1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

Čižina pramení jihozápadně od Horního Benešova v nadmořské výšce 630 m a ústí zprava do Opavy u Brumovic v 280 m n.m., plocha povodí představuje 102,7 km2, délka toku je 20,8 km2 a průměrný průtok u ústí do Opavy činí 0,45 m3s-1.

Tok protéká geomorfologickým celkem Nízký Jeseník z členité vrchoviny kerno-hrásťové stavby České vysočiny přes členitou pahorkatinu  obdobné struktury až na roviny akumulačního rázu řeky Opavy (opavsko-moravická niva) kvartérních struktur oblasti výrazné akumulace spraší. Geologicky je převážná část povodí tvořena kulmskými drobami, pískovci, slepenci a břidlicemi, na dolním toku spraše a usazeniny zalednění.

Klimaticky náleží do oblasti mírně teplé MT9 a MT4 (střed) a horní část povodí do oblasti mírně teplé MT2. Klimatologická stanice Opava uvádí 8,0 ⁰C průměrnou roční teplotu vzduchu a 640 mm průměrného srážkového úhrnu a klimatologická stanice Krnov uvádí 7,8 ⁰C průměrnou roční teplotu vzduchu a 609 mm průměrného srážkového úhrnu (vztaženo k dolní části povodí). Klimatologická stanice Horní Benešov uvádí 6,8 0C průměrnou roční teplotu vzduchu a 648 mm průměrného srážkového úhrnu (vztaženo k horní-pramenné části povodí).

Biogeograficky se nachází v horní části v bioregionu nízkojesenickém a dále krnovském hercynské biogeografické podprovincie. Fytogeograficky se rozkládá v okresech Jesenické podhůří a Opavská pahorkatina fytogeografického obvodu Česko-moravské mezofytikum.

Geobiocenologicky se tok nachází zejména ve 3. dubo-bukovém vegetačním stupni Čižina 3,  od km 15,0 přechází do 4. bukového vegetačního stupně Čižina 4, v němž pokračuje až do pramene.Na dolním toku v nivě Opavy se vyskytují na krátké části toku (po km 1,0) skupiny typů geobiocénů širokých niv – habro-jilmové jaseniny (Ulmi-Fraxineta carpini) 3. vegetačního stupně a (podstatně méně) i segmenty dubových jasenin 3. vegetačního stupně  (Querci roboris-Fraxineta). V 3. vegetačním stupni se po km 11,0 střídají skupiny typů geobiocénů javoro-jasanové olšiny (Fraxini-Alneta aceris) a jasanové olšiny (Fraxini-Alneta), výše naprosto převládá stg javoro-jasanové olšiny. Ve 4. vegetačním stupni se opět tyto dvě stg střídají, i když mírně převládá zase stg javoro-jasanové olšiny.

Čižina protéká polní krajinou pahorkatiny záhy však v údolí s lesnatými krátkými stráněmi (kontaktní stg zasahují do mapovaného pásma už i zde) až po vodní nádrž Pocheň (vyňata z mapování km 5,20-6,35). Dále údolím v lesním komplexu v členité pahorkatině, dlouhou obcí Lichnov s potoční zástavbou, kde vychází až na náhorní polohy Nízkého Jeseníku a pramení za Horním Benešovem v krajině zemědělsko-lesní zvlněné vrchoviny.

Části toku v údolích jsou zachovalé a lze o nich uvažovat jako o ekologicky významných segmentech krajiny.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

Pravý břeh:

ř.km 1,70 – 2,33; pěkný břehový porost, zapojený, převládá vrba křehká (Salix fragilis) (vzrostlé stromy, ne však mohutné), dále jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), líska obecná (Corylus avellana), olše šedá (Alnus incana), olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba popelavá (Salix cinerea), i dub letní (Quercus robur) (byť s malým zastoupením, kalina obecná (Viburnum opulus), brslen evropský (Euonymus europaeus). Tok meandruje, v korytě ukládá na několika místech kamenité náplavy. V nivě lada. 

ř.km 3,86 – 5,05; meandrující tok s řadovými a pruhovými břehovými a doprovodnými porosty, zejména vrba křehká (Salix fragilis), dále jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše šedá (Alnus incana), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata) (méně), olše lepkavá (Alnus glutinosa) (méně), vrba popelavá (Salix cinerea), svída krvavá (Swida sanguinea), trnka (Prunus spinosa ), střemcha hroznovitá (Padus avium),  na levém břehu silné topol černý (Populus nigra) a vrba křehká (Salix fragilis). V nivě louky přecházející v lada (jež začínají zarůstat dřevinnou vegetací).

ř.km 7,50 – 10,10; Porosty zapojené, řadové až pruhové, velmi pěkné, místy až lesnaté, celá niva má velmi pěknou scénérii. Různá druhová skladba, vzhledově převládá vrba křehká (Salix fragilis) a olše lepkavá (Alnus glutinosa), významné jsou jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a dub letní (Quercus robur).

Levý břeh:

ř.km 4,80 - 5,10; poměrně zachovalý fragment lužního lesa.

3. Přehled významných stromů

Levý břeh:

ř.km 16,00; mohutná střemcha obecná (Padus avium), obvod 190 cm, výška 9 m, poněkud proschlá koruna.

Pravý břeh:

ř.km 0,80 - 0,90; silnější jedinci vrba křehká (Salix fragilis) na soutoku s Hořinou

ř.km 1,10; jeden silný jedinec vrba křehká (Salix fragilis)

ř.km 4,62; se nachází mohutný jedinec dub letní (Quercus robur)

ř.km 4,97; mohutná vrba křehká (Salix fragilis)

ř.km 7,95; silná vrba křehká (Salix fragilis)  

ř.km 9,15; dva mohutní jedinci dubů letních (Quercus robur)

ř.km 9,05; mohutný javor mléč (Acer platanoides) a 3 silní jedinci habrů obecných (Carpinus betulus)

ř.km 9,77; mohutný jedinec olše lepkavé (Alnus glutinosa)

4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů, měkkýšů)