|
O l d ř i š o v s k ý p o t o k (Bílá voda)
říční kilometr: 4,650 – 5,360 6,600 – 9,725 12,000 – 26,260
Zpracovali : Antonín Buček, Ing., Csc. Jan Štykar, Ing., Dr. Petr Maděra, Ing., Dr. Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc. Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.
Brno 2000 Ostrava ? Ostrava ?
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Oldřišovský potok pramení jihozápadně od Oldřichova v nadmořské výšce 295 m, překračuje státní hranici s Polskou republikou u Hněvočic ve výšce 245 m n.m. Plocha povodí je 79,3 km2, délka toku 11,1 km, průměrný odtok u státní hranice 0,18 m3.s-1. Tok od pramene teče na území státu po ř. km 12,000, kde opouští republiku, vrací se na ni z Polské republiky již na ř. km 9,725, opět ji opouští na ř. km 6,600, zpět se vrací na ř. km 5,360 a definitivně opouští naše území na ř. km 4,650. Povodí se nachází v geomorfologickém celku Opavská pahorkatina; plochá reliéfem, kvartérní struktury oblasti pleistocenního kontinentálního zalednění s glaciálně-fluviálními sedimenty Hlučínské pahorkatiny. Náleží do klimatické oblasti mírně teplé MT10. Klimatologická stanice Opava uvádí 8,0 0C průměrnou roční teplotu vzduchu a 640 mm průměrného srážkového úhrnu. Biogeograficky se nachází v Opavském bioregionu polonské biogeografické podprovincie. Fytogeograficky náleží do okresu Opavská pahorkatina fytogeografického obvodu Česko-moravské mezofytikum. Geobiocenologicky se území nachází ve 3. dubo-bukovém vegetačním stupni Oldřišovský p. 3, na jeho spodní hranici. Převládá skupina typů geobiocénů javoro-jasanové olšiny (3. vegetačního stupně), které se zejména v horní půli toku střídá delšími částmi se skupinou typů geobiocénů jasanové olšiny (3. vegetačního stupně). Místy do mapovaného pásma zasahují kontaktní skupiny svahů. Tok prochází polní krajinou, severně od obce Kobeřice jde kolem lomu na sádrovec, výše po toku krajina s lesy v pahorkatině. Na toku se nenachází žádné části, které by bylo možné vymezit jako ekologicky významné krajinné segmenty.
Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace
|
|||||||||||||||||||||||||||
| 2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny | |||||||||||||||||||||||||||
|
- |
|||||||||||||||||||||||||||
| 3. Přehled významných stromů | |||||||||||||||||||||||||||
|
Pravý břeh: ř.km 9,125; v doprovodných porostech velmi statné vrba bílá (Salix alba) v průměru více naž 1m. ř.km 16,65; dva silní jedinci vrba křehká (Salix fragilis) úsek č. 17; u zámku silný jedinec topol černý (Populus nigra) úsek č. 17; na hrázi mezi rybníčky silný jedinec jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) ř.km 25,90; několik silných jedinců vrby křehké (Salix fragilis)
|
|||||||||||||||||||||||||||
| 4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů, měkkýšů) | |||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||