H u s í   p o t o k

říční kilometr: 0,000 – 20,980

Obsah :

1.  Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

2.  Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

3.  Přehled významných stromů

4.  Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a  měkkýšů) 

 Zpracovali :

Antonín Buček, Ing., Csc.

Jan Štykar, Ing., Dr.

Petr Čermák, Ing.

Kamil Král, Ing.

Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc.

Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.

Brno1999

Ostrava 2006

Ostrava ? 

Husí potok pramení na plochém rozvodním hřbetu severně od Větřkovic v nadmořské výšce 515 m. Celková délka toku činí 21,5 km, povodí má plochu 143,2 km². Jedná se o málo až středně vodnou oblast s velmi malou retenční schopností, se silně až velmi silně rozkolísaným odtokem  a středním až dosti vysokým koeficientem odtoku. Husí potok ústí zleva do Odry u Pustějova v nadmořské výšce 238,3 m. Průměrný průtok u ústí činí 0,82 m³s^-1. Mapovaný úsek v délce 20,98 km začíná severně od Dolejších Kunčic a pokračuje k ústí.

Až po Fulnek protéká Husí potok údolím středně zahloubeným v členitém reliéfu Heřmanovické vrchoviny. Geologické podloží tvoří spodnokarbonské droby a břidlice, na nichž vznikly kambizemě, které na plošinách a ve sníženinách nahrazují pseudogleje. Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast MT 7. Biogeograficky patří tento úsek do přechodné zóny Nízkojesenického biogeografického regionu. V říční nivě, která náleží do 3. dubobukového vegetačního stupně Husí potok 3 se střídají skupiny typů geobiocénů jasanové olšiny nižšího stupně (Fraxini-alneta inferiora) a javorové jasanové olšiny nižšího stupně (Fraxini-alneta aceris inferiora).

Ve Fulnecké kotlině Husí potok opouští Nízký Jeseník a dostává se do ploché Klimkovické pahorkatiny, náležející do Moravské brány. Jedná se o plochou pahorkatinu, tvořenou pleistocenními sedimenty kontinentálního zalednění s častými překryvy sprašových hlín. Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast MT l0. Tento úsek již náleží do Polonské biogeografické podprovincie, naznačující návaznosti Ostravského a Pooderského regionu na kontinentálně laděnou oblast polských rovin. Ze skupin typů geobiocénů širokých říčních niv 3.vegetačního stupně výrazně převládají relativně nejsušší habrojilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta carpini superiora).

Mapovaný úsek Husího potoka protéká  harmonickou zemědělsko-lesní krajinou, jejíž krajinný ráz je chráněn vyhlášením přírodního parku Oderské vrchy. Potoční niva je prakticky v celém mapovaném úseku ovlivněna komunikacemi a ve střední a dolní části i takřka souvislou vesnickou nebo městskou zástavbou. Poslední kilometrový úsek před ústím se nachází na území CHKO Poodří.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

Levý a pravý břeh: 

ř.km 0,00 až 2,00; na obou březích je možno navrhnout EVSK. Přirozený tok v nivě v kulturních loukách. Hluboce zahloubený tok (3-4m), široký do 3m, přirozeně meandrující, velmi malebného vzhledu, v zátočinách hlinitopísčité náplavy, břeh místy velmi prudký, podemletý, místy kaskádovitý. Možné hnízdiště řady křovištních druhů ptáků. Břehový porost do 10m šířky. Dřeviny: stromořadí topol černý (Populus nigra), pod ním jako další úrovně jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), brslen evropský (Euonymus europaeus), vrba jíva (Salix caprea), vrba křehká (Salix fragilis), hlohy, střemcha hroznovitá (Padus avium), trnka (Prunus spinosa), lípa srdčitá (Tilia cordata), třešeň ptačí (Prunus avium), bez černý (Sambucus nigra). Podrost: ostružník(Rubus caesius),netýkavka žlaznatá (Impatiens glandulifera) (menší skupiny), kopřiva (Urtica dioica), chmel (Humulus lupulus),merlík (Chenopodium sp.),křídlatka (Reynoutria japonova)

ř.km 9,00; v zátočině náplava s vrba křehká (Salix fragilis) a trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

ř.km 13,40; koridor spojující břehový porost s lesem: olše lepkavá (Alnus glutinosa), střemcha hroznovitá    (Padus avium)

ř.km 13,60; porost do 5m šířky: vrba křehká (Salix fragilis), bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), bez černý (Sambucus nigra), svída krvavá, chmel otáčivý

Tzv. Kamenný potok s přilehlými loukami a lady, s korytem vymletým povodní v lukách. Tok přirozeně meandruje, břehy v zátočinách po stržení upravené kamenivem Nadmořská výška kolem 360 m n.m. Kolem toku užší stromový pás do 5m šířky: olše lepkavá (Alnus glutinosa), lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur), jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia), jilm horský (Ulmus glabra), vrba křehká (Salix fragilis), habr obecný (Carpinus betulus), bříza bělokorá (Betula pendula), topol osika (Populus tremula), líska obecná (Corylus avellana), střemcha hroznovitá (Padus avium). Hojný chmel otáčivý.

ř.km 16,60 - 17,50; vymleté široké 2-6m koryto po povodni, hluboké místy až 2,5m, místy stojí voda, středem slabě protéká, ruderální druhy: Chenopodium sp., Atriplex sp., Cirsium sp. Počáteční sukcese olše lepkavá (Alnus glutinosa)

ř.km 17,60; koridor stromů a keřů k lesu: olše lepkavá vrba křehká (Salix fragilis), vrba jíva (Salix caprea), vrba ušatá (Salix aurita), olše lepkavá (Alnus glutinosa), brslen evropský (Euonymus europaeus).

Levý břeh:

úsek č. 4; javor klen (Acer pseudoplatanus) p 70 cm v asi 20 m, krásný košatý exemplář dub letní (Quercus robur) p kmene kolem 70cm v asi 25 m

úsek č. 9; topol černý (Populus nigra „italica“) p 90cm, v asi 25 m

úsek č. 12; javor klen (Acer pseudoplatanus) p 70 cm, v asi 30 m, krásný košatý exemplář, javor klen (Acer pseudoplatanus) p 80cm, v asi 25 m, krásný košatý, koruna původně seřezávána