B u d i š o v k a

 

říční kilometr: 0,000 – 19,270

Obsah :

1.  Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

2.  Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

3.  Přehled významných stromů

4.  Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a  měkkýšů) 

 

Zpracovali :

Antonín Buček, Ing., Csc.

Jan Štykar, Ing. , Dr.

Petr Maděra, Ing., Dr.

Jan Klečka, Mgr.

Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc.

Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.

 

Brno 1999

Ostrava 2006

Ostrava 2006

1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek
 

Budišovka  pramení na severozápadním svahu pod vrcholem Červené hory v nadmořské výšce 680 m a ústí zleva do Odry v nadmořské výšce 374 m. Délka toku činí 19,27 km, plocha povodí je 62,6 km2. Jedná se o středně vodnou oblast s velmi malou retenční schopností, s velmi  silně rozkolísaným odtokem a dosti vysokým koeficientem odtoku. Průměrný průtok u ústí činí 0,55 m3s-1. Budišovka byla mapována od pramene až k ústí.

V horní části toku protéká Budišovka v úvalovitém údolí v plochém vrchovinném reliéfu Červenohorské vrchoviny, pod Budišovem, na území Libavské vrchoviny, tok přechází do zahloubeného sevřeného údolí. Geologické podloží tvoří spodnokarbonské břidlice a droby, na nichž vznikly kyselé až silně kyselé kambizemě. Na plochých rozvodních hřbetech a sníženinách vznikly na polygenetických hlínách pseudogleje. Intenzita potenciální eroze proudící vodou je nízká (0,11-0,50 mm za rok). Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast MT 3. V dolní části  protéká tok zahloubeným údolím inverzního charakteru.

Povodí Budišovky patří do Nízkojesenického biogeografického regionu, nejzápadnějšího bioregionu Hercynské biogeografické podprovincie. Převažuje zde 4.bukový vegetační stupeň Budišovka 4, v nejvyšších polohách přecházející do 5.jedlobukového stupně. Z trofických řad je nejrozšířenější oligotrofně mezotrofní meziřada AB. Kromě převládající normální hydrické řady jsou v plochém vrchovinném reliéfu významně zastoupeny geobiocenózy zamokřené řady, vyskytující se na pseudoglejích a oglejených kambizemích. Niva Budišovky byla zařazena do 4.vegetačního stupně, střídá se zde vlhčí skupina typů geobiocénů jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta superiora) s relativně sušší skupinou javorové jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris superiora). Zcela nepatrně jsou zastoupeny i vrbiny vrby křehké vyššího stupně (Saliceta fragilis superiora). Potoční niva v pramenné části toku, na svazích Červené hory, je na přechodu mezi 4.bukovým  a 5.jedlobukovým vegetačním stupněm .

Budišovka protéká zemědělsko-lesní krajinou s lesními porosty s výrazně změněnou dřevinnou skladbou, převládají smrkové monokultury. V posledním desetiletí se podstatně zvýšila plocha trvalých travních porostů. V úseku Horní Guntramovice-Budišov je potoční niva ovlivněna komunikací a venkovskou zástavbou. Geoekologicky velmi cenný je neurbanizovaný úsek nivy od Budišova po ústí, kde potoční niva funguje jako souvislý biokoridor vodní, mokřadní a vlhkomilné bioty.

 

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

 

Bud 01 Bud 02 Bud 03 Bud 04 Bud 05 Bud 06 Bud 07 Bud 08 Bud 09 Bud 10 Bud 11 Bud 12 Bud 13
2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny
 

Levý a pravý břeh:

ř.km 0,00 až 8,80;  lze vymezit jako EVSK s přirozeně meandrujícím tokem, s pěknými břehovými a doprovodnými porosty, s převážně loukami v nivě,  krásná esteticky a krajinářsky hodnotná část toku Budišovky

ř.km 12,00 až 13,30;  na obou březích navrhován jako EVSK. Přirozeně meandrující tok, velmi pěkně vyvinuté doprovodné porosty, v nivě kosené i nekosené lužní polopřirozené louky. Pod hrází rybníka na konci úseku i potenciálně přírodě blízké společenstvo lužního lesa s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a vrba červenavá (Salix x rubens). (navrhovaný název - EVSK „U včelína“)

ř.km 17,50 až 19,27;  navrhován jako EVSK. Přirozeně meandrující pramenná část toku, krajinně-estetické doprovodné porosty, rybníčky velmi cenné biotopy mokřadních rostlin a vodních živočichů i obojživelníků. (navrhovaný název - EVKS Guntramovická niva“).

 

3. Přehled významných stromů

Levý   břeh:

úsek č. 18; vrba červenavá (Salix x rubens), p 1,0 m, v 17 m, vrba červenavá (Salix x rubens), p 0,7 m, v 17 m

úsek č. 19; lípa velkolistá (Tilia platyphylla), p 1,2 m, lípa velkolistá (Tilia platyphylla), p 1,3 m

 

Pravý břeh:

ř.km 6,00; uprostřed louky solitérně rostoucí lípa srdčitá (Tilia cordata)

4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů,  měkkýšů)
mihule potoční (Lampetra planeri) výskyt nebyl zjištěn
střevle potoční (Phoxinus phoxinus) výskyt nebyl zjištěn
jelec jesen (Leuciscus idus) výskyt nebyl zjištěn
ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) výskyt nebyl zjištěn
piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) výskyt nebyl zjištěn
mník jednovousý (Lota lota) výskyt nebyl zjištěn
vranka obecná (Cottus gobio) výskyt nebyl zjištěn
vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus) výskyt nebyl zjištěn
ledňáček říční (Alcedo atthis) Tok je lovištěm daného druhu, morfologie břehů nevyhovuje nárokům na stavbu hnízdních nor.
břehule říční (Riparia riparia) výskyt nebyl zjištěn
vydra říční (Lutra lutra) výskyt nebyl zjištěn
bobr evropský (Castor fiber) výskyt nebyl zjištěn
rak říční (Astacus astacus) Průzkumem uskutečněným v roce 2008 byl zjištěn výskyt raků kontinuálně od zaústění do VT Odra až po pramennou oblast pod Červenou horou tj. v ř.km 0,00 až 19,27. Výskyt raků byl zjištěn v horní části obce Budišov nad Budišovku, který je již znečištěn komunálními odpady.
škeble říční (Anodonta anatina) Výskyt živých jedinců v toku byl zjištěn pod rybníkem v obci Budišov nad Budišovkou - ř.km cca 11,252.