|
Č e r n á O s t r a v i c e říční kilometr: 0,000 – 4,180
Zpracovali : Antonín Buček, Ing., Csc. Petr Čermák, Ing. Jan Štykar, Ing., Dr. Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc. Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.
Brno 2000 Ostrava 2005 Ostrava 2005 |
|||||||||||||||||||||||||||
| 1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek | |||||||||||||||||||||||||||
|
Černá Ostravice pramení 0,8 km jihozápadně od Sulova v nadmořské výšcš 850 m, délka toku činí 8,8 km, povodí má plochu 28,9 km2. Ústí zprava do Bílé u Starých Hamrů v nadmořské výšce 521 m, průměrný průtok u ústí činí 0,55 m3.s-1. Celé povodí leží ve velmi vodné oblasti s velmi malou retenční schopností, silně rozkolísaným odtokem a vysokým koeficientem odtoku. Mapován byl úsek od ústí po říční kilometr 4,180 v nadmořské výšce 580 m. Povodí Černé Ostravice leží v členitém vrchovinném až hornatinném reliéfu Zadních hor, budovaných souvrstvím pískovců, jílovců a slepenců godulských a istebňanských vrstev. Převládajícím půdním typem jsou silně kyselé typické kambizemě. Půdy jsou středně až silně ohrožené erozí, intenzita potenciální eroze půdy proudící vodou leží v intervalu 1,01-5,00 mm za rok. Klimaticky se jedná o chladnou klimatickou oblast CH7, ve vyšších polohách přecházející do oblasti CH4, vyznačující se relativně vysokými srážkami ( průměrný úhrn1000-1200 mm ročně) a průměrnými ročními teplotami 5-60 C. Biogeograficky náleží území do Beskydského biogeografického regionu, který je součástí Západokarpatské biogeografické podprovincie. Z hlediska regionálně fytogeografického členění se jedná o fytogeografický obvod Karpatské oreofytikum. V povodí Černé Ostravice převládají geobiocenózy 5. jedlobukového vegetačního stupně, v nejvyšších polohách přecházející do 6. smrkojedlobukového stupně. Geobiocenózy 4. bukového vegetačního stupně Černá Ostravice 4 se vyskytují pouze v dolních částech svahů. Z trofických řad a meziřad převládají mezotrofní řada B a oligotrofně-mezotrofní meziřada AB. Příbřežní pásmo Černé Ostravice bylo v celém mapovaném úseku zařazeno do 4.bukového vegetačního stupně, především v horní části mají poříční geobiocenózy charakter přechodu k 5. jedlobukovému stupni. Potoční niva není souvislá, akumulační reliéf vznikl jen v rozšířených částech údolního dna, proto v mapovaném úseku převažují kontaktní geobiocenózy přilehlých svahů. V nivě převažují javoro-jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris superiora), ostrůvkovitě se vyskytují vlhčí jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta superiora), na mladých štěrkových náplavech se v několika malých segmentech vyvíjejí společenstva vrbin vrby křehké vyššího stupně (Saliceta fragilis superiora). Geoekologicky a geobiocenologicky je velmi zajímavý rozlehlý segment jasanových olšin u pravostranného přítoku na 2,000 ř. km. Povodí Černé Ostravice má ráz lesní krajiny s enklávami travních porostů kolem rozptýlených usedlostí, vzniklých v období valašské kolonizace. Celé povodí leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace
|
|||||||||||||||||||||||||||
| 2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny | |||||||||||||||||||||||||||
|
ř.km 1,95 - 2,15; zachovalý olšový potoční luh ř.km 0,00 - 1,95; pozorován pár skorců vodních (Cinclus cinclus) – hnízdní biotop a ledňáček říční (Alcedo atthis) – hnízdní biotop |
|||||||||||||||||||||||||||
| 3. Přehled významných stromů | |||||||||||||||||||||||||||
|
Levý břeh
ř.km 1,20; dva smrky ztepilé (Picea abies), průměr kmene 0,90 m, výška cca 25 m |
|||||||||||||||||||||||||||
| 4. Přehled výskytu chráněných druhů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a měkkýšů) | |||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||