Název lokality:   NIVA MORÁVKY - evropsky významná lokalita
Kód:   CZ0810004
Dotčený tok:  Morávka od profilu balvanitého skluzu, ř. km 0,990 (pod přítokem potoka Vlčok) ve Frýdku-Místku po hranici katastrů obcí Vyšní Lhoty a Raškovice, ř. km 10,400.
Územní rozsah lokality:   Lokalita zaujímá řeku Morávku v délce 9,5 km se zahrnutím přilehlého území v rozsahu připravovaného vyhlášení národní přírodní památky Skalická Morávka a již vyhlášené přírodní památky Profil Morávky s rozšířením ve směru toku až pod zaústění potoka Vlčok, včetně mezilehlého upraveného úseku toku v obci Dobrá. Do lokality o celkové rozloze 367,36 ha jsou zahrnuty rovněž zalesněné plochy terénních hřbetů Strážnice a Vrchy na levém břehu Morávky na katastru obce Skalice.
Kategorie zvláště chráněného území (ZCHÚ):  Národní přírodní památka; Přírodní památka
Předmět ochrany:  3 typy přírodních stanovišť rostlinných společenstev s konkretizací židoviníku německého, jehož přirozený výskyt na řece Morávce je celostátní raritou.

Stav dotčeného toku: Zájmový úsek toku byl s různou úspěšností upravován od 30. let minulého století, zejména od zaústění Morávky do Ostravice po úroveň obcí Nošovice a  Dobrá. Vyústní trať v délce 1,1 km je vcelku v dobrém stavu. V navazující dvoukilometrové části řeky, regulované výhonovými stavbami před 70 lety, se koryto Morávky zahloubilo do tvaru hlubokého kaňonu. Stále probíhající dnová eroze měkkých jílovců se propaguje ve směru proti toku a ohrožuje úpravu v Dobré vybudovanou v 60. a 70. letech minulého století. Na rozdíl od níže ležícího „kaňonu“ je dno úpravy v Dobré fixováno soustavou balvanitých skluzů, které prokazují dobrý stabilizační účinek. Výše proti toku na katastrech obcí Skalice a Vyšní Lhoty nebyly pokusy o usměrnění proudnice  v minulosti úspěšné a tok byl posléze ponechán přirozenému vývoji. Kaňon (přírodní památka) a široké neupravené štěrkovité řečiště v prostoru Skalice a Vyšních Lhot je několik let předmětem zájmu o vyhlášení ZCHÚ. Zatímco kaňon dnes dosahuje kapacity 100letého průtoku, příčná eroze v zaštěrkovaném řečišti za povodní ohrožuje silnici a blízkou zástavbu. Za účelem ochrany silnice, zástavby, sloupů vedení vysokého napětí a vodárenského jímacího zářezu bylo po povodni  r. 1997 vybudováno v řečišti několik účelových výhonových staveb s cílem usměrnit a vzdálit hlavní proudnici toku od těchto objektů. Vybudování výhonů je určitým kompromisem mezi zájmem o protierozní ochranu a zájmem na zachování dnešního stavu řečiště s pohyblivými štěrkovými lavicemi.

Povodní v r. 1997 obnažené a přemístěné štěrkové lavice za déle trvajících nízkých vodních stavů poměrně rychle zarůstají vegetací, zejména vrbou, křídlatkou japonskou (sachalinskou) a netýkavkou žláznatou. Vcelku ojedinělé trsy chráněného židoviníku německého, který vyžaduje slunečné polohy, mohou za této situace invazi zmíněných rostlin podlehnout. Pokus o likvidaci křídlatky ve větší ploše, provedený zhruba uprostřed tzv. Skalické Morávky patrně v nedávné době, zasáhl i okolní dřeviny neuškodil však netýkavce žláznaté, která začala plochy po křídlatce pokrývat. Příznivý vliv na potlačování invaze křídlatky je však možné pozorovat na starých  štěrkových lavicích s porostem janovce metlatého, jehož charakteristickou vlastností je potlačování ostatních druhů.

Koryto hlavní proudnice Morávky je zařezáno místy až na úroveň jílovcového podloží a vybudované výhonové stavby se tak nacházejí poměrně vysoko nad úrovní současného nejnižšího dna. Od  povodně  r. 1997 do  září 2005,  kdy  byl  zaznamenán   cca 5letý průtok 81 m³.s¯¹, se vodní stavy obdobné velikosti  vyskytly na Morávce jen 3x. Zarůstáním stabilizované štěrkové lavice však těmto průtokům již odolávají. Pokud každoročně neproběhnou řečištěm Morávky průtoky alespoň 5leté nebo větší, může časem ztratit atraktivnost pro kterou má být ochraňováno.

Vodohospodářské zájmy a jejich vztah k ZCHÚ a k předmětu ochrany: Střety ekologických aktivit s vodohospodářskými  zájmy v říčních částech „Profil Morávky“ a  „Skalická Morávka“, s dlouhodobými snahami o vyhlášení zvláště chráněného území, jsou všeobecně známé a konkrétní. V rámci vymezení EVL je ovšem poněkud nešťastným územní propojení obou částí přes regulovaný úsek v Dobré. Skrytým záměrem v dlouhodobém výhledu může být i tlak na revitalizaci úpravy v Dobré. Její postupná devastace  by ovšem zákonitě vedla i k narušení dnes vcelku stabilizovaného rostlinného společenstva na přilehlých plochách, pomineme-li rozvinutí protivodní eroze a přesunutí štěrků do spodní zahloubené části toku, nejhůře až do Ostravice.

§ 3 odst. 1q zákona o ochraně přírody a krajiny vymezuje, kdy je možné považovat stav přírodního stanoviště za příznivý – pokud jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které pokrývá jsou stabilní nebo se zvětšují. V duchu této definice se jeví vhodným na tuto stabilitu  přírodního stanoviště zaměřit i činnost správce toku v EVL. V tomto směru je pak v lokalitě Niva Morávky rozhodující zachování funkce všech balvanitých spádových objektů, jejichž příznivý vliv na stabilitu lokality včetně úrovně hladiny podzemní vody je nesporný. Ostatní činnost správce toku bude pak vhodné omezit pouze na zabezpečování   průtočnosti (§ 47 odst. 2b a 2f zákona 254/2001 Sb. o vodách v úplném znění) uvolňováním hlavní proudnice, v případě potřeby. K ochraně objektů a pozemků sousedících s vodním tokem, s  odvoláním na ochranné podmínky ZCHÚ, přistupovat v duchu § 52 zákona o vodách s orientací na jejich vlastníky.

Zvýšení přísunu štěrků do chráněné lokality uvažovanými technickými opatřeními v korytě toku, (jako příspěvek snahám prezentovaným ekologickými aktivitami) nepřinese patrně  očekávaný výsledek adekvátní vynaloženým prostředkům. Při letmém porovnání velikosti průtoků, rychlosti jakou se v lokalitě vegetací stabilizují štěrkové lavice a potenciálních zdrojů štěrků v povodí je zřejmé, že rozhodujícím činitelem pro vývoj a tvarování řečiště je zde  jednoznačně výskyt vyšších povodňových průtoků. Při jejich absenci  budou všechna technická opatření v korytě Morávky, i ekology vyžadovaná revitalizace starých úprav bystřin, neúčinná.