/676/EHS). Jsou to oblasti, povodí nebo jejich části, kde zemědělské činnosti nepříznivě ovlivňují koncentrace dusičnanů v povrchových a podzemních vodách. Jsou to i takové oblasti, které mají vliv na povrchové, pobřežní a mořské vody, ve kterých dochází vlivem úniku dusíku ze zemědělství k eutrofizaci s následnými nepříznivými dopady na celý vodní ekosystém.

Gesci nad implementací Nitrátové směrnice v České republice má Ministerstvo životního prostředí v oblasti vymezování zranitelných oblastí a monitoringu vod, Ministerstvo zemědělství pak v oblasti zpracování Akčních programů a Zásad správné zemědělské praxe,

Principy nitrátové směrnice byly do české legislativy transponovány § 33 zákona č. 254/2001 Sb. (vodního zákona) a vymezení zranitelných oblastí bylo upraveno nařízením vlády č. 103/2003 Sb. kterým se stanoví zranitelné oblasti a upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Vymezení zranitelných oblastí nabylo účinnosti dne 11. dubna 2003. Zranitelné oblasti jsou v nařízení vlády definovány výčtem katastrálních území, která byla na základě analýzy v projektu Rady vlády pro výzkum a vývoj VaV/510/4/98 "Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR" -- Rosendorf, ed. (2002) -- (zadavatel MŽP, nositel úkolu VÚV T.G.M.) a návazného úkolu VÚV T.G.M. "Návrh vymezení zranitelných oblastí" určena jako území, která přispívají ke znečištění vod svým zemědělským hospodařením.

Postup vymezení zranitelné oblasti na území ČR byl založen především na vyhodnocení koncentrací dusičnanů v povrchových a podzemních vodách a analýze citlivost území k průniku dusičnanů do vod. Současně bylo ověřováno, že zjištěné znečištění pochází ve větší míře ze zemědělského hospodaření. Prvotní vymezení zranitelných oblastí bylo provedeno podle přirozených hranic povodí a hydrogeologických struktur a teprve posléze převedeno pro lepší administrovatelnost Akčních programů na katastrální území.Česká republika nevyužila možnost Směrnice, která umožňuje vyhnout se vymezení zranitelných oblastí v případě, že stát bude aplikovat akční programy na celém svém území.

Z nařízení vlády 103/2003 Sb. vyplývá povinnost nejpozději do čtyř let od prvního vymezení (znovu v roce 2007) provést revizi důvodů vedoucích k vymezení oblastí (vyhodnocení monitoringu, analýza dalších podkladů -- např. úrovně hnojení půd) a na základě výsledku rozšířit nebo redukovat rozsah zranitelných oblastí. Tyto činnosti provádí z pověření Ministerstva životního prostředí Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. VÚV T.G.M. je také podle vyhlášky 391/2004 Sb. povinen ukládat údaje o vymezení zranitelných oblastí do informačního systému veřejné správy.

Do Registru chráněných území podle Rámcové směrnice jsou v současné době zařazeny zranitelné oblasti podle nařízení vlády 103/2003 Sb. v rozsahu vyjmenovaných katastrálních území. Technickým podkladem je geografická vrstva katastrálních území předaná pro potřeby vymezení Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním v roce 2002. Tomu odpovídá i přesnost a obsah zobrazovaných dat.

V oblasti povodí Odry byly vymezeny zranitelné oblasti v celkovém rozsahu 1296 km² což představuje asi 20,7 % celkové rozlohy oblasti povodí. V oblasti povodí Odry leží nebo do něj částečně zasahuje 150 katastrálních území zařazených mezi zranitelné oblasti. Tato oblast povodí má vedle oblasti povodí Moravy nejmenší podíl rozlohy zranitelných oblastí v ČR. Rozložení zranitelných oblastí je patrné z mapy G11c.

CITLIVÉ OBLASTI

Citlivá oblast je pojem, který definuje směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Jsou to vodní útvary (řeky nebo jejich úseky, jezera a další nádrže, pobřežní a mořské vody) v nichž vlivem vypouštění odpadních vod z aglomerací větších než 10 000 ekvivalentních obyvatel (EO) dochází buď k eutrofizaci vod, překročení limitních koncentrací dusičnanů nebo je ohroženo plnění cílů jiných směrnic Společenství. Směrnice umožňuje nevymezovat citlivé oblasti v případě, že se příslušný stát zaváže aplikovat přísnější požadavky na čištění odpadních vod (odstraňování fosforu a dusíku) z aglomerací nad 10 000 EO celoplošně.

V České republice byla provedena analýza požadavků směrnice s návrhem vymezení citlivých oblastí v letech 2000 a 2001 ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T.G. Masaryka (zadavatel MŽP). V první fázi byly navrženy k vymezení především eutrofní vodní nádrže a některé úseky toků, zejména dolních pomalu tekoucích velkých řek. Poté byla provedena analýza všech zdrojů vypouštění z aglomerací nad 10 000 EO, ze které vyplynulo, že optimálním řešením by bylo nevymezovat citlivé oblasti a ve všech aglomeracích nad 10 000 EU na území ČR intenzifikovat odstraňování celkového fosforu. Tento výsledek byl podpořen i ekonomickou kalkulací nákladů pro čtyři možné varianty řešení, jak s vymezováním citlivých oblastí, tak s aplikací opatření v celé ploše České republiky. Po analýze výsledků rozhodlo MŽP, že příslušná opatření pro citlivé oblasti budou platná na celém území státu a citlivé oblasti nebudou vymezeny.

Principy směrnice o čištění městských odpadních vod byly do české legislativy transponovány § 32 zákona č. 254/2001 Sb. (vodního zákona). Rozhodnutí nevymezovat konkrétní citlivé oblasti je zakomponováno v § 10 nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. V § 10 nařízení vlády je stanoveno, že citlivými oblastmi jsou všechny vody na území ČR.

V souladu se zněním směrnice 91/271/EHS, lze považovat přístup ČR k citlivým oblastem jako uplatnění principu aplikace opatření na celém území státu bez vymezování specifických citlivých oblastí.

Z výše uvedených důvodů nebude Registr chráněných území v oblasti povodí Odry obsahovat kategorii citlivá oblast.

Přílohy

Mapa G11c - Území citlivá na živiny - zranitelné oblasti