Kočovský (Důlní) potok pramení na východních svazích Čertovy hory v nadmořské výšce 750 m, tok má celkovou délku 16,5 km, plocha povodí činí 49,2 km². Ústí zleva do Moravice u Valšova  v nadmořské výšce 497 m, průměrný průtok u ústí činí 0,43 m³.s^-1. Povodí Kočovského potoka leží v dosti vodné oblasti s malou retenční schopností, středně rozkolísaným odtokem a dosti vysokým koeficientem odtoku. Ve správě Povodí Odry je celý tok od pramene k ústí. 

Povodí  Kočovského potoka leží  v Nízkém Jeseníku, v části tvořené  spodnokarbonskými břidlicemi a drobami. Povodí náleží do  geomorfologického okrsku Břidličenská pahorkatina  s mírně zvlněným až členitým reliéfem se zaoblenými hřbety a široce rozevřenými údolími.  Z půdních typů  převažují kyselé až silně kyselé kambizemě typické, v méně členitém reliéfu doprovázené pseudogleji na polygenetických hlínách. Půdy jsou málo ohrožené erozí, intenzita potenciální eroze půdy proudící vodou leží v intervalu 0,11 - 0,50  mm za rok. Celé povodí  náleží do chladné klimatické oblasti CH7, průměrné roční teploty se pohybují okolo 6⁰C, srážky činí 700-800 mm.

Biogeograficky náleží povodí Kočovského potoka do Nízkojesenického bioregionu. Z hlediska regionálně fytogeografického členění se jedná o fytogeografický okres Jesenické podhůří, náležející do obvodu Českomoravské mezofytikum. V povodí převažuje 5. jedlo-bukový vegetační stupeň Kočovský potok 5, pouze nižších polohách jsou geobiocenózy 4. bukového stupně Kočovský potok 4. Z trofických řad a meziřad převažuje oligotrofně-mezotrofní meziřada AB. Kromě převažující  3. normální hydrické řady mají významný podíl i geobiocenózy 4. zamokřené řady na oglejených půdách.  

Geobiocenózy příbřežního pásma Kočovského potoka byly zařazeny do 4. bukového vegetačního stupně, pouze v pramenné části, zhruba od ř.km 13,40 v nadmořské výšce 600 m plynule přechází do 5. jedlo-bukového stupně. Na typických glejích a fluvizemích potoční nivy zcela převažují jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta superiora), jen menší plochu zaujímají sušší javoro-jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris superiora) s hlouběji položenou hladinou podzemní vody. V pramenné části toku je potoční niva velmi úzká, v příbřežním pásmu převažují kontaktní biocenózy bází přilehlých mírných svahů. 

Povodí Kočovského potoka má ráz zemědělsko-lesní krajiny, tok ve dvou úsecích protéká místy souvislejší, místy rozvolněnou vesnickou zástavbou  Valšova a Václavova.. Přírodě blízký až přirozený charakter mají nivní biocenózy v úsecích, kde potok přirozeně meandruje v zatravněné potoční nivě a je lemován takřka souvislými břehovými porosty (úsek ř.km 2,50 – 8,83 byl vybrán jako ekologicky významný segment krajiny). Esteticky působivá je pramenná část toku.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny