Černý potok pramení východně od Žulové v nadmořské výšce 415 m, ústí zprava do Vidnávky ve Velké Kraši v 243 m n.m. Plocha povodí je 62,5 km², délka toku 13,7 km a průměrný průtok u ústí 0,55 m³.s^-1.

Tok protéká geomorfologickým celkem Žulovská pahorkatina, plochou hornatinou až členitou pahorkatinou kvartérních struktur oblasti pleistocenního kontinentálního zalednění. Převládá křídový variský biotitický granit.

Povodí se rozprostírá převážně v klimatické oblasti mírně teplé MT9, horní čtvrtina toku rychle přechází přes oblast mírně teplou MT7 do oblasti chladné CH7 v nejvyšších partiích pramenné oblasti. Klimatologická stanice Stará/Nová Červená Voda u Vidnavy uvádí 8,1 ⁰C průměrnou roční teplotu vzduchu a  814 mm průměrného srážkového úhrnu (vztaženo k dolní části povodí).

Biogeograficky povodí leží v přechodném pásmu mezi bioregionem Jesenickým hercynské biogeografické podprovincie a bioregionem Vidnavským polonské biogeografické podprovincie, do kteréhož spadá dolní část povodí. Fytogeograficky přináleží především okresu Vidnavsko-osoblažská pahorkatina s přesahem do okresu Rychlebské hory fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum.

Geobiocenologicky z hlediska vegetační stupňovitosti je nejvíce rozšířen 3. dubo-bukový vegetační stupeň Černý potok 3, pouze vlastní pramen (od ř.km 14,1) přechází do 4. bukového vegetačního stupně Černý potok 4. Z trofických řad převažuje meziřada A/B (oligo-mezotrofní). Tok protéká vcelku užším údolím, tak stráně s kontaktními skupinami typů geobiocénů zabíhají v průběhu celé délky toku (vyjma část u ústí do Vidnávky) do mapovaného pásma, popř. tvoří břehy. Segmenty skupin typů geobiocénů javoro-jasanové olšiny 3. vegetačního stupně (Fraxini-alneta aceris) a jasanových olšin 3. vegetačního stupně (Fraxini-alneta) se střídají.Tok protéká zprvu zemědělskou, posléze lesnatou krajinou, v horní části povodí s pastvinami a loukami. Zejména lesní úsek s meandrujícím tokem je zachovalý.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

Levý břeh:

ř.km 0,31 - 0,96; Drobně a hustě (přirozeně) meandrující tok v úzké potoční nivě cca 250 m n.m.. Břehy jsou nepravidelně svažité, zvlněné, štěrkovito-hlinitopísčité vysoké 1,5 – 2 (3) m, dno kamenité, ojediněle s písčitými usazeninami. Břehový svah je porostlý břehovým porostem (šířka 5 – 10 m) s dominací lípa malolistá (Tilia cordata) a olše lepkavá (Alnus glutinosa) doplněným dub letní (Quercus robur) a vrba křehká (Salix fragilis), ojediněle topol osika (Populus tremula). Z keřů se vyskytuje brslen evropský (Euonymus europaeus) a trnka obecná (Prunus spinosa), v podrostu jsou přirozené druhy jako lipnice hajní (Poa nemoralis), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), kakost smrdutý (Geranium robertianum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea).

ř.km 1,58 - 2,96; Přirozený tok ve velmi úzké potoční nivě (nesouvislé) ve výšce cca 260 m n.m.. Břehy jsou štěrkovité, vysoké asi 1,5 m, v místech kontaktních stg plynule přechází do svažitého terénu, na km 2,55 aktivní meandry ve štěrkopískových náplavách. Dno je písčitokamenité. Břehový porost tvoří jednotlivé listnáče při samém břehu, např. olše lepkavá (Alnus glutinosa), javor klen (Acer pseudoplatanus), vrba křehká (Salix fragilis), lípa malolistá (Tilia cordata) ojediněle habr obecný (Carpinus betulus). Jinak až ke břehu přiléhá smrkový les. Vzhledem k přirozenému charakteru koryta je možno i přes převahu smrk ztepilý (Picea abies) v doprovodném porostu považovat za EVSK.

