Základní identifikační a popisné údaje

Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN

Geomorfologie: Velký Pavlovický rybník leží na území celku Opavská pahorkatina, podcelku Osoblažská Nížina (Demek a kol. 1987). Lokalita leží v nadmořské výšce 216 - 220 m. Jde rozlohou o největší rybník Osoblažského výběžku asi 1,5 km jižně od obce Slezské Pavlovice.

Geologie: Území leží v nivě Sádeckého potoka vyplněné akumulací fluviálních hlinitopísčitých sedimentů. Z jižní strany je ohraničena výchozy fluviálních písčitých štěrků hlavní terasy z období stonavského interglaciálu. Podloží je tvořeno spodnokarbonskými horninami moravskoslezského kulmu.

Hydrologie: V současné době průtočný rybník napájený vodou Sádeckého potoka (číslo hydrologického pořadí 2-04-02-025). Sádecký potok je pravostranným přítokem Prudníku. Správcem Sádeckého potoka je Zemědělská vodohospodářská správa, Oblast povodí Odry, pracoviště Krnov. Pavlovický rybník je posledním rybníkem v soustavě, které zbytek leží na území Polska. Jedná se o 4 menší rybníčky.

Půdní typ: V půdním pokryvu převažuje fluvizem glejová.

Klimatologie: Lokalita leží v mírné teplé klimatické oblasti M10 (Quit 1971). Zájmová oblast spadá do klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou 8,6 °C. Průměrná dlouhodobá roční srážka je 680 mm, ve vegetačním období cca 300 mm.

Vegetace: Dle fytogeografického členění je území součástí fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, fyt. okresu 74a. Vidnavsko-osoblažská pahorkatina. Nejvýznamnější vegetační jednotkou v území jsou porosty rákosu a orobince svazu Phragmition communis v jihozápadní a západní části rybníka. Společenstva vodních rostlin třídy Potametea jsou vyvinuta pouze sporadicky. Severní okraj rybníka tvoří zbytky vrbových a jasanových olšin lemujících bývalé koryto Sádeckého potoka. Ve východní části pod hrází rybníka se nacházejí vlhké louky svazu Alopecurion pratensis. Na lokalitě se zatím z významnějších druhů rostlin nic nevyskytuje.

Zoologická charakteristika: Osoblažsko patří do polonské provincie. Fauna je zde v důsledku převahy agrobiocenóz značně ochuzena. O to větší význam má samotná rezervace, která je refugiem a tahovou zastávkou řady živočichů v rámci intenzivně zemědělsky obhospodařované krajiny.

název druhu

aktuální početnost nebo

vitalita populace v ZCHÚ

kategorie podle

vyhlášky č.395/1992 Sb.

popis biotopu druhu

čolek obecný (Triturus vulgaris)

od roku 1996 druh nepotvrzen, max. počet v současnosti odhadován na jednotlivé kusy

litorál v severní části území

stabilní populace

a) ochrana přírody

Rybník byl minimálně od 80. let minulého století sledován ornitology a již v té době bylo známo, že jde o velmi cenou ornitologickou lokalitu zcela mimořádného významu jako refugium a biokoridor minimálně regionálního významu. Od roku 1996 je však rybník ornitology poněkud opomíjen a i ostatní faunistické údaje z této lokality se objevují jen sporadicky. V rámci vymezování Územního systému ekologické stability byl Velký Pavlovický rybník spolu s břehovými porosty zařazen do kategorie lokální biocentrum a navržen k vyhlášení jako ZCHÚ v kategorii přírodní rezervace.

