P o r u b k a

říční kilometr: 0,000 – 13,355

Obsah :

1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

3. Přehled významných stromů

4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců,  ptáků, savců, korýšů a měkkýšů)

Zpracovali :

Antonín Buček, Ing., Csc.

Mgr. Jan Klečka

Jan Štykar, Ing., Dr.

Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc.

Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.

Brno 1999

Ostrava  2006

Ostrava  2007

1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

Porubka pramení v Nízkém Jeseníku u obce Vysoká Polom v nadmořské výšce 434 m. Celková délka toku činí 17,8  km, povodí má plochu 62 km². Povodí leží v málo vodné oblasti s velmi malou retenční schopností, silně rozkolísaným stupněm odtoku a středním koeficientem odtoku. Ústí zleva do Odry v Ostravě-Svinově v nadmořské výšce 209 m. Průměrný průtok u ústí činí 0,30 m³s^-1.  Mapovaný úsek v délce 13,355 km začíná v Dolní Lhotě a pokračuje až k ústí.

Na počátku mapovaného úseku protéká Porubka na dně údolí zahloubeného v členitém reliéfu Děhylovské pahorkatiny, budované převážně spodnokarbonskými břidlicemi, na nichž se kyselé kambizemě střídají s pseudogleji. V Porubě se tok dostává na území Ostravské pánve a protéká plochým reliéfem Porubské plošiny, tvořené fluvioglaciálními štěrky a písky s překryvy spraší, na nichž převládají luvizemě pseudoglejové, v rozšiřující se nivě pak fluvizemě glejové. Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast MT 10, ovlivněnou kontinentálně laděným klimatem polských rovin. Biogeograficky leží niva Porubky v přechodné zóně Nízkojesenického biogeografického regionu s regionem Ostravským, tvořící současně přechod mezi Hercynskou a Polonskou biogeografickou podprovincií. Celý mapovaný úsek nivy Porubky byl zařazen do 3. bukodubového vegetačního stupně Porubka 3. V zahloubeném údolí v horní části úseku převažuje skupina typů geobiocénů javorové jasanové olšiny nižšího stupně (Fraxini-alneta inferiora). V dolní části úseku je ze skupin typů geobiocénů širokých říčních niv dominantní skupina habro-jilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta carpini superiora).

Horní část mapovaného úseku leží v rekreačně využívaném údolí v zemědělsko-lesní krajině s převahou polí a jehličnatých lesů. V Porubě se tok dostává do průmyslově-sídelní krajiny ostravské aglomerace  a jeho niva je velmi silně antropogenně ovlivněna.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

ř.km 0,00-0,45; relativně přirozené koryto toku v městské krajině

ř.km 0,00-0,45; výskyt a biotop silně ohroženého druhu ledňáčka říčního (Acedo athis)

ř.km 2,01; mokřad v městské krajině

ř.km 3,20-3,70; přirozeně meandrující koryto s doprovodným  porostem

ř.km 4,55-4,75; rybník v městské krajině

ř.km 6,60-7,00; přirozeně meandrující koryto s břehovým porostem

ř.km 6,60-7,00; přirozeně meandrující koryto s břehovým porostem

ř.km 7,40-8,00; přirozené koryto toku s břehovým a navazujícím lužním porostem

ř.km 7,40-8,00; výskyt a biotop silně ohroženého druhu ledňáčka říčního (Acedo athis)

ř.km 8,70-10,20; přirozeně meandrující koryto toku s břehovým porostem

ř.km 8,70-10,20; výskyt a biotop silně ohroženého druhu ledňáčka říčního (Acedo athis)

ř.km 11,50-11,80; přirozené koryto toku s břehovým a navazujícím lužním porostem

ř.km 0,50; tři vzrostlé duby letní (Quercus robur)

ř.km 0,63; topol černý (Populus nigra)

ř.km 2,00; tři vzrostlé duby letní (Quercus robur )

ř.km 4,55-4,75; alej vzrostlých dubů letních (Quercus robur)

ř.km 5,47; vzrostlý dub letní (Quercus robur )

ř.km 9,75; dva vzrostlé duby letní (Quercus robur)

ř.km 12,20; vzrostlý dub letní (Quercus robur)