B í l á   O s t r a v i c e

říční kilometr: 0,000 – 9,850

  

Obsah :

1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

3. Přehled významných stromů

4. Přehled výskytu chráněných druhů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a měkkýšů)

Zpracovali :

 

Antonín Buček, Ing., Csc.

Jan Štykar, Ing., Dr.

Miroslav Vojtek, Mgr.

Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc.

Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.

 

Brno 2000

Ostrava 2005

Ostrava 2005

 
1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek
 

Bílá Ostravice pramení severo-severo-východně od vrcholu Vysoké v nadmořské výšce 652 m, délka toku činí 9,85 km, povodí má plochu 42,5 km2. Po spojení s Černou Ostravicí u Starých Hamrů v nadmořské výšce 521 m vzniká Ostravice. Průměrný průtok u ústí činí 0,64 m3.s-1. Celé povodí leží ve velmi vodné oblasti s velmi malou retenční schopností, silně rozkolísaným odtokem a vysokým koeficientem odtoku. Mapován byl celý tok od pramene k ústí. 

Povodí  Bílé Ostravice leží v jižní části Moravskoslezských Beskyd, levobřežní část náleží do Mezivodské vrchoviny tvořené souvrstvím godulských a istebňanských vrstev, s členitým reliéfem se sečnými plošinami, tvrdoši a strukturními terasami. Pravobřežní část povodí je součástí Klokočovské hornatiny, budované zvrásněným souvrstvím pískovců, slepenců a jílovců s tvrdoši na souvrstvích pískovců a slepenců a se sesuvy v souvrství jílovců. Převládajícím půdním typem jsou silně kyselé typické kambizemě. Půdy jsou středně až silně ohrožené erozí, intenzita potenciální eroze půdy proudící vodou leží v intervalu 1,01 – 5,00 mm za rok. Klimaticky se jedná o chladnou oblast CH6 s průměrnými ročními teplotami 5-60 C  a ročními srážkami 1100-1200 mm (Bílá – Salajka  5,40C  a 1134 mm).

Biogeograficky náleží území do Beskydského biogeografického regionu, který je součástí Západokarpatské biogeografické podprovincie. Z hlediska regionálně fytogeografického členění se jedná o fytogeografický obvod Karpatské oreofytikum. V povodí Bílé Ostravice  převládají geobiocenózy 5. jedlo-bukového vegetačního stupně Bílá Ostravice 5, v nejvyšších polohách přecházející do 6. smrkojedlobukového stupně. Geobiocenózy 4. bukového vegetačního stupně Bílá Ostravice 4 se vyskytují pouze v dolních částech svahů. Z trofických řad a meziřad převládají mezotrofní řada B a oligotrofně-mezotrofní meziřada AB.

Na dolním toku náleží příbřežní pásmo Bílé Ostravice do 4. bukového vegetačního stupně a střídají se zde geobiocenózy jasanových olšin vyššího stupně (Fraxini-alneta superiora) a javoro-jasanových olšin vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris superiora). Přechod k 5. jedlo-bukovému vegetačnímu stupni, do kterého náleží příbřežní pásmo v horní části toku, začíná v nadmořské výšce 600 m. V horní části toku převládají v příbřežním pásmu kontaktní geobiocenózy přilehlých svahů, akumulační nivní reliéf je vytvořen pouze ostrůvkovitě v rozšířených částech údolního dna.

Povodí Bílé Ostravice má ráz lesní krajiny s enklávami travních porostů kolem rozptýlených usedlostí, vzniklých v období valašské kolonizace. Celé povodí leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy.   

 

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

 

Bios 01 Bios 02 Bios 03 Bios 04 Bios 05 Bios 06 Bios 07

2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

-
3. Přehled významných stromů
-
4. Přehled výskytu chráněných druhů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a měkkýšů)
 
mihule potoční (Lampetra planeri) výskyt nebyl zjištěn
střevle potoční (Phoxinus phoxinus) výskyt nebyl zjištěn
jelec jesen (Leuciscus idus) výskyt nebyl zjištěn
ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) výskyt nebyl zjištěn
piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) výskyt nebyl zjištěn
mník jednovousý (Lota lota) Výskyt byl zjištěn v úseku od soutoku s Černou Ostravicí po první spádový stupeň cca 30 m nad ústím pravobřežního přítoku Smradlava.
vranka obecná (Cottus gobio) výskyt nebyl zjištěn
vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus) Výskyt byl zjištěn v trase od soutoku s Černou Ostravicí po profil v Mezivodí. V současnosti je v místech nejvýše zjištěného výskytu vranky pruhoploutvé postavená zcela nová štěrková přehrážka.
ledňáček říční (Alcedo atthis) Byl zjištěn náhodný výskyt od soutoku s Černou Ostravicí po ústí pravostranného přítoku Smradlava. Břehy toku nejsou vhodné pro hnízdění tohoto druhu.
břehule říční (Riparia riparia) výskyt nebyl zjištěn
vydra říční (Lutra lutra) Výskyt byl zjištěn v celém podélném profilu daného úseku toku.
bobr evropský (Castor fiber) výskyt nebyl zjištěn
rak říční (Astacus astacus) Zevrubný průzkum proveden opakovaně v úseku od soutoku s Černou Ostravicí až nad obec Bílou po ř. km cca 5,00. Výskyt raka říčního potvrzen pouze ve spodní části toku 100 m před soutokem. V této části toku s velkými bloky kamenů v březích považujeme výskyt tohoto druhu za souvislý a navazující na výskyt druhu ve vodním toku Ostravice ve nad VN Šance. Výskyt raka výše nebyl potvrzen. Předpokládáme, že vzhledem k charakteru toku (vhodné hluboké tůně s dostatkem úkrytů) a absenci překážek pro šíření mohou být raci ojediněle zjištěni přinejmenším až po obec Bílou. Naše dosavadní  výzkumy (i v předchozích letech) toto však nemohou potvrdit.