d) rybníkářství

Velký Pavlovický rybník je staré vodní dílo. Původně obtokový rybník, v současné době průtočný. Do roku 1997 byl obhospodařován Suverénním řádem Maltézských rytířů.  V té době byl využíván extenzivním až polointenzivním způsobem. To vedlo k vytvoření cenného biotopu pro hnízdní i migrující druhy ptáků. Od listopadu roku 1997 byl rybník na dobu cca pěti let svěřen Pozemkovým fondem ČR (tehdejším vlastníkem vodního díla) do péče AS Company s.r.o.. V té době bylo hospodařeno intenzivním způsobem (na základě rozboru zooplanktonu byla rybí obsádka odhadována na cca 1000 kg/ha) s razantním přikrmováním, hnojením a vápněním. V tomto období hospodaření došlo k ústupu rákosin v litorálním porostu o několik metrů. Pokud by tento způsob hospodaření pokračoval i do budoucna, byly by ohroženy příbřežní rákosiny, hrozil kyslíkový deficit a rozvoj vodního květu. Posléze však Pozemkový fond uzavřel smlouvu s Rybářstvím Přerov a.s. a hospodaření na rybníku se opět vrátilo na úroveň extenzivního.

e) myslivost

Rybník byl a doposud je využíván k podzimním lovům kachen. To mělo a má obecně negativní vliv na ptáky v období tahu neboť dochází k jejich nadměrnému rušení, co je možno chápat jako negativní ovlivňování předmětu ochrany.

Územní plány obcí Hlinka, Slezské Pavlovice, Osoblaha

Povolení k nakládáni s vodami (Rozhodnutí Městského úřadu Krnov č.j. 2004003276/ŽP/VH/231/SZ ze dne 10.11.2006, s platností na dobu 10 let)

Manipulační řád pro rybník Pavlovický I - Hlinka (schválen Městským úřadem Krnov dne 10.11.2006 pod č.j. 2004003276/ŽP/VH/231/SZ s platností do 21.12.2011)

Usnesení Vlády České republiky č. 53 ze dne 11.1.2006 o povolení výjimky ze základních ochranných podmínek přírodní rezervace Velký Pavlovický rybník (pro stavbu rozdělovacího objektu na toku Rylovka a umělého přivaděče na pozemcích p.č. 2679/1 a 2679/2 v k.ú. Osoblaha)

Nájemní smlouva mezi AOPK ČR a Davidem Dubem

1.  Vodní plocha se sporadickým výskytem eutrofní a mezotrofní vegetace makrofyt (Batrachium aquatiel, Potamogeton ssp.) pozvolna přecházející v rozsáhlé litorální pásmo.

2. Litorál tvořený převážně ve dně kořenujícími dominantními rostlinami orobince širolistého (Typha latifolia) a rákosu obecného (Phragmites australis). Tato plocha bezprostředně navazuje na severním, západním a jižním okraji na vodní plochu rybníka. Rovněž tato plocha navazuje ze západu a jihu na rákosiny. 

3. Terestrická rákosina nacházející se západně a jihozápadně od litorálu rybníka. Porost je na severozápadě ohraničen břehovým porostem Sádeckého potoka. V porostu dominuje rákos obecný. Porosty jsou místy přestárlé a začínají se rozpadat, čímž dochází k nalétávání semenáčků dřevin, a pomalému šíření např. bezu černého (Sambucus nigra) a keřových vrb (Salix ssp.).

4. Porosty vysokých ostřic (ostřicová louka) se nacházejí při severozápadním okraji území na kontaktu s rákosinou a břehovým porostem. Z břehového porostu se zde šíří trnka obecná (Prunus spinosa). V poměrně zachovalém porostu dominuje mozaika ostřic: ostřice ostrá (Carex acutiformis), ostřice měchýřkaté (Carex vesicaria), ostřice zobánkatá (Carex rostrata) aj. Z dalších rostlin zde z rákosin zasahuje chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), rákos obecný a orobinec širolistý, místy se vyskytuje kosatec žlutý (Iris pseudacorus).

5. Mezofilní louky se nacházejí na východním okraji území a tvoří jej dvě plochy oddělené břehovým porostem. Lze je syntaxonomicky přiřadit k psárkovým loukám svazu Alopecurion pratensis.

6. Břehové porosty tvoří fragmenty vrbových a jasanových olšin s vyvinutým stromovým a keřovým patrem.  Z dřevin zde roste např: vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis), vrba nachová (Salix purpurea), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur).

