Hrozová pramení u osady Biskupice v nadmořské výšce 459 m.n.m. Celková délka toku Hrozové činí 24,689 km, povodí má plochu 53,3 km². Vlévá se zprava do Osoblahy v Bohušově v nadmořské výšce 229 m. Do správy Povodí Odry patří Hrozová společně s pravostranným přítokem Trója, kde Hrozová (Trója) tvoří hranici s Polskem.  Mapovaný úsek Hrozové (Tróje)  leží v málo vodné oblasti s malou retenční schopností, středně rozkolísaným odtokem a nízkým koeficientem odtoku, průměrný průtok u ústí činí 0,10 m³.s^-1.

Povodí Tróje leží v členitém pahorkatinném reliéfu Liptáňské pahorkatiny, budované  karbonskými břidlicemi, drobovými pískovci a drobami, na hřbetech a rozvodích se zde zachovaly zbytky zarovnaných povrchů, ve vyšších částech přemodelované periglaciálními procesy. Převládajícím půdním typem jsou  zde  typické kambizemě. Nižší části byly modelovány kontinentálním ledovcem. Dolní tok Tróje a Hrozová protékají plochým reliéfem Amalínské pahorkatiny s mírně zvlněným reliéfem vzniklým činností kontinentálního ledovce. Vyskytují se zde oblíky a bludné balvany. Podložní spodnokarbonské horniny jsou často překryty glacigenními a glacifluviálními sedimenty, na nichž vznikly primární pseudogleje.  

Klimaticky se směrem po toku střídají mírně teplé oblasti MT7, MT9 a MT 10  s průměrnými ročními teplotami 7-8 ⁰C a ročními srážkami 600-700 mm.

Biogeograficky náleží území do Opavského biogeografického regionu, který je součástí Polonské biogeografické podprovincie. Z hlediska regionálně fytogeografického členění se jedná o fytogeografický okres Slezská pahorkatina náležející do obvodu Českomoravské mezofytikum. Z hlediska vegetační stupňovitosti náleží geobiocenózy povodí Hrozové (Tróje) do 3.dubobukového vegetačního stupně Hrozová 3. Převažuje zde mezotrofní trofická řada B, značnou plochu zaujímají geobiocenózy zamokřené hydrické řady v nivách a na polygenetických hlínách.  

Geobiocenózy dolní části mapovaného úseku Hrozové (ř.km 9,875-16,700) byly zařazeny do skupin typů geobiocénů širokých údolních niv. Střídají se zde relativně sušší  habrojilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta carpini superiora) a vlhčí dubové jaseniny vyššího stupně (Querci roboris-fraxineta superiora),  pouze v dolní části úseku se vyskytuje segment topolojilmových jasenin vyššího stupně (Ulmi-fraxineta populi superiora) na zrnitostně lehčích fluvizemích. Vzácnější jsou nejvlhčí olšové vrbiny vyššího stupně (Alni glutinosae-saliceta superiora) s výjimečně mohutnými jedinci hlavaté vrby červenavé (Salix x rubens), které tvoří příbřežní pásmo v ř.km 14,70 - 15,20. Geobiocenózy horní části mapovaného úseku náležejí ke skupinám typů geobiocénů užších niv pahorkatin a střídají se zde vlhčí jasanové olšiny nižšího stupně (Fraxini-alneta inferiora) a sušší javorové jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris inferiora), místy je příbřežní pásmo tvořeno kontaktními geobiocenózami bází přilehlých svahů.

V horní části mapovaného úseku protéká Hrozová (Trója) zemědělsko-lesní krajinou, v dolní části pak zemědělskou polní krajinou. V celém mapovaném úseku  tvoří převážně přirozeně meandrující řeka se souvislými břehovými a doprovodnými porosty významný biokoridor vodní a mokřadní bioty, nalezneme zde řadu příkladů sukcesního vývoje nivních biocenóz. Vyskytuje se zde řada neobyčejně mohutných stromů (ale i keřů), z nichž některé by bylo možné zařadit mezi památné stromy. Celý úsek zasluhuje zvýšenou ochranu a ponechání samovolnému sukcesnímu vývoji. Přirozený charakter vegetace narušuje místy až dominantní výskyt invazních neofytů, z nichž nejhojnější je třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata) a nejnebezpečnější křídlatka (Reynoutria sp.), kterou by bylo třeba postupně likvidovat.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

Všechny úseky mají meandrovitý tok s pěknými břehovými a doprovodnými porosty, v části opuštěné vesnice se zarůstajícími zahradami a staveními, zarůstání původně bezlesích míst pokračuje i nad vesnicí. Lze doporučit k ponechání vegetační sukcesi – tok tvoří státní hranici a ve spojení nerušeným vývojem bioty v pruhu kolem něj, může tvořit cenný prvek liniového charakteru v krajině.
  

ř.km 14,90; 2x vrba červenavá (Salix x rubens), přerostlé hlavaté vrby, hlava ve výši 2,5 m, obvod  400 a 510 cm,výška 18 m

ř.km 14,90; euroamerický kříženec topolů (Populus x canadensis), taky hlavatý, přerostlý, obvod  350 cm

ř.km 14,95; obrovský rozložitý keř vrba popelavá (Salix cinerea), polykormon o průměru 15m, 6 m vysoký, kmínky cca 10 cm v průměru

ř.km 15,10; vrba červenavá (Salix x rubens), velmi statná hlavatá, hlava ve výši 1,5 m, obvod hlavy  400 cm, výška 10 m

ř.km 16,70; 2 x vrba červenavá (Salix x rubens), obvod 410 cm, 415 cm, hlavaté, přerostlé

ř.km 16,90; 2 x vrba červenavá (Salix x rubens), obvod 400 cm, 440 cm, výška 20 m, hlavaté (hlavy ve 4-5 m), přerostlé

ř.km 17,10; olše lepkavá (Alnus glutinosa), obvod 380 cm, výška 25 m

ř.km 17,10; vrba červenavá (Salix x rubens), obvod 630 cm, výška 21 m, hlavatá, přerostlá

ř.km 18,30; lípa malolistá (Tilia cordata), obvod 320 cm, výška 31 m