H v o z d n i c e

říční kilometr: 0,000 – 36,220

Obsah :

1.  Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

2.  Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

3.  Přehled významných stromů

4.  Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a  měkkýšů) 

Zpracovali :

Antonín Buček, Ing., Csc.

Jan Štykar, Ing., Dr.

Petr Maděra, Ing., Dr.

Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc.

Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.

Brno  2000

Ostrava  2004

Ostrava  2006

Hvozdnice pramení jihojihovýchodně od Horního Benešova v nadmořské výšce 600 m, ústí zleva do Moravice u Kylešovic ve výšce 253 m n.m., plocha povodí dosahuje 163,5 km², délka toku činí 34,1 km a průměrný průtok u ústí je 0,80 m^3.s^-1.

Povodí toku se rozkládá v geomorfologickém celku Nízký Jeseník, jen malá část dolního toku vtéká do celku Opavská pahorkatina (v opavsko-moravické nivě). Strukturně se jedná o plochou vrchovinu až členitou pahorkatinu kerno-hrásťového charakteru České vysočiny, dolní tok se nachází na kvartéru oblasti s akumulací spraše rovině akumulačního rázu. Geologicky je převážná část povodí tvořena kulmskými drobami, pískovci, slepenci a břidlicemi, na dolním toku usazeninami spraše.

Povodí náleží do klimatických oblastí mírně teplých – MT2, MT7, MT9 a MT10 – víceméně stejně zastoupených. Klimatologická stanice Opava uvádí 8,0 ⁰C průměrnou roční teplotu vzduchu a 640 mm průměrného srážkového úhrnu (vztaženo k dolní části povodí) a klimatologická stanice Horní Benešov uvádí 6,8 ⁰C průměrnou roční teplotu vzduchu a 648 mm průměrného srážkového úhrnu (vztaženo k horní-pramenné části povodí).

Biogeograficky se území rozprostírá v bioregionu nízkojesenickém, před Dolními Životicemi přechází do bioregionu Krnovského (oba hercynské biogeografické podprovincie) a závěr dolní části toku vtéká do bioregionu Opavského polonské biogeografické podprovincie (od Otic). Fytogeografické členění zařazuje povodí do zčásti do okresu Jesenické podhůří a zčásti do okresu Opavská pahorkatina fytogeografického obvodu Česko-moravské mezofytikum.

Geobiocenologicky přinálěží tok až po km 22,0 3. dubo-bukovému vegetačnímu stupni Hvozdnice 3, dále pokračuje 4. bukový vegetační stupeň Hvozdnice 4 a závěr toku za km 35,5 přechází do 5. jedlo-bukového vegetačního stupně. Z trofických řad převládá meziřada A/B (oligo-mezotrofní). Skupiny typů geobiocénů širokých niv (stg habro- a topolo-jilmové jaseniny a dubové jaseniny 3. vegetačního stupně) končí na km 1,5; u potočních stg převládají javoro-jasanové olšiny (Fraxini-Alneta aceris), jasanové olšiny (Fraxini-Alneta) se objevují po celé délce toku jako menší segmenty oddělené matricí javoro-jasanových olšin (s výjimkou úseku na konci 3. vegetačního stupně a ve 4. vegetačním stupni).

Tok prochází ve své dolní části zemědělskou krajinou s úsekem lesnatého údolí s krátkými stráněmi za Oticemi (ekologicky významné segmenty krajiny); do vrchoviny Nízkého Jeseníku vychází dlouhým táhlým údolí a v pramenné části přechází do lesních komplexů.

Přírodovědně (a esteticky) cenné je údolí mezi Oticemi a Šťáhlovkým Mlýnem, dále části v lesním komplexu nad Bohdanovicemi a v pramenné části. Údolí střední části toku jsou přece jen více ovlivněna blízkostí železnice a silnice.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

Levý a pravý břeh:

ř.km 5,20 - 8,00 LB ř.km, 3,30 -8,00; PB mezi Oticemi a Šťáhlovským Mlýnem, zahrnuje údolí s přirozeným tokem, lužním potočními lesy a břehovými porosty s doznívajícím vlivem vegetace širokých niv a s lesnatými krátkými stráněmi s přirozenou skladbou. Na levém břehu rybníky.