ř.km 2,96 - 4,25; Velmi úzká potoční niva v nadmořské výšce cca 270 – 280 m n.m. Potok drobně meandrující v rámci štěrkopískových až pískových náplav úzké nivy. Zpravidla jeden ze břehů tvoří kontaktní stg. Řečiště přirozené, břehy štěrkopísčité až písčité, dno písčité s kameny. Na březích jednotlivě olše lepkavá (Alnus glutinosa), lípa malolistá (Tilia cordata) i jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dále smrkový les.V podrostu přirozené lesní a vlhkomilné druhy jako kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea), čistec lesní (Stachys sylvatica), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), starček hajní (Senecio nemorensis), atd. Neofyty nezaznamenány.

Pravý břeh: 

ř.km 0,33 -1,00; Drobně meandrující tok v úzké potoční nivě cca 250 m n.m.. Břehy jsou nepravidelně svažité, zvlněné, štěrkovito-hlinitopísčité vysoké 1,5 – 2 (3) m, dno kamenité, ojediněle s písčitými usazeninami. Břehový svah je porostlý břehovým porostem (šířka 5 – 10 m) s dominací olše lepkavá (Alnus glutinosa) doplněným lípa malolistá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur) a vrba křehká (Salix fragilis), ojediněle topol osika (Populus tremula). Z keřů se vyskytuje líska obecná (Corylus avellana) a střemcha hroznovitá (Padus avium), v podrostu jsou přirozené druhy jako hluchavka pitulník (Lamium galeobdolon), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kakost smrdutý (Geranium robertianum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea). Z neofytů se objevuje pouze netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Dále od břehu je listnatý les s převahou lípa malolistá (Tilia cordata) a dub letní (Quercus robur) s příměsí buk lesní (Fagus sylvatica) a bříza bradavičnatá (Betula pendula). Poměrně přirozeně utvářený úsek, vzhledem k přirozenému charakteru doprovodného porostu je možno i přes blízkost intravilánu považovat za EVSK.

ř.km 1,55 - 2,96; Přirozený tok ve velmi úzké potoční nivě (nesouvislé) ve výšce cca 260 m n.m.. Břehy jsou štěrkovité, vysoké asi 1,5 m, v místech kontaktních stg plynule přecházejí do svažitého terénu, v závěru úseku aktivní meandry ve štěrkopískových náplavách. Dno je písčitokamenité. Břehový porost tvoří jednotlivé listnáče při samém břehu, převážně olše lepkavá (Alnus glutinosa). Jinak tok lemuje převážně smrkový, místy borový les. Vzhledem k přirozenému charakteru koryta je možno i přes převahu smrk ztepilý (Picea abies) v doprovodném porostu považovat za EVSK.

ř.km 2,96 - 4,25; Velmi úzká potoční niva v nadmořské výšce cca 270 – 280 m n.m. Potok drobně meandrující v rámci štěrkopískových až pískových náplav úzké nivy. Zpravidla jeden ze břehů tvoří kontaktní stg. Řečiště přirozené, břehy štěrkopísčité až písčité, dno písčité s kameny. Na březích jednotlivě olše lepkavá (Alnus glutinosa), lípa malolistá (Tilia cordata) i jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dále smrkový les. V podrostu přirozené lesní a vlhkomilné druhy jako kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea), čistec lesní (Stachys sylvatica), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), devětsil lékařský (Petasites hybridus), starček hajní (Senecio nemorensis), atd. Nezaznamenány neofyty. EVSK pro přirozený charakter toku a synuzii podrostu.

Levý břeh:

ř.km 6,70; silný jedinec dub letní (Quercus robur)

Pravý břeh:

ř.km 7,95; silná olše lepkavá (Alnus glutinosa)