Prudník vzniká soutokem Zlatého potoka s Braune v Polsku, celková délka toku činí 42,3 km, povodí má plochu 213,7 km². Vlévá se zleva do Osoblahy u Studnice v nadmořské výšce 203,4 m, průměrný průtok u ústí činí 0,64 m³.s^-1. Mapován byl úsek od vstupu Prudníku na území ČR u Slezských Pavlovic k ústí v délce 4,64 km. Mapovaný úsek  leží v málo vodné oblasti s malou retenční schopností, středně rozkolísaným odtokem a nízkým koeficientem odtoku.

Mapovaný úsek Prudníku leží Osoblažské nížině, náležející do geomorfologické subprovincie Středopolské nížiny. Rovinný reliéf (střední sklon 1^o42´) vznikl na kvartérních sedimentech, převážně na uloženinách kontinentálního zalednění, překrytých sprašovými hlínami. Převládajícím půdním typem v Osoblažské nížině jsou hnědozemě typické a luvizemní, v dosti široké říční nivě převládá hluboká fluvizem glejová.  Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast MT10 s průměrnými ročními teplotami více než 8⁰ C a ročními srážkami kolem 700 mm (Osoblaha 8,6 ⁰C a 717 mm). 

Biogeograficky náleží území do Opavského biogeografického regionu, který je součástí Polonské biogeografické podprovincie. Z hlediska regionálně fytogeografického členění se jedná o fytogeografický okres Slezská pahorkatina náležející do obvodu Českomoravské mezofytikum. Z hlediska vegetační stupňovitosti náleží geobiocenózy mapovaného úseku přechodu mezi 2.bukodubovým a 3.dubobukovým vegetačním stupněm Prudník 2,3.

V příbřežním pásmu mapovaného úseku Prudníku vznikly typické geobiocenózy širokých údolních niv, náležející převážně do relativně nejsušší skupiny typů geobiocénů habrojilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta carpini superiora), vlhčí dubové jaseniny vyššího stupně (Querci roboris-fraxineta superiora) se souvisle vyskytují pouze v dolní části úseku před ústím, obdobně jako ostrůvky nejvlhčích olšových vrbin vyššího stupně (Alni glutinosae-saliceta superiora). Dno Prudníku je štěrkovité až kamenité, místy vznikají náplavy a ostrovy s vývojovými stádii skupiny typů geobiocénů vrbiny vyššího stupně (Saliceta albae superiora).

Prudník v mapovaném  úseku protéká zemědělskou polní krajinou a tvoří zde významný biokoridor vodní a lužní bioty. Ekologicky významný segment krajiny, vymezený mezi 3,4 a 4,64 ř.km zasluhuje trvalou ochranu a vyhlášení maloplošného chráněného území. 

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

Levý i pravý břeh:

ř.km 0,3-0,45; EVSK z důvodu mozaikovitého výskytu mokřadních společenstev poříčních tůní a ramen.

úsek č. 2; též hojné výskyty volavek a krkavců.

úsek č. 3; lze navrhnout jako EVSK jako ukázku přirozené revitalizace regulovaného úseku řeky, biotopy ledňáčka a přítomnost hejn volavek a krkavců. Jedná se o krajinně estetický prvek, se široce meandrující řekou s ostrovy a pravým břehem málo zarostlý dřevinami, levým se zapojenými porosty, ale výškově rozmanitými. U levého břehu PR Velký Pavlovický rybník - foto.

Levý břeh:

ř.km 0,33; statný dub letní (Quercus robur): obvod 380 cm, výška 30 m, košatý, pěkný strom

ř.km 2,65; 2x statná vrba bílá (Salix alba) obvod 300 a 310 cm, výška 20m

4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů, měkkýšů)