Zlatý potok  pramení severně od  Heřmanovic v nadmořské výšce 668 m, délka toku na území ČR činí 8,9 km, povodí má plochu 24,9 km². Průměrný průtok u státní hranice činí 0,32 m³.s^-1. Celé povodí leží v dosti vodné oblasti s velmi malou retenční schopností, středně rozkolísaným odtokem a dosti vysokým koeficientem odtoku. Průměrný specifický odtok podzemních vod je dosti vysoký (2,01-5,00 l. s^-1 km²). Mapován byl úsek v délce 2,834 km od Zlatých hor po hranici ČR.

Převážná část povodí  Zlatého potoka leží v Heřmanovických hřbetech s reliéfem ploché hornatiny, budované především fylity, kvarcity a metamorfovanými tufy. Ve vrcholových částech jsou zbytky kryogenně ovlivněného zarovnaného povrchu s izolovanými skalami a  mrazovými sruby.  Převládajícím půdním typem jsou silně kyselé typické kambizemě. Půdy jsou silně ohrožené erozí, intenzita potenciální eroze půdy proudící vodou leží v intervalu 5,00 – 10,00 mm za rok. V mapovaném úseku protéká Zlatý potok Zlatopotoční kotlinou, sníženinou široce otevřenou k severu s erozně denudačním reliéfem na glacigenních a glacifluviálních sedimentech, místy s pokryvy sprašových hlín. Převládajícím půdním typem jsou pseudogleje, potenciální eroze půdy proudící vodou je nepatrná. Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast MT 7  s průměrnými ročními teplotami kolem 7,5⁰ C  a ročními srážkami 800 mm. Vzhledem k nadmořské výšce jsou srážky dosti vysoké, projevuje se zvýšená oceanita a poloha na návětrném úpatí hor.

Biogeograficky náleží územíd o Vidnavského biogeografického regionu, který je součástí Polonské biogeografické podprovincie. Z hlediska regionálně fytogeografického členění se jedná o fytogeografický podokres Vidnavsko-osoblažská pahorkatina, náležející do obvodu Českomoravské mezofytikum. V povodí Zlatého potoka  převládají geobiocenózy  4. bukového a 5. jedlo-bukového vegetačního stupně. Z trofických řad a meziřad převládá oligotrofně-mezotrofní meziřada AB.

Celý mapovaný úsek náleží do 3. dubo-bukového vegetačního stupně, naprosto zde převládají geobiocenózy javoro-jasanových olšin nižšího stupně (Fraxini-alneta aceris inferiora Zlatý potok 3 pouze ve fragmentech se nacházejí vlhčí jasanové olšiny nižšího stupně (Fraxini-alneta inferiora) a vrbiny vrby křehké (Saliceta fragilis).

Mapovaný úsek Zlatého potoka protéká venkovskou zástavbou a přechází do zemědělské krajiny. V těchto krajinných typech tvoří břehové a doprovodné porosty významný biokoridor. Charakterem krajiny je podmíněn i výskyt invazních neofytů v břehových a doprovodných porostech, kde nacházíme křídlatku japonskou (Reynoutria japonica), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a netýkavku malokvětou (Impatiens parviflora).

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

Levý břeh:
ř.km 0,60; skupina hlavatých vrb červenavých (Salix x rubens), v současné době neořezávaných (nebezpečí rozlámaní)
 
Pravý břeh:
ř.km 1,50; jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), obvod 520, výška 19m, solitérní, mírně proschlý; na konci úseku 2 silní jedinci vrby křehké (Salix fragilis )