Staříč pramení na svazích Smrku Orlíka v nadmořské výšce 1075 m, celková délka toku činí 14,6 km, povodí má plochu 53,3 km². Povodí leží ve velmi vodné oblasti s nejvyšším koeficientem odtoku a dobrou retenční schopností, průtok je slabě rozkolísaný. Staříč ústí  zleva do Bělé v Jeseníku v nadmořské výšce 420 m, průměrný průtok u ústí činí 0,91 m³.s^-1.  Mapovaný úsek v délce 8,45 km zaujímá dolní část toku od Dolní Lipové v nadmořské výšce 520 m po soutok s Bělou.

Celé povodí náleží do Petříkovské hornatiny, zajímající jižní část  geomorfologického celku Rychlebské hory. Tato plochá hornatina je tvořena metamorfovanými horninami, především svory, fylity a rulami s vložkami krystalických vápenců a grafitů. Díky převážně kyselému půdotvornému podloží převládají v povodí silně kyselé kambizemě, ve vyšších polohách  podzoly kambizemní (kryptopodzoly), v nejvyšších typické horské humuso-železité podzoly. Půdy jsou silně ohrožené erozí, intenzita  potenciální eroze půdy proudící vodou leží v intervalu 5,00 – 10,00 mm za rok. Horní tok Staříče leží v chladné klimatické oblasti CH 6, mapovaný úsek leží v oblasti CH 7. Průměrná roční teplota v Jeseníku je 7,1⁰ C,  průměrný roční úhrn srážek v činí 846 mm.

Povodí Staříče leží v přechodné zóně Jesenického biogeografického regionu, ve fytogeografickém obvodu České oreofytikum, podokresu Rychlebská vrchovina. V horní části toku má povodí horský charakter, převažují zde geobiocenózy 5. jedlo-bukového  a 6. smrko-jedlo-bukového vegetačního stupně. Z trofických řad převládají oligotrofní řada A a oligotrofně mezotrofní meziřada AB. Mapovaný úsek potoční nivy náleží do 4. bukového Staříč 4 a v dolní části přechází do 3. dubo-bukového vegetačního stupně Staříč 3. Převládající skupinou typů geobiocénů jsou javoro-jasanové olšiny nižšího a vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris inferiora a superiora), které na vlhčích místech nahrazují jasanové olšiny nižšího a vyššího stupně (Fraxini-alneta inferiora a superiora).

Povodí Staříče leží v oblasti lesní krajiny s lesními porosty se změněnou dřevinnou skladbou. Převládají smrkové porosty, pouze ve zbytcích se zachovaly přirozené a přírodě blízké smíšené porosty buku, jedle a smrku. Horní část povodí je souvisle zalesněná. V mapovaném úseku  převládají v potoční nivě a na středních a spodních částech svahů polokulturní louky a pastviny, baze svahů a zčásti i potoční niva je  v celém úseku ovlivněna  venkovskou, v dolní části i městskou zástavbou. Pravobřežní část údolí Staříče náleží do CHKO Jeseníky, hranici tvoří tok.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

Pravý a levý břeh:

ř.km 3,30 - 4,00; významný krajinný prvek, pěkná mozaika luk, postupně zarůstajících sukcesí i kosených, vyvinutých břehových porostů a meandrujícího toku.

Levý břeh:

ř.km 5,95; výskyt silného jedince lípa malolistá (Tilia cordata) u plotu zahrady na .

Pravý břeh:

ř.km 8,31; 2x solitérní lípa malolistá (Tilia cordata) na  za asfaltkou.