Ř e č i c e

říční kilometr: 0,000 – 2,940

Obsah :

1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

3. Přehled významných stromů

4. Přehled výskytu chráněných druhů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a měkkýšů)

Zpracovali :

Antonín Buček, Ing., Csc.

Jan Štykar, Ing., Dr.

Miroslav Vojtek, Mgr.

Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc.

Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.

Brno 2000

Ostrava 2005

Ostrava 2005

Řečice pramení na s. svazích Smrkoviny  v nadmořské výšce 820 m, délka toku činí 6,2 km, povodí má plochu 26,3 km². Ústí zprava do údolní nádrže Šance na Ostravici v nadmořské výšce 510 m, průměrný průtok u ústí činí 0,69 m³.s^-1. Celé povodí leží v dosti až velmi vodné oblasti s malou až velmi malou retenční schopností, středně až silně rozkolísaným odtokem a vysokým až nejvyšším koeficientem odtoku. Mapován byl dolní tok, úsek od ústí po říční kilometr 2,940.

Povodí Řečice leží v členitém hornatinném reliéfu Lysohorské hornatiny, budované mohutným flyšoidním  souvrstvím pískovců, jílovců a slepenců godulských a istebňanských vrstev se stopami periglaciální modelace (mrazové sruby, balvanové proudy, strukturní terasy a sesuvy). Převládajícím půdním typem jsou v nižších polohách jsou silně kyselé typické kambizemě, ve vyšších polohách rezivé podzoly kambizemní (kryptopodzoly) až arenické podzoly. Půdy jsou  velmi silně až extrémně silně ohrožené erozí, intenzita potenciální eroze půdy proudící vodou v nejvyšších polohách je vyšší než 10,00 mm za rok a dosahuje nejvyšších hodnot v České republice. Klimaticky se jedná o chladnou klimatickou oblast CH6, ve vyšších polohách přecházející do oblasti CH4, vyznačující se relativně vysokými srážkami (průměrný úhrn1000-1200 mm ročně) a průměrnými ročními teplotami 5-6⁰ C. V nejvyšších polohách Moravskoslezských Beskyd jsou ovšem srážky ještě vyšší a teploty nižší (Lysá hora 1532 mm a 2,5⁰ C).

Biogeograficky náleží území do Beskydského biogeografického regionu, který je součástí Západokarpatské biogeografické podprovincie. Z hlediska regionálně fytogeografického členění se jedná o fytogeografický obvod Karpatské oreofytikum. V povodí Řečice převládají geobiocenózy 5. jedlobukového vegetačního stupně, ve vyšších polohách přecházející do 6. smrkojedlobukového stupně a v nejvyšší části Lysé hory, ovlivněné vrcholovým fenoménem, až do 7.smrkového vegetačního stupně. Geobiocenózy 4. bukového vegetačního stupně Řečice 4 se vyskytují pouze v dolních částech svahů. Z trofických řad a meziřad převládají mezotrofní řada B a oligotrofně-mezotrofní meziřada AB.

Příbřežní pásmo Řečice bylo v celém mapovaném úseku zařazeno do 4.bukového vegetačního stupně, především v horní části mají poříční geobiocenózy charakter přechodu k 5. jedlobukovému stupni, což indikuje např. výskyt horského hořce tolitového (Gentiana asclepiadea).  Potoční niva není souvislá, akumulační reliéf vznikl jen v rozšířených částech údolního dna, převážně jen v dolní části mapovaného úseku, jinde zcela převažují kontaktní geobiocenózy přilehlých svahů. Koryto Řečice je kamenité až balvanité. V nivě převažují javoro-jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris superiora), ostrůvkovitě se vyskytují vlhčí jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta superiora), na mladých štěrkových náplavech v ústí Řečice se vyvíjejí fragmenty společenstev vrbin vrby křehké vyššího stupně (Saliceta fragilis superiora).

Povodí  Řečice má ráz lesní krajiny se souvislými komplexy přírodě blízkých až přirozených lesů. Pouze v horní části se vyskytují enklávy travních porostů kolem rozptýlených usedlostí, vzniklých v období valašské kolonizace. Celé povodí leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

ř.km 1,30; jedle bělokorá (Abies alba), památný strom, o - 400 cm, v - 30 m, poškozené kořenové náběhy, praskliny v borce, proschlá koruna.