ř.km 28,64 – 31,15 LB + PB; potoční lužní les přirozené skladby vyšší části pahorkatiny v lesním komplexu

ř.km 34,57 – 36,22 LB + PB; lesní komplex vysočinného charakteru s přirozeným tokem a přirozenou (zčásti) skladbou dřevin.

3. Přehled významných stromů

Levý břeh:

úsek č. 1; výskyt silných jedinců - topolů černých (Populus nigra)

ř.km 3,20;  vrba červenavá (Salix x rubens), obvod 401 cm, výška 20 m

ř.km 3,52;  vrba červenavá (Salix x rubens), obvod  420 cm, výška 25 m

ř.km 5,88;  topol černý (Populus nigra), obvod  326 cm, výška 33 m

ř.km 6,50;  jilm vaz (Ulmus laevis), obvod 280 cm, výška 28 m

ř.km 9,88;  vrba červenavá (Salix x rubens), obvod 386 cm, výška 25 m

ř.km 10,55;  topol černý (Populus nigra), obvod 386 cm, výška 30 m

ř.km 10,80;  topol černý (Populus nigra), obvod 410 cm, výška 25 m

ř.km 11,12;  vrba červenavá (Salix x rubens), obvod 484 cm, výška 18 m, přerostlá, hlavatá

ř.km 11,50;  topol černý (Populus nigra), obvod 310 cm, výška 30 m

ř.km 11,50;  vrba červenavá (Salix x rubens), obvod 347 cm, výška 22 m

ř.km 12,70;  topol černý (Populus nigra), obvod 361 cm, výška 30 m

ř.km 15,00;  košatá lípa malolistá (Tilia cordata), obvod 315 cm, výška 27 m,

ř.km 15,05;  košatý dub letní (Quercus robur) obvod 435, výška 25 m, košatý

ř.km 16,86;  silnější dub letní (Quercus robur) uprostřed louky

ř.km 17,16;  silnější jedinec dub letní (Quercus robur) mezi tratí a tokem

ř.km 17,30;  silný jedinec dub letní (Quercus robur) v lesním porostu v meandru pod tratí

ř.km 20,45;  silná lípa srdčitá (Tilia cordata)

ř.km 33,50;  větší olše lepkavá (Alnus glutinosa) větvená, v mladém břehovém porostu

ř.km 35,00;  urostlé jedle bělokorá (Abies alba) v lese kolem

Pravý břeh:

úsek č. 1; výskyt silných jedinců topolů černých (Populus nigra)

úsek č. 3; na začátku úseku silná vrba křehká (Salix fragilis) na břehu

ř.km 5,18;  mohutný topol černý (Populus nigra) na začátku lesa za hřištěm

ř.km 8,05;  výskyt jednoho silného jedince dub letní (Quercus robur)

ř.km 10,00;  dva silní jedinci vrby křehké (Salix fragilis), rostoucí jednotlivě 

ř.km 11,35;  silnější vrba křehká (Salix fragilis)

ř.km 12,25;  mohutná vrba křehká (Salix fragilis)

ř.km 14,73;  v ohbí toku před mostem silnější lípa srdčitá (Tilia cordata)

ř.km 16,75;  před pilou silnější jedinec dub letní (Quercus robur) s rovným kmenem a nekošatou korunou

ř.km 21,00; silné exempláře: lípy srdčité (Tilia cordata), dubu zimního (Quercus petraea), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior)

ř.km 21,50;  v meandru statná lípa srdčitá (Tilia cordata)

úsek č. 21; mohutný smrk ztepilý (Picea abies) z předchozího obmýtí v lese (asi 250 m od okraje)

4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů, měkkýšů)