7.  Rozoraná část rákosin se nachází v jižní části západního cípu území. Plochu tvoří v minulosti přeoraná a dlouhodobě zemědělsky využívaná část porostu rákosin nebo v minulosti navazujících luk.

8.  Degradovaná louka, v minulosti přeorána a intenzívně zemědělsky využívána. V současné době je plocha oseta komerční jetelotravní směsí.

9.  Tři ostrovy nacházející se na volné vodní hladině rybníka. Porost ostrovů tvoří náletové keře vrb a bezu černého. Bylinné patro tvoří rákos a orobinec.

- parcela č. 551, k.ú. Slezské Pavlovice (degradovaná louka) – trvalý travní porost dlouhodobě využívaný jako pole (orná půda), v roce 2006 opět zatravněna, pak kosena 1x ročně v termínu od července do srpna mechanizací s odklizením biomasy z PR do 14 dnů od pokosení s vyloučením mulčování.

- parcely 2679/1 a 2679/4 k.ú. Osoblaha (podmáčené louky) byly v letech 2005 – 2006 koseny 1x ročně v termínu od července do srpna lehkou mechanizací, biomasa byla vyhrabána  a odklizena z PR do 14 dní od pokosení. Tyto parcely včetně pozemků 2690 a 4441 k.ú. Osoblaha a parcela 1369/1 k.ú. Hlinka byly v roce 2007 pokoseny ručně a biomasa byla odvezena z PR.

Kosení vlhkých luk a hrází v území probíhalo v rámci stanovených podmínek. V jednom případě však mezofilní louky byly po první seči zmulčovány nájemcem luk (od Pozemkového fondu). Tento jednorázový zásah neznamenal žádný fatální dopad na společenstva rostlin. Nicméně je nutno se do budoucna vyvarovat těmto způsobům hospodaření a zcela je vyloučit z území ZCHÚ. Zvláště pak vzhledem k obecné neprospěšnosti této technologie vůči prioritním lučním společenstvům rostlin hromaděním biomasy a fyzické likvidaci obratlovců a bezobratlých. Kosení probíhalo na celých plochách v agrotechnických termínech 1x ročně, bez ponechání části porostu pro hmyz či drobné obratlovce. Toto hledisko je již zahrnuto do tohoto plánu péče dle současných vědeckých poznatků.

Rozoraná plocha louky v severovýchodním cípu území (plocha č. 8), byla na přelomu roku 2005 a 2006 zatravněna komerční jetelotravní směsí. V současné době a krátkém časovém horizontu je obtížné stanovit efektivitu tohoto zásahu. V rámci ZCHÚ však měla být použita k zatravnění regionální směs z okolních luk, neboť komerční směsi ve většině jsou druhově velmi chudé a svým složením obsahují šlechtěné trávy a byliny, které mohou způsobovat vytlačení původních druhů travin (bylin), nebo genetickou erozi při křížení.

Rybniční hospodaření:

Na rybníce je hospodařeno poloinzenzifikačním způsobem. Rybník je nasazován dvouletou kapří násadou. Negativní vliv rybí obsádky na ekosystém nebyl při stávajícím způsobu hospodaření pozorován. V této intenzitě je tedy možno i nadále pokračovat.

V případě Sádeckého potoka v souvislosti s hospodařením na rybníce je zapotřebí obnovit funkčnost koryta toku – vyčistit koryto od nánosů a částečně odstranit náletové dřeviny. Tímto dojde k zprůchodnění toku. V návaznosti na to vybudovat na toku rozdělovací objekt, kterým bude možno regulovat přítok vody do rybníka. Pro tuto stavbu byla v roce 2006 vyhotovena zjednodušená projektová dokumentace.

e) péče o živočichy

Pro zachování současného stavu lokality je nejdůležitější udržet extenzivní způsob hospodaření.

Je zakázáno záměrně manipulovat s vodní hladinou v době hnízdění ptáků, tj. od 1.4 do 31.7.

Je zakázáno vysazovat nepůvodní druhy ryb, zvláště druhy jako: amur bílý (Ctenopharyngodon idellus), tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix), tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis) nebo pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) apod.

Pro snížení vyžíracího tlaku ryb na zooplankton, který je rovněž potravní základnou pro ostatní volně žijící druhy živočichů (zejména mláďata některých druhů vodních ptáků), je možno připustit omezené přikrmováni ryb v letním období, kdy je tlak rybí obsádky na přirozenou potravu nejvyšší.

Při odbahňování rybníka (např. v rámci částečného odbahnění) nesmí být zasahováno do rákosin včetně řídkých okrajů, které jsou velmi cenným biotopem pro řadu druhů živočichů.

Pro podporu stávajících populací obojživelníků je zapotřebí vybudovat soustavu dvou tůní v podmáčené části mezofilních luk na východě ZCHÚ. Pro toto opatření je nutné vypracovat jednoduchou projektovou dokumentaci. Jelikož tůně nebudou mít přítok vody, je před přistoupením k realizaci tohoto záměru nutné vykopat zkušební sondu pro zjištění, zda je hladina podzemní vody dostatečně vysoko, aby zajistila zvodnění tůní alespoň v období od dubna do června. Tůně budou vybudovány na dvou místech a ve dvou fázích (jedna na začátku platnosti plánu péče v roce 2009 a druhá uprostřed platnosti plánu péče cca v roce 2012). Tůně budou nepravidelného tvaru o rozloze cca 0,2 ha každá. Dno tůní bude mít kaskádovitý charakter s různou hloubkou do maximální hloubky 1,5 m. Realizaci musí provést firma, která má v této oblasti již zkušenosti. Přesné umístění tůní v terénu, projekt a následná realizace budou dohodnuty se zoologem AOPK ČR střediska Ostrava.

Při kosení mezofilních luk je potřeba dávat pozor na obojživelníky a plazy. Při kosení je nutno přizvednout lištu a bubny sekačky minimálně 5 cm nad zemí tak, aby se alespoň částečně eliminovala úmrtnost. Nalezené jedince odnést z plochy kosení do blízkého okolí. Kosení provádět od kraje ke kraji nebo od středu ke krajům.

Při kosení porostu vysokých ostřic je možno biomasu deponovat na kontaktu s rákosinami, vznikne tak náhradní biotop vhodný k přezimování obojživelníků, plazů a případně k rozmnožování plazů.

Na lokalitě ponechat všechny doupné stromy jako hnízdní příležitosti pro ptáky, vhodný úkryt pro netopýry a hmyz. Uschlé stromy nekácet, ponechat na lokalitě samovolnému rozpadu, slouží jako biotop řady druhů bezobratlých živočichů a hub. Kácení starých stromů je možno povolovat pouze na hrázi v případě hrozícího poškození hráze vývratem. Vyvrácené nebo zlomené stromy, které spadly na okolní pozemky dle potřeby odklidit, dřevní hmotu ponechat v rezervaci.

V rámci ochrany protahujících druhů ptáků neprovádět podzimní myslivecké hony na vodní ptáky. Pozemky v přírodní rezervaci vyjmout z honitby. V žádném případě nevypouštět na rybník odchované polodivoké kachny a ostatní vodní drůbež. V území zakázat přikrmování zvěře.

g) zásady jiných způsobů využívání území

Na základě Usnesení Vlády České republiky ze dne 11. ledna 2006 č. 53 byla povolena výjimka pro stavbu rozdělovacího objektu na toku Rylovka a umělého přivaděče na pozemcích p.č. 2679/1 a 2679/2 v k.ú. Osoblaha za účelem přivádění vody k zamyšlené malé vodní nádrži Osoblaha. Tyto objekty lze vybudovat jen za těchto podmínek:

-  přivaděč bude umístěn na jižním okraji pozemku p.č. 2679/1 tak, aby dřevinný porost rostoucí severně od komunikace p.č. 4205 nebyl dotčen;

-   šířka výkopu bude max. 2 m;

-   dno a břehy přivaděče nebudou zpevněny, část přivaděče bude zatrubněna nebo přemostěna pro zachování sjezdu na pozemek p.č. 2679/1;

-   součástí rozdělovacího objektu bude i stavidlo, pomocí kterého bude možno regulovat odběr vody z Rylovky přivaděčem do nové malé vodní nádrže tak, aby nová nádrž byla napouštěna pouze při vyšších stavech vody.

Optimálním řešením nedostatků uvedených v bodě 1.4 je nové vyhlášení (přehlášení) PR, tak aby její hranice byla vedena po hranicích parcel a odpovídala předmětu ochrany. Dále je vhodné přičlenit do rezervace pozemky p.č. 1548 (vlastník Pozemkový fond ČR) a 1552 (vlastník Obec Slezské Pavlovice) v k.ú. Hlinka, aby byl chráněn i porost na levém břehu Sádeckého potoka.

Pokud k přehlášení nedojde, bude nutné po provedení ZPMZ (viz bod 3.3) vydat dodatek (novelu) zřizovacího předpisu s odkazem na provedený ZPMZ a s aktualizovaným seznamem parcel.

Pro přikrmování ryb je nutno požádat Krajský úřad Moravskoslezského kraje o výjimku z ustanovení § 39 odst. 1 zákona 254/2001 Sb., o vodách a Vládu ČR o výjimku podle § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Dále je nutno požádat příslušný správní orgán (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) o vyjmutí pozemků z honitby.

Příloha:
Ortofotosnímek s;vyznačením stávající a navrhované hranice PR

Použité podklady a zdroje informací

Aulehlová M. (2006): Údržba Sádeckého potoka (zjednodušená projektová dokumentace), depon. in AOPK ČR středisko Ostrava.

Baláž P. & Hajný L.,  in litt. (1996): Avifauna Velkého rybníka u Slezských Pavlovic, mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 1986 – 89 pro EOAC, dopis správy CHKO Jeseníky OkÚ v Bruntále, depon. in AOPK ČR středisko Ostrava.

Bureš L. & Burešová Z. (1996): Inventarizační průzkum botanický v navrhované přírodní

rezervaci Velký Pavlovický rybník, depon. in AOPK ČR středisko Ostrava.

Filipová, K. (2001): Botanický průzkum přírodní rezervace Velký Pavlovický rybník, depon. in AOPK ČR středisko Ostrava.

Foral M., 2000: Přírodní rezervace Velký Pavlovický rybník, Inventarizační ornitologický

průzkum, depon. in AOPK ČR středisko Ostrava.

Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.), 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha.

Horsák  M. (2001): Výsledky průzkumu vodní malakofauny PR Velký Pavlovický rybník, depon in AOPK ČR středisko Ostrava.

Horsáková J. (2001): Výsledky entomologického průzkumu malakofágní čeledi Sciomyzidae (Diptera) v PR Velký Pavlovický, PR Štěpán a PR Skučák, depon in AOPK ČR středisko Ostrava.

Jeziorski P. (2002): Inventarizační výzkum vážek (Odonata), vodních (s.l.) brouků (Coleoptera: Hydradephaga, Hydrophiloidea, Dryopoidea) a vodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha) v PR Velký Pavlovický rybník, depon in AOPK ČR středisko Ostrava.              

Jongepierová I. & Poková H. (eds) (2006): Obnova travních porostů regionální směsí, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Neuhäuslová Z., a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republikx, Academia, Praha.

Urban P. (2001): Inventarizace batrachofauny přírodní rezervace Velký Pavlovický rybník,

depon. in AOPK ČR středisko Ostrava.

Weissmannová H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Zwach I. (1996): Inventarizační průzkum zoologický NPP rybník ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál, depon. in AOPK ČR středisko Ostrava.

Vlastní terénní šetření v letech 2005 až 2007.

Plán péče zpracoval

Mgr. Ivona Kneblová

Mgr. Adrián Czernik

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Ostrava

Trocnovská 2

702 00 Ostrava - Přívoz

Datum zpracování:  15. ledna 2008

Orientační mapa se zákresem ZCHÚ a OP (v měřítku 1:50000) 

Mapa dílčích ploch a objektů

Mapa se zákresem návrhu změny hranic PR Velký Pavlovický